„Královský nástroj má v tomto gotickém chrámu s vysoko postaveným chórem a dvěma věžemi bohatou historii.“

„Nové varhany jsou rozděleny do dvou osově symetrických, historizujících skříní dle nádherné rozety uprostřed kůru.“ 

„Financování stavby částečně pokryla dotace z Integrovaného regionálního operačního programu, další prostředky vzešly ze sbírky Darujte tón.“

Další díl varhanické rubriky přináší pojednání o nových varhanách v kostele sv. Bartoloměje v Kolíně. Jedná se o třímanuálový nástroj symfonického typu, zcela v duchu francouzských varhan Aristida Cavaillé-Colla, což je v naší zemi unikátní. Vždy jsme byli spíše pod německým varhanářským vlivem, o to cennější je tato skutečnost. Dané varhany jsou ideální pro interpretaci francouzské hudby 19. i poloviny 20. století, zejména Césara Francka. Stavba byla financována z dotace IROP i z veřejné sbírky, ve které se vybralo více jak dva miliony korun.

Královský nástroj má v tomto gotickém chrámu s vysoko postaveným chórem a dvěma věžemi bohatou historii. Roku 1395 zde postavil dle pramenů nové varhany mistr Pavel, jednalo se o jedny z prvních varhan postavených v Čechách. Německý varhanář Linhart pak varhany opravoval. Roku 1801 zde postavil velký třímanuálový nástroj s pětatřiceti rejstříky Pavel František Horák z Kutné Hory, tehdy patřil mezi ty největší u nás. Jejich opravy se následně zhostil Josef Gartner, přestavby se ujal Josef Jiruška. Roku 1910 zde postavil nové třímanuálové varhany v romantickém stylu s šestatřiceti rejstříky a pneumatickou trakturou Antonín Mölzer rovněž z Kutné Hory. Ty pak v letech 1973–1975 přestavělo kutnohorské varhanářské družstvo Organa do dvoumanuálové podoby, Mölzerova skříň zůstala zachována. Trakturu měl pneumatickou a vzdušnice kuželkové. Avšak z důvodu neuspokojivého zvuku a špatného technického stavu bylo rozhodnuto o stavbě nových varhan. Díky organologovi pražské římskokatolické arcidiecéze Štěpánu Svobodovi byla zvolena jedinečná koncepce francouzského symfonického nástroje dle vzoru varhanáře Aristida Cavaillé-Colla (1811–1899), jehož pozitivní přínos pro organologii bývá považován v dobrém slova smyslu až za revoluční. Roku 2021 tak byla podepsána smlouva s našimi nejlepšími varhanářskými firmami: Dlabal-Mettler z Bílska a Kánský-Brachtl z Krásných Louček. S nimi spolupracoval finský intonér Helmuth Grippentrog, který se specializuje na zvuk Cavaillé-Collových nástrojů. Originální Mölzerovu skříň restauroval Jiří Suchan. Původně měly být kolínské varhany jen dvoumanuálové, ale v průběhu prací se rozhodlo o přidání třetího stroje, čímž se zvedly náklady. Dne 26. května 2024 byl nástroj nakonec slavnostně požehnán Mons. Janem Baxantem, emeritním biskupem litoměřické diecéze. Inaugurační koncert hrál 12. června téhož roku Jaroslav Tůma.

Dispozice obsahuje celkem třiapadesát rejstříků, ovšem jen sedmačtyřicet jich je znějících (vystavěných), a to díky několika transmisím (tři v pedálu), jedné extenzi a slučování samostatných rejstříků do smíšených hlasů (Carillon 3rg, Cornet d´echo 3rg). Právě Soubasse 32 vznikl extenzí Soubasse 16, pouze dvanáct píšťal ve velké oktávě má vlastních. Jazykových hlasů je dvanáct, celkový počet píšťal činí součet 2833. Varhanáři užili v rámci celého nástroje ryze francouzskou terminologii a na manubriích vyznačili pomocí červeného písma hlasy jazykových vzdušnic, jinak je psali černě. Ladění varhan je rovnoměrně temperované: a¹ = 440 Hz při 20 ^oC. Zvukovou hříčku Orage (Bouřka) tvoří shluk basových píšťal, její intenzita se dá regulovat pomocí hloubky stisku nožní šlapky. Hluboká mixtura Fourniture 4rg hlavního stroje dodává varhanám typicky tmavou barvu francouzského labiálního plena. Trompetty a Clairony jsou zvukově výrazné, což je pro varhaníka, sedícího v podstatě v nástroji, někdy až neúnosné, neboť kruchta má nízký strop a dva pilíře přímo před varhanami. Kompletní tutti je pro něj až ohlušující. Výchvěvné kombinace tvoří na druhém manuálu Salicional s o něco výše naladěnou Unda Maris a Viole de gambe s Viole céleste na Récit. Jazykové hlasy Basson et hautbois a Voix humaine varhanáři zcela záměrně postavili na vzdušnici základních hlasů – tak učinil Cavaillé-Coll i na nástroji v kostele Svaté Klotildy v Paříži, kde César Franck (1822–1890) roky působil a napsal svá stěžejní varhanní díla.

Grand Orgue a Récit mají hrací trakturu vybavenou Barkerovou pákou (nedá se vypnout), Positif a Pédale ji mají čistě mechanickou. Rejstříková traktura je elektrická, s paměťovým zařízením typu Setzer. Všechny pedálové spojky jsou řešené v hracím stole, většina manuálových naopak v Barkerově páce. Suboktávové spojky pochopitelně nejsou ve velké oktávě prostavěné. Varhany mají vzdušnice zásuvkové, obohacené o doplňkové vzdušnice „moteurs pneumatiques“ pro píšťaly umístěné mimo hlavní pozice (v prospektu, za skříněmi). Tlak vzduchu má nástroj v rozmezí 95 až 135 mm vodního sloupce: na hlavním měchu je 135 mm, pedál má 120 mm, základní hlasy 95 mm a tak dále. Celkově je ve varhanách osm měchů propojených velkým vzduchovodem. Všechny manuálové vzdušnice jsou dělené na bas (C–h⁰) a diskant (c¹–g³), a to pro co nejlepší vzduchovou stabilitu. Třetí manuál má kratší klávesy než ostatní dva a nízko posazený notový pult mírně znepříjemňuje jeho ovládání. Lavice je výškově nastavitelná, pedálnici vytvořili stavitelé paralelní s velmi jemným konkávním úhlem, který Cavaillé-Coll nepoužíval, a zakřivením směrem od středu do stran v rámci řady půltónových kláves (to Cavaillé-Coll stavěl). Jejich nákližky jsou nahoře černě nabarvené.

Pro slavného francouzského varhanáře typické nožní šlapky se nedají zaháknout. V jejich případě se uvede požadované zařízení do provozu prvním stiskem a druhým se vypne. Aktivace se signalizuje zespodu upevněnou svítící diodou, jež osvětluje konkrétní místo v řadě nápisů. Ty jsou většinou typově sdružené vedle sebe a barevně odlišené pro lepší orientaci. Mezi nimi je pod označením „Copulas G. O.“ skryto Introduction G. O., jež zapíná i vypíná celou trakturu hlavního stroje, a to přímo v Barkerově páce. Hrají pak jen připojené vyšší manuály, zapne-li varhaník příslušné spojky.

Pravý zásuvný šuplík obsahuje ovládání Setzeru, levý naopak číselník určený pro kostelní písně. Oba se nachází pod prvním manuálem. Na tom pravém je tlačítko „CC“, což je zkratka příjmení připomínaného varhanáře. Po jeho stisknutí začnou fungovat Introduction G. O. a Appels de anches, jinak hrají jazyky stále, nejen když je aktivovaná příslušná nožní šlapka. Malý displej pod pultem zobrazuje aktuální číslo setzerové kombinace a pozici crescendového válce, který má v tomto případě pro nás neobvyklou podobu balanční šlapky. Žaluzie nejsou ovládány mechanicky, ale pomocí elektrického převodu. 

Nástroj je rozdělen do dvou osově symetrických, historizujících skříní dle nádherné rozety uprostřed kůru. Mají tmavě červenou barvu a vodorovně vedené pásy před řadami Mölzerových prospektových píšťal, jediné části užitého fondu původních varhan. Před píšťalami jsou umístěni dva zlatí andělé s kytarou a trubkou, ve vrchní části dřevěného postamentu se nachází řada secesních čtverců s květinami, nechybí ani gotické fiály jako pomyslné koruny skříní. Hrací stůl mají varhany volně stojící, mírně předsazený před skříněmi (varhaník sedí směrem do hlavní lodi) a usazený na vyvýšeném pódiu, jež propojuje obě poloviny varhan. Z pohledu od oltáře se nachází vpravo hlavní stroj a Positif, u zadní desky Barkerova páka, vedle nich u stěny hlavní  měch a ventilátor v samostatné skříni. Récit je situován vlevo a pedálové rejstříky jsou umístěné i vzadu za skříněmi. 

Dispozice nových varhan

Složení smíšených rejstříků na Grand Orgue s vyznačením repetic

Pomocná zařízení

a) nad prahem pedálnice uprostřed desky

balanční šlapka crescendového válce, balanční šlapka žaluziového stroje

b) nad prahem pedálnice v podobě šlapek, z většiny v jedné řadě

Anches G. O., Pos., Ré., Pe. (Appels)

Copulas (s G. O.) Pos., Ré.; Ré./Pos.

Introduction G. O. (označené jako „Copulas G. O.“)

Tirasses G. O., Pos., Ré.

Octaves graves G. O., Ré.

Tremolo Pos., Ré.

Orage

Sekvencer → a ←

Zapínač i vypínač crescendového válce

c) tlačítka pod prvním manuálem pro ovládání Setzeru

S[et], ←, →, R[eset]

Financování stavby částečně pokryla dotace z Integrovaného regionálního operačního programu, další prostředky vzešly ze sbírky „Darujte tón“, která trvala od prosince 2022 do ledna 2024 (pokryla stavbu třetího manuálu). Díky ní se vybraly 2 126 896 Kč; přispěli do ní soukromí dárci i město Kolín či společnost Toyota Motor Manufacturing.  

Nejedná se o první varhany inspirované slavným varhanářem v naší zemi – již byly postaveny dvoumanuálové nástroje v Praze na Barrandově (rok 2023) a letos i v Ostravě-Zábřehu. Nicméně ty kolínské jsou symfonickému ideálu Francie zdaleka nejblíže, a to nejen dispozicí a typickou intonací, ale i dělenými vzdušnicemi, hracím stolem s terasovitým uspořádáním manubrií a nožními šlapkami. Vzorně na něm lze interpretovat především díla Césara Francka, ale i Charlese-Marii Widora, Louise Vierna, Marcela Duprého a dalších. Nástroj se varhanářům povedl!

Foto: Petr Vacek, M. Lachec