PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Po mém koncertě mne pozval na rande a místo kytice vzal noty. A místo do kavárny či do kina mne pozval ke klavíru. Tak jsem současně udělala konkurz na parťáka ke klavíru i na manželku.“

„Nastoupila jsem do budovy konzervatoře jako profesorka před pětasedmdesáti léty a chodím tam jako domů. Já tam zažila všechny ředitele, kromě Janáčka samozřejmě.“

„Jsem z Moravského Slovácka, tam je základem života optimismus, dobrá nálada a hezká písnička.“

Klavíristka Věra Lejsková je brněnským fenoménem. Přestože letos oslaví už třiadevadesáté narozeniny, překypuje elánem a stále vymýšlí projekty, které realizuje ve svých knížkách a v Českém rozhlase na stanici Vltava. Její vzpomínky na bývalé kolegy jsou plné laskavého humoru i relevantních a zajímavých informací. Na klavír už sice nehraje, ale stále se organizačně podílí na akcích, jako je například soutěž Franze Schuberta pro dva klavíry v Jeseníku.  Založila ji kdysi s manželem Vlastimilem Lejskem, se kterým léta koncertovala jako klavírní duo.

„Účastníci kurzů odjíždějí z Pärnu s úsměvy na tvářích. A to je jeden z důvodů, proč jsou léta v Pärnu pro mě tak důležitá, říká Neeme Järvi.“

„Bedlivé oko Neemeho, Paava ani Kristjana neodpustí žádnému adeptovi dirigování vůbec nic.“

„Tüürův Smyčcový kvartet In memoriam Urmas Kibuspuu je křehká skladba, jejíž počáteční monotónnost střídá zvichřenost a vzrušení končící v katarzním souzvuku.“

Součástí festivalu v Pärnu nejsou jen koncerty, ale i Akademie Neeme Järviho, která se koná od roku 2000. Na základě přihlášek a následného výběru se sem sjíždějí mladí dirigenti z celého světa, letos byli zastoupeni mladí adepti z Lotyšska, Ukrajiny, Polska, Ruska, Velké Británie, Bulharska, Německa, USA, Estonska, Jižní Koreje, Nového Zélandu a Finska. Mezi nimi byly i čtyři mladé ženy. Jen pro zajímavost – Järviho akademie se v minulosti zúčastnili i čeští dirigenti Marek Štilec a Petr Popelka.

„Syrinx Liselotte Rokyty je albem, které umí překvapit.“

„Jako interpretka je Liselotte Rokyta ve všech stylových oblastech naprosto přesvědčivá.“

„Spolupráce s Eliškou Novotnou byla trefou do černého.“

Panova flétna se v klasické či vážné hudbě neobjevuje příliš často. Liselotte Rokyta svým albem Syrinx ukázala, že to nemusí být problém. Světově respektovaná hráčka na Panovu flétnu pořídila novou nahrávku ve spolupráci se znamenitou ostravskou pianistkou Eliškou Novotnou. Neotřelá dramaturgie, nevšední zvuková barevnost a citlivá souhra…

„Když jsem Moravskou filharmonii dirigoval v loňském roce na listopadovém koncertě, byl jsem nesmírně překvapen, jaký potenciál orchestr má.“

„Zde budu s orchestrem skutečně pracovat, řešit jejich problémy, pracovat na zvyšování jejich kvality, protože cítím, že mají ještě velké rezervy a velký potenciál.“

„Moje zkoušky nejsou nikdy jednoduché, bavíme se s hráči jistě o exaktních technických věcech, ale více důrazu kladu na výklad emocí a na způsob přenosu toho velkého tajemství, které v sobě nese hudba.“

Zsolt Hamar, narozený 1968 v Budapešti, od nadcházející sezóny nový šéfdirigent Moravské filharmonie Olomouc, má za sebou zkušenosti jak se všemi orchestry ve své domovině, tak s významnými orchestry v Evropě. V jeho životopise se objevují vedle spolupráce s Maďarskou národní filharmonií i zahraniční orchestry zvučných jmen, jako například Deutsches Symphonie-Orchester Berlin, Slovinská filharmonie, Lucernský symfonický orchestr a mnoho dalších, včetně Japonského filharmonického orchestru. Byl asistentem dirigenta Lorina Maazela a je nositelem Rytířského kříže Řádu Maďarské republiky, který obdržel od prezidenta. S olomouckou filharmonií spolupracoval v listopadu roku 2021 a poté byl osloven vedením filharmonie ke spolupráci.

„Akademie má za cíl formovat mladé a o něco usilující hudební elity.“

„Samozřejmě je potěšením být spolu, ale ještě větším privilegiem je scházet se takhle společně k tvoření hudby“

„Už jen to, když jsme pohromadě na pódiu, je přece symbolem. Reprezentujeme patnáct různých zemí.“

Na festivalu Smetanova Litomyšl hostuje ve Smetanově domě ve středu 22. června Ensemble Esperanza, smyčcový soubor lichtenštejnské Mezinárodní hudební akademie sdružující mladé hudebníky z patnácti zemí světa. Hrají různorodý repertoár sahající od Griega a Holsta přes Bartóka po Čtvero ročních dob v Buenos Aires od Ástora Piazzolly. Švýcarská houslistka Chouchane Siranossian, umělecká vedoucí orchestru, jinak také mezinárodně uznávaná sólistka hrající na barokní housle, v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz probírá principy, na nichž stojí Akademie a její soubor. Jak říká, v rámci každého projektu všichni společně rostou.

„Letos jsou pro děti v průběhu června nachystány čtyři velké akce, a to jak v Besedním domě, v Janáčkově divadle, tak open air na náměstí Svobody.“

„V neděli 12. června se odehrál Slavnostní koncert Mozartových dětí v Janáčkově divadle. Tak velké obsazení, téměř dvě stě účinkujících, snad ještě jeviště Janáčkova divadla nevidělo.“

„Třetí akcí byl Koncert dětských sólistů s Filharmonií Brno, který se odehrál v úterý 14. června. Na pódiu Besedního domu vystoupili spolu s orchestrem nejlepší mladí hudebníci, kteří mají za sebou vítězství na mnoha soutěžích a reprezentují své školy.“

Festival Mozartovy děti letos načal druhý tucet svého působení. Spojení Filharmonie Brno a ZUŠ Smetanova na červen přichystalo čtyři akce, na kterých vystupují talentované děti z jihomoravských základních uměleckých škol.

„Portugalští skladatelé jsou často tragičtí, ovlivněni stylem fado, což jsou vlastně melancholické a emocionální písně.“

„Začala jsem se víc zajímat o klavírní skladby mně blízkého konce 19. století a zaujaly mne podobné rysy mezi českými a portugalskými klavírními skladbami v oblasti výrazu, klavírní techniky, kompoziční stavby nebo vyjadřování emocí.“

„Dala jsem tedy dohromady recitál z českých a portugalských protějšků.“

Původem brněnská pianistka Ingrid Sotolářová, která od roku 1992 pokračuje ve své umělecké činnosti ve Španělsku a Portugalsku, vystoupila v dubnu na třech klavírních recitálech s poetickým názvem „Prolínání“. Při osobním setkání otevíráme témata portugalské hudby, dotýkáme se současné situace uměleckého školství ve Španělsku a Portugalsku a osobních zkušeností Ingrid v těchto oblastech.

„Osmou symfonii veřejnosti poprvé představil v září 1910 v Mnichově – a byla to vlastně jediná příležitost, kdy byl plně uznán jako skladatel.“

„Ve Vídni a v Mnichově připravoval premiéru Osmé symfonie s jasným postojem, který ho jako dirigenta provázel po celý život, že ´nebude tolerovat žádné umělecké lajdáctví´.“

„V Praze zazněla poprvé 20. března 1912 za řízení Alexandera Zemlinského.“

Dva roky po mnichovské premiéře, v březnu 1912, zazněla i v Praze Mahlerova Osmá symfonie, zvaná Symfonie tisíců. Dělí nás od té koncertní události sto deset let. Výlučné dílo za tu dobu na pódiích, ani na těch pražských, nezdomácnělo. Nejen pro enormní nároky na velikost interpretačního aparátu, ale asi i pro svou velikášskou monumentalitu a možná i pro texty z druhého dílu Goethova Fausta, jejichž filozofující poselství nemá pro posluchače takovou bezprostřední emotivní sílu jako Mahlerovy písňové texty nebo chorál v jeho Druhé symfonii.

„V rozhlase byla norma nahrát patnáct minut za jednu čtyřhodinovou frekvenci a v případě nahrávek na gramofonové desky byla ta hranice takřka poloviční.“

„Projevoval jsem opravdový zájem, jak se vše zachycuje a vyrábí, tehdy se ještě natáčelo na magnetový pás na takových velkých špulkách a veškeré střihy, veškeré úpravy se dělaly fyzicky skutečně nůžkami, přímo na stroji.“

„Jako hudebního režiséra dnes používám nejraději skladatele Jiřího Gemrota a mám vůbec celý výborný tým, který přesně ví, jakým způsobem chci mít ten zvuk modulovaný.“

V roce pátého výročí úmrtí dirigenta Jiřího Bělohlávka, po připomínání jeho nedožitých pětasedmdesátých narozenin v roce 2021, pokračuje portál KlasikaPlus.cz i letos v seriálu využívajícím texty a fotografie publikované dosud jen soukromě nebo na sociálních sítích. Shromáždil je publicista, producent a skladatel Alexander Goldscheider, který žije od roku 1981 v Londýně…

„Zušky poskytují vysokou úroveň výuky téměř půl milionu dětí a dospívajících.“

„Dvanáctiletá talentovaná klavíristka Nora Lubbadová je absolventkou Akademie MenART, stipendijního programu patřícího společně s festivalem ZUŠ Open k hlavním projektům Nadačního fondu Magdaleny Kožené.“

„Magdalena Kožená je přesvědčena, že rozhodnutí věnovat se tímto způsobem uměleckému vzdělávání bylo jedním z nejlepších kroků, které kdy podnikla.“

Mezzosopranistka Magdalena Kožená zazpívá v pondělí v Brně na benefičním koncertě ve prospěch základních uměleckých škol. V Besedním domě ji v písňovém repertoáru doprovodí pianista Ohad Ben-Ari. Hostem má být mladičká klavíristka Nora Lubbadová. Celý slavnostní večer bude živě přenášen na sociálních sítích pěvkyně i pořadatelů a partnerů, včetně facebooku portálu KlasikaPlus.cz.