KlasikaPlus.cz© – portál o klasické hudbě
...váš vyladěný partner
Pražský koncertní cyklus Svátky hudby v Praze, Václav Hudeček a jeho hosté, pořádá tradiční Vánoční setkání. Hosty významného českého houslisty v letošním roce budou členové hudební rodiny Vlachů a Ericssonů. Vánoční repertoár koncertního setkání v Betlémské kapli, které je na programu ve středu 18. prosince od půl osmé večer, doplní u příležitosti závěru Roku české hudby…
3 minuty čtení Číst dál…
V den výročí narození (20. října) významného českého harfisty, člena České filharmonie a pedagoga Karla Patrase se v Sukově síni Rudolfina uskuteční vzpomínkový koncert ve spolupráci s Českou filharmonií. Karel Patras se narodil 20. října 1923. Harfu studoval na Pražské konzervatoři a Akademii múzických umění v Praze, kde později působil jako pedagog. Již v období studia…
2 minuty čtení Číst dál…
„Byl nadšencem, který osobním kouzlem a uměleckou autentičností dokázal přitahovat i natrvalo přitáhnout k barokní hudbě širokou veřejnost.“
„Neznamená to, že by hrál nepoučeně, bez znalostí. Estetika jeho interpretačního názoru nicméně nesledovala stejné zákruty jako ta Harnoncourtova nebo Gardinerova.“
„´Plamenně hovořil,´ popsal Munclingerův popularizační styl Václav Luks.“
Interpretace staré hudby ušla od poloviny dvacátého století do dnešních dnů neuvěřitelně zajímavou a dlouhou cestu. Oba konce této cesty se od sebe liší stejně, jako se třeba liší fotografie kteréhokoli světového města z roku 1953 od fotografií z roku 2023. Barokní hudba se hrávala dost podobně jako romantická, hrávala se jen na moderní nástroje a určitě i vznešeněji, odtažitěji, masivněji a vesměs pomaleji než dnes…
6 minut čtení Číst dál…
V pondělí 2. srpna oznámil Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK smutnou zprávu. Ve věku 87 let zemřel jeho dlouholetý člen a později kronikář, hobojista Pavel Verner. Narodil se 9. února 1934 v Praze, kde studoval na konzervatoři u Adolfa Kubáta, soukromě také u Františka Hantáka. Talent Pavla Vernera se výrazně projevil, když se…
3 minuty čtení Číst dál…
„Vznikání komorních těles bylo inspirací pro Dvořáka, Janáčka, Nováka nebo Suka. Byla to doba, kdy vznikala stěžejní komorní díla v měřítku daleko přesahujícím naše hranice.“
„Tehdejší ředitel konzervatoře Antonín Bennewitz (1833 – 1926) v roce 1888 povýšil komorní hru na plnohodnotný předmět.“
„Komorní umění současných studentů Pražské konzervatoře bude k vidění již zítra v Koncertním sále Na Rejdišti.“
Komorní hra je dnes běžnou součástí koncertních programů a řad. Profesionální tělesa se k ní ale uchýlila až po éře domácích koncertů, které jsou její kolébkou. Velkou líhní přitom byla Pražská konzervatoř. Připomeňme si legendy komorní hry a linky, které od nich vedou až do současnosti. Víte, které špičkové skladatele tehdejší komorní uskupení inspirovala? A jací jsou současní studenti komorní hry?
7 minut čtení Číst dál…
„Při pianissimu v Kvartetu G dur nedýchali snad ani samotní hudebníci.“ „Veselou náladu serenády orchestr promítl do svého provedení se vším půvabem.“ „Ideál komorní hudby jako dialog hudebníků, kteří se snaží o harmonický celek a mají upřímné potěšení z hudby, je stále živý.“ Rudolfinum se opět rozeznělo tóny komorní hudby. Ve Dvořákově síni vystoupilo…
5 minut čtení Číst dál…