PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Pocta Bohuslavu Martinů, kterého mnozí muzikanti hrají s potěšením, protože to jeho hudba umožňuje a také vyzařuje…“

„Sonatina pro klarinet a klavír byla příkladem neokázalé virtuozity a ukázkou skvěle zvládnuté komorní spolupráce.“

„Vrcholem večera nemohla nebýt komorní kantáta Otvírání studánek. Čistá, prostá, důvěrně známá, dojemná.“

Zahajovací koncert druhé sezóny komorního souboru Camerata 2018 byl v Sukově síni Rudolfina krásným příkladem muzicírování, které se nebalí do vznešeného hávu. Oč méně má vnějších exkluzivních prvků, o to je upřímnější. V tom nejtradičnějším duchu poskytuje základní potěšení z hudby. Dotýká se podstaty. V tomto případě v pondělí tím přímočařeji, že program byl monotematický – samý Martinů.

„Myslím, že jsem doprovázel snad už všechny obory soutěže Pražského jara.“

„Na zkoušení s každým, kterého doprovázím, máme asi dvacet minut, to je docela málo.“

„Náročná bude povinná skladba Jardy Pelikána, i když s autorem se znám a jeho hudbu mám taky rád.“

Flétnová soutěž Pražského jara začala. Pozornost je upřena hlavně k soutěžícím; jak se jim podaří zvládnout náročný repertoár, z jaké dálky až přijeli, odkud jsou ti nejlepší, jak obstojí naši v celosvětové konkurenci, kdo postoupí do dalších kol a kdo nakonec zvítězí… Na pódiu však s každým mladým flétnistou či flétnistkou přichází také jeho doprovod. Někteří soutěžící mají vlastní klavíristy, jiní se spoléhají na ty oficiální. V prvním kole flétnové soutěže se umělecké spolupráce ujali klavíristé Stanislav Gallin a Daniel Wiesner, ve druhém k nim pak přibudou ještě cembalista Lukáš Vendl a violoncellista Petr Hamouz, kteří soutěžící doprovodí v jedné z povinných Bachových sonát.