PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Koncert nabídl dramaturgicky originální myšlenku propojit v jeden program barokní árie evropských mistrů, týkající se dramatu mytologického pěvce Orfea.“

„Collegium Marianum je zkrátka soubor, který se perfektně zná; je sehraný, ví, komu kdy jak naslouchat a jak navzájem interagovat.“

„Barokní flétna kooperovala s altovým partem tak, že měl posluchač dojem, že jde o duet sehraného uměleckého dua.“

Čtyřiadvacátý ročník Letních slavností staré hudby uzavřel festivalový rezidenční soubor a pořadatel festivalu Collegium Marianum propracovanou dramaturgií s francouzskou altistkou Delphine Galou. Lyrický večer se nesl v dramatických i žalem protkaných áriích bájného pěvce Orfea a v hudebních dialozích sólistky se členy doprovázejícího souboru.

„Filharmonici vzali otěže do rukou, nasadili svižné tempo a zahájili koncert, jako kdyby měla následovat celá opera.“

„Hudební projev uskupení Time for Three spojuje různé styly a tradice, popírá limity a konvence a poslech jejich hudby znamená pozvání do zcela svébytného světa.“

„Nicolas Kendall zakončil koncert: ‚Ze zcela zaplněného Hradčanského náměstí je poznat, že toto město miluje svůj orchestr!‘“

Je čas letního slunovratu, čas nejdelšího dne a nejkratší noci, čas magický a ověnčený pověstmi. Na Hradčanech se již počasí vybouřilo, nastává pomalu večer a tisíce Pražanů i dalších milovníků léta a České filharmonie míří na Hradčanské náměstí na tradiční open-air koncert. Jeviště poblíž Pražského hradu orientované na západ je plné muzikantů, kteří spolu se svým publikem slaví příchod léta.

„Již prvními takty ukázal Villaume publiku, že má k Brahmsovi hluboký vztah, že si je vědom, v čem důvtip jeho hudby spočívá.“

„Bylo patrno, že zná Emmanuel Ceysson skladbu nazpaměť, že má všechny melodie vryté pod kůži a nic ho nevyvede z míry.“

„Dramaturgicky velmi promyšlený koncept večera dal sezóně vyvrcholit ve třech dílech, které vznikly pouze v pětiletém časovém rozmezí.“

Nedělní majestátní zakončení 29. sezóny PKF — Prague Philharmonia se neslo v duchu německého romantického repertoáru, jenž naplnil Dvořákovu síň Rudolfina. Dvě orchestrální díla Johannesa Brahmse orámovalo virtuózní vystoupení harfisty Emmanuela Ceyssona s Reineckovým Koncertem pro harfu a orchestr e moll. Je třeba vyzdvihnout skvělou dramaturgii koncertu, propojení skladeb podobného hudebního kontextu. Především Brahms orchestru velmi sedl a Villaume jej vedl suverénně a kompaktně.