PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Měl jsem čtyři frekventanty, hudebníky bez manažerského vzdělání, kteří přijeli s projektem, na kterém už pracují.“

„Zažívám lidi na vysoké škole, kteří si myslí, že ve čtyřiadvaceti ještě někde prorazí.“

„Profesionálové se dělí na ty, kteří si místo našli, a proto uspěli, a na ty, kteří se pořád dokola dobývají do zavřených dveří.“

Ředitel České filharmonie David Mareček byl jedním z lektorů mezinárodní kroměřížské Letní hudební akademie. Je sice původně klavírista, ale v jeho třídě se nehrálo, necvičilo, nezpívalo, nekorepetovalo. Debatovalo se z pohledu praktického hudebního managementu o projektech, které se týkají rekonstrukce někdejšího komorního tělesa, sympozia pro hráče na dechové nástroje, fóra pro kytaristy a mecenášského klubu jednoho sboru. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus David Mareček shrnuje názory a rady, s nimiž do Kroměříže přijel, a postřehy, s nimiž odjíždí.

„Když sedím v Rudolfinu a poslouchám je, říkám si – škoda, že neučí.“

„S blížícím se večerem centrum dění pomalu přechází do kina Nadsklepí.“

„Začínají se vynořovat například otázky ohledně problémů s řadovým staccatem. Vždyť včera to ještě šlo…“

Vše pomalu končí. Už chybí doladit jen pár věcí, na vše se pokud možno co nejlépe připravit, pobrat ještě alespoň pár cenných rad… Poslední páteční výukový den kroměřížské Mezinárodní hudební akademie se totiž pomalu ale jistě uzavírá. Pak už jen zbývá předvést všechen svůj um v rámci pár posledních vystoupení. Ale i přesto je stále všude živo a veselo – jako by vše mělo teprve začít…

„Vidím hodně frázování. Ale není slyšet.“

„Konkurzy nanečisto zažil Špaček v Americe. Přišel s nimi proto do Prahy a do Kroměříže.“

„Netopil s charakteristickým úsměvem, energičností a entusiasmem, stejnými jako na dirigentském stupínku, nenápadně stojí za celou akademií.“

„Sára slibovala, že bude hrát…,“ otáčí se udiveně Josef Špaček do zadní části sálku, odkud se ozvala omluvná slova. „Rozmyslela jsem si to,“ opakuje plaše mladá dívka s houslemi v rukou. Je jednou z pěti desítek studentů, kteří se až do soboty aktivně účastní mezinárodní Letní hudební akademie v Kroměříži…

„Inscenace není dílem, je pouze jeho interpretací. Dílo je vždy partitura.“

„Mám rád, když hudba vzniká v kolektivu a když se lidé navzájem inspirují. Ten kvas je pro mě živnou půdou!“

„Myslím, že v dnešních dnech už s největší pravděpodobností neobjevíme skladatele, za kterým by zůstaly hluboké brázdy.“

Pyšní se tím, že ho celou LŠU nedonutili zpívat. Dnes je šéfkorepetitorem Národního divadla a při práci s kolegy samozřejmě musí zpívat denně. Kromě toho je Zdeněk Klauda klavírista, flétnista, skladatel, dirigent a hudební manažer. Právě v těchto dnech probíhá Festival Jakuba Jana Ryby, který spoluzaložil a stará se o jeho dramaturgii, stejně tak jako o málo známý, zato bohatý odkaz tohoto pro většinu „autora jedné skladby“. Také vystupuje se svým orchestrem L´Armonia Terrena. A KlasicePlus přiznal, že si hudbu pustí i po náročném pracovním dni.

„V Salcburku se cítím zase jako čerstvý dvacátník.“

„Budoucnost našich dětí mi leží na srdci víc, než ztvárnění operní role.“

„Tentokrát budu mít první představení už po čtyřech měsících od porodu.“

„Spíš než „znovu zkrotit“ hlas, je náročná veškerá organizace kolem dcer.“

„Raritní materiál si necháme na příští CD.“

Posedmé a naposledy zítra vystoupí jako Papageno basbarytonista Adam Plachetka na Salcburském festivalu. Uzavře tak své pracovní léto v Mozartově rodišti, kde od konce června účinkuje v inscenaci Mozartovy Kouzelné flétny. Nedávno navíc vyšlo u Deutsche Grammophon CD s loňským záznamem Mozartovy opery La Clemenza di Tito z Festspielhausu v Baden-Badenu, kde Adam zpívá Publia. Pilně v práci už je ale i jeho žena, sopranistka Kateřina Kněžíková…

„Přátelské prostředí je pro nastupující generaci hudebníků bezesporu inspirující.“

„Tomáš Netopil energicky koučoval mladé kvarteto.“

„Koncert svých studentek uváděla s nezaměnitelným humorem maminka Kateřina Kněžíková.“

„Děvčat vystoupilo hned sedm a nebylo by fér kteroukoliv z nich opomenout.“

„Dobrá nálada, ochota se zlepšovat, mladistvý entusiasmus a nadějné výkony.“

Stranou velkých aglomerací, v překrásném prostředí historického města, zahájila letos prvním ročníkem svou existenci ambiciózní hudebně-vzdělávací platforma s názvem Letní hudební akademie Kroměříž. Přestože jde o autonomní projekt, díky osobnosti svého uměleckého ředitele Tomáše Netopila má Akademie přímou vazbu na již tradiční kroměřížský festival Hudba v zahradách a zámku.