PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Je patrné, že o hudbě, kterou hraje, přemýšlí Jan Bartoš dlouho dopředu nejen jako klavírista, ale také jako filosof a člověk.“

„Necítila jsem bariéru mezi interpretem a posluchačem, která občas na některých koncertech vznikne.“

„Jak se po tak závažném programu asi cítí interpret…?“

Koncertní cyklus Hybatelé rezonance dává prostor mimořádným klavírním recitálům. Na řadu přišel Jan Bartoš a jeho Beethoven a Schubert. V Anežském klášteře byla i Kristýna Šrámková. Cílem jejího textu v tomto okamžiku není hodnotit, ale spíše zachytit… Zachytit něco z večerního koncertního programu, který – jak se dalo předem tušit – byl skutečnou událostí.

„Mozartova hudba zároveň natolik přesahuje rámec jednoho člověka, že ji a jejího tvůrce vnímám spíš jako nějakou vesmírnou entitu.“

„Formanova Amadea mám moc ráda, protože přinesl lidem Mozartovu hudbu a zároveň ho ukázal jako člověka.“

„Zatímco u Prodané nevěsty v zadání už rovnou vlastně stojí ´musí to být zase jiné´, tak u moderních oper režisér nemusí svou interpretací kličkovat mezi nápady ostatních.“

Mozart podvakrát jinak a ani jednou tradičně. Taková je nová operní inscenace pražského Národního divadla s názvem „Mozart a ti druzí“, za jejíž podobou stojí spolu s hudebníky a výtvarníky režisérka Alice Nellis. Večer tvoří lyrický kaleidoskop „Dopisy, hádanky a příkazy“ od Michaela Nymana, původně televizní film, a v druhé delší polovině pak operní groteska „Klasika“ od Stevena Stuckyho, postmoderní hříčka plná zábavných narážek na hudbu a její tvůrce i vykladače…

„Arcivévodovi Rudolfu Habsburskému, svému žákovi a mecenáši, Beethoven věnoval řadu svých děl, včetně Missy solemnis.“

„Koncert v kostele Karlskirche, uspořádaný 9. dubna v rámci oslav výročí ustanovení arcivévody olomouckým arcibiskupem, se uvedením Koželuhovy kantáty protne s hudebním projektem Češi ve Vídni.“

„Hrát bude nově vzniklý orchestr Wranitzky Kapelle. Sídlí v Nové Říši – rodišti bratří Vranických, skladatelů, kteří také působili ve Vídni.“

Před dvěma sty lety, na jaře 1819, byl ustanoven olomouckým katolickým arcibiskupem rakouský arcivévoda Rudolf Jan, ve hře na klavír nadaný žák Ludwiga van Beethovena a po léta jeho podporovatel. Ve stejném roce ho pak papež jmenoval kardinálem, přijal postupně jáhenské, kněžské a nakonec i biskupské svěcení a o rok později byl v Olomouci intronizován…

„Vychází se vstříc požadavkům pořadatelů, kteří vždy žádají právě český repertoár.“

„Možnost poslechnout si brněnské filharmoniky v plné zvukové kvalitě, kterou zatím české sály neposkytují.“

„Posluchači v Japonsku často obdarovávají hudebníky drobnými pozornostmi.“

Brněnská filharmonie se vrátila z desátého japonského turné. Během tří týdnů odehrála jedenáct koncertů v devíti městech. Hlavní poznatek? Japonsko se nemění – zůstává rájem klasické hudby.

„Na začátku je dobré být jako tabula rasa, as naive as possible, a čekat, jak ke mně bude skladba promlouvat.“

„Klavírista má mít tolik podob a tváří, kolik hraje skladeb.“

„Alfred Brendel je i jedním z celoživotních vzorů našeho klavíristy Jana Bartoše.“

Třídenní festival Hommage à Alfred Brendel bude v posledních zimních dnech hostit pražské Rudolfinum. Dnes sedmaosmdesátiletý rakouský pianista českého původu, rodák z Loučné nad Desnou na Šumpersku, přijede osobně a od 17. do 19. března se zúčastní několika koncertů a vzdělávacích programů. Brendelovy zájmy celoživotně zahrnují nejen hudbu, ale také malířství, literaturu a esejistiku. V Praze povede mistrovský kurz, bude přednášet o interpretaci Mozarta a představí své knihy,..

„Charisma a aura Radka Baboráka dokáží stmelit muzikanty způsobem, který jinde nenajdeme.“

„S péčí vystavěné dialogy jednotlivých nástrojů a nástrojových skupin potěšily nejedno ucho.“

„Struny zkrátka zahrály na onu strunu a konalo se pohlazení ve své nejprostší podstatě.“

Muzikant, který měl tu možnost spolupracovat s Radkem Baborákem, ví, že když se s ním dělá muzika, koná se radost. A také poctivá řemeslná práce, bez které nic výjimečného nemůže vzniknout. Ať už s touto kreativní osobností tvoří kdokoli, koncerty pod jeho vedením mají svoji specifickou, živou atmosféru…

„Rudolf Firkušný bylo jméno, které jsem do revoluce neslyšel.“

„Vždy se mi víc líbila bohatší harmonie klavíru a jeho samostatnější role.“

„Debussy je podle mého názoru skladatel, který velmi svědčí Dvořákově síni.“

Ve čtvrtek 22. listopadu začíná Festival Rudolfa Firkušného, tradiční podzimní přehlídka nejlepších klavíristů. Potrvá necelé dva týdny. Jediným českým interpretem je letos MIROSLAV SEKERA. Nabídne skladby Beethovena, Debussyho, Schumanna, ale také Smetany nebo Scarlattiho. Portálu KlasikaPlus vysvětlil, proč má rád a jak hraje jeho sonáty původně určené pro cemballo, a také vzpomínal na své první setkání s Rudolfem Firkušným.

„V případě PKF a Emmanuela Villauma existuje velké porozumění.“

„Po brilantním úvodu neměla Sarah Chang vůbec jednoduchou úlohu.“

„Stylovost, přesnost, obdivuhodné frázování, soustředěnost, to je dědictví Jiřího Bělohlávka.“

Zahajovací koncert Orchestrálního cyklu PKF – Prague Philharmonia se konal ve Španělském sále Pražského hradu. Hráči předvedli to nejlepší, co umějí, a svým výkonem rozklenuli oblouk mezi dědictvím Jiřího Bělohlávka a současným vkladem Emmanuela Villauma. Přestože akustika Španělského sálu těmto typům koncertních programů příliš nepřeje, dali interpreti na tuto nevýhodu po většinu večera zapomenout.

„Objev záznamu zvuku byl revolucí srovnatelnou s objevem knihtisku.“

„Záznamů Beethovenovy Deváté jsem napočítal před časem více než pět set.“

„Pro uživatele velká výhoda, pro autory, interprety a producenty velký problém.“

„Nebezpečí ztráty jakékoliv hierarchie nebo smyslu pro skutečné hodnoty.“

„Přesné řešení, stejně jako dosah rozvoje technologií, zatím zcela neznáme.“

Záznam zvuku, obrazu a jakéhokoliv hudebního díla je pro nás takovou samozřejmostí, s jakou jsme si už zvykli na všechny další vymoženosti takzvaného moderního (nebo už postmoderního?) světa.