PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Pahud svým způsobem vedení fráze osvobozuje hudbu ze svázanosti pravidly, ale zároveň zůstává zcela přirozený a srozumitelný.“

„Jeho nekonečný dech je ohromující a dechberoucí je i agogická svoboda, se kterou hraje veškerou hudbu – jako by ji právě teď tvořil na pódiu.“

„Úsměv na tváři vyvolávaly mimořádně povedené interakce sólového hlasu s dechovými nástroji orchestru.“

Mozart. Poulenc. Haydn – kombinace klasicismu a neoklasicismu a trio autorů, kteří tvořili dramaturgii dalšího koncertu z orchestrálního cyklu Prague Philharmonia, může na první pohled působit střídmým dojmem. To, co se odehrálo v neděli 30. listopadu ve Dvořákově síni Rudolfina, však mělo daleko k odměřenosti a klidu, který by snad bylo možné od takovéhoto programu očekávat. Spíše než klasického koncertu jsme byli svědky divadelně-operního představení, jehož režie se ujali dva mimořádní umělci, a to sólista večera, flétnista Emmanuel Pahud, spolu s šéfdirigentem a uměleckým ředitelem orchestru Emmanuelem Villaumem.

„Mé angažmá v Ostravě nebylo prodlouženo čistě z časových důvodů; nestíhal bych své závazky, což by způsobovalo potíže oběma stranám.“

„Další soutěže neplánuju. Svůj účel splnily.“

„Mým osobním přáním je hudebníky vést s porozuměním pro každého z nich; aby našeho společného hudebního putování nelitovali.“

Jiří Habart představuje talentované dirigenty, kteří svou kariéru vybudovali od základů na své poctivosti a pracovitosti. Narodil se ve Frýdku-Místku, ZUŠ navštěvoval v Litomyšli, hru na housle studoval na konzervatoři v Kroměříži a dirigování se věnoval v Brně na JAMU. Byl úspěšný na dirigentských soutěžích v Debrecínu a zejména v Londýně na Donatella Flick Conducting Competition 2023 a už za studií se stal dirigentem Národního divadla moravskoslezského. Roku 2024 prožil Debut Pražského jara. Nejčerstvější informací je, že od následující sezony se ujme pozice šéfdirigenta Filharmonie Hradec Králové. V rozhovoru jsme se ho tedy ptali zejména na současné umělecké aktivity, ale také na šéfdirigentské vize.

„V Japonsku jsem byl 70krát, Novosvětskou dirigovat 200krát.“

„Jednu větu jsem se japonsky naučil. ‚Solabu bukioku dai džukoban.‘ Tím ohlašuji po koncertě, že jako přídavek budeme hrát Slovanský tanec č. 15.“

„Praha 5 vyhlásila soutěž Talent Praha 5 pod patronací místní radnice a já jsem byl předsedou poroty.“

Leoš Svárovský sice původně vystudoval hru na flétnu, ale dnes je úspěšným českým dirigentem, kterého znají posluchači klasické hudby téměř po celém světě. Spolupracoval s mnohými českými i zahraničními orchestry i sólisty, v poslední době si ho však oblíbili v Japonsku a v Koreji.

„Mozart píše pro nástroje úplně stejně jako pro zpěváky. Andante C dur vnímám jako operní arioso.“

„Pokud v sobě necítíme zápal a nejdeme až na hranu, těžko můžeme očekávat, že nadchneme naše publikum.“

„Každý koncert je pro mě osmitisícovka. Neexistuje nedůležitý koncert.“

Málokterý instrumentalista symbolizuje virtuozitu a nástrojovou dokonalost tak silně jako Emmanuel Pahud. Hudebník, který je po desetiletí prvním flétnistou Berlínských filharmoniků a zároveň vyhledávaným sólistou na největších pódiích světa, vystupuje v Praze již poněkolikáté. Do Prahy se vrací rád – tentokrát do nového domova k Prague Philharmonia, který podle něj dává společné práci úplně nový rozměr. S orchestrem vedeným Emmanuelem Villaumem v neděli 30. listopadu představil vyprodanému Rudolfinu hudbu Wolfganga Amadea Mozarta a Francise Poulenca. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz mluví mimo jiné o tom, proč ho inspiruje rychlost, a prozrazuje také, jak hledá nové hranice flétnového repertoáru a co pro něj znamená každý koncert.

„Koncerty agentury Nachtigall Artists mají vysokou interpretační úroveň.“

„Pěvecký projev Benjamina Bernheima a Sandry Hamaoui byl ideální.“

„Celý večer měl neopakovatelnou francouzskou vůni.“

V pondělí 24. listopadu se v Praze konal operní recitál Benjamina Bernheima, který uspořádala agentura Nachtigall Artists. Spolu s tenoristou vystoupila i sopranistka Sandra Hamaoui, která, na rozdíl od Bernheima, si svou mezinárodní kariéru teprve buduje. A dodejme, že velice úspěšně. Po loňském písňovém recitálu Benjamina Bernheima, také pořádaném agenturou Nachtigall Artists a sestaveném z písní francouzských skladatelů, nyní dostal tento špičkový pěvec prostor, aby se v Praze představil s orchestrem a v operním repertoáru.

„Na programu bylo šest soudobých kompozic z okruhu Ostravského centra nové hudby.“

„Prague Philharmonia má dobrou zkušenost s interpretací moderny, stejně jako hudby minulých století, v prostorách jak s přirozenou, tak i umělou akustikou.“

„Petr Kotík je autorem celé řady rozsáhlých partitur, zpravidla kalkulujících namísto tradičně pojatého evolučního principu se strukturální setrvačností.“

Hudba mezi dvěma kontinenty, respektive Zásadní Ostrava – New York je název koncertu v Centru současného umění DOX v pražských Holešovicích. Konal se v pátek 21. listopadu a vystoupila na něm Prague Philharmonia pod vedením dvou dirigentů. První polovinu večera řídil Jiří Rožeň, po přestávce jej vystřídal Petr Kotík.

„Úterý začíná ikonickou skladbou Arvo Pärta Fratres ve verzi pro housle a orchestr s Gilem Shahamem.“

„Ve středu je zařazena repríza pondělního přímého přenosu sezóny SOČRu. Diriguje Andris Poga a vrcholem programu je Čajkovského bolestná Symfonie č. 6 h moll ‚Patetická‘.“

„V neděli si nalaďte alternativní zhudebnění Lazebníka sevillského od Giovanniho Paisiela.“

Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to nepřetržitě. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah prostor dokonce pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je synonymem pro „samou hudbu“, pravidelně proto nahlížíme do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 24. do 30. listopadu?

„Přitažlivý, pastorální úvod v tichém rozeznívání orchestru charakterizoval zvuk lesního rohu a klarinetu.“

„Prague Philharmonia byla na výši v souborové harmonii.“

„Fišer se prezentoval úžasně znělým, konkrétním tónem jak v tichých pasážích, tak v navýšené dynamice.“

Dramaturgie Mezinárodního hudebního festivalu Talichův Beroun získala pro závěrečný koncert 43. ročníku hned několik vysokých karet do hry. Ve Velkém sále kulturního domu Plzeňka se sešli staří známí – houslový virtuos Jan Fišer s orchestrem Prague Philharmonia, tentokráte vedeným dirigentským talentem mladé generace Jiřím Habartem. V programu se objevila novinka na objednávku festivalu od lokálně příslušného komponisty Jaroslava Pelikána, jehož symfonická skladba Dvě brány zazněla v sousedství Koncertní předehry, op. 17 „znovu objeveného“ Václava Jindřicha Veita a efektního Houslového koncertu e moll op. 65 Felixe Mendelssohna-Bartholdyho.

„Program začínal autorským provedením skladby Oscara Jockela floris glacialis, tedy ledové květy…“

„Osobně bych si raději vybral kratší program se stoprocentně nazkoušeným závěrem.“

„Orchestr je tu sám sobě největší domácí konkurencí.“

Druhý orchestrální koncert Prague Philharmonia měl na programu hudbu, která je, nebo alespoň dlouhá léta byla, kmenovým repertoárem tohoto orchestru. Hudba Haydna a Mozarta s výletem do baroka a do 21. století. A hlavní slovo měli mladí: violoncellista Brannon Cho a skladatel, cembalista a dirigent Oscar Jockel. V pondělí 3. listopadu ve Dvořákově síni muzikálnost zvítězila, preciznosti bylo méně.

„Následovalo naprosto vrcholné provedení Fantazijních kusů pro klarinet a klavír Roberta Schumanna.“

„Program lákal na balkánský folklór a na Sedm balkánských tanců srbského skladatele Marka Tajčeviće.“

„V každém případě to bylo další méně známé a velmi milé dílo pro vděčnou kombinaci klarinetu, violoncella a klavíru.“

V pondělí 20. října se v barokním refektáři Profesního domu MFF UK na Malostranském náměstí konal další koncert komorní řady, kterou pořádá Prague Philharmonia. Ač to byl na první pohled nenápadný koncert pro tři nástroje – klarinet, violoncello a klavír – a jediným známým skladatelem byl Robert Schumann, byl to opravdu krásný večer. Hrálo Quasi Trio ve složení Judita Škodová, David Šimeček a Kateřina Ochmanová a vyprodaný sál ukázal naplno, jaký efekt má dobře vedená abonentní řada.

„Esfahanimu se podařilo udržet pevný tvar a zároveň ponechal prostor pro svobodu a výraz.“

„V jeho interpretaci se koncert nejevil jako pouhý „historický kousek“, ale jako hudba, která dokáže být aktuální.“

„Zvuk orchestru byl kompaktní a přitom vzdušný.“

Koncert, který se uskutečnil 14. září v sále Fakulty umění Ostravské univerzity, se nesl ve znamení výjimečného setkání – nejen mezi publikem a interprety, ale především mezi různými epochami hudební historie. V centru pozornosti stál Mahan Esfahani, mezinárodně uznávaný cembalista, jehož kariéra je spjata s prestižními oceněními a tituly jako např. BBC New Generation Artist. Esfahani, známý svou schopností propojit historicky poučenou interpretaci s moderním cítěním a výrazovou intenzitou, vystoupil v Ostravě nejen jako sólista, ale zároveň jako dirigent orchestru Prague Philharmonia.

„Všichni tři autoři vybraní pro tuto specifickou sestavu se narodili na začátku poslední dekády 19. století.“

„(…) nezapře v sobě však vroucnost a lyrickou melodičnost autora pocházejícího z Českomoravské vysočiny.“

„Zemlinského smyčcové kvarteto se svým názvem hlásí k významné hudební osobnosti meziválečné Prahy.“

První koncert komorního cyklu orchestru Prague Philharmonia ve své již dvaatřicáté sezoně 2025/26 přinesl objevnou, příjemnou a přitom důmyslnou dramaturgii. Uskutečnil se v pondělí 15. září v barokním refektáři Profesního domu MFF UK na Malé Straně. Podstatnou měrou se na něm podíleli členové Zemlinského kvarteta ve složení František Soušek, Petr Střížek (housle), Petr Holman (viola) a Vladimír Fortin (violoncello). Na vrcholu večera přednesli rozsáhlý Smyčcový kvartet č. 15 Franze Schuberta.

„Zlatým hřebem večera byl ‚Egyptský‘ klavírní koncert Camilla Saint-Saënse.“

„Simon Trpčeski je známý tím, že dokáže rychle navázat kontakt s publikem.

„Prague Philharmonia i její šéfdirigent Emmanuel Villaume jsou zjevně ve skvělé kondici.“

Prague Philharmonia a její šéfdirigent Emmanuel Villaume zahájili 4. září ve vyprodaném Rudolfinu 32. sezónu koncertem s lákavým, zajímavě koncipovaným a posluchačsky vstřícným programem. V první půli slavnostního večera zazněly skladby Wolfganga Amadea Mozarta a Camilla Saint-Saënse, druhá půle patřila hudbě Haydnově a Schubertově. Hostem orchestru byl významný makedonský klavírista Simon Trpčeski.