PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Slavnostní zahajovací koncert ve velkém sále Horáckého divadla nabídl večer plný hudební kultivovanosti, precizního orchestrálního provedení a písňové lyriky.“

„Andrea Kalivodová je známá především svojí výraznou operní kariérou, ale v Jihlavě se představila v roli ztišené vypravěčky se schopností sdílení hlubokého lidského prožitku.“

„Prague Philharmonia patří k nejlepším českým orchestrům a v Jihlavě prokázala, že i velké symfonické dílo lze zahrát s komorní jemností, aniž by ztratilo svou monumentálnost.“

Počtyřiadvacáté byl v pondělí 19. května slavnostně zahájen Mezinárodní hudební festival Mahler Jihlava – Hudba tisíců, respektive jeho hlavní jarní část. Na koncertě v jihlavském Horáckém divadle vystoupil renomovaný orchestr Prague Philharmonia pod vedením dirigenta Marka Štilce. Festivalová hudební přehlídka v letošním roce připomíná Mahlera písňovým odkazem, zaměřuje se ale i na klíčové reprezentanty hudebního klasicismu. A tak zazněla předehra k Mozartově opeře Figarova svatba a Mahlerův písňový cyklus Rückert-Lieder v podání přední české mezzosopranistky Andrey Kalivodové. Monumentální závěr patřil Beethovenově Symfonii č. 5 c moll Osudové. 

„V hravej, rytmickej skladbe sme mohli predovšetkým oceniť vynikajúcu Annu Paulovú.“

„Skladateľka si opäť požičiava aj postupy iných žánrov, napríklad glissandá pripomínajúce rockové gitarové sóla.“

„Lejava skladbou zdieľa veľmi koncentrované podnety, ktoré nevyvolávajú len príjemné pocity a nútia k aktívnemu počúvaniu.“

Cyklu soudobé hudby S orchestru Prague Philharmonia sa v poslednej dobe podarilo prilákať pomerne stále publikum. Je v ňom pritom aj mnoho poslucháčov, ktorí so súčasnou hudbou zas tak blízky vzťah nemajú. Tvoria si ho teda skrze cyklus S, ktorého podoba a vlastne aj dramaturgia je tomu prispôsobená. 29. apríla tak v Studiu Švandova divadla zaznela kombinácia diel autora a autorky, ktorých kompozičné jazyky vykazujú rôznu mieru komplexnosti a posluchovej „ústretovosti“: Mariána Lejavu a Kateřiny Horkej.

„V době, kdy Weber definoval německou operu, mělo v Neapoli premiéru jedno z vrcholných děl opery italské, Rossiniho Jezerní paní.“

„Prague Philharmonia byla plná jiskřivého zvuku a energie sálající do všech stran, s bohatým výrazovým rejstříkem, který si skvěle poradil se všemi finesami a nástrahami skladatelovy partitury.“

„Brownleeho hlas má neuvěřitelnou sílu, energii a na basbaryton nezvykle bohatou paletu barev i jasné výšky.“

Předposlední koncert orchestrální řady Prague Philharmonia svedl 27. dubna takříkajíc pod jednu střechu tři německé romantiky a jeden kouzelný hlas ze Spojených států. Hudba z děl Carla Marii von Webera, Richarda Wagnera a Gustava Mahlera zazněla pod taktovkou šéfdirigenta orchestru Emmanuela Villauma. Výběr z Mahlerova cyklu Chlapcův kouzelný roh ve druhé půli koncertu přednesl americký basbarytonista Nicholas Brownlee.

„Propojování mezi populární, jazzovou, rockovou a klasickou hudbou je mi hodně blízké.“

„I když je kompozice svým charakterem temná a bojovná, tak v závěru přináším posluchačům naději na usmíření.“

„Mým snem je, aby soudobá hudba měla více příležitostí dostat se v Čechách do repertoáru velkých symfonických orchestrů i malých komorních souborů.“

Jednou z výrazných mladých českých skladatelek je Kateřina Horká, která má za sebou již řadu úspěchů a její skladby se opakovaně hrají. V rámci Cyklu soudobé hudby S, kterou pořádá Prague Philharmonia, jí na koncertě 29. dubna vedle dvou děl jejího slovenského kolegy Mariána Lejavy zazní pět skladeb: Čtyři osudy, Dodeka i do kila, In Honor of Pierrot, Smyčcový kvartet č. 2 a Tři miniatury. V rozhovoru umělkyně říká, co jí bylo inspirací pro tyto pro kompozice, a hovoří i o některých zajímavostech ze života skladatelky.

„Hlavní téma předehry k opeře Les Abencérages cválá vpřed natolik bezstarostně, až budí dojem, že by mohlo pocházet z předehry k nějaké nenáročné operetě.“

„Už z úvodních tří sólových kadencí první věty bylo zjevné, že Barry Douglas má Beethovenův ‚Císařský‘ koncert dokonale zažitý.“

„Vrcholem večera se stala Brahmsova Třetí.“

Na sedmém večeru cyklu „A“ 23. března ve Dvořákově síni Rudolfina nabídl orchestr Prague Philharmonia se svým šéfdirigentem Emmanuelem Villaumem svému publiku posluchačsky vděčný program, sestavený z děl tří skladatelů – Luigiho Cherubiniho, Ludwiga van Beethovena a Johannesa Brahmse. Hostem orchestru byl významný irský pianista Barry Douglas.

„Vladimír Franz se v průvodním dialogu s Hanou Dohnálkovou o tvorbě svého pedagoga skladby obšírně rozhovořil.“

„Na provedení všech tří Franzových skladeb se podíleli členové Prague Philharmonia vedeni jistým dirigentským gestem Kryštofa Kosky.“

„Námětově nás zde skladatel zve do svého složitě filozofického prostředí, rozvádějícího myšlenky převzaté z biblické historie a různých uměleckých oborů.“

Další hudební talkshow orchestru Prague Philharmonia, tentokrát s Vladimírem Franzem, se uskutečnila v pondělí 17. března ve Velkém sále Švandova divadla v Praze na Smíchově. Jako obvykle ji moderovala Hana Dohnálková, dramaturgyně tohoto koncertního cyklu. Přednesené skladby interpretovali vesměs členové orchestru, zejména její smyčcové sekce.

„Snad jsem konzervativní, ale mám za to, že ne každý shluk tónů je hudba, stejně jako ne každý shluk písmem vytvoří slova, věty.“

„Znám kompozice z 12. století, které jsou živější a soudobější nežli něco, co vzniklo včera.“

„Skladba Kámen a bolest obsahuje i tryznu za hloupost lidí…“

Výtvarník, vysokoškolský pedagog, básník a dramatik prof. JUDr. Vladimír Franz je zároveň jedním z našich nejznámějších skladatelů. Od počátku osmdesátých let skládá scénickou hudbu, za níž získal řadu ocenění, věnuje se rovněž volné hudební tvorbě a kompozici hudby filmové, televizní a rozhlasové; druhou základní oblast jeho umělecké činnosti představuje tvorba výtvarná. Na Divadelní fakultě AMU mnoho let vede Kabinet scénické hudby, zároveň působí na katedře výtvarné kultury Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem a přednáší na FAMU. U příležitosti jeho životního jubilea uvede orchestr Prague Philharmonia 17. března ve světové premiéře jeho novou skladbu Kámen a bolest.

„Pryč jsou doby, kdy soudobí skladatelé chtěli hlavně šokovat.“

„Jeho přístup k hudbě jako by v sobě měl něco tradičně anglického, typově trochu připomínal někdejšího šéfa PKF, Švýcara Kaspara Zehndera.“

„Nebylo to tedy provedení, které šlo existenciálně na hranu…“

Atraktivní program měla na programu v úterý 4. března Prague Philharmonia. Se dvěma vzácnými hosty v dirigentu Angusi Websterovi a violoncellistovi Istvánu Várdaiovi zazněl v Rudolfinu program se soudobou skladbou Huwa Watkinse, slavným violoncellovým koncertem Dmitrije Šostakoviče a nakonec s romantickou Symfonií č. 2 Roberta Schumanna. Pro orchestr s tradicí komornějšího klasicismu to byl hraniční repertoár.

„Jeho barevný hlas je veliký a nesmírně působivý, ale není nijak hřmotný, nekřičí, nenechá se svést k přílišné forzi, jen ho je jednoduše všude plno.“ 

„Gilda mi z úst Juliany Grigoryan přišla nejpřesvědčivější a je to nepochybně směr, kterým se hudebně ubírá.“

„Amartuvshin Enkhbat ukázal, jak silné emoce dokáže hudba předávat, je-li podávána na špičkové úrovni a bez evidentní námahy.“

Poslední únorový den byl svátkem pro milovníky velkých hlasů světové opery. Ve Smetanově síni Obecního domu debutoval mongolský barytonista Amartuvshin Enkhbat spolu s arménskou sopranistkou Julianou Grigoryan, pro kterou byl tento koncert návratem do našeho hlavního města. Oba se předvedli v áriích a duetech z oper Rugerra Leoncavalla, Umberta Giordana, Vincenza Belliniho, Giacoma Pucciniho a největší část koncertu byla věnována operám Giuseppe Verdiho. Umělce doprovázel orchestr Prague Philharmonia pod taktovou italského dirigenta Gaetana Lo Coca.

„Obdivuhodná byla zejména intonační čistota obou smyčcových nástrojů, dokonalá souhra všech tří a jejich dynamická vyváženost.“

„Lehké bylo vyzvat je oba ke společnému koncertnímu vystoupení, nelehké však bylo najít pro ně vhodný repertoár.“

„Umělci byli odměněni dlouhým potleskem, přidali tak krátkého Dvořáka.“

Trio Concertante, komorní soubor hrající ve složení Hana Jarošová Kubisová (housle), Teodor Brcko (violoncello) a Slávka Vernerová Pěchočová (klavír), zařadilo na program svého vystoupení v rámci komorního cyklu 31. sezony Prague Philharmonia dvě ruská díla. Ideou večera a hlavním lákadlem však byla 24. února tuba Jana Jaroše, který se představil i sólově.