PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Mozart je člověk, se kterým by devadesát procent muzikantů rádo zašlo na večeři nebo na skleničku vína.“

„Beethoven je přemostění dob.“

„Richard Strauss je pro mě osobou dovršitele.“

Na festivalu Smetanova Litomyšl pro poslední červnový čtvrtek nastudoval Radek Baborák se svým tělesem Česká Sinfonietta symfonickou báseň Tak pravil Zarathustra od Richarda Strausse, Beethovenovu Osmou symfonii a Schumannův Koncertní kus pro čtyři lesní rohy a orchestr. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz se zamýšlí nad interpretovanými díly a nad svým nástrojem, nad odkazem hudebních klasiků i nad dirigováním…

„Sopranistka Veronika Rovná obdařila Mařenku především zdravou rázností jadrného hlasu a energického projevu.“

„Skvělý byl Vašek v podání Václava Čížka – s odzbrojující dětinskostí nesmělý a naivní, herecky naprosto přesvědčivý.“

„Kecal běduje, jak se nechal napálit, medvěd, padající z provaziště, se doslova „utrh“, Vašek přibíhající v kožešině udělá rodině klasicky ostudu… a ´dobrá věc se podařila´.“

Ostravský operní soubor, každoroční host Smetanovy Litomyšle, přivezl letos na festival svou loňskou inscenaci Prodané nevěsty. V tuzemsku mimořádně milované dílo zaznělo pod taktovkou mladého dirigenta Jiřího Habarta velmi živě a životně. Režie Jiřího Nekvasila ruku v ruce se scénou Daniela Dvořáka dodává opeře v inscenaci Národního divadla moravskoslezského diváckou přístupnost i humor, ale především nadsázku.

„Publikum potřebuje ´slyšet´ ne pouze ušima: lidé musí umět zavřít oči a nechat se přenést do jiné éry nebo na místo, které si vyberou, kde se mohou vzrušovat a radovat…“

„Artikulace a srozumitelnost textu je zásadní pro všechna období… od šestnáctého do devatenáctého století.“

„Je správné informovat veřejnost i o méně ´slavných´ autorech, kteří přitom ve srovnání s populárnějšími jmény často jsou stejně důležití a neméně fantastičtí.“

Na programu sobotního odpoledního koncertu italské sopranistky Roberty Mameli a souboru Collegium Marianum, který se zaměřuje na hudbu 17. a 18. století, jsou na festivalu Smetanova Litomyšl barokní skladatelé Antonio Vivaldi, Georg Friedrich Händel a František Jiránek. Sólistka se v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz vyznává z lásky ke starší hudbě, včetně Mozartovy tvorby, zamýšlí se nad vládou italštiny v evropské hudbě té doby, vyzdvihuje důležitost srozumitelnosti textu při zpěvu a porovnává jednotlivé autory. A prozrazuje, co je pro ni největším zadostiučiněním.

„Že jsme se shodli se Smetanovou Litomyšlí na Smetanovi a jeho operách jako na našem společném zájmu, potřebě a lásce, je pochopitelné!“

„Prodaná nevěsta je jednou z nejlepších komických oper světové operní literatury všech dob.“

„Smetana se obecně, s výjimkou Prodané nevěsty, hraje poslední tři dekády velmi málo. I to chce náš cyklus v roce 2024 změnit.“

Ve Festivalové hale, která letos nahrazuje letní auditorium v zámeckém nádvoří, se ve středu odehraje na Smetanově Litomyšli pohostinské představení operního souboru Národního divadla moravskoslezského. Prodaná nevěsta, kterou Ostravané přivážejí, měla premiéru loni v prosinci. Ředitel divadla a režisér inscenace Jiří Nekvasil v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz bilancuje každoroční spolupráci s festivalem,…

„Leonskaja potvrdila pověst klasické hráčky, která nenabízí žádnou interpretační senzaci, ale poctivě řemeslo.“

„Souznění mezi sólistkou, dirigentem a orchestrem bylo skvělé a potvrzovalo dlouhodobou úspěšnou spolupráci.“

„Davies pojal Dvořáka bez přílišné líbeznosti. Zdůraznil tím ještě více závažnost kompozice, ale nedosahoval toho využitím masivního zvuku a na úkor rytmické artikulace.“

Smetanova Litomyšl uzavřela druhý festivalový týden navýsost klasickým koncertním programem. Filharmonie Brno v čele s šéfdirigentem Dennisem Russellem Daviesem provedla v neděli večer ve Festivalové hale Brahmsův Druhý klavírní koncert a Dvořákovu Sedmou symfonii. Za klavír usedla legendární rusko-rakouská pianistka Elisabeth Leonskaja, která zahrála Brahmse nesmírně sugestivně a technicky bravurně a zařadila se po bok dosavadním vrcholům festivalu.

„Je vždycky dobré, když se vám věc podaří dostat do tvaru, který přibližně chcete, a pak si říct: Co takhle odejít dřív, než mě budou vynášet nohama napřed?‘“

„Pětaosmdesát hudebníků plus dalších patnáct lidí – to je malá fabrika a trochu pytel blech.“

„Jako ředitel nemáte čas myslet na čas.“

Dlouholetý ředitel Filharmonie Hradec Králové Václav Derner k 30. červnu odchází z funkce a činí tak z vlastního rozhodnutí po dosažení důchodového věku a nikoli s vypršením mandátu. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz přibližuje, co vše se během jeho funkčního období podařilo a jakým způsobem do jeho éry zasáhla epidemie koronaviru. Dále hovoří mimo jiné o Hudebním fóru Hradec Králové, platformě k provádění soudobých orchestrálních děl mezinárodního renomé, u jejíhož zrodu stál. Nástupce doktora Dernera, absolventa Matematicko-fyzikální fakulty UK, je už jmenován a je jím Vladimír Šrámek, dosavadní manažer orchestru.

„Fialovo dílo bylo od prvních tónů kontrabasů mísících se s celestou a tubulárními zvony až do posledního jakoby skomírajícího zvuku violy doslova nabité dramatičností, obrovskou tenzí a těmi nejhlubšími city a emocemi.“

„Kristina Fialová je ve svém projevu navenek velmi uměřená. Neplýtvá pohybem, přemrštěnými gesty ani mimikou… Veškerou energii i prožívání skladby jako by soustředila jen do nástroje.“

„Robert Kružík dokázal dovést posluchače k pozitivnímu zjištění, že i současná klasická hudba může být zajímavá, přitažlivá, poslouchatelná a přístupná. A to je zjištění mimořádně povzbudivé.“

Víkendový program festivalu Smetanova Litomyšl nás zavedl dvakrát na stejné místo. Dějištěm dalších z koncertů, které jsme si už na začátku roku pečlivě vybrali, byl tentokrát piaristický chrám Nalezení sv. Kříže, prostor vpravdě nadčasový, místo, kde si podává ruku baroko s moderním uměním. V sobotu a v neděli to neplatilo jen o architektuře a výtvarné či vizuální tvorbě, ale i o hudbě.

„Písně jsou nádherné, vždycky se na ně těším.“

„Ne každý na to má potřebný talent, ale David Mareček ano, a proto se mi s ním dobře zpívá.“

„Dal jsem z berlínské Státní opery výpověď, ale budu tam každý rok jezdit hostovat.“

Basista Jan Martiník, letošní čtyřicátník, účinkoval na závěrečném koncertu festivalu Pražské jaro v Beethovenově Deváté symfonii. S Davidem Marečkem u klavíru figuruje teď v programu letošního červnového festivalu Smetanova Litomyšl jako protagonista písňového recitálu sestaveného z děl českých autorů. Jak říká, písně jsou opravdu něco úplně jiného než opera. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz o písních podrobně uvažuje, ale přibližuje také své působení ve Státní opeře v Berlíně.

„Dílo hudebně nezapře, že vznikalo po Wagnerovi a Mahlerovi a v době, ve které tvořil Richard Strauss.“

„Petr Popelka neúnavně inicioval hudební vlny a proměny, modeloval a tvořil, budoval a stavěl velkolepou architekturu.“

„Téměř zjevením byl výstup barytonisty Yngveho Søberga v roli Sedláka.“

Schönbergovy Písně z Gurre nezklamaly. Grandiózní vokálně-instrumentální dílo přineslo už čtvrtý den festivalu Smetanova Litomyšl hned jeden z jeho absolutních vrcholů. Petr Popelka za dirigentským pultem mimořádně velkého interpretačního aparátu předestřel partituru z roku 1913 jako sled básnivé lyrických obrazů vyprávějících dramatický příběh, jako mimořádně emotivní baladu. K provedení díla, které zaznívá jen jednou za několik desetiletí, se v litomyšlské festivalové hale v neděli večer sešly dva orchestry, dva sbory a šestice sólistů. Proti nim seděla tisícovka posluchačů, podmanivou hudbou zcela pohlcených a zasažených.

„Přiznávám, že Schönbergovo dílo jsem znal doposud spíše okrajově. Teď se cítím povzbuzen, ba možná povinován se poněkud dovzdělat.“

„Druhá část předznamenala a třetí definitivně doslova odpálila ohňostroj nápadů a jasnozřivých hudebních myšlenek, z nichž i ta zdánlivě nejnepatrnější dokázala být neskutečně efektní i efektivní zároveň.“

„Toho nedělního večera se v Litomyšli pod vedením dirigenta Petra Popelky zrodil výkon naprosto hodný těch několika vteřin užaslého ticha po doznění posledních tónů i dlouhých minut trvajících standing ovations.“

Dramaturg Národního festivalu Smetanova Litomyšl pan Vojtěch Stříteský vyprávěl v rámci ouvertury k Písním z Gurre o tom, že když je poprvé slyšel živě, dobrou hodinu pak chodil a vstřebával, co vlastně vyslechl. My jsme bezprostředně po litomyšlském provedení Schönbergova monumentálního opusu hodinu času neměli, zážitky z vyslechnutého však vstřebáváme ještě teď, když píšu tyto řádky…

„Sedmadevadesátá sezóna, to je kulturní tradice České republiky a odkaz, který musí být zachován do budoucnosti – a to bez finančního zázemí a bez finanční vize není možné.“

„Písně z Gurre jsou oslavou orchestrů rozhlasových institucí.“

„Rozhodli jsme se do celého roku 2024, Roku české hudby, vstoupit s jubilantem Bedřichem Smetanou.“

Petr Popelka nastudoval pro dnešní koncert na Smetanově Litomyšli Písně z Gurre Arnolda Schönberga. K uvedení této grandiózní vokálně-instrumentální skladby s obrovským interpretačním aparátem je potřeba výdrž, ale také velký organizační um a finanční zázemí. I proto Symfonický orchestr Českého rozhlasu nabídl se souhlasem festivalu dílo k druhému provedení ještě pražskému Národnímu divadlu. V úterý zazní ve Státní opeře v rámci projektu Musica non grata,…

„Waldemar je role, která přináší velké nároky. Obsahuje velký milostný duet i vyjádření králova hoře.“

„Tristanův příběh je však celý nešťastný. I tím, nejen celkovým rozsahem, je asi nejnáročnější.“

„Ale čekají mě i písňové recitály, to je úplně jiné zpívání – což je dobré a zdravé střídání pro můj hlas.“

Švédský tenorista Michael Weinius, který zpívá v hlavních evropských divadlech vedle Brittena, Strausse či Šostakoviče i několik hlavních wagnerovských postav, je majitelem neunaveného a sebejistého hlasu. Poté, co nadchl v dubnu publikum v Praze při koncertním provedení prvního dějství Wagnerovy opery Tristan a Isolda, vrací se k Symfonickému orchestru Českého rozhlasu znovu, teď jako jeden z hlavních sólistů ojedinělého provedení…

„Dokonale vymodelované, věcnější, přesto působivé a sváteční provedení v tuzemsku milovaného díla, které je v rámci desítek či stovek zhudebnění stejného textu jedinečné a nádherné.“

„Pěvci byli v sólech každý výrazně ´svůj´, přesto působili a zněli dohromady vyrovnaně a krásně.“

„´Festival s geniem loci´, aby byl sám sebou, potřebuje auditorium na zámku jako nenahraditelnou podmínku.“

K festivalu Smetanova Litomyšl tradičně patří hudba českých klasiků a velká vokálně-instrumentální koncertní díla. Tedy i Dvořákova kantáta Stabat Mater, vzácný příklad duchovní tvorby. Váže se textem k velikonočním svátkům, ale zaznít může i kdykoli jindy, zvláště pokud je provedena tak, jak ji připravil dirigent Tomáš Netopil – nikoli jako primárně smuteční skladbu, ale jako kultivovanou, důstojnou, k rozjasněnému konci směřující sváteční a krásnou hudbu.

„Bachova hudba, to je nekonečné objevování jeho geniality, které mně pomáhá také v jiných stylových obdobích.“

„Zavedení dobře temperovaného ladění je přelomový moment v historii. Vlastně bychom neměli mluvit o ladění, ale o rovnoměrném rozladění.“

„Až nastane vhodná příležitost, určitě se nebudu bránit dalšímu úlovku do sbírky zapomenutých klavírních koncertů.“

Nejen našemu národnímu skladateli, ale také tvorbě Johanna Sebastiana Bacha se systematicky věnuje festival Smetanova Litomyšl. Letos se o pořádnou porci jeho hudby postará klavírista Marek Kozák. Provede kompletní první díl Dobře temperovaného klavíru, který Bach zkomponoval před třemi sty lety v Köthenu. Koncert se koná v sobotu 17. června od půl třetí odpoledne. Druhý díl pak představí Kozák divákům festivalu v jeho příštím ročníku, v roce 2024. V RozhovoruPlus prozradil nejen své postřehy k Bachově tvorbě a k ladění, ale také se rozpovídal třeba o hudbě Bedřicha Smetany.

„V hledišti bylo slyšet vše velmi podrobně, ale celkového zvuku bylo méně, než by bylo ideální.“

„Kirill Gerstein je spíše introvert, přinejmenším oproti českému pianistovi Lukáši Vondráčkovi…“

„I když se nejedná o nejznámější a nejoblíbenější hudbu v Dvořákově odkazu, dokázal jí Netopil dát maximum zajímavosti a předat ji jako něco, co přináší potěšení a co stojí za to poslouchat.“

Národní festival Smetanova Litomyšl letos musí improvizovat. Zámek se opravuje, velké koncerty se přesunuly do sportovní haly. Ten zahajovací ve čtvrtek potvrdil, že je to pragmaticky možné řešení. Ani lehké nenápadné dozvučení sice nemohlo úplně odstranit suchost akustiky, také atmosféru zámeckého nádvoří a okolních prostranství nic nenahradí, ale iluze, že se zase až tak moc nezměnilo, byla docela silná. Přijela Česká filharmonie a Tomáš Netopil energicky a muzikálně nabídl hudbu klasiků Smetany a Dvořáka a s nimi Sergeje Rachmaninova.

„ZUŠ Open už není happening, přináší do veřejného prostoru plnohodnotný festival, který nabízí pestrou dramaturgii a má hluboký smysl i směrem k sociálnímu přesahu.“

„V sobotu v Senátu zazní dvě premiéry kantát Eduarda Douši a Jaroslava Pelikána a též scénické provedení Otvírání studánek Bohuslava Martinů.“

„Každý kraj má svá specifika, která se promítají i do charakteru programů ZUŠ Open.“

Tradiční koncert v Senátu je jedním z vrcholů letošní přehlídky ZUŠ Open, kterou založila mezzosopranistka Magdalena Kožená. Koná se v sobotu 3. června ve Valdštejnské zahradě. V poměru k celkovému programu je to ale jen kapka v moři zhruba pěti set akcí, které děti a učitelé ze základních uměleckých škol po celé republice připravili. Jak v RozhovoruPlus říká ředitelka ZUŠ Open Irena Pohl Houkalová, letošního ročníku se účastní rekordní počet škol a dětí.

„Začalo se vysílat 18. května 1923 z Kbel. Prvním vysílacím studiem v Československu byl stan zapůjčený od skautů. Uvnitř byl klavír a několik židlí, aparaturu tvořil uhlíkový mikrofon – dolní část telefonního sluchátka.“

„Od roku 1948 se rozhlasoví symfonici zúčastňují mezinárodního festivalu Pražské jaro, s nímž je Československý a dnes Český rozhlas spjat skutečně od prvního ročníku, tedy od roku 1946.“

„Velký ohlas mezi koncesionáři už tehdy urychlil rozhodnutí, že rozhlas, chce-li plnit své programové záměry, musí mít vlastní hudební těleso. A toto přesvědčení trvá dodnes.“

Český rozhlas si 18. května připomíná sto let od začátku pravidelného rozhlasového vysílání na našem území. Do Riegrových sadů na Vinohradech připravil pro širokou veřejnost velkolepý koncert s vystoupením populárních zpěváků a kapel a s přímým přenosem na Radiožurnálu. Stanice Vltava na stejnou dobu téhož dne přistavila mikrofony do Obecního domu…

„Umělecké vzdělávání se propisuje do celé společnosti, přispívá k její kultivaci.“

„Festival má vracet populaci, zejména děti, které mohou na chvíli odložit mobilní telefony, k prapůvodnímu lidství.“

„Na programu se podílejí profesionální umělci, aby podpořili nejmladší generaci.“

Sedmý ročník celostátního festivalu ZUŠ Open připravuje 439 z pěti stovek českých základních uměleckých škol. Během dvou týdnů od neděle 21. května do neděle 4. června se uskuteční na pět set koncertů, divadelních a tanečních představení, výstav, happeningů a dalších akcí. Vrcholem má být 3. června ve Valdštejnské zahradě, v historickém areálu sídla Senátu, gala program s osmi stovkami účinkujících ze všech krajů republiky.