PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Symfonické básně Šárka a Z českých luhů a hájů byly coby části dechovému obsazení nejlépe konvenující pravou ozdobou a vrcholem celého provedení.“

„Jak tenká může být hranice oddělující původní dílo od aranžmá jako svébytného tvůrčího počinu…“

„Hyblerova úprava sesadila Smetanu z piedestalu našeho národního skladatele a učinila ho hudebním světoobčanem v tom nejlepším slova smyslu.“

Stalo se mimořádně dobrým zvykem posledních let, že festival Smetanova Litomyšl přichází každoročně alespoň s jednou premiérou či jinak průlomovým počinem. K předloňským novým opusům A znovu láska… a Pochovávání světla nebo loňskému naprosto mimořádnému nastudování Schönbergových Písní z Gurre se – pro letošní rok příznačně – přidala Smetanova Má vlast v úpravě pro dechové okteto, třetí hornu, harfu, violoncello a kontrabas.

„Smetanova vrcholná kompozice nepřestává fascinovat, je možné i nadále ji pečlivě zkoumat a přinášet nová svědectví o její vnitřní velikosti.“ 

„Martin Hybler zachoval všechny náležitosti jednotlivých skladeb cyklu včetně oné neopakovatelné a typické plnosti, příkrosti kontrastů a hutnosti rozvíjených obrazů.“

„V podání PhilHarmonia Octetu dílo nabývá formu, která se nesmírně dobře a s vděčností poslouchá, čas jako by se při provedení vskutku zastavoval.“ 

Na objednávku festivalu Smetanova Litomyšl zazněl o víkendu v rodišti skladatele cyklus symfonických básní Má vlast v úpravě pro dechové okteto, třetí lesní roh, harfu, violoncello a kontrabas. Adaptace Martina Hyblera se v Zámecké jízdárně ujal PhilHarmonia Octet se čtyřmi hosty a připravil návštěvníkům nevšední setkání s ikonickou skladbou. Je dobře, že sobotní koncert byl nahráván.

„Dvě vdovy, dílo z roku 1874, jsou krásné, hudebně skvostné. Suverénně napsaná konverzační komedie.“

„Libreto obsahuje řadu dodnes svižných replik a slovních hříček.“

„Lada Bočková byla ve čtvrtek večer v Litomyšli jako Karolina pěvecky suverénní a herecky naprosto uvolněná.“ 

Kompletní uvedení oper Bedřicha Smetany na letošním festivalu Smetanova Litomyšl otevřela dva roky stará ostravská inscenace Dvou vdov. Rozmarná, vtipná. Režisér a scénograf Rocc si v ní s diváky v závěru však záludně pohrává. Po šťastném rozuzlení zápletky se Ladislav, právě označený jako budoucí ženich, Anežce kamsi ztratí – a slaví se svatba Toníka a Lidky. Z libreta nicméně zůstává základní fakt: na začátku opery byla jedna mladičká vdova bezstarostně veselá a druhá truchlící a smutná. Na konci už jsou veselé a zřejmě i šťastné obě.

„Postavení celého koncertu na jediném nástroji klade vysoké nároky nejen na technickou zručnost hráče, ale také na jeho fyzickou výdrž a koncentraci.“

„Neobvyklým, ale vlastně velice příjemným bylo zařazení dlouhé, šedesátiminutové přestávky po vzoru britského operního festivalu Glyndebourne.“

„Zajímavostí je, že nástroj je datován přibližně do roku 1732 a vznikl tedy přibližně ve stejné době, ve které Bach napsal své Sonáty a Partity.“

Třetí den festivalu Smetanova Litomyšl v pondělí 10. června měli posluchači v prostorách piaristického chrámu Nalezení sv. Kříže příležitost vyslechnout vskutku výjimečný koncert. Na programu večera totiž bylo kompletní provedení Sonát a Partit pro sólové housle, BWV 1001–1006 Johanna Sebastiana Bacha, navíc v podání světoznámého Josefa Špačka.

„Přišel jsem s ambicí posunout festival ještě více směrem do mezinárodních spoluprací a ještě více na mapu evropských festivalů.“

„Předpokládám, že se festival do zrekonstruovaného zámku a už s hotovým novým řešením auditoria vrátí v roce 2025.“

„S podporou osvíceného vedení města vybudovali Piknovi a Stříteský něco unikátního, co se dnes dá nazývat skutečnou národní událostí.“

Smetanova Litomyšl počítá šestašedesátý ročník. Její tým vede nově od loňského léta Michal Medek, který hodlá festival ve skladatelově rodišti posunout dál do mezinárodních kontextů. Věří také, že se po loňské a letošní rekonstrukci renesančního zámku, během které se hlavní hudební akce festivalu musejí konat v multifunkční městské hale, vrátí pořádání koncertů a operních představení na zámecké nádvoří. A už s novým zastřešením, které přinese nová řešení akustiky a technologií.

Pivní hudební program na Smetanovu Litomyšl patřil a nebyl přes svou rozvernost a lidovost ničím zavrženíhodným.“

„Úsměv na tváři budila hudebně-obrazová suita sestavená z pivních scén z českých filmů.“

„Kučera ani téma, ani sebe nebere smrtelně vážně. Je to ostatně jediná šikovná cesta, jak s Pivním oratoriem uspět.“

Umělecký ředitel Smetanovy Litomyšle Vojtěch Stříteský připravil ke skladatelovu dvoustému jubileu pro festival jedinečný program. Otevřeně v něm Čechům připomněl, že je pivo provází dennodenně. V dávné minulosti i v současnosti, doma i v hospodě, v kině i v opeře. Publikum se ve festivalové hale v neděli večer s dirigentem a skladatelem Janem Kučerou a s Pražskými symfoniky, sborem a sólisty potěšilo Smetanovou, Orffovou a Máchovou hudbou, nostalgicky se usmívalo při scénách ze starších českých filmů, spontánně se bavilo při Kučerově Pivním oratoriu a ochotně se dokonce v závěru aktivně účastnilo zpěvu.

„Shromáždění lidé jsou přítomni jednomu z klíčových okamžiků Roku české hudby a projektu Smetana200.“

„Ani během večerního slavnostního zahajovacího koncertu nezní jen smetanovské hity. Naopak.“

„Jakub Hrůša zdůrazňuje, že se sice teď často říká ´Sesaďme Smetanu z odtažité pozice na piedestalu´, že on si však myslí, že na takový piedestal naopak Smetana patří.“

Bedřich Smetana patří nejen Litomyšli a všem nám ostatním v Čechách, ale i světu. Shodují se na tom prezident a premiér této země, její ministr kultury, hejtman kraje i starosta města. A také dirigent Jakub Hrůša. Všichni ti, kteří se sešli druhou červnovou sobotu při zahájení 66. ročníku festivalu Smetanova Litomyšl.

„Rok české hudby je ohromná marketingová značka.“

„V dnešním světě globalizace může být interpret expertem v podstatě na jakoukoliv hudbu.“

„Při provedení kompletního díla neběžíte sprint na sto metrů, ale maraton.“

„Spolupráce s Josefem Špačkem je úžasná. Je to skvělý člověk s úžasným srdcem. Poznáte to z jeho hraní, které je velmi ušlechtilé, plné emocí a odráží se v něm Špačkova osobnost a lidskost,“ říká o jednom z našich největších houslových virtuosů světoznámý dirigent Manfred Honeck. Špaček, který se v českém prostředí etabloval jako historicky nejmladší koncertní mistr České filharmonie i jako zdatný sólista, se před několika lety vydal na „volnou nohu“ a nyní koncertuje sólově po celém světě. Kromě mezinárodního repertoáru, jehož ochutnávku představí 10. června na festivalu Smetanova Litomyšl, je známý také propagací české hudby a letos se stal jedním z ambasadorů Roku české hudby.

„Jsem ambasadorem české hudby pořád. Nic mi nedělá větší potěšení, než zasvěcovat lidi kolem sebe do tajů našeho hudebního bohatství.“

„Hudba se hraje a zpívá víceméně stejně už staletí. A emoce, jež sděluje a vzbuzuje, jsou přímo esencí toho, co je člověk.“

„Libuše je jakousi skicou k Mé vlasti „naruby“. Naruby, protože je dvakrát větší než Vlast.“

Jakub Hrůša je jedním z oficiálních ambasadorů Roku české hudby. Právě kolem ní se především točí rozhovor pro portál KlasikaPlus.cz. Nejsledovanější český dirigent současnosti má za sebou koncertní uvedení opery Libuše na Pražském jaru, které se opakuje i na Smetanově Litomyšli. Festival ve skladatelově rodišti navíc 8. června s Českou filharmonií otvírá. Řeč se však stáčí i k tématům vlastenectví nebo zkušeností s publikem a z hlediska prožívání hudby přichází na řadu i téma technologizace světa. Ze skladatelů se pak zamýšlí Jakub Hrůša nejen nad Smetanou a jeho nejslavnějšími třemi českými kolegy, ale i nad Richardem Wagnerem, od něhož teď studuje Prsten Nibelungův.

„Jsem zařazena do dvou projektů spojených s oslavami narození Bedřicha Smetany.“

„Ivo Kahánek pracuje hodně s představivostí.“

„Soutěžím ráda, poslouchám i ostatní děti, jak hrají, snažím se poučit z jejich chyb.“

Jednou z ambasadorek Roku české hudby je teprve čtrnáctiletá klavíristka Klára Gibišová. Ta už v necelých třech letech doprovázela své sestry na klavír a sama začala hrát dětské písničky. Následně se jí ujala Taťána Vejvodová na pražské ZUŠ Ilji Hurníka. K jedné hodině týdně postupně přidávaly další soukromé lekce a konečně i účast v akademii MenART. Po prvních úspěších v tuzemsku na sebe Klára Gibišová upozornila i na mezinárodní soutěžní scéně v Římě, Bernu, Bruselu, Paříži či newyorské Carnegie Hall. V loňském roce absolvovala i svůj první velký recitál. A jak se jako zástupkyně nejmladší generace interpretů dívá na českou hudbu v jejím výročním roce? 

„Neumím si představit život bez koncertů, ať už v roli interpreta nebo posluchače.“

„Atmosféra živého vystoupení a vnímavé publikum je v určitém ohledu nenahraditelná.“

„Myslím, že bychom si měli vážit možností, které nám dává systém českého hudebního školství.“

Přední český klavírista a pedagog Gymnázia a hudební školy hl. m. Prahy Marek Kozák dle svých slov získal nálepku klavíristy, který nehraje jen repertoárová díla. A v takovém duchu je i jeho poslední nahrávka s díly Kovařovice, Kaprálové a Bořkovce. Interpret se však přirozeně věnuje i dílům zavedeným: 20. března vystoupí v Mariánské Týnici s uskupením Krása Quartet nebo později, 5. června na Mezinárodním hudebním festivalu Leoše Janáčka, 17. června na Smetanově Litomyšli či ke konci roku na bienále Janáček Brno.  V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz se vedle otázky hudebního objevování věnuje také v Čechách nápadnému fenoménu základního uměleckého školství.

„Smetana strávil ve svém rodišti jen prvních sedm let života, ale místní si svého nejslavnějšího rodáka považují.“

„Litomyšlské pivo – jak jinak – má na etiketě Bedřichovu hlavu.“

„Logo projektu Smetana200 je i na nové lávce přes hlavní silnici, přejmenované lidmi spontánně na Smetanovu lávku.“

Narodil se nám Bedříšek, hlaholí starosta Daniel Brýdl v kostýmu sládka Františka Smetany. Je druhého března, dvě hodiny odpoledne, a východočeská Litomyšl slaví dvousté výročí svého nejslavnějšího rodáka. V roce 1824 se toto zvolání ozvalo prý úplně stejně, jen bylo deset dopoledne. Otec šesti dcer a teď tedy konečně i prvního syna se podle dobových svědectví před zámeckým pivovarem spontánně pustil do tance s děvečkou a pak hned dal vyvalit chase sud piva, aby se veselila s ním.

„Hudba bude znít česká i světová, v širokém spektru od Bedřicha Smetany po Jiřího Šlitra, od baroka po jazz.“

„Vedle všech osmi Smetanových oper zazní i další opery – Janáčkova Její pastorkyňa a Quo vadis od Sylvie Bodorové.“

„Program doplní také odlehčená představení, například hudební kabaret Jonáš a tingl-tangl či brněnská novinka s názvem Hurvínek prodává nevěstu.“

Všech osm oper Bedřicha Smetany uvede letos v létě Národní festival Smetanova Litomyšl. Ve své historii tak učiní podobně kompaktně poprvé. Šestašedesátý ročník je navíc s padesáti koncertními a operními programy a desítkami dalších akcí a s měsíčním rozvrhem nejrozsáhlejším od vzniku přehlídky. Ta se ve skladatelově rodišti koná od roku 1946 a v Roce české hudby 2024 zaujímá klíčové místo v oslavách jeho dvoustého jubilea.

„Nebyl jen zakladatelem české národní hudby, ale také vyhlášeným tanečníkem.“

„Chceme, aby zněly i jiné skladby než Má Vlast, respektive než jen Vltava nebo Prodaná nevěsta.“

„Bude to oslava spojená se zabijačkovými hody, všelidovou veselicí, hudbou i prostou rekonstrukcí událostí před dvěma sty lety.“

První únorovou sobotu se v Litomyšli, rodišti Bedřicha Smetany, koná Slavnostní smetanovský bál. K tanci bude v sále Smetanova domu hrát Filharmonie Hradec Králové s dirigentem Markem Šedivým a později Pilsner Jazz Band. O předtančení se postarají sólisté baletního souboru Národního divadla. Ředitel letního festivalu Smetanova Litomyšl Michal Medek v rozhovoru…