Michal Medek: Ochránit ducha festivalu, srostlého s duchem města
„Přišel jsem s ambicí posunout festival ještě více směrem do mezinárodních spoluprací a ještě více na mapu evropských festivalů.“
„Předpokládám, že se festival do zrekonstruovaného zámku a už s hotovým novým řešením auditoria vrátí v roce 2025.“
„S podporou osvíceného vedení města vybudovali Piknovi a Stříteský něco unikátního, co se dnes dá nazývat skutečnou národní událostí.“

Smetanova Litomyšl počítá šestašedesátý ročník. Její tým vede nově od loňského léta Michal Medek, který hodlá festival ve skladatelově rodišti posunout dál do mezinárodních kontextů. Věří také, že se po loňské a letošní rekonstrukci renesančního zámku, během které se hlavní hudební akce festivalu musejí konat v multifunkční městské hale, vrátí pořádání koncertů a operních představení na zámecké nádvoří. A už s novým zastřešením, které přinese nová řešení akustiky a technologií.
Smetanova Litomyšl přechází do období, kdy už nebude připravována a řízena s akcentem patriotismu, protože v jejím vedení už nejsou pouze lidé žijící v Litomyšli a logicky promítající do práce vztah ke svému městu. Dostává se tedy do nových souvislostí. „Přišel jsem s ambicí posunout festival ještě více směrem do mezinárodních spoluprací a ještě více na mapu evropských festivalů,“ vysvětluje ředitel Michal Medek. Zároveň však dobře ví, a mluví o tom velmi vážně, že festival nesmí ztratit svého ducha, srostlého s duchem města, že se domovskému městu, vedenému teď starostou Danielem Brýdlem, nesmí odrodit.

Jak by si Michal Medek přál, aby za dalších třicet let bylo vnímáno období spravované a ovlivněné nyní jeho týmem? Rodiště Bedřicha Smetany by mělo být i díky festivalu kulturním místem, které stojí za návštěvu, jedním z významných kulturních center naší země i Evropy. A mělo by být zřejmé, zdůrazňuje, že v Evropě má naše země v opeře potenciál plnohodnotně konkurovat dalším. S tím by třeba měla souviset i existence audiovizuálních záznamů litomyšlských festivalových počinů, které budou reprezentativním pojednáním Smetanových děl i dalších děl české hudby. „A přál bych si, aby našim následovníkům jednou zůstalo i řešení hlavní scény, na kterém pracujeme a které umožní uvádět po další desetiletí nejrůznější koncerty a divadelní představení, dá nám nové možnosti a bude lákat k práci zahraniční umělce,“ říká ředitel.
Jak daleko jsou plány na nové zastřešení zámeckého nádvoří pro potřeby festivalu? Řešení se připravuje s architektem Josefem Pleskotem, který už je v Litomyšli podepsán pod řadou důležitých staveb, úprav a realizací. „Víme, jak by mělo vypadat zastřešení, pódium i hlediště, dokončujeme divadelní, inscenační a produkční parametry. Avšak nejde jen o zastřešení. Záměrem je vestavovat každoročně na festivalové týdny do druhého zámeckého nádvoří koncertní a divadelní sál. Takový, abychom byli ještě lépe schopni inscenovat i opery, což bylo dosud naším omezením,“ vysvětluje Medek. Předpokládá, že se festival do zrekonstruovaného zámku a už s hotovým novým řešením auditoria vrátí v roce 2025.

V odpovědi na otázku týkající se letitého nedostatku ubytovacích kapacit ve městě poukazuje ředitel na existující projekt hotelového komplexu v blízkosti zámku. Záleží teď na tom, jestli firma, které patří pozemek a která o výstavbě uvažuje, bude moci koupit od města ještě sousedící pozemek spolu s vilou Klárou. Právě o tom mají v druhé polovině června rozhodovat zastupitelé. Michal Medek neskrývá, že takový hotel, s kapacitou až sto osmdesáti pokojů, by byl pro festival významnou podporou. Všem je ovšem jasné, že se na tak exponovaném místě musí realizovat skutečně mimořádná architektura.
Tři porevoluční desetiletí Smetanovy Litomyšle vidí Michal Medek jednoznačně. Jsou podle něj nejzásadnějšími třiceti lety v dosavadní historii festivalu, která začala brzy po válce. „Nový rozjezd po roce 1989 způsobil, že z festivalu, který býval prodlouženým víkendem, akcí o třech představeních nebo koncertech, se stal jeden z největších festivalů v České republice, v klasické hudbě největší mimo Prahu,“ tvrdí.

Jednoznačně se o to podle jeho slov zasloužil Jan Pikna, do loňska po celá tři zmiňovaná desetiletí ředitel, a to i s manželkou Evou. A s nimi Vojtěch Stříteský, umělecký ředitel a dramaturg, po kterém od příštího roku nastoupí Marek Šulc. S podporou osvíceného vedení města, tehdy vedeného otcem současného starosty Miroslavem Brýdlem, vybudovali podle Medka něco unikátního, co se dnes dá nazývat skutečnou národní událostí. „Tu bych chtěl vidět jako kulturní výkladní skříň naší země, samozřejmě ne jako přehlídku jen našich umělců,“ zdůrazňuje. Řada festivalů, i kdyby přivítaly někoho ze zahraničí jenom jednou, si podle něj hned říká ´mezinárodní´… V tomto smyslu, usmívá se Michal Medek, může Smetanova Litomyšl klidně zůstat v názvu Národním festivalem. A dodává: „Rokem české hudby 2024 a projektem Smetana200 nic nekončí.“
Foto: František Renza
Příspěvky od Petr Veber
- Klasika v souvislostech (82)
Jubilea pražského Rudolfina - Pohledem Petra Vebera (62)
Sir Simon - Klasika v souvislostech (81)
Giovanni Pierluigi z městečka Palestrina - Martin Glaser: Pražské Národní divadlo? Oproti brněnskému nepoměrně robustnější instituce, spojená s mimořádným společenským očekáváním
- Káťa Kabanová tak trochu komorně
Více z této rubriky
- Olga Bezsmertna: Když zpívám Strausse, připadám si jako mezi nebem a zemí
- Štěpán Pácl: Činoherec také myslí hudebně, i když skrytě a možná nevědomě
- Lukáš Vasilek: Jana z Arku člověka chytne hned napoprvé
- Martin Glaser: Pražské Národní divadlo? Oproti brněnskému nepoměrně robustnější instituce, spojená s mimořádným společenským očekáváním
- Slávka Zámečníková: Pamina je překvapivě moderní postava. Rozumíme si teď mnohem více
- Natálie Romanová: Úspěch vyplyne z poctivosti
- Amartuvshin Enkhbat: Nejvyšší aspirací je pravda. Vnitřně rozporné Verdiho role jí jdou naproti
- Kristina Vocetková: Lidé se mě ptají, jestli jsem Židovka
- Lenka Šaldová: Je třeba, aby opera nežila jen sama pro sebe
- Vilém Veverka: Autorská hudba pro hoboj je pro mě v kontextu interpretace určující