PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Mohl by ´hrát´ hlasem ještě o dost víc.“

„Bojoval ve finále o cenu nejambicióznějším možným způsobem – árií Nessun dorma.“

„Výkony finalistů v kategorii Junior přesahovaly pouhé školní výkony.“

Soutěž nesoucí jméno Antonína Dvořáka, určená pro mladé pěvce do 35 let a v juniorské kategorii do 24 let, přilákala minulý týden do Karlových Varů devět desítek studentů a začínajících umělců z řady zemí. Absolutním vítězem 56. ročníku je barytonista Robin Červinek, člen Operního studia Slovenského národního divadla v Bratislavě, absolvent JAMU v Brně a student Universität für Musik und darstellende Kunst ve Vídni…

„Sopranistka nabídla krásně modulovaný a lehce plynoucí hlas, zralé umění belcanta, přirozené komediální i tragické herectví a skromnou a usměvavou přítomnost na pódiu.“

„Poklonu si zaslouží oba pěvci i s organizátorkou večera. Třemi výstupy z oper Iaina Bella obohatili obvyklý průběh a rozměr operního galakoncertu zajímavě a příjemně, téměř bezprecedentně.“

„Stejně jako Diana Damrau, umí i Petr Nekoranec na koncertě výrazně pracovat s přítomností na pódiu a s potřebným naznačením hereckého výrazu patřícího k právě zpívané roli.“

Společný recitál, který měli v úterý v pražském Obecním domě sopranistka Diana Damrau a tenorista Petr Nekoranec, nabídl špičkové pěvecké umění, vděčný program, výborný orchestrální doprovod a milý kontakt mezi pódiem a hledištěm. Obvyklou sestavu klasických operních árií a duetů, tentokrát výhradně od Donizettiho a Belliniho, tedy z repertoáru italského belcanta, výrazně a jedinečně obohatila tři velká hudební čísla mající původ v současné tvorbě. Autorem byl Brit Iain Bell a prezentovanými díly tři jeho moderní operní tituly, ve kterých se oba sólisté v posledních letech objevili už i v divadlech.

„Od té doby jde Nombulelo od vítězství v jedné mezinárodní soutěži k druhé.“

„Níže položené písně lépe odpovídaly hlasovému fondu pěvkyně, a tak zmizely ostré tóny, soprán se zakulatil, vyniklo frázování.“

„Po přestávce ovšem následoval přímo gejzír belcanta.“

Spolek přátel hudebních talentů představuje každý rok v koncertním cyklu Talenty světové opery vítěze velkých mezinárodních soutěží. Díky tomuto cyklu máme možnost poznat umělce, jejichž kariéra sice teprve začíná, ale kteří už mají jisté mezinárodní renomé. V letošním roce to je obzvlášť zajímavá umělkyně. Vždyť kdy se nám podaří slyšet belcanto z úst pěvkyně z Jihoafrické republiky… V Praze vystoupila 9. října Nombulelo Yende.

„Aleš Nosek je jistým a technicky zdatným hráčem. Byl velice dobře připraven, prokázal pevné nervy a jasný interpretační názor.“

„Pavel Svoboda oslnil technicky neomylnou hrou, vynikajícím rytmickým cítěním a v neposlední řadě naprostým přizpůsobením chrámové akustice.“

Na čtvrtém koncertě mezinárodního festivalu „Svatovítské varhanní večery“ vystoupil regenschori a varhaník biskupského kostela v Plzni Aleš Nosek. O týden později, 2. srpna, převzal závěrečný koncert festivalu jeden z nejúspěšnějších varhaníků mladé generace Pavel Svoboda. Ten dělí svoji činnost na koncertní, pedagogickou, organizační – je ředitelem Komorní filharmonie Pardubice – a veřejnou: je poslancem Parlamentu České republiky.

„Dovolím si zmínit zásadní rozdíl v jejím přístupu k výuce zpěvu. Neupozorňuje studenty na všechny nedostatky nebo chyby, kterých se dopouštějí a kterých si bezpochyby okamžitě jakožto zkušená pěvkyně i pedagožka musí všimnout.“

„Studenty se musí nechat zpívat, musí z toho mít radost. Když někoho namotivuju, on se uvolní a začne to fungovat.“

„Se skvělou pěvkyní a pedagožkou Kateřinou Beranovou se zpěv stává něčím zcela jiným než pouhou znalostí pěvecké techniky.“

Pravděpodobně jste už slyšeli o ProART Festivalu, v rámci kterého se už od roku 2005 konají nejrůznější workshopy napříč uměleckými obory, zejména pak tance. Málokdo však ví, že zde probíhají také kurzy operního zpěvu s uznávanou pedagožkou Kateřinou Beranovou, která vyučuje od roku 2007 na Anton Bruckner Privatuniversität v Linci…

„Villazón svého Lazebníka umístil do skladiště filmových studií, kde si jakýsi správce Arnoldo pouští staré černobílé filmy.“

„Navzdory některým výhradám se jedná o v mnoha směrech výjimečnou produkci, odsouzenou k nezvratnému úspěchu.“

Letošní Salcburský svatodušní festival zvolil slogan „Vítejte v Seville“. Největším tahákem čtyřdenní přehlídky byla jako obvykle premiéra nové operní inscenace, v tomto případě Lazebníka sevillského Gioacchina Rossiniho. V hlavních rolích se představili Cecilia Bartoli a Edgardo Rocha. To vše pod režisérským vedením Rolanda Villazóna.

„Tenorista působil na pódiu Dvořákovy síně směrem k publiku sice trochu nekomunikativně, ale čistě pěvecky nabídl lahodný mladistvý témbr, který nešetří intenzitou.“

„Lada Bočková dala áriím k dispozici pěkný a lehký, ale ne tenký, nepříliš velký, velmi dobře usazený a ovládaný hlas.“

„Tři přídavky potvrdily, že Anduaga má cenu ze soutěže Operalia právem a že Lada Bočková má nenápadně našlápnuto ve svém oboru na moc pěknou dráhu.“

Tenorista Xabier Anduaga a sopranistka Lada Bočková. Dva mladí pěvci, kteří se utkali v Praze v soutěži Operalia, se nyní po třech letech sešli v české metropoli na pódiu Rudolfina jako kolegové, aby ukázali, jak jejich kariéry pokračují. Sedmadvacetiletý Španěl, vítěz z roku 2019, je evidentně na dobré cestě mezi ty nejlepší pohybující se v mezinárodním prostředí. O čtyři roky starší Češka, i když tehdy cenu nezískala, se však teď nenechala ani trochu zahanbit. Využila koncertní příležitost v pátek večer naplno.

„Nyní, v době pandemie, často přemýšlím o tom, jaké jsem měla štěstí, že jsem mohla díky svému povolání poznat tolik zemí světa.“

„Jedinečná atmosféra centra Prahy byla nezapomenutelná. Návštěva Vinoře však dodala mému setkání s českým hlavním městem a jeho obyvateli zcela mimořádný a neočekávaný rozměr.“

„Jsou chvíle, kdy máte pocit, že se svět neřítí jen do katastrofy, jak se často temně prorokuje. Jsou chvíle, kdy se díky úsilí obětavých nadšenců mění k lepšímu.“

Pět let možná není v lidském životě nijak dlouhý časový úsek, natož doba, vybízející k nějakému zásadnímu bilancování. Právě před pěti lety se však v Praze-Vinoři zrodila tradice, která představuje jeden z možných příkladů, jak tento severovýchodní okraj metropole představit zbytku světa…

„Hasiči tu lednovou noc roku 1996 bojovali s ohněm marně, v nejbližších kanálech zrovna nebyla voda…“

„La Fenice bylo místem světových premiér Verdiho oper Ernani, Attila, Rigoletto, Traviata a Simone Boccanegra.“

„Poprvé v Itálii tam byl uveden Rienzi a pak také celý Prsten Nibelungův, jen dva měsíce poté, co Wagner v Benátkách zemřel.“

Benátské divadlo La Fenice před pětadvaceti lety, 29. ledna 1996, shořelo. Už podruhé ve své čtvrttisícileté historii. Historická budova na nevelkém náměstí v jedné z nejstarších částí města, západně od náměstí sv. Marka, naproti kostelu San Fantino, je obnovena opět od roku 2003. Nyní je však kvůli opatřením proti pandemii už mnoho měsíců bez operního a baletního provozu. Příležitostně se v ní konají jen streamované koncerty bez publika. Ty nejbližší, jediné dva v únoru, mají dirigovat Antonello Manacorda a Juraj Valčuha.

„Busseto bylo rozhodujícím místem jeho života.“

„Spolu s Rossinim, Bellinim, Donizettim a Puccinim patří k základním autorům repertoáru La Scaly.“

„Když psal Verdi v Sant´Agatě svou poslední operu, trávil Antonín Dvořák první zimu v Americe.“

Století, na jehož proměňujícím se pozadí se odvíjel život Giuseppe Verdiho a vznikala jeho hudební dramata, vede doslova od Beethovena k impresionismu. V roce 1813, dva měsíce poté, co se v severní Itálii narodil nejhranější operní skladatel současnosti, zněla ve Vídni poprvé sedmá z devíti symfonií tamního pianisty a komponisty. Když publikum obdivovalo jako novinku poslední Verdiho operu, psal Debussy Preludium k Faunovu odpoledni. Slavný Ital zamřel 27. ledna v roce 1901, před sto dvaceti lety. O dva měsíce později měla v Praze premiéru Dvořákova Rusalka.