PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Z dětství jsem měla Čechy zafixované jako velmi hodné a vděčné lidi.“

„Pracovali jsme skoro deset hodin denně, Zuzana byla naprosto neúnavná.“

„Díky ní jsem se seznámila s cembalem, které jsem předtím neznala.“

Wendy Holden (58), píšící také pod pseudonymem Taylor Holden, je původním povoláním novinářka, zahraniční a válečná korespondentka. Pracovala pro několikery britské noviny, nakonec jako editorka v Daily Telegraph. V roce 1997 vydala první knížku, která měla takový úspěch, že od roku 2000 mohla přejít na volnou nohu. Od té doby napsala více než třicet knih – a řada z nich se stala mezinárodními bestsellery…

„Ani holokaust, ani socialismus její osobnost ničím neobohatily.“

„Hrála vše od virginalistů přes Scarlattiho a Bacha po Martinů a současníky.“

 „Často citovala maminku: založit dobrý život je stejné, jako dělat citronovou polévku.“

Panoval mezi nimi ohromný vzájemný obdiv a úcta, říká předseda správní rady Nadačního fondu Viktora Kalabise a Zuzany Růžičkové, ředitel Institutu Bohuslava Martinů Aleš Březina. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz uvažuje o životní a hudební orientaci a dlouholetém manželství interpretky a skladatele, o rodinném zázemí obou, o přístupu ke hře na cembalo i o vyzařování osobnosti. Přibližuje také, jak byla „Zuzanka“ pozorná k přátelům. Život profesorky Růžičkové se uzavřel přesně před rokem – 27. září 2017. V lednu toho roku předtím oslavila devadesátiny.