PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Krutostí stejného osudu nemohl Jiří Bělohlávek svou misi u České filharmonie ani podruhé přirozeně završit a naplnit.“

„Fibich by mohl mít pomník na Žofíně, ale nemá, Suk asi u Rudolfina, ale tam je obsazeno, Foerster na náměstíčku za svatým Vojtěchem, nikoho to ovšem nenapadne, a Kovařovic a Ostrčil u Národního divadla, ale tam není nikde místo.“

„Myslíte, že by někdo někdy ještě chtěl někde postavit pomník? Třeba Rafaelu Kubelíkovi…? Nebo Jiřímu Bělohlávkovi…?“

Před několika dny by bývalo bylo Jiřímu Bělohlávkovi pětasedmdesát, kdyby tady ovšem už skoro čtyři roky nechyběl. Snad jen doba starostí kolem koronaviru způsobila, že jsme vcelku zběžně tím datem prošli, protože jsme ani neměli možnost hlubšího vzpomínání, třeba při nějakém pěkném koncertě dedikovaném jeho památce. Ale není vyloučeno, že virus za to takhle jednoduše nemůže. Možná je už opravdu jiná doba…

„Až na výjimky, jako byla rozhlasová stanice D-dur, po Fibichovi letos v předvánočních dnech nikdo ani nevzdechl.“

„Naprosto ojedinělý milostný hudební deník činí z Fibicha nejvášnivějšího hudebního erotika.“

„O Anežce Schulzové, kterou romantik Fibich miloval duší i tělem, mramorová deska na Žofíně cudně mlčí.“

Pro mnohé zůstává dnes Zdeněk Fibich, jehož život je vymezen roky 1850 až 1900, už jen autorem jednoho díla. Pokud vůbec nějakého. Jeho Poem, o kterém je řeč, není ale navíc, tak jak se hraje, ani úplně jeho. Upravil ho do líbivé podoby ze skladby V podvečer, osm let po skladatelově smrti, houslista Jan Kubelík. Melodie však Fibichova je. Ještě před zmíněnou idylickou orchestrální selankou ji užil v Upomínce č. 139 „Večery na Žofíně“, v Lentu z roku 1893, v jednom ze stovek kousků tvořících lyrický klavírní cyklus Nálady, dojmy a upomínky.

„Často hrajeme i velmi raná či méně zdařilá díla slavných skladatelů; mistrovská díla skladatelů méně známých nás pak naopak míjejí.“

„Ačkoliv se vůči němu velmi často vymezoval, má Novák blízko k osobnosti Richarda Strausse.“

„Sebevědomí příslušníků cizích národů přinese opět trochu užitku české hudbě.“

Dirigent Marek Štilec vedle Koželuha, bratrů Vranických a dalších „Čechů ve Vídni“ tráví paralelně čas už nějakou dobu také s Fibichem, Novákem a Foersterem, autory o století mladšími, ale také trochu pozapomenutými. Natáčení kompletního orchestrálního díla této trojice pro firmu Naxos, dirigentovými slovy „národní triptych“, je během na dlouhou trať: několik roků s nimi už má za sebou… a před sebou možná až desítku dalších… 

„Celé období pandemie je pro Český filharmonický sbor Brno velmi náročné a komplikované.“

„Pokud mám jmenovat některá duchovní díla, kterých si nejvíce cením, tak jsou to především kantáty a oratoria k poctě českých světců.“

„Poslední mojí velkou partiturou je Stabat Mater pro violu sólo, smíšený sbor a orchestr z roku 2017.“

Český filharmonický sbor Brno patří mezi nejlepší sborová tělesa nejen u nás, ale i ve světě. Jako obecně prospěšná společnost (o. p. s.) je odvislý od toho, zda obdrží granty a získá sponzory a mecenáše. Přes tyto nelehké podmínky oslaví letos třicet let své činnosti. Toto významné jubileum v průběhu podzimu stvrdí třemi koncerty v „rodném“ Brně. O aktuální situaci sboru jsme při příležitosti jeho účinkování na festivalu Lípa Musica hovořili s jeho zakladatelem a v současné době ředitelem i sbormistrem, Petrem Fialou.

„Nahrávání je vždycky současně i badatelská činnost. Objevujeme kvalitní prameny a materiály.“

„Kompaktních disků, které jsem již natočil, je dnes kolem třiceti, ale koncertní činnost nezanedbávám.“

„Přijal jsem v této sezóně nabídku Českého chlapeckého sboru Boni Pueri a stal jsem se jeho hlavním hostujícím sbormistrem.“

Velké projekty, krásná hudba. Dirigent Marek Štilec má rád rozsáhlé náročné projekty. Nejlépe takové, které na hudební scéně představí objevné dílo. Vokálně instrumentální skladbu pozapomenutého autora, novodobou premiéru po dvou staletích, cyklus hudebních nosičů s dosud nenahranými opusy. Vymyslí, připraví, s kvalitními ansámbly nastuduje…

„Budeme hrát už od srpna, a diváci tedy uvidí téměř vše, jen v náhradním termínu.“

„Proč bychom se netěšili, když nám Pán Bůh zdraví dá! je docela pádný argument, proč tuto operu opět nasadit do repertoáru.“

„Melodramfest je světově unikátní platforma pro interpretaci melodramu.“

Dlouholetý šéf opery plzeňského Divadla Josefa Kajetána Tyla Tomáš Ondřej Pilař se rozhodl věnovat svým aktivitám. Na uvolněné místo vedoucího operního souboru jmenoval ředitel DJKT Martin Otava dirigenta Jiřího Petrdlíka. Jiří Petrdlík umělecky působí v plzeňském divadle od roku 2005. V minulých sezónách nastudoval 41 operních a operetních představení…

„Prostředky, které nám poskytuje moderní hudba, by se mělo šetřit; respektive by měl autor dobře vědět, proč je používá.“

„Umělci i posluchači by si mohli uvědomit, že pravidelné pořádání koncertů nemusí být samozřejmostí. Máme možnost poznat jejich skutečnou hodnotu.“

„Díky karanténě máme možnost objevovat nové technologie. Do budoucna se nám otvírá nový způsob, jak šířit hudbu.“

Oblíbený námět, Erbenovu baladu Vodník, zhudebnil student Pražské konzervatoře Matěj Bartoň. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus se dotýká nejen nové skladby, ale i svých hudebních začátků, chrámové praxe, studia a dalších témat… a také aktuální situace. Nahrávku z premiéry pořízenou v sále školy si můžete poslechnout pod článkem.

„Kdo je mým vzorem? Opravdu pravdivá odpověď je, že vedle Jiřího pro sebe dodnes objevují i mnoho dalších českých osobností.“

„Zájem o českou hudbu ve světě je obrovský“

„Pokud interpret má jméno, tak myslím, že je jeho zodpovědností, aby program nezapadal do rutinních kolejí.“

Jakub Hrůša dnes patří mezi přední světové dirigenty. Působil u mnoha světových orchestrů včetně Berlínských a Vídeňských filharmoniků, je šéfdirigentem Bamberských symfoniků, stálým dirigentem České filharmonie a hostem významných operních domů. Zároveň je ale nadšeným a neutuchajícím propagátorem české hudby. A ta je také hlavním tématem druhé části RozhovoruPlus. Tu první si můžete přečíst ZDE.

„Co je velice zajímavé a důležité: každá ze Smetanových oper je úplně jiná.“

„Silnější inspiraci Wagnerem a vyrovnávání se s wagnerovským hudebním dramatem vidím v české operní tvorbě u Zdeňka Fibicha.“

„Hlavním motivem v opeře Dalibor je pro mě hudba.“

Pražské Národní divadlo dnes a v sobotu uvádí v premiéře novou inscenaci Smetanovy opery Dalibor. Za týden, ve čtvrtek a v pátek 4. a 5. července, s ní pak hostuje na festivalu Smetanova Litomyšl. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz uvažuje ředitel Národního divadla moravskoslezského Jiří Nekvasil, režisér pražské inscenace, o celém Smetanově operním díle.

„Svatební obřad Dvořákových z roku 1873 pamětní deska umísťuje jednoznačně jinam – do kostela svatého Petra na Poříčí.“

„U Bedřicha Smetany a Kateřiny Kolářové pochybnosti kolem svatby u svatého Štěpána asi nejsou.“

„Toulat se po Praze, objevovat pamětní desky věnované osobnostem minulosti a představovat si, jak kdysi vypadala místa, kde žili…“

Kostel svatého Štěpána v Praze je v ulicích Nového Města vlastně docela zapomenut. A navíc trochu obestřen tajemnem. Zkuste zjistit něco o jeho hudebních tradicích. Dočtete se například, že se jeho historie protnula s životem několika známých skladatelů. Při důkladnějším pátrání ale občas znejistíte. Fibich, Smetana, Dvořák, Suk…?

„Janáček a můj hlas si naštěstí velmi dobře rozumějí.“

„V zahraničí jde o velmi žádaného autora, žijeme v období „janáčkománie“.“

„V únoru 2019 čeká Brisceina Smetanův Dalibor v německém Frankfurtu.“

Na scénu berlínské Deutsche Oper se na tři večery 10., 16. a 22. listopadu vrací Janáčkova opera na motivy Čapkovy hry Věc Makropulos o touze po nesmrtelnosti i strachu z ní.  Hlavní ženskou roli Emilie Marty ztvární jedna z nejlepších dramatických sopranistek současnosti Evelyn Herlitzius. Do inscenace vstupuje i tenorista Aleš Briscein, který hlavní postavu Alberta Gregora vytvořil už několikrát v kariéře, kromě českých scén třeba v Londýně, Salcburku, Šanghaji nebo Hongkongu.