Ve čtvrtek a v pátek zahraje od 19 hodin Filharmonie Brno v Besedním domě koncerty se světovou premiérou skladby od Michala Nejtka. Původně měla zaznít loni v červnu, ale posluchači se jí dočkají až nyní. Její název The Basement Sketches, tedy Sklepní skici, evokuje spojení Sklepních prací Egona Bondyho a Španělských skic Milese Davise. Ani jedno však nebylo inspirací. Autor podotýká, že ho baví dívat se na naskicovaný materiál jaksi z podhledu, ze suterénu, z blízkosti, která umožní vidět i detail svrchu přehlédnutelný. Skladba vznikla na popud šéfdirigenta Filharmonie Brno Dennise Russella Daviese, který oba večery bude dirigovat.

The Basement Sketches jsou pětivětým celkem s důležitým partem klavíru, který Nejtek napsal pro Nikol Bókovou. „Part se většinou drží not, aby v polovině skladby náhle začal improvizovat na předchozí materiál – jako by remixoval odeznělou hudbu. Od tohoto momentu se začínají vracet v různých konstelacích a variantách již použité motivy, skladba se vrací sama k sobě, na začátek – ale konec je přesto jiný,“ vysvětluje skladatel. Michal Nejtek s Filharmonií Brno spolupracoval například už v roce 2014. Tehdy pro ni vytvořil orchestrální aranžmá alba s názvem Co znamená vésti koně skupiny The Plastic People of the Universe. Filharmonici ho spolu s undergroundovou kapelou od té doby úspěšně provedli mnohokrát, naposledy například v sobotu v Broumovském klášteře.

Dramaturgie večera sází na spojení tří různých období a kontextů. Nejprve zaznějí Variace na Haydnovo téma Johannesa Brahmse – zástupce devatenáctého století, který reprezentuje boj mezi absolutní a programní hudbou. Poté filharmonici zahrají Violoncellový koncert Samuela Barbera jako představitele svébytného amerického umění a nakonec to bude Nejtkova současná kompozice.

„Tři různá období, tři různé kontexty? Ve skutečnosti tomu tak vůbec není, neboť když hudba zní, je to vždy teď a tady,“ uvedl dramaturg Filharmonie Brno Vítězslav Mikeš s tím, že Brahmsovy variace se opírají o nosné téma, o kterém se autor domníval, že je Haydnovo. Později se ukázalo, že to tak není. K omylu zřejmě došlo proto, že Brahmsovi poskytl noty haydnovský badatel a archivář Vídeňské filharmonické společnosti Carl Ferdinand Pohl. Téma, které na začátku zazní v takřka původní podobě, prochází osmi nápaditými, kompozičně vybroušenými proměnami, odstíněnými nejrůznějšími prostředky melodicko-harmonickými, náladotvornými či instrumentačními, aby se v závěru kontrapunkticky zpracovaného finále rozeznělo v základním tvaru a majestátním zvukovém lesku.

Barberův Violoncellový koncert, který je považován za jeden ze stěžejních violoncellových koncertů dvacátého století, zazní v podání Matta Haimovitze. „The New York Times ho nazvali šíleně talentovaným violoncellistou, který svůj megawattový zvuk a výjimečné nadání propůjčil nejrůznějším stylům. S námi hrál loni v lednu a po obrovském úspěchu jeho Schnittkeho Prvního violoncellového koncertu jsme se ho rozhodli pozvat i do této sezóny,“ uvedla ředitelka tělesa Marie Kučerová. Doplnila, že Haimovitz hrál jako sólista poprvé ve třinácti letech s Izraelskou filharmonií pod taktovkou Zubina Mehty. Své první album natočil v sedmnácti letech.

Foto: Tomáš Vodňanský, Jan Vala, archiv Filharmonie Brno

Facebook X E-mail WhatsApp