V pondělí 26. února se v prostorách Profesního domu Univerzity Karlovy na Malostranském náměstí odehraje další koncert komorního cyklu orchestru PKF — Prague Philharmonia. Je věnovaný českému hudebnímu skladateli Janu Novákovi, od jehož úmrtí letos uplyne čtyřicet let. Koncertní setkání se uskuteční za účasti Clary Novákové a Dory Novak-Wilmington, skladatelových dcer.

Jan Novák (1921–1984) musel část života prožít v nucené emigraci – nejprve v Dánsku, pak v Itálii a Německu, neboť se postavil komunistické diktatuře. „Dora tatínka přezdívá ‚člověk jara‘. Přinesl lidem kolem sebe mnoho dobra, aniž by se na to nějak zvlášť soustředil, nebo o tom mluvil. Obrovsky pozitivní člověk a úžasná osobnost,“ vzpomíná na otce Clara Nováková.

Na programu večera jsou tři Novákovy kompozice z osmdesátých let – Sonata Phantasia pro violoncello, fagot a klavír, Sonata Tribus pro flétnu, housle a klavír (v úpravě pro flétnu, violoncello a klavír) a jedno z posledních autorových děl Sonata super „Hoson zes“ pro flétnu a klavír. Hoson zes je nejduchovnější skladbou programu. Novák se v ní nechal inspirovat Seikilovou písní. Ta se ve starověkém Řecku zpívala po hospodách a byl to první antický nápěv, u něhož se dochoval nejen text, ale i melodie. Podle autorových dcer bylo právě toto pro Nováka inspirací.

Zazní také Capriccio pro violoncello a klavír z konce padesátých let. „Capriccio je zvláštní tím, že jde o politicky velmi angažované dílo. Protestsong proti tehdejšímu režimu. Je hodně jazzové a jazz byl tehdy absolutně zakázaný,” říká k programu Clara Nováková.

Do české hudby 20. století přinesl Jan Novák dle svých dcer mezinárodní rozměr. „Když jsem byla mladá, ptala jsem se ho, co mohu udělat pro český národ? A on mi tehdy řekl: ‚Dělej co nejlépe to, co děláš, a lidé si sami všimnou, odkud jsi‘, což mi přijde velmi pravdivé,” dodává Clara Nováková.

Foto: archiv rodiny, Facebook / Concentus Moraviae / Adam Dušek

Facebook X E-mail WhatsApp