Nečekaná láska, nevěra, ale hlavně humor jsou hlavními symboly oper V studni a Polapená nevěra. Nové inscenace Komorní opery Hudební fakulty JAMU bourají předsudky o životě seniorů a tlumočí operu pro neslyšící. Premiéry se uskuteční 16. a 17. března v brněnském Divadle na Orlí, reprízy pak v každém z následujících čtyř dní tamtéž.

Touha po lásce může člověka zavést i tam, kde by to nikdo nečekal. A stejně tak se láska může objevit na místech, kde by se mohlo zdát, že už se čeká jen na jediné. Příběh mladé Lidunky z opery Viléma Blodka (1834–1874) V studni (1867) je netradičně zasazen do domova pro seniory, kde se o ni kromě lékaře Vojtěcha zajímá také šarmantní senior Janek. Ačkoli není těžké uhodnout, ke kterému z nich Lidunku na konci opery srdce zavede, vytvořil režisér Marek Řihák ve svém pojetí inscenaci, která se s humorem věnuje mezigeneračním problémům ve vztazích i v běžném životě. Autorkou scény a kostýmů je Zora Davidová, hudebního nastudování se zhostil dirigent Marek Madeja, hraje Janáčkův akademický orchestr.

Druhá polovina večera bude patřit opeře Polapená nevěra skladatele Otmara Máchy (1922–2006) na text stejnojmenné anonymní staročeské frašky. Prostinký příběh starého kupce, který se na poslední chvíli rozhodne neodjet na služební cestu a prolomí tak komicky milostný trojúhelník, se uzavírá slovy „v kterém manželství není rovnosti, tu nemůže být ani svornosti“. Režisér Vojtěch Orenič se rozhodl tuto hříčku obohatit o další vrstvy a překvapivé momenty, jako je například zapojení tlumočníků znakového jazyka a jejich umístěním přímo na jeviště. Zároveň jednu z postav ztvární neslyšící herec, a tak se operní zpěv a český znakový jazyk stávají rovnocenným výrazovým prostředkem. Výtvarnicí scény je Monika Baršová, kostýmní návrhy jsou dílem režiséra. S Janáčkovým akademickým orchestrem posluchačů Hudební fakulty JAMU operu nastudoval a řídí Kento Satsuma.

Lidé se sluchovým postižením se ve svém životě potýkají s komunikační bariérou, kvůli které jim nejsou přístupné běžné kulturní akce. Právě díky uměleckému tlumočení do českého znakového jazyka si mohou i oni vychutnat zážitek z divadelního představení stejně jako slyšící diváci. Tlumočníci zprostředkovávají neslyšícím divákům nejen překlad textu, ale také rytmus, tempo, melodii a celkovou náladu hudby. Díky spolupráci s ateliérem Divadlo a výchova pro Neslyšící Divadelní fakulty JAMU a Divadelního spolku Oukej, jehož součástí je skupina Hands Dance, jsou obě opery tlumočeny do českého znakového jazyka.

Foto: Facebook Divadla na Orlí