Příznivci varhanní hudby jsou zváni na již šestý ročník Plaského varhanního podzimu. Akce se koná v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Plasích (okres Plzeň-sever) v termínu 11. července do 3. října, první koncert tedy se při účasti hudebníků z Anglie již uskutečnil. Nejbližší obstarají dne 2. srpna častí umělečtí partneři, varhaník Adam Viktora a sopranistka Gabriela Eibenová. Vstupné na všechny koncerty – postupně zahrají i Jaroslav Tůma či Vladimír Roubal – je dobrovolné.

Nedělní koncert 2. srpna bude věnován plaskému rodákovi, advokátovi, malíři a propagátorovi historie a památek Plas Pavlu Anzenbacherovi u příležitosti 125 let od jeho narození. Interpretačně koncertní pořad obstarají sopranistka Gabriela Eibenová a varhaník Adam Viktora, umělecký vedoucí a zakladatel Ensemble Inégal.

Další koncert Plaského varhanního podzimu je v plánu v samém závěru prázdnin 28. srpna a půjde o koncert ve spolupráci s Mistrovským varhanním kurzem z Úterý (obec nedaleko Plas). U výročí dvou set let od koupě plaského kláštera kancléřem Metternichem zahraje švýcarský umělec Tobias Lindner z Basileje.

Pátek 11. září je dnem čtvrtého koncertu varhanní přehlídky a i tento vzpomene na jedno z výročí, kterým je tentokrát 360 let od narození opata bývalého cisterciáckého kláštera v Plasích Evžena Tyttla. Na varhany zahraje přední český interpret Jaroslav Tůma a akci svou přítomností i autorským čtením ozdobí P. Marek „Orko“ Vácha.

V sobotu 3. října se pak příznivci přehlídky sejdou ještě jednou při vzpomínce na zahájení výstavby železnice Plzeň–Žatec (r. 1871). Geniální improvizátor Vladimír Roubal zahraje ve společnosti trumpetisty Jana Vernera a hráče na bicí (v daném případě i tympány) Petra Moriho.

Plaský varhanní podzim se uskutečňuje na velké, starobylé varhany Abraháma Starka (1659–1709), jež byly proslulé již v době svého vzniku. Na rozdíl od jiných varhan téže doby je půdorys jejich prospektu tvarovaný (ne rovný), čímž Stark předstihl svou dobu. Varhanní pozitiv byl původně umístěn v jedné velké skříni se zbytkem varhan, k jeho přemístění do zábradí kůru došlo až v 18. století. Drobné úpravy dispozice provedl na začátku 20. století Emanuel Štěpán Petr (1853–1930). Od osmdesátých let byly již varhany v tristním stavu a napadeny červotočem a po roce 2000 byly rozebrány a neodborně uskladněny. Úplné restaurování provedl až Vladimír Šlajch (*1955) v letech 2004–2006.

Foto: archiv KlasikaPlus.cz, René Volfik,

Facebook X E-mail WhatsApp