Věc Makropulos v berlínské státní jako předehrávka festivalu Janáček Brno
Hlavním hostující souborem letos konaného bienálního festivalu Janáček Brno bude operní soubor berlínské Státní opery. Přiveze inscenaci Věci Makropulos v režii Clause Gutha, oceněného v rámci International Opera Award 2023 jako Režisér roku, a pod taktovkou hudebního ředitele pražského Národního divadla Roberta Jindry. V roli Emilii Marty se představí laureátka dvou cen Grammy, německá sopranistka Dorothea Röschmann. Tato inscenace je s předstihem k vidění v Berlíně, poprvé 11. října.

„Pokud někdo nemá rád operu, vezměte ho na Janáčka,“ řekl dirigent Simon Rattle. Janáčkovy opery jsou každá svébytný unikát. Věc Makropulos se svou téměř detektivní zápletkou rozhodně není typickým operním námětem, ale v Janáčkově podání se stoletý soudní spor o dědictví rychle změní v drama o hledání smyslu lidského života. Inscenační pohled režiséra Clause Gutha pak slibuje erudované pojetí. Německý režisér Claus Guth patří k předním světovým tvůrcům a je známý především svými kreacemi u děl Richarda Strausse, Richarda Wagnera či Goerga Friedricha Händela. Jeho první setkáním s českou operou byla inscenace Julietty Bohuslava Martinů v roce 2016, ale až o šest let později přišel první Janáček, inscenace Její pastorkyně pro Covent Garden. Věc Makropulos vznikla pro berlínskou Staatsoper Unter den Linden. V listopadu soubor v Brně na festivalu Janáček Brno debutuje.
Věc Makropulos je v mnoha směrech dílem nemajícím ve světě opery obdoby. Není překvapivé, že autor literární předlohy Karel Čapek byl k Janáčkovu záměru zpracovat hru do podoby opery z počátku poněkud skeptický. Děj odehrávající se v právnickém prostředí, plný dialogů a spletitého děje, kde postavy telefonují a kde vysledovat rodinné vazby je téměř úkolem pro odborníka na genealogii, nebyl úplně typickým pro operu ani na začátku 20. století. Čapek nakonec se zhudebněním souhlasil a Janáček se pustil do úprav a krácení textu hry. Kompozici věnoval další dva roky a Janáčkova korespondence mapuje jeho zaujetí i soucit s hlavní postavou opery: „Krasavice tři sta let stará – a věčně mladá – ale jen vyhořelý cit! Brr! Chladná jak led! Ale udělám ji teplejší, aby lidé s ní měli soucit. Já se do ní ještě zamiluju.“ Premiéra v předvánoční čas roku 1928 v brněnském divadle vzbudila nebývalý zájem a divadlo bylo zcela vyprodané a úspěch obrovský.

V představení účinkuje čtveřice českých pěvců: Aleš Briscein (Albert Gregor), Adam Plachetka (Jaroslav Prus), Jan Martiník (dr. Kolenatý) a Jan Ježek (Hauk-Šendorf). Emiliu Marty zpívá Dorothea Röschmann. Berlínské reprízy jsou po prvním představení 11. října dále v plánu 13. a 19. října. 16. a 18. listopadu se uskuteční brněnská uvedení v rámci zmíněného festivalu, o němž KlasikaPlus.cz s předstihem a zevrubně informovala ZDE.
Foto: Státní opera Berlin / Monika Rittershaus
Příspěvky redakce
- Trojanův Kolotoč poprvé na scéně pražského Národního divadla
- Cyklus Hudba mezi obrazy představí studenty Pražské konzervatoře
- V New Yorku uvedou zkrácenou verzi Kotíkovy monumentální skladby Many Many Women
- Velký chirurg. Brno Contemporary Orchestra upamatuje na Šoffrovu aféru
- Večer s Ivanem Klánským a Bedřichem Smetanou
Více z této rubriky
- Trojanův Kolotoč poprvé na scéně pražského Národního divadla
- Cyklus Hudba mezi obrazy představí studenty Pražské konzervatoře
- V New Yorku uvedou zkrácenou verzi Kotíkovy monumentální skladby Many Many Women
- Velký chirurg. Brno Contemporary Orchestra upamatuje na Šoffrovu aféru
- Večer s Ivanem Klánským a Bedřichem Smetanou
- Ženy v Bibli u Klimenta se sborem Naši pěvci
- Mozartova Kouzelná flétna v Opavě propojí profesionální scénu se studenty z několika zemí
- Dvojitý koncertní večer v Olomouci
- Český národní symfonický orchestr uzavře abonentní sezónu s violoncellistou Jamníkem
- Mládí a Martinů 2026. Do Poličky míří přes dvě stovky mladých hudebníků