Závěr Roku české hudby v moravské metropoli bude patřit mezinárodnímu a opernímu bienále Janáček Brno. Motto devátého ročníku festivalu, které zní Bez hranic!…, inspirovala Janáčkova opera Výlety páně Broučkovy, kde se hlavní hrdina vydá na Měsíc i na cestu časem do 15. století. Janáček Brno se uskuteční ve dnech 1. – 24. listopadu. Mezi světové interprety, kteří festival navštíví, patří dirigenti Jakub Hrůša a Christian Thielemann, zpěváci Nicky Spence a Adam Plachetka, houslista Josef Špaček či operní režiséři Robert Carsen a Claus Guth. Přijedou také přední soubory od berlínské Staatsoper Unter den Linden přes Bamberské symfoniky po Pavel Haas Quartet.

„Festivalový program se v ročníku 2024 dotkne hvězdných výšin. Pomyslnou laťku kvality se během krátké doby podařilo zvednout na úroveň, která splňuje parametry prvořadé evropské kulturní události. Jsem velmi rád, že význam festivalu ocenilo i Ministerstvo kultury ČR, se kterým jsme uzavřeli Memorandum o spolupráci, které nám zajistilo předvídtelné financování. Jedině tak je možno dosaženou úroveň udržet,“ říká Martin Glaser, ředitel pořádajícího Národního divadla Brno, s dodatkem, že festival Janáček Brno patří mezi tři „vlajkové lodě“ české kultury. Podobné memorandum o spolupráci totiž vykazují už jen festival Pražské jaro a karlovarský filmový festival.

Festival Janáček Brno slavnostně zahájí nová inscenace opery Výlety páně Broučkovy v podání brněnského souboru, v režii Roberta Carsena, tvůrce inscenací po celém světě ceněných pro jejich dramatické uchopení, poetiku, humor a výtvarnou vytříbenost, a pod taktovkou šéfdirigenta Marka Ivanoviće. Na festival se po předloňském provedení Janáčkova Zápisníku zmizelého vrací britský tenorista Nicky Spence, tentokrát v roli Matěje Broučka. „Nová festivalová produkce vzniká v koprodukci s madridským Teatro Real a Staatsoper Unter den Linden Berlin, pro festival je to další významný krok k šíření Janáčkova díla na světových jevištích s předními interprety,“ dodává Jiří Heřman, umělecký šéf Janáčkovy opery Národního divadla Brno. Brněnské divadlo na této inscenaci spolupracuje s Českým rozhlasem a Heřman tak dodává: „Věřím, že se podaří realizovat přenos,“ k plánovanému vysílání výsledného tvaru díla.

Operní řada nabídne průřez Janáčkovou tvorbou od jeho prvního operního úspěchu po dvě vrcholná díla. Hlavním hostujícícm souborem festivalu bude operní soubor berlínské Státní opery. Ten přiveze inscenaci Věci Makropulos v režii Clause Gutha, oceněného v rámci Opera Award 2023 jako Režisér roku, a pod taktovkou hudebního ředitele pražského Národního divadla Roberta Jindry. V roli Emilie Marty se představí laureátka dvou cen Grammy, německá sopranistka Dorothea Röschmann.

Její pastorkyňa bude k zhlédnutí inscenací čistě ženského tvůrčího týmu pod vedením režisérky Veroniky Kos Loulové a v hudebním nastudování Anny Novotné Peškové v koprodukci Moravského divadla Olomouc a Janáčkovy opery.

Příhody lišky Bystroušky oslaví 6. listopadu sté výročí světové premiéry. Na festivalu se představí nová produkce Národního divadla moravskoslezského v režii izraelského choreografa Itzika Galiliho a v hudebním nastudování Marka Šedivého. „Liščí narozeninové blahopřání“ si připravil i brněnský soubor inscenací Jiřího Heřmana a Marka Ivanoviće s hosty Kateřinou Kněžíkovou jako Bystrouškou a Adamem Plachetkou v roli Revírníka. „Dlouho jsem si říkal, že na Janáčka mám ještě času dost. Nyní jsem vyhodnotil, že čas už nazrál. Okolnosti tomu chtěly,“ prohlásil na tiskové konferenci 6. března v pražském Radiocafé momentálně patrně nejslavnější český operní pěvec. „Dosud jsem z Janáčka kromě Glagolské zpíval jen finále z Lišky.“ Plachetkova choť Kateřina Kněžíková se následně vyjádřila, že Liška „je úžasná role, náročná i fyzicky“. Dodala: „Zpívat Janáčka je jako objevovat nový hudební domov. Janáček mě nikdy nenechává klidnou. Učím se ho vždycky až tehdy, co mi nad jeho díly dojdou slzy.“

Jeden z festivalových večerů bude patřit Davidu Radokovi a jeho interpretaci jedné z nejoblíbenějších českých oper, Dvořákovy Rusalky. Part titulní role si chystá Jana Šrejma Kačírková; dirigovat bude Marko Ivanović.

Jako vyvrcholení Roku české hudby festival přinese také zřídka uváděná díla. Takovým je i opera Šarlatán brněnského skladatele Pavla Haase, která měla v roce 1938 v Mahenově divadle světovou premiéru. Festivaloví diváci ji uvidí v režii Ondřeje Havelky a v podání ostravského operního souboru. Dílo bude v Brně k zhlédnutí „podruhé od světové premiéry“, jak zaznělo na tiskovém setkání.

Jako již tradičně budou součástí festivalu i nová díla studentů JAMU (koncept tzv. „minioper“) a komponovaný pořad brněnské konzervatoře věnovaný skladatelce Vítězslavě Kaprálové.

Rovněž dramaturgie koncertní řady je cele zaměřena na oblast české hudby a reflektuje stoleté výročí prvního Roku české hudby, vyhlášeného v roce 1924. Vedle důrazu na tvorbu Leoše Janáčka tak přinese na koncertech symfonických, komorních i recitálech nejen díla českých skladatelů, jejichž životní data končí v české hudbě „mýtickou“ čtyřkou – Bedřich Smetana, Antonín Dvořák, Leoš Janáček, Josef Suk –, ale představí i další autory, například Janáčkova oblíbeného žáka Pavla Haase či skladatele mladších generací – Miloslava Ištvana, Luboše Fišera, Josefa Berga a jiné. „Koncertů je na třicet,“ uvádí dramaturg koncertní řady Jiří Zahrádka.

Na festival se vrátí Jakub Hrůša. Ten k dosavadní řadě ocenění získal nově titul Dirigent roku 2023 dle německého Opus Klassik, nedávno se zároveň podílel na zisku ceny ICMA za videozáznam Janáčkovy Káti Kabanové ze Salcburského festivalu – Hrůša tam předloni přestavení hudebně nastudoval a dirigoval. Tentokrát dorazí se „svým“ tělesem Bamberger Symphoniker, aby představil ryze český program: Janáčkova Tarase Bulbu, Sukovo Zrání a Dvořákův Klavírní koncert v provedení hvězdného klavíristy Daniila Trifonova. „Jedná se o program úvodního koncertu Roku české hudby, který se konal v lednu 1924, tehdy v provedení orchestru brněnského Národního divadla, brněnské konzervatoře a členů orchestru německého divadla,” říká Jiří Zahrádka.

Skladatelům spojeným s Brnem je věnován koncert Orchestru Janáčkovy opery pod taktovkou Roberta Kružíka s houslistou Janem Mráčkem a Českým filharmonickým sborem Brno, na jehož programu zazní Janáčkovo Putování dušičky, Zaklínání času Miloslava Ištvana a Kytice Bohuslava Martinů. Mimořádným hostem festivalu bude Staatskapelle Berlin, která se představí nejen v rámci inscenace Věci Makropulos, ale i na samostatném koncertu se svým novým šéfdirigentem Christianem Thielemannem. Tento koncert se zejména věnuje letošnímu 150. výročí narození skladatele Arnolda Schönberga.

K obvyklým koncertům ve vilách Tugendhat a Löw-Beer se nově připojí i vila Stiassni, mimo jiné s programem Simony Šaturové a Marka Kozáka, recitálem Pavly Vykopalové, Karla Dohnala a Elišky Novotné, klavírním koncertem Jana Jiraského nebo se Slovanskými tanci v interpretaci Dua Ardašev. Komorní koncerty opět rozezní i prostory Mahenova divadla a Reduty s předními interprety, jako jsou Josef Špaček, Pavel Haas Quartet, Adam Plachetka a další. Anglický Navarra String Quartet s tenoristou Nicky Spencem a klavíristkou Ladou Valešovou představí zásadní dílo české písňové tvorby – klavírní kvintet s tenorovým sólem Fata morgana Pavla Haase.

Na programu nebudou chybět ani sborové a folklórní koncerty, například Martinů Voices pod vedením Lukáše Vasilka s programem složeným ze skladeb Leoše Janáčka, Bohuslava Martinů, Antonína Dvořáka, Jana Nováka a Luboše Fišera. Pěvecký sbor Gaudeamus s orchestrem Ensemble Opera Diversa rozezní baziliku Nanebevzetí Panny Marie duchovními skladbami Leoše Janáčka a dalších českých autorů. Folklórní koncerty Opojen písní a Janáček všudybyl zase připomenou Janáčkův silný vztah k moravské lidové hudbě. Bohatý písňový materiál v podání regionálních hudebníků doplní v projektu Magdaleny Múčkové ukázky moravských tanců a přehlídka tradičních krojů.

Mimo hlavní program je připravena řada doprovodných akcí, ať se jedná o tradiční výstavy v Památníku Leoše Janáčka i divadelních budovách, edukativní akce pro školy či dramaturgické úvody před operními produkcemi.

Foto: archiv festivalu, Petr Sís a Robert V. Novák