„Eliška Novotná a Lukáš Michel dokázali z Mé vlasti vykřesat monumentální hloubku bez patetických gest.“

„Nový sál Fakulty umění je navržen tak, aby poskytoval ideální prostor pro jemná a náročná provedení komorní hudby.“

„Zvuk byl vyvážený, což u čtyřručního klavíru není samozřejmost.“

V metropoli Moravskoslezského kraje se v úterý 22. října slavnostně otevřela nová kapitola koncertní sezóny Fakulty umění Ostravské univerzity. Akce zasazená do moderního prostoru poskytujícího zázemí pro komorní hudbu byla však více než jen prvním koncertem sezóny. Byla symbolem rozvoje, kulturního obohacení regionu a oslavy národní identity – v duchu blížícího se výročí vzniku Československa, jež se zrcadlil rovněž ve výběru repertoáru. 

Na koncertě byl uveden kompletní Smetanův cyklus symfonických básní Má vlast ve čtyřruční úpravě pro klavír v podání interpretů Elišky Novotné a Lukáše Michela. Tento způsob provedení skladby, ač méně obvyklý než orchestrální verze, dodal dílu jedinečnou intimitu a možnost hlubšího kontaktu s posluchači. Klavírní úprava umožnila posluchačům vnímat dílo v čistotě melodických linií a zároveň ve větší detailnosti, kdy každá fráze zaznívala jako osobní výpověď.

Čtyřruční provedení Mé vlasti má své kořeny v době, kdy Bedřich Smetana usiloval o popularizaci svého díla. Doba nepřála rozsáhlým orchestrálním koncertům, a tak se skladatel rozhodl přiblížit svou hudbu širšímu publiku právě prostřednictvím této úpravy. Čtyřruční verze přináší zvláštní paradox: ačkoliv je komornější, v rukou mistrovských interpretů dokáže být neméně monumentální jako orchestrální. Výkon Elišky Novotné a Lukáše Michela byl přesvědčivým důkazem této myšlenky. Bez orchestru, pouze na jednom klavíru, dokázali vykreslit příběhy skryté v Smetanových tónech s naléhavostí a hloubkou, která připomněla kořeny a symboly české historie. Večer měl navíc benefit ve formě průvodních slov Kateřiny Michlové, která důstojně a s příjemným klidem představila posluchačům myšlenky Bedřicha Smetany a kontext vzniku Mé vlasti. Její vstupy dodaly večeru informativní rozměr, aniž by narušily plynulý průběh koncertu. 

Interpretační nároky čtyřruční verze jsou vysoké, a to nejen technicky, ale i z hlediska vzájemné souhry. Přesné a dynamicky bohaté provedení vyžaduje dokonalou komunikaci mezi dvěma hráči, kteří se musejí v každém okamžiku podporovat, vnímat a reagovat na hru svého partnera. Tento náročný úkol zvládlo klavírní duo s neobyčejnou lehkostí a souhrou, která působila mnohdy téměř telepaticky především v okamžicích, kdy se jejich ruce proplétaly ve střední části klaviatury. Zvuk jejich klavíru zněl pevně a kompaktně, což je klíčové v místech, kde melodie a harmonie často vyžadují silnou koncentraci na výraz i dynamiku.

Interpretace Mé vlasti v podání klavírního dua Novotná a Michel se nesla v duchu mistrovské techniky, zmíněné výjimečné souhry a také s vědomím historického kontextu díla. Eliška Novotná se předvedla jako umělkyně s výjimečným citem pro detail a dynamiku, přičemž její hra působila suverénně a přirozeně. Její přístup byl vyvážený, technicky brilantní a přitom emotivní, což dodalo její interpretaci lyrickou něžnost. Lukáš Michel, který vnesl do hry pevnost a rytmickou preciznost, se stal pro Elišku Novotnou ideálním partnerem a jejich vzájemná důvěra a hudební symbióza byla zřejmá z každého tónu. Dokázali z Mé vlasti vykřesat monumentální hloubku bez patetických gest, čímž oslovili publikum přirozeně a upřímně.

Specifické provedení klavírního dua bylo umocněno dokonalou akustikou koncertního sálu. Nový sál Fakulty umění je navržen tak, aby poskytoval ideální prostor pro jemná a náročná provedení komorní hudby. Jeho akustika umožnila vyniknout každému detailu klavírní hry, ať už v pianissimu, nebo v dynamicky silnějších pasážích. Zvuk byl vyvážený, což u čtyřručního provedení klavíru není samozřejmost. Večer díky tomu získal nezapomenutelný rozměr – každá fráze a myšlenka zněla jasně a s precizností, která potvrdila kvalitu prostoru i interpretů.

V rámci večera zazněly také osobní vzpomínky na profesora Rudolfa Bernatíka, zakladatele umělecko-pedagogické katedry, která dala vzniknout dnešní Fakultě umění. Jeho odkaz v oblasti uměleckého vzdělávání a kulturního života regionu zůstává nepřehlédnutelný a připomínka jeho práce v úvodu koncertu vtiskla večeru další rozměr – rozměr úcty k těm, kteří položili základy umělecké výuky v Ostravě. Tato symbolická vzpomínka na významnou osobnost Ostravské univerzity přidala večeru emocionální hloubku a podtrhla význam fakulty jako místa, které nejen vychovává, ale i udržuje kulturní dědictví a podporuje komunitu.

Kromě hudebního zážitku se večer nesl také v duchu charitativního poselství. Fakulta umění se rozhodla v měsíci říjnu podpořit sbírku pro ZUŠ Jeseník, kterou v září tohoto roku postihly ničivé povodně. Symbolicky tak na počátku koncertu přednesla žákyně ZUŠ Smetanovu Polku g moll, což přineslo publiku další moment úcty k české hudební tradici a připomínku solidarity.

Atmosféra večera byla umocněna přítomností významných hostů a téměř plně obsazeným sálem, což svědčilo o mimořádném zájmu ostravského publika o tento typ kulturních akcí. Publikum ocenilo interpretaci Novotné a Michela spontánním potleskem již po první části koncertu a zakončilo večer bouřlivými ovacemi ve stoje. To vše podtrhlo význam a kvalitu koncertu, který ukázal, jak hluboce je fakulta propojena s místním kulturním životem.

Po skončení koncertu mohli návštěvníci využít jedinečné příležitosti přátelsky pohovořit s umělci a užít si přípitek ve funkcionalisticky pojatých prostorách nové budovy fakulty. Prostor přispíval k uvolněné atmosféře a vytvářel dojem kulturního centra, které je přístupné široké veřejnosti. Příští koncert Fakulty umění Ostravské univerzity je plánován na 17. prosince 2024 a nabídne posluchačům nevšední zážitek v podobě vystoupení kontrabasového orchestru pod vedením mezinárodně uznávaného kontrabasisty prof. Miloslava Jelínka. 

Fakulta zahajovacím koncertem naznačila, že její ambice sahají daleko za hranice pouhé výuky. Má ambici stát se kulturním centrem, místem, kde se hudba a umění nejen vyučuje, ale i rozvíjí a obohacuje kulturní krajinu regionu. Zahájení sezóny tak bylo symbolickým aktem potvrzení pozice fakulty v kulturním životě Ostravy, který je otevřený a přístupný každému.

Martina Farana

Foto: archiv Ostravské univerzity, ilustrační - z koncertu v r. 2020 / Martin Kopáček