1. listopad
Svátek má Felix.
2021 – zemřel Nelson Freire, brazilský klavírista (narodil se 18. října 1944). Hrál hudbu od Bacha a Beethovena přes Chopina, Schumanna, Brahmse, Debussyho a Liszta až po brazilské skladatele. Velkou část jeho koncertního a nahrávaného repertoáru tvořila romantická tvorba, nahrával však méně často než mnoho klavíristů se srovnatelnou koncertní kariérou… Ve třiadvaceti letech debutoval v Londýně, o rok později s Newyorskou filharmonií. Vystupoval s nejlepšími orchestry v Evropě, Americe a Asii. Nejčastější partnerkou v klavírním duu mu byla Martha Argerich.
2014 – zemřela Käbi Alma Laretei, estonská klavíristka (narodila se 14. července 1922). Studovala na Estonské hudební akademii v Tallinnu, později kompozici u estonského emigranta, skladatele Eduarda Tubina. Během 2. světové války jejjí rodina zůstala v exilu ve Švédsku. V roce 1959 se provdala za švédského režiséra Ingmara Bergmana. Byla poradkyní a skladatelkou hudby k několika Bergmanovým filmům (například Podzimní sonáta a Tváří v tvář) a zahrála si malou roli ve filmu Fanny a Alexandr. V roce 1967 předsedala Švédskému svazu hudebních umělců (Svenska Tonkonstnärsförbundet – STKF) a v roce 1968 byla členkou Královské hudební akademie (Kungliga Musikaliska akademien). Kromě koncertní činnosti také vyučovala hudbu a byla oblíbenou moderátorkou ve švédské televizi. Vydala také mnoho švédsky psaných děl o hudbě, jakož i beletrie s autobiografickými prvky.
1942 – zemřel Hugo Distler, německý skladatel, sbormistr a varhaník (narodil se 24. června 1908). Byl známý především jako skladatel sborové církevní hudby pro potřeby evangelické církve. Po převzetí moci nacisty se snažil přizpůsobit a vstoupil dokonce do NSDAP. Po vypuknutí války se však postavil k režimu kritickým a poté, co obdržel povolávací rozkaz, spáchal sebevraždu.
1928 – narodil se Josef Hála, klavírista, cembalista a pedagog (zemřel 15. listopadu 2019). Studoval na HAMU u Františka Maxiána. Byl členem Sukova tria. Spolupracoval také se Smetanovým triem, Českým triem a dalšími komorními ansámbly. Pravidelně koncertoval a nahrával s předními světovými sólisty a řadou orchestrů v Evropě a Japonsku, kde dlouhodobě působil i jako pedagog. Od roku 1960 do poloviny 80. let byl cembalistou souboru Ars rediviva, s nímž realizoval řadu významných nahrávek na gramofonové desky. Za své interpretační mistrovství obdržel mnoho prestižních ocenění.
1921 – narodil se Jan Tausinger, dirigent, skladatel a pedagog (zemřel 29. července 1980). Studoval dirigování u Metoda Doležila, Karla Ančerla a Roberta Brocka a kompozici u Aloise Háby a Pavla Bořkovce. Založil a řídil Vysokoškolský umělecký soubor v Praze a Dělnický umělecký soubor Vítkovických železáren v Ostravě. Dirigoval rozhlasové orchestry v Bukurešti, v Plzni a v Ostravě. V roce 1954 se stal ředitelem Vyšší hudebně-pedagogické školy v Ostravě. V letech 1971–1976 byl ředitelem Státní konzervatoře v Praze a poté ředitelem hudebního vysílání Českého rozhlasu. Jeho skladatelská činnost vycházela z lidových písní, které také sbíral v oblasti Beskyd a na Lašsku. Komponoval dětské a mládežnické budovatelské písně a politicky motivované kantáty. V roce 1964 absolvoval letní kurzy moderní hudby v Darmstadtu a začal pak používat i soudobé kompoziční techniky. Kantáta Ave Maria se sopránovým sólem, získala 1. místo v Mezinárodní skladatelské tribuně UNESCO v Paříži.
1896 – narodil se Karel Šejna, dirigent a kontrabasista (zemřel 17. prosince 1982). Už v roce 1921 se stal prvním kontrabasistou České filharmonie. V roce 1922 zaskakoval jako dirigent, od roku 1937 působil u České filharmonie jako druhý dirigent, v roce 1942 působil krátce v brněnské opeře. Po emigraci Rafaela Kubelíka a před příchodem Karla Ančerla byl krátce jejím uměleckým ředitelem, do funkce nastoupil 18. května 1949). Během svého působení v České filharmonii řídil 588 koncertů.
1896 – narodil se Antonín Bednář, dirigent, sbormistr a skladatel (zemřel 2. března 1949). Působil jako sbormistr (pěvecký spolek Praga, Vinohradský Hlahol, a další), založil a vedl Pěvecké sdružení českých učitelů, založil i Orchestr českých železničářů, byl korepetitorem brněnské opery a řídil Starobrněnský Hlahol, pohostinsky orchestr České filharmonie, orchestr Československého rozhlasu a řadu předních symfonických těles v celé Evropě. Hudbu studoval nejprve soukromě. Na Pražské konzervatoři byl později žákem Jana Heřmana (klavír), Josefa Bohuslava Foerstera (skladba) a u Františka Spilky a Karla Boleslava Jiráka (dirigování). Jako skladatel se inspiroval hlavně dílem Vítězslava Nováka. Psal scénickou hudbu, klavírní skladby a sbory
1871 – uskutečnila se italská premiéra opery Lohengrin v Teatro Communale di Bologna, vůbec první uvedení operní tvorby Richarda Wagnera v Itálii. Dirigoval Angelo Mariani.
1871 – narodil se Alexander Spendiarjan, arménský skladatel a dirigent (zemřel 7. května 1928). Je považován za zakladatele nezávislé arménské národní školy klasické hudby. Žil v Simferopolu, na Jaltě a v Sudaku, než se usadil jako učitel hudby v Jerevanu. V letech 1926–1927 byl hlavním dirigentem arménského filharmonického orchestru. Složil operu, orchestrální suitu, několik symfonických obrazů a skladeb pro violoncello, klavír a housle a písně na ruské a arménské texty. Třikrát získal Glinkovu cenu.
1855 – narodil se Guido Adler, rakouský právník, hudební vědec a skladatel (zemřel 15. února 1941). Patří k zakladatelům moderní muzikologie. Na vídeňské konzervatoři studoval hudební teorii a skladbu u Antona Brucknera a Otto Dessoffova. Později na univerzitě ho ovlivnily přednášky Eduarda Hanslicka, českého rodáka, habilitoval pak u něj prací Studie dějin harmonie. V roce 1885 byl jmenován profesorem dějin hudby na německé univerzitě v Praze. V letech 1898–1927 byl profesorem na vídeňské univerzitě, kde založil muzikologický ústav. Od roku 1894 řídil edici Denkmäler der Tonkunst in Österreich, v níž bylo vydáno 83 největších děl rakouské hudby. V roce 1927 stál u zrodu Mezinárodní společnosti pro muzikologii se sídlem v Basileji a byl jejím doživotním čestným prezidentem. Byl blízkým přítelem Gustava Mahlera a napsal o něm i knihu. Po obsazení Rakouska nacisty obdržel z rasových důvodů zákaz publikování a jen pro vysoký věk nebyl poslán do koncentračního tábora, na rozdíl od dcery. Na jeho rodném domě v Ivančicích, Vávrova ulice č. 2, byla v roce 1998 odhalena pamětní deska s českým a německým textem.
1832 – narodila se Eleonora Ehrenbergová (baronka Eleonora z Ehrenbergů), operní pěvkyně – koloraturní sopranistka (zemřela 30. srpna 1912). Při premiéře Smetanovy Prodané nevěsty roku 1866 zpívala roli Mařenky a roku 1868 při premiéře opery Dalibor roli Jitky… Dne 3. srpna 1854 debutovala ve Stavovském divadle v titulní roli Donizettiho opery Lucie z Lammermooru pod taktovkou Františka Škroupa. Působila pak v Německu, od roku 1861 opět v Praze (v Novoměstském i v Prozatímním divadle) a v dalších českých operních divadlech. V Národním divadle zpívala až do roku 1885, kdy se se stálým angažmá rozloučila v roli Leonory ve Verdiho opeře Trubadúr. Roku 1909 byla současně s Emou Destinnovou jmenována čestnou členkou Národního divadla.
1817 – zemřel Giovanni Zanotti, italský skladatel (narodil se 14. října 1738). Studoval u Giovanni Battisty Martiniho a byl přijat do Filharmonické akademie. V roce 1761 se stal asistentem kapelníka v hlavním boloňské bazilice sv. Petra a v letech 1774–1789 tam působil jako maestro di cappella.
1768 – zemřel Pierre Van Maldere, belgický houslista a skladatel (narodil se 16. října 1729). Byl houslistou Královské kaple, dvorního orchestru Karla Alexandra Lotrinského, generálního guvernéra Rakouského Nizozemska v Bruselu. Po mezinárodní kariéře, která ho přivedla do Dublinu, Paříže a Vídně, se vrátil do Bruselu, kde se stal ředitelem opery. Jeho symfonie, komponované v galantním stylu, spojovaly francouzské stylistické prvky s vídeňskými a italskými vlivy.
1761 – narodil se Antonín Volánek (Anton Wolaneck nebo Wolawka), varhaník, houslista, dirigent a skladatel (zemřel 16. ledna 1817). Byl houslistou a dirigentem v pražských divadlech, řídil i německé singspiely v Nosticově divadle, kde dirigoval také první pražská představení Mozartovy opery Kouzelná flétna. Později byl varhaníkem v chrámu svatých Petra a Pavla na Vyšehradě a ředitelem kůru v kostele sv. Petra na Poříčí. Komponoval klavírní sonáty, tance i symfonickou a scénickou hudbu, napsal rovněž několik baletních pantomim.
*********
A VĚDĚLI JSTE, ŽE v tento den také…
1975 – policejně rozehnána byla premiéra Žebrácké opery v úpravě Václava Havla v sále vesnické hospody v Horních Počernicích v podání ochotnického divadla Na tahu, její aktéry čekala řada perzekucí
1973 – premiéru měla česko-německá pohádka Tři oříšky pro Popelku režiséra Václava Vorlíčka
1961 – v Plané u Mariánských Lázní se narodil čtvrtý český prezident Petr Pavel
1874 – český vlastenec Vojta Náprstek založil Náprstkovo muzeum asijských, afrických a amerických kultur v Praze
1781 – císař Josef II. vydal patent o zrušení nevolnictví
1520 – Fernão de Magalhães objevil Magalhãesův průliv
1512 – veřejnosti byla představena výzdoba stropu Sixtinské kaple, kterou namaloval Michelangelo