1. srpen
Svátek má Oskar.
2011 – zemřela Milada Šubrtová, operní pěvkyně – sopranistka (narodila se 24. května 1924). Zpěv studovala pouze soukromě, přesto se stala jednou z nejlepších českých zpěvaček 20. století. Po válce působila nejprve v Opeře 5. května; se souborem přešla v roce 1948 do Národního divadla. Zpívala lyrické, dramatické i koloraturní party. Jednou z jejích nejznámějších rolí se stala Rusalka. Do jejího kmenového repertoáru patřila i Janáčkova Jenůfa a mozartovské a další role období klasicismu. V roce 1975 obdržela titul národní umělkyně, v roce 1998 Cenu Thálie za celoživotní mistrovství. Pohřbena se s manželem, dirigentem Janem Husem Tichým, na hřbitově ve Chříči.
1997 – zemřel Svjatoslav Richter, sovětský klavírista pocházející z německé menšiny na Ukrajině, jeden z největších světových pianistů 20. století (narodil se 20. března 1915). Začátky výuky získal od otce, pianisty vzdělaného ve Vídni. Prvně vystoupil 19. března 1934 v inženýrském klubu v Oděse, kde vyrůstal. V roce 1937 začal studovat v Moskvě u Heinricha Neuhause (Genricha Gustavoviče Nejgauze). Při svém moskevském debutu premiérově uvedl v roce 1940 Prokofjevovu Šestou sonátu, v roce 1943 a 1951 pak i Sonátu č. 7 a jemu věnovanou Sonátu č. 9. Od roku 1950 mu byly povoleny cesty do sousedních socialistických států, první zahraniční vystoupení měl tak na Pražském jaru. Po prvním koncertě na Západě, v Helsinkách, absolvoval v roce 1960 své první turné po USA, 19. října vystoupil v Carnegie Hall v New Yorku. Už v roce 1961 byl jmenován národním umělcem SSSR… V následujících letech se stal známým po celé Evropě a od roku 1970 také v Japonsku. Od počátku byl jedinečným fenoménem koncertních pódií, jeho hra naprosto fascinovala. Richterovy koncerty se postupně proměnily na velice intimní večery, při kterých byla v sále úplná tma a jediným zdrojem světla zůstala obyčejná lampa na klavíru… Jeho repertoár sahal od barokní hudby až po tvorbu skladatelů první poloviny dvacátého století. Naplno koncertoval ještě roku 1995.
1996 – zemřel Alois Veselý, sbormistr, dirigent, klarinetista, skladatel a pedagog (narodil se 31. října 1928). Byl členem Symfonického orchestr brněnského kraje a po absolvování JAMU stal členem Státní filharmonie Brno. Kromě toho hrál v komorním souboru Brněnské dechové kvinteto. V roce 1961 se stal sbormistrem Vachova sboru moravských učitelek, který řídil skoro tři desetiletí. Vedle toho dirigoval Helfertovo orchestrální sdružení a externě spolupracoval s Divadlem Julia Fučíka jako skladatel i dirigent. Od roku 1981 působil jako pedagog na brněnské konzervatoři a řídil Orchestr posluchačů brněnské konzervatoře. Psal scénickou hudbu k činoherním představením a kromě toho je autorem vánoční a velikonoční mšše a dalších několika skladeb.
1973 – zemřel Gian Francesco Malipiero, italský skladatel, vědec a editor (narodil se 18. března 1882), syn klavíristy a dirigenta Luigi Malipiero a vnuk operního skladatele Francesca Malipiero. Absolvoval v Bologni, stal se asistentem slepého skladatele Antonia Smareglia, navštěvoval přednášky Maxe Brucha v Berlíně a silně na něj zapůsobila díla Clauda Debussyho, Richarda Strausse a zejména Svěcení jara Igora Stravinského. Pod dojmem z nich část svých dosavadních skladeb zničil. V roce 1913 získal čtyři ceny za kompozici, když na Accademia Nazionale di Santa Cecilia v Římě předložil pět skladeb pod pěti různými pseudonymy a jako skladatel pak byl velmi plodný. Také tři roky učil skladbu na konzervatoři v Parmě a dvacet let na Liceo Musicale v Benátkách, pak se stal ředitelem Vivaldiho ústavu. Společně s Alfredem Casellou a Gabrielem D’Annunzio založili Společnost pro novou hudbu. Připravi úplné vydání díla Claudia Monteverdiho.
1942 – zemřel Vojtěch Kuchynka, kontrabasista, sbormistr a skladatel (narodil se 7. května 1871). Na Pražské konzervatoři studoval kontrabas u Vendelína Sládka a skladbu u Antonína Dvořáka. V roce 1895 vynikl jako sólista Výstavního orchestru řízeného Karlem Kovařovicem na Českoslovanské národopisné výstavě. Byl sbormistrem pěveckého sboru Hálek a sboru Obchodnické besedy a vyučoval klavír v rodině Fürstenbergů na Leontýnském zámku v Roztokách u Křivoklátu. V roce 1899 se stal koncertním mistrem orchestru Národního divadla. Získal si mezinárodní respekt jako sólista na kontrabas, do té doby považovaný spíš jen za součást orchestru. Vykonal na šest set sólových koncertů v Evropě i ve Spojených státech. Často účinkoval společně s Českým kvartetem. Byl jedním z prvních kontrabasistů, kteří nahrávali na gramofonové desky. Zkomponoval asi sto čtyřicet skladeb, které se staly základem literatury pro sólový kontrabas a bývají povinným repertoárem na mezinárodních soutěžích pro tento nástroj. Psal orchestrální, komorní i vokální skladby a fantazie na různá témata. Byl vynikajícím pedagogem, jeho žákem byl i bratr František Kuchynka, který působil rovněž v orchestru Národního divadla a později se proslavil ve Spojených státech.
1941 – narodil se Jordi Savall, španělský hudební vědec zaměřený na starou hudbu, gambista a skladatel. Byl žákem Wielanda Kuijkena v Belgii a Augusta Wenzingera v Basileji, po kterém v roce 1974 převzal vedení sboru Schola Cantorum Basiliensis. Ve stejném roce založil ansámbl Hespèrion XXI, dříve Hespèrion XX, zabývající se hlavně interpretací staré hudby. V roce 1987 založil ještě soubor Capella Reial de Catalunya, jehož repertoár se orientuje na středověkou duchovní hudbu a také založil soubor Le Concert des Nations. Má vlastní hudební vydavatelství Alia Vox.
1922 – zemřel Václav Juda Novotný, skladatel, spisovatel, překladatel, publicista a hudební kritik (narodil se 17. září 1849). Přeložil a často i dramaturgicky upravil více než sto operních a operetních libret. Na rozdíl od dřívějších překladů dbal na srozumitelnost a zpěvnost českého textu, často ale díla zásadním způsobem upravoval, měnil členění díla i samotný děj. Pro jevištní provedení upravil Dvořákovo oratorium Svatá Ludmila a napsal scénář k baletu Karla Bendla Česká svatba. Jako skladatel byl známý hlavně písněmi a sbory. Napsal ale i dvě opery a řadu menších chrámových skladeb. Sám sbíral lidové písně a vydával jejich úpravy pro zpěv a klavír. Studoval historii a filozofii na Karlově univerzitě v Praze, housle soukromě u Antonína Bennewitze, zpěv u Františka Pivody a harmonii u Františka Blažka. Stal se houslistou Prozatímního divadla, přispíval do hudebních časopisů Dalibor a Hudební revue a do denních listů. Byl přítelem a zapáleným obhájcem Bedřicha Smetany a Antonína Dvořáka doprovázel i na cestě do Anglie v roce 1884.
1921 – narodila se Lili Chookasian, americká operní pěvkyně arménského původu − kontraaltistka (zemřel 10. dubna 2012). Kariéru začala ve 40. letech 20. století jako koncertní zpěvačka, ale širšího uznání se dočkala až jako operní umělkyně. V 60. a 70. letech se stala jednou z předních světových kontraaltistek. V letech 1962 až 1986 působila v Metropolitní opeře v New Yorku. Mezi její nejznámější role tam patřily Ulrica ve Verdiho Maškarním plese, Erda ve Wagnerově Prstenu Nibelungově, Cieca v Ponchielliho La Giocondě nebo Azucena ve Verdiho Trubadúrovi. Poté, co ukončila aktivní dráhu, vyučovala zpěv na Hudební fakultě Yaleovy univerzity.
1914 – narodil se Jack Delano, americký fotograf a skladatel (zemřel 12. srpna 1997). Studoval grafiku, fotografii a hudbu, violu a skladbu. Jako povolání se věnoval fotografii, ale vedle toho komponoval, jeho dílo zahrnuje orchestrální, komorní, vokální i instrumentální skladby a také vytvořil hudbu pro film Los Peloteros z roku 1953.
1908 – narodil se Miloslav Kabeláč, skladatel a pedagog (zemřel 17. září 1979). Patří k nejvýraznějším českým skladatelům 20. století, záhy si vytvořil osobitý sloh a byl jedním z prvních propagátorů elektroakustické hudby v Československu. Psal symfonická a orchestrální díla, komorní hudbu, skladby pro sólové nástroje, kantáty a další. Dirigent Marko Ivanović se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu nahrál komplet jeho osmi symfonií v roce 2016. Byl také významným pedagogem, mezi jeho žáky patří třeba Jaroslav Krček, Ivana Loudová, Jan Málek, Tomáš Svoboda nebo Zdeněk Lukáš. Sám absolvoval v několika oborech konzervatoř, skladbu u Karla Boleslava Jiráka, dirigování u Pavla Dědečka a klavír na Mistrovské škole u Viléma Kurze a mezi jeho další profesory patřili Alois Hába a Ervín Schulhoff. Od roku 1930 pracoval v Československém rozhlase jako „modulátor“, tedy hudební režisér, první v této funkci v Československu. Později se stal vedoucím hudebního provozu. Od roku 1938 byl členem Umělecké besedy.
1899 – narodil se William Steinberg, německo-americký dirigent (zemřel 16. května 1978), v letech 1952 až 1976 působící ve funkci hudebního ředitele Pittsburského symfonického orchestru. Začínal v opeře v Kolíně nad Rýnem jako houslista a později dirigent. Na kolínské konzervatoři byl jeho učitelem hry na klavír žák Clary Schumannové Lazzaro Uzielli a jeho dirigentským mentorem Hermann Abendroth… V roce 1925 se stal dirigentem Nového německého divadla v Praze a pak hudebním ředitelem Frankfurtské opery. V roce 1933 byl však nacisty zbaven funkce, protože byl židovského původu. S manželkou emigrovali do Palestiny, kde se spoluzakladatelem Bronisławem Hubermanem školil Palestinský symfonický orchestr, který se později stal známým jako Izraelská filharmonie…V roce 1938 Steinberg emigroval do Spojených států. Vedle Pittsburského symfonického orchestru dirigoval také Newyorskou filharmonii, Buffalo Philharmonic Orchestra a boston Symphony Orchestra a operu v San Franciscu. Několik inscenací dirigoval v Metropolitní opeře. Hostoval po válce také u řady špičkových evropských těles.
1882 – narodil se Václav Klička, český skladatel a harfista (zemřel 22. května 1953). Po hraní v plzeňském divadelním orchestru (v letech 1903 až 1910) podnikl turné po Evropě jako sólista s orchestry a i protagonista recitálů. Od roku 1922 až do nacistické okupace a pak zase od roku 1945 působil jako profesor harfy na pražské konzervatoři. Složil řadu harfových skladeb a aranžmá. Na pražské konzervatoři vystudoval hru na harfu u Hanuše Trnečka a teorii a skladbu u Karla Knittla a Karla Steckera. Byl synem varhaníka Josefa Kličky.
1848 – narodil se František Kmoch, skladatel dechové hudby a kapelník (zemřel 30. dubna 1912). Byl od roku 1872 dirigentem kolínského Sokolského dechového orchestru, při městské kapele také založil hudební školu, která získala státní uznání roku 1882. Kmoch se svým orchestrem hostoval ve Vídni, Budapešti a Krakově a podnikl dokonce tříměsíční turné po Rusku. V reakci na styl rakousko-uherských vojenských pochodů skládal pochody hluboce zakořeněné v české lidové hudbě. Složil více než 500 skladeb.
1841 – narodil se Vilém Barvič, český skladatel a pedagog (zemřel 26. března 1892). Učil na Hukvaldech, v Krásně, Valašském Meziříčí, Frenštátě pod Radhoštěm a Frýdlantě nad Ostravicí. Od roku 1886 byl ve Valašském Meziříčí rovněž ředitelem kůru. Spolu se svým tchánem Florianem Stoklasou založil a řídil mužský pěvecký sbor Beseda ve Valašském Meziříčí, později byl rovněž sbormistrem pěveckého sboru Sokola.
1686 – narodil se Benedetto Marcello, italský skladatel, spisovatel, advokát, soudce a učitel (zemřel 24. července 1739). Někdy je jako datum narození uváděn také 31. červenec 1686. Byl v Benátkách mladším současníkem Antonia Vivaldiho. Zkomponoval množství chrámové hudby, oratoria, stovky sólových kantát, duety, sonáty, koncerty a sinfonie. Připomínán je pro Estro poetico-armonico, hudební úpravu prvních padesáti žalmů pro hlasy, figurální bas a sólové nástroje, s txty, jak je do italštiny parafrázoval jeho přítel G. Giustiniani. Své názory na stav hudebního dramatu v té době vvyjádřil v satirické brožuře Il teatro alla moda, anonymně vydané v Benátkách v roce 1720. Dílko je nejen mimořádně zábavné, ale je také velmi cenné jako příspěvek k dějinám opery… Byl bratrem Alessandra Marcella, rovněž významného skladatele.
*********
A VĚDĚLI JSTE, ŽE v tento den také…
1944 – Anne Franková napsala poslední zápis do svého deníku
1936 – byl uveden do provozu první československý fototelegraf
1832 – začala pravidelná doprava koněspřežkou na trase České Budějovice – Linec