11. leden
Svátek má Bohdana.
2026 – zemřela Miroslava Pešíková, sólová tanečnice a baletní mistryně (narozená 11. srpna 1946), od přelomu 60. a 70. let po tři desetiletí sólistka baletního souboru pražského Národního divadla a poté respektovaná pedagožka. Profesní dráhu završila studiem taneční pedagogiky na pražské AMU, kde v roce 1991 získala magisterský titul. Byla jednou z nejvýraznějších osobností československého baletního umění. Po odchodu z aktivní taneční kariéry se věnovala pedagogické práci. Vyučovala na Soukromé taneční konzervatoři v Praze a na přelomu tisíciletí působila jako baletní mistryně v Divadle J. K. Tyla v Plzni. V roce 2023 převzala Cenu Thálie za celoživotní mistrovství.
2025 – zemřel Mario Klemens, dirigent a pedagog (narozený 3. října 1936). Proslavil se zejména jako dirigent Filmového symfonického orchestru, se kterým nahrál hudbu k desítkám filmů a seriálů. S orchestrem však budoval také klasický koncertní repertoár. V jeho čele stál od roku 1979 až do ukončení jeho činnosti v devadesátých letech. Před nástupem k filmovým symfonikům vyučoval dirigování a orchestrální hru na Pražské konzervatoři, kam se pak v letech 1990 až 1994 vrátil. Byl vítězem Mezinárodní dirigentské soutěže ve francouzském Besançonu z roku 1966.
2005 – zemřela Miriam Hyde, australská skladatelka, klavíristka a učitelka (narodila se 15. ledna 1913). Složila mnoho písní a klavírních, flétnových, komorních i orchestrálních skladeb. Její osobitý styl představuje prolínání stylů impresionismu a postromantismu. Vyhrála stipendium na Royal College Music v Londýně, kde byla vyznamenána několika skladatelskými cenami. Později byla oceněna Vyznamenáním British Empire a Officer Order Austrálie. V letech 1991 až 1992 byla také korunovaná jako Mezinárodní žena roku a získala čestný doktorát od Macquarie University. Své 90. narozeniny oslavila koncerty napříč celou Austrálií.
1998 – zemřel Miroslav Raichl, skladatel (narodil se 2. února 1930). Vynikl zejména tvorbou pro dětské pěvecké sbory. Od roku 1980 až do konce života učil na konzervatoři v Pardubicích. V roce 1988 založil komorní vokálně-instrumentální soubor ReBelcanto, se kterým dosáhl velkých úspěchů na festivalech po celé Evropě.
1973 – zemřel Rudolf Kubín, skladatel a rozhlasový režisér (narodil se 10. ledna 1909). Vyrůstal v prostředí kavárenské hudby a operety, a tak byly i jeho první kompoziční pokusy poplatné dobové populární hudbě. Skladbu studoval u Aloise Háby a působil v Pražském rozhlasovém orchestru; po návratu do rodné Ostravy byl violoncellistou a příležitostným dirigentem Ostravského rozhlasového orchestru. Za války složil Koncert pro klarinet a orchestr, Moravskou rapsodii s citací svatováclavského chorálu a operetu Děvčátko z kolonie, ve které využil znalosti hornického folklóru; optimistickým dějem a radostnou hudbou pomáhal lidem překonávat těžkosti doby. Po válce psal hlavně masové písně, oslavné kantáty, hornické písně a dobové častušky, později pak i závažnější koncertantní a symfonická díla.
1956 – narodil se Israel Yinon, izraelský dirigent (zemřel 29. ledna 2015). Studoval dirigování, skladbu a hudební teorii na universitě v Tel Avivu. Značnou část své práce věnoval objevování židovských skladatelů, kteří zemřeli během holokaustu. Věnoval se také skladatelům žijícím na území dnešního Česka, jako byli například Hans Krása, Pavel Haas a Ervín Schulhoff. Často spolupracoval i s českými orchestry. Zemřel během koncertu, když dirigoval orchestr hrající skladbu Richarda Strausse, ve švýcarském Lucern.
1954 – zemřel Oscar Straus, rakouský skladatel, dirigent, scenárista, autor filmové hudby a operet (narodil se 6. dubna 1870). Nebyl v příbuzenském vztahu ani k Johannu Straussovi mladšímu, ani k Richardu Straussovi. Aby nedošlo k záměně s autory valčíků dynastie Straussových, psal ve svém příjmení jen jedno „s“. Studoval v Berlíně na Staatlichen Musikakademie u Maxe Brucha. Pod jeho vlivem komponoval komorní hudbu a symfonická díla. První úspěchy slavil jako dirigent v Mostě a Teplicích. Proslul zejména jako autor desítek operet.
1929 – premiéru měla kantáta Stabat Mater Karola Szymanowského, jedinečná použitím polských hudebních prvků a polského překladu latinského liturgického textu. Zazněla ve Varšavě pod taktovkou Grzegorze Fitelberga. O dva roky později měla americkou premiéru v newyorské Carnegie Hall.
1915 – zemřel Jan Hřímalý, houslista a pedagog, profesor moskevské konzervatoře (narodil se 13. dubna 1844). Jeho umění si cenil Petr Iljič Čajkovskij. Účinkoval při premiérách jeho smyčcových kvartetů č. 2 a 3 a Klavírního tria a-moll. Byl jedním z prvních umělců, jejichž hra byla zaznamenána na voskové válečky fonografu. Spolu se skladatelem Antonem Stěpanovičem Arenským nahrál jeho Klavírní trio d-moll. Z mnoha Hřímalého žáků vynikli zejména Iosif Kotek, Reinhold Glière (svému učiteli věnoval Smyčcový oktet op. 5), Vladimir Bakalejnikov, Arcadij Dubenskij nebo Pjotr Stoljarskij, budoucí učitel Davida Oistracha a Leonida Kogana.
1902 – narodil se Maurice Duruflé, francouzský varhaník a skladatel (zemřel 16. června 1986). Patřil k posledním z velké francouzské varhanní školy založené Césarem Franckem a Charles-Marie Widorem. V roce 1927 si ho Louis Vierne vybral jako asistenta v chrámu Notre Dame. Od roku 1930 působil jako varhaník v kostele Saint-Étienne-du-Mont v Paříži a procestoval Evropu a Severní Ameriku jako koncertní umělec. Roku 1944 se stal profesorem harmonie na pařížské konzervatoři.
1901 – zemřel Vasilij Sergejevič Kalinnikov, ruský skladatel (narodil se 13. ledna 1866). Pro svůj hudební talent brzy vzbudil pozornost Petra Iljiče Čajkovského, pod jehož vlivem komponoval.
1875 – narodil se Reingold Glier (Reinhold Glière), ukrajinsko-sovětský skladatel a pedagog německo-polského původu (zemřel 23. června 1956). V Kyjevě ho na housle učil Otakar Ševčík, v Moskvě Jan Hřímalý. Mezi jeho moskevské žáky naopak později patřil například Sergej Prokofjev nebo Aram Chačaturjan. Stal se ředitelem Kyjevské konzervatoře. V letech 1938-1948 byl předsedou sovětského Svazu skladatelů. K jeho nejznámějším dílům patří balet Rudý mák, třetí symfonie Ilja Muromec a Koncert pro koloraturní soprán a orchestr.
1894 – narodil se Jaroslav Vogel, dirigent a skladatel (zemřel 2. února 1970). Učil se na housle u Otakara Ševčíka, kompozici studoval soukromě u Vítězslava Nováka a pak na Pražské konzervatoři, kontrapunkt v Mnichově u svého strýce Viktora Glutha. Působil jako korepetitor a dirigent Národního divadla v Praze, dirigent opery a operety v Plzni, dirigent a později šéf opery v Národním divadle moravskoslezském v Ostravě, šéf opery Českého lidového divadla v Brně a Státní filharmonie Brno. Byl také krátce dirigentem Symfonického orchestru Československého rozhlasu v Praze a hostoval jako dirigent u České filharmonie a Orchestru českých železničářů. Napsal první komplexní monografii o životě a díle Leoše Janáčka.
1869 – narodila se Berta Foersterová, operní pěvkyně – sopranistka, první manželka skladatele Josefa Bohuslava Foerstera; vzali se v roce 1888 v pražském kostele svatého Vojtěcha (zemřela 9. dubna 1936). V roce 1887 debutovala v pražském Národním divadle v roli Lidunky ve Weberově Čarostřelci a zůstala tam do roku 1893. Zpívala v ND například Desdemonu při české premiéře Verdiho opery Othello nebo Taťánu při české premiéře Evžena Oněgina pod taktovkou autora, Petra Iljiče Čajkovského. Působila především v Německu. Objevila se také ve světové premiéře v Dvořákově Jakobínovi v roce 1889. V roce 1893 ji Gustav Mahler angažoval do operního divadla v Hamburku a v roce 1901 do Dvorní opery ve Vídni. Richard Wagner o Bertě prohlásil, že je to „žena obdivuhodného nadání a intelektu“. Ve své době patřila k nejvýše oceňovaným sopranistkám.
1801 – zemřel Domenico Cimarosa, italský skladatel, ve své době jeden z nejznámějších v Evropě (narodil se 17. prosince 1749). Jeho proslulost v posledních letech života byla bezpříkladná v italské opeře až do časů Rossiniho. Komponoval téměř výhradně vokální hudbu, většinou operní. Výjimkou je jeho tvorba pro cembalo, 88 klavírních sonát. Složil pouze dva nástrojové koncerty, pro cembalo a pro dvě flétny. Často hraný hobojový koncert není jeho dílem. Na motivy Cimarosových cembalových sonát ho napsal australský skladatel Arthur Benjamin (1893 – 1960).
1746 – narodil se skladatel František Adam Míča (zemřel 19. března 1811). Hudbou se zabýval spíš amatérsky, přesto si vysloužil pozornost Wolfganga Amadea Mozarta, který ho vysoce ocenil. Jeho hudba v mozartovském duchu měla radostný charakter. Patřil do rozvětveného muzikantského rodu Míčů z Jaroměřic nad Rokytnou, ale vyrůstal ve Vídni. Byl postupně císařským úředníkem ve Vídni, Štýrském Hradci, v Brucku, Krakově, Sandoměři, Kielcích, Bukovině a Lvově.