11. září
Svátek mají Denisa a Denis.
2004 – zemřel Juraj Beneš, slovenský skladatel a klavírista (narodil se 2. března 1940), autor oper Císařovy nové šaty, Zkamenělý, Hostina a The Players, Hudby pro orchestr, Rekviem, tří smyčcových kvartetů, pěti klavírních sonát a vokální tvorby. V operách užíval ojedinělou koncepci odosobněného, antipsychologického ztvárnění postáv a dějů. Hovoří se o něm jako o prvním postmodernistickém skladateli na Slovensku. V letech 1974 až 1983 učil na Pedagogické fakultě v Trnavě, od roku 1984 na VŠMU v Bratislavě. V letech 1988 až 1990 byl dramaturgem Opery SND v Bratislavě.
1976 – zemřel Jan Kunc, skladatel a pedagog (narodil se 27. března 1883). Je autorem světoznámé znělky Radia Vatikán „Kristus kraluje, Kristus vítězí“ (Christus regnat, Christus vincit, Christus imperat). V roce 1935 vytvořil oficiální aranžmá české státní hymny. Jinak komponoval orchestrální, komorní i scénickou hudbu, mnoho písní a napsal i jednu operu. Vystudoval učitelský a varhanický ústav v Brně, kde byl jeho učitelem Leoš Janáček, a pak Pražskou konzervatoř. Záhy začal učit, v letech 1923–1945 se stal ředitelem Státní konservatoře v Brně, za německé okupace byl předsedou Klubu moravských skladatelů a za svou statečnost si získal velký respekt. V letech 1947–1948 byl děkanem Hudební fakulty JAMU a od roku 1948 do roku 1954 působil jako profesor na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity. Publikoval řadu muzikovědných, pedagogických a kritických článků v odborném i denním tisku.
1951 – v benátském divadle Teatro La Fenice měla premiéru opera Život prostopášníka (The Rake’s Progress) od Igora Stravinského s libretem W. H. Audena a Chestera Kallmana, které volně vychází z osmi obrazů a rytin z let 1733–1735, které William Hogarth nazval Prostopášník. V Paříži byla poprvé uvedena v Opéra-Comique 18. června 1952, americká premiéra se konala 14. února 1953 v Metropolitní opeře v New Yorku pod taktovkou Fritze Reinera, první uvedení v Anglii se uskutečnilo na festivalu v Glyndebourne v létě 1954. V desítce kompletních nahrávek figuruje i londýnský snímek z roku 1964, kdy operu diriguje sám Stravinskij.
1947 – zemřel skladatel Gustav Roob (narodil se 29. ledna 1879). Na Pražské konzervatoři studoval hru na violoncello a skladbu u Antonína Dvořáka. U 63. pěšího pluku v Bystřici v Sedmihradsku byl jmenován kapelníkem, v té době nejmladším v rakouské armádě. Byl členem České filharmonie a orchestru Německého divadla v Praze. Nějakou dobu byl učitelem hudby v rodině knížete Maxe Egona II. Fürstenberga na zámku v Lánech. Pro amatérské divadelní a loutkoherecké soubory psal scénickou hudbu. Utonul nešťastnou náhodou v Ohři. Byl velmi plodný skladatel s obdivuhodnou šíří záběru. Zkomponoval na 380 číslovaných skladeb, psal pro klavír, komorní hudbu, symfonie, kantáty, opery, operety, pantomimy atd. Několik prací získalo ceny České akademie věd a umění a Magistrátu hlavního města Prahy. Rukopisná pozůstalost je uložena v Českém muzeu hudby v Praze.
1935 – narodil se Arvo Pärt, estonský skladatel. Zásadně ovlivnil podobu současné vážné hudby. Patří k nejhranějším žijícím autorům na světě, spolu s Henrykem Góreckim bývá řazen ke spirituálnímu minimalismu. Proslul zejména vytvořením vlastního kompozičního stylu zvaného tintinnabuli, který je inspirován zvukem zvonů a gregoriánským chorálem. Poprvé ho použil v klavírní skladbě Für Alina z roku 1976. Jeho hudba bývá hluboce meditativní a je silně spjata s jeho pravoslavnou vírou. Za své dílo získal prestižní dánskou Hudební cenu Léonie Sonning, Polar Music Prize a byl mnohokrát nominován na cenu Grammy. O jeho odkaz pečuje instituce Arvo Pärt Centre.
1928 – premiéru měl Smyčcový kvartet č. 2 „Listy důvěrné“ Leoše Janáčka. V Besedním domě v Brně dílo uvedlo Moravské kvarteto. Ve stejném sále se pro uzavřenou společnost uskutečnilo předběžné provedení 7. září 1928. Skladatel už měsíc nežil… U Janáčků doma soubor (v obsazení František Kudláček, Josef Jedlička, Josef Trkan, Josef Křenek) tento kvartet zahrál neveřejně už 18. a 25. května a 27. června 1928. Skladba vznikla mezi 29. lednem a 19. únorem 1928. Původní podtitul zněl Milostné dopisy. Vztah ke své múze Kamile Stösslové (o 38 let mladší vdané matce dvou chlapců, se kterou se poznal v roce 1917 v Luhačovicích a ke které upnul všechnu fantazii posledního desetiletí svého života) chtěl v tomto případě zdůraznit i tím, že místo klasické violy předepsal v instrumentaci violu d’amour.
1926 – narodil se Miroslav Smyčka, operní pěvec-barytonista a esperantista (zemřel 25. dubna 2017). Vedle filozofie a filologie studoval zpěv na hudební škole a konzervatoři, pak získal angažmá ve sboru Státního divadla v Brně, pokračoval v operním sboru Slezského divadla v Opavě a od roku 1953 zahájil kariéru jako operní sólista v divadlech v Liberci, Opavě, Českých Budějovicích a zejména v Ústí nad Labem, kde ztvárnil mnoho hlavních rolí svého hlasového oboru. Vytvořil Od 50. let 20. století byl navíc aktivním esperantistou, koncertoval v jazyce esperanto na mnoha mezinárodních akcích v Česku i v zahraničí a byl jmenován čestným členem Českého esperantského svazu. Dcera Jolana působí jako herečka s angažmá v divadle Semafor, jako zpěvačka a dabérka.
1900 – zemřel Jindřich Hartl, v zahraničí přijal jméno Dobromil Tvrdovič, varhaník, skladatel a dirigent (narodil se 30. dubna 1856). Po absolvování školy byl varhaníkem v Praze v kostele svatého Františka z Assisi (u křižovníků), v kostele sv. Vojtěcha na Novém Městě a v Konventu u svatých Janů v Brně. Od roku 1878 byl kapelníkem Pištěkovy a Švandovy divadelní společnosti, varhaníkem a ředitelem kůru ve Dvoře Králové nad Labem, v Karlových Varech a ve Velvarech a divadelním kapelníkem v Chebu. V roce 1890 odešel do srbsky hovořící části jižních Uher. Stal se ředitelem chrámu ve Velké Kikindě a sbormistrem pěveckého spolku Gusle. Zkomponoval velké množství chrámové hudby, čtyři opery, asi deset operet a několik orchestrálních i komorních skladeb.
1825 – narodil se Eduard Hanslick, rakouský hudební kritik českého původu (zemřel 6. srpna 1904). Vystudoval práva, ale záhy se začal v Praze věnovat hudební kritice a dějinám hudby. Od roku 1852 působil trvale ve Vídni, kde se roku 1861 stal na tamní univerzitě prvním profesorem v oboru dějin hudby. Hudební kritiky a fejetony publikoval v největších vídeňských listech své doby, ve Wiener Zeitung, Presse a Neue Freie Presse. Na hudbu pohlížel jako na absolutní umění, jehož krása nespočívá v ničem mimo hudbu samotnou; byl tak názorově v přímém protikladu k Richardu Wagnerovi a dalším představitelům programní hudby. Měl zásadní význam pro etablování hudební estetiky. V roce 1877 propojil Dvořáka s Brahmsem, který mladšího českého kolegu, do té doby neznámého, doporučil berlínskému nakladateli Fritzi Simrockovi a otevřel mu tak cestu do světa…
1764 – narodil se Valentino Fioravanti, italský skladatel (zemřel 16. června 1837). Patřil k nejvýznamnějším tvůrcům komické opery buffa v období mezi Domenicem Cimarosou a Gioachinem Rossinim, napsal jich skoro osm desítek a těšila se obrovské popularitě, zejména v Neapoli. Byl vůbec prvním skladatelem v Itálii, který do svých děl zavedl mluvené dialogy po francouzském vzoru. V textové složce občas využíval i specifický neapolský dialekt. Úspěšní byli i jeho synové. Starší Giuseppe se stal vyhledávaným operním pěvcem a mladší Vincenzo byl velmi ceněným skladatelem opery buffa.
1733 – zemřel François Couperin, francouzský skladatel, varhaník a cembalista (narodil se 10. listopadu 1668). Působil ve službách krále Ludvíka XIV. jako královský varhaník (organiste du Roi) a dvorní skladatel ve Versailles. Po třech letech působení u dvora mu byl udělen šlechtický titul a erb. Proslul hlavně syntézou francouzského a italského hudebního stylu, tzv. les goûts réunis – spojené styly, a mistrovským rozvinutím hry na cembalo. Byl také nejbližším francouzským ekvivalentem Johanna Sebastiana Bacha a nechal se jeho dílem inspirovat. Jeho stěžejním dílem je čtyřsvazková sbírka Pièces de clavecin obsahující 27 suit neboli ordres, pasacaglia Les Barricades Mystérieuses, řada triových sonát nebo duchovní skladby, jako např. slavné Leçons de ténèbres či varhanní mše, komponované pro královské bohoslužby.
*********
A VĚDĚLI JSTE, ŽE v tento den také…
2001 – na 3000 lidí zahynulo při teroristických útocích v USA provedených islamistickou organizací al-Káida, dvě unesená letadla narazila do věží Světového obchodního centra v New Yorku, třetí narazilo do Pentagonu a čtvrté se zřítilo po souboji mezi teroristy a pasažéry letadla u města Shanksville v Pensylvánii, zřejmě mělo za cíl zasáhnout Bílý dům nebo americký Kapitol
1941 – u amerického Washingtonu začala stavba Pentagonu
1861 – čeština byla ustanovena vyučovacím jazykem na pražských školách