12. září
Svátek má Marie a Miriam.
2017 – zemřel Siegfried Köhler, německý dirigent a skladatel (narodil se 30. července 1923). Postupně byl harfistou a korepetitorem v Městském divadle ve Freiburgu a v Heilbronnu, hudebním ředitelem opery v Düsseldorfu a později Deutsche Oper am Rhein. Od roku 1957 dirigoval v opeře v Kolíně nad Rýnem, kde současně vedl Operní studio Hudební akademie. Od roku 1964 byl generálním hudebním ředitelem Sárského státního divadla v Saarbrückenu a profesorem na Sárské hudební a divadelní univerzitě. V letech 1974 až 1988 zastával pozici generálního hudebního ředitele v Hesenském státním divadle ve Wiesbadenu a nakonec byl dvorním kapelníkem v Královské švédské opeře ve Stockholmu… Jinou osobu je Siegfried Köhler (1927–1984), skladatel a manažer působící v Německé demokratické republice, mimo jiné umělecký ředitel vydavatelství VEB Deutsche Schallplatten Berlin, rektor Hudební akademie Carla Marii von Webera v Drážďanech a ředitel Saské státní opery v Drážďanech.
1993 – zemřel Emerich Gabzdyl, tanečník a choreograf (narodil se 20. července 1908). Angažmá v baletním souboru v Ostravě získal už ve čtrnácti letech. Působil tam do roku 1928. Jednu sezónu pracoval ve Slovenském národním divadle v Bratislavě. V letech 1932–1938 působil jako baletní, operní a operetní choreograf brněnského divadla. Do Ostravy se vrátil v roce 1939 a působil tam až do roku 1970. V období 1970–1974 byl uměleckým šéfem baletu Národního divadla v Praze. Jeho starší bratr Jan byl po léta korepetitorem ostravského divadla.
1982 – zemřel Federico Moreno Torroba, španělský skladatel, dirigent a divadelní manažer (narodil se 3. března 1891). Přispěl ke klasickému kytarovému repertoáru a psal zarzuely. Hudbu začal studovat u svého otce, který byl varhaníkem a učitelem na Královské konzervatoři v Madridu. Později studoval na této konzervatoři řádně, jeho učitelem skladby byl Conrado del Campo. Napřed psal hlavně skladby pro orchestr, ve čtyřiadvaceti první operu La Virgen de Mayo, ale záhy obrátil svou pozornost ke španělskému typu operety, k zarzuelám. Jeho první zarzuelou byla La mesonera de Tordesillas z roku 1925 a po ní následovalo osm desítek dalších. Nejznámější z nich je zarzuela Luisa Fernanda z roku 1932. Až v závěru života se vrátil ke klasické opeře (El poeta z roku 1980 určená pro tenoristu Plácida Dominga. Druhou hlavní oblastí jeho tvorby byly skladby pro kytaru. O první ho požádal proslulý španělský kytarista Andrés Segovia v roce 1926 pro připravovanou sbírku kytarových skladeb současných autorů. Vzniklo tak Nocturno a Suite castellana, později řada dalších pro Segoviu i jiné kytaristy. Byl mezi nimi i mistr flamenga Agustín Castellón Campos zvaný Sabicas nebo kytarový kvartet Los Romeros. Celkem napsal okolo stovky kytarových skladeb silně ovlivněných španělskou lidovou hudbou. Vynikl i jako dirigent a divadelní manažer. V určité době řídil i tři operní divadla současně. Ve třicátých a čtyřicátých letech 20. století vedl divadelní společnost, která uváděla španělské zarzuely po celém světě. V 84 letech se stal prezidentem Společnosti španělských autorů (Sociedad de Autores Españoles). Pohřben je na Almudenském hřbitově svatého Justa.
1951 – narodil se Karel Cón, slovenský skladatel (zemřel 7. června 2025). Vystudoval hru na housle a kompozici na brněnské konzervatoři, skladbu studoval pak v brně i na Janáčkově akademii múzických umění. V letech 1996–2002 působil jako pedagog na brněnské konzervatoři, od 30. ledna 2004 byl dirigentem Městského divadla Brno, kde se podílel na muzikálových inscenacích. Psal koncertní symfonické i komorní skladby a komponoval muzikály a hudební komedie.
1938 – narodila se Tatiana Troyanos, americká pěvkyně – mezzosopranistka (zemřela 21. srpna 1993). Její mezinárodní kariéra trvala tři desetiletí a přinesla i řadu operních nahrávek, mezi nimiž byla Carmen s Plácidem Domingem. Po deseti letech působení v Hamburské státní opeře se stala všeobecně známou díky účinkování v Metropolitní opeře, které začalo v roce 1976 a obsáhlo více než 270 představení ve 22 hlavních rolí. Její hlas byl podle slov jednoho kritika „nadživotní a přesto intenzivně lidský, brilantní a přesto vřelý, lyrický a přesto dramatický“ – ten „typ, který poznáte po jednom taktu a nikdy nezapomenete“.
1925 – po 330 představeních se konala v newyorském divadle Liberty Theatre derniéra muzikálu Lady, Be Good!, prvního společného díla George Gershwina a Iry Gershwina v tomto žánru. Protagonisty inscenace byli jako tanečníci sourozenci Fred Astaire a Adele Astaire.
1910 – v Mnichově měla premiéru Osmá symfonie zvaná Symfonie tisíců od Gustava Mahlera. Na provedení se podílelo 1028 hudebníků. Zkomponoval ji roku 1906 o prázdninách ve svém letním sídle v jihorakouském Maierniggu. Stala se posledním dílem, které mělo premiéru za jeho života. První uvedení v provedení Mnichovské filharmonie a pod skladatelovou taktovkou sklidilo velký úspěch u kritiky i u publika. První část skladby, napsané pro osm sólistů, tři sbory a orchestr, je založená na latinském textu křesťanského hymnu z 9. století Veni creator spiritus (Přijď, Duchu Stvořiteli). Text druhé části symfonie čerpá slova ze závěrečného obrazu pátého dějství druhého dílu Goethova Fausta. Obě části jsou sjednoceny společnou myšlenkou, a to vykoupením mocí lásky.
1891 – zemřel Nikolaj Ivanovič Bachmetěv, ruský voják, skladatel a houslista (narodil se 22. října 1807), v letech 1861 až 1883 ředitel Císařské dvorní kapely. Vydal dvousvazkovou Společnou knihu hudebního církevního zpěvu, kerá se stala standardní liturgickou sbírkou carského dvora. Pod jeho dohledem byly vydány další tři svazky duchovních sborových skladeb a jeho redakční revize tradičních zpěvů měly trvalý vliv na ruskou pravoslavnou církevní hudbu. Je známý právním sporem s Čajkovským – zakázal provádění jeho nově vydané Liturgie svatého Jana Zlatoústého během bohoslužeb. Zákaz byl nicméně u soudu zrušen.
1884 – narodil se Miloslav Jeník, fotbalista, lední hokejista a operní zpěvák (zemřel 30. října 1944). Od roku 1914 do roku 1942 byl sólistou opery pražského Národního divadla v oboru lyrický tenor. Vystoupil více než 2000krát ve 120 rolích českého i světového repertoáru. Nejčastěji zpíval Jeníka ze Smetanovy Prodané nevěsty, ale ztvárnil také Wagnerova Siegfrieda a Verdiho Othella.
1875 – narodil se Olexandr Košyc, ukrajinský skladatel a sborový dirigent (zemřel 21. září 1944). Byl autorem četných sborových adaptací ukrajinských lidových písní, mj. ukrajinské ukolébavky „Ой ходить сон“, které inspirovaly George Gershwinа k vytvoření slavné árie „Summertime“ z opery Porgy a Bess.
1789 – zemřel František Xaver Richter, český houslista a skladatel (narodil se 1. prosince 1709), řazený do mannheimské kompoziční školy založené krajanem Janem Václavem Stamicem. Roku 1737 byl jmenován hudebním ředitelem Rytířské akademie v benediktinském klášteře v Ettalu, kde složil svou první známou skladbu: oratorium Der Mensch vor Gottes Gericht. V roce 1740 se stal vedoucím kapely knížete biskupa v Kemptenu. Stvořil pro ni další průlomovou skladbu, své Te Deum. Roku 1746 odešel do Mannheimu, kde byl v kurfiřtském orchestru zpěvákem-basistou a po zkomponování oratoria La deposizione della croce od roku 1768 dvorním komorním skladatelem. Pro kurfiřta napsal učebnici hudební skladby. V Mannheimu napsal 80 symfonií. Přestože kompozičně zůstal na půdě barokní hudby, tak jeho symfonie měly zásadní význam pro rozvoj symfonie romantické. Koncertoval v Anglii, Holandsku a Francii, odkud pak přišla v roce 1769 nabídka arcibiskupa Rohana na místo kapelníka v kapitule katedrály Notre-Dame ve Štrasburku. Pro kapitulu skládal dvacet let, a to hlavně chrámovou hudbu.
1764 – zemřel Jean-Philippe Rameau, francouzský skladatel (narodil se 25. září 1683), jeden z nejdůležitějších tvůrců a teoretiků hudby barokní éry. Jako dominantní operní autor byl nástupcem Jeana-Baptisty Lullyho, v tvorbě pro cembalo byl oceňován hned vedle Françoise Couperina… Vzdělání získal na dijonské jezuitské koleji, hru na varhany a housle odjel studovat do Itálie. Ovlinil ho panující italský kompoziční styl. Byl varhaníkem v Clermont-Ferrand a v Dijonu, ve čtyřiceti přišel do Paříže, kde byl zprvu znám více díky hudebním spisům než jako skladatel. Soustředil se tam především na jevištní díla. Jeho operní debut Hippolyte a Aricie vyvolal v roce 1733 velký rozruch, a to díky originalitě a bohatství invence. Oponenti naopak vnímali harmonické inovace jako rozporuplné a dílo vnímali jako útok na francouzskou hudební tradici… Rameauova hudba vyšla koncem 18. století z módy. Vážné úsilí o její oživení bylo vyvinuto teprve ve 20. století. V den své smrti byl pohřben v kostele sv. Eustacha. Ačkoli mu Société de la Compositeurs de Musique v roce 1883 vztyčila na památku bronzovou bustu a náhrobek z červeného mramoru, přesné místo jeho posledního odpočinku zůstává dnes neznámé.
1656 – zemřel Erasmo di Bartolo, italský kněz, skladatel, varhaník a pedagog (narodil se 1. července 1606) zvaný padre Raimo, učitel na konzervatořích v Neapoli. Působil také jako varhaník a učitel v Pietà dei Turchini v Neapoli. O jeho životě a díle je jen velmi málo informaci. Mezi jeho žáky patřil Giovanni Salvatore. Zemřel při morové epidemii v roce 1656.
*********
A VĚDĚLI JSTE, ŽE v tento den také…
1938 – Na sjezdu NSDAP v Norimberku zaútočil Adolf Hitler proti Československu. Sudetské Němce to podnítilo k vyvolání puče v pohraničí