13. leden
Svátek má Edita.
2026 – dirigent Jakub Hrůša získal na International Classical Music Awards ocenění Umělec roku, a to nedlouho po obdržení titulu Dirigent roku podle magazínu Musical America. Jeho talent a přínos byl na podzim 2025 oceněn také udělením státního vyznamenání Za zásluhy.
2025 – zemřela Jindřiška Holotová, houslová pedagožka (narozená 17. února 1940), absolventka AMU, která od roku 1966 svůj celý profesní život spojila s Konzervatoří Plzeň. Mezi jejími žáky byli mimo jiné Irena Jakubcová, Radovan Šandera, Martin Kos nebo Marek Pavelec.
2008 – zemřel Sergej Larin, ruský operní pěvec působící v zahraničí (narozen 9. března 1956), tenorista působící ve významných světových operních domech, od roku 1992 sólista Opery Slovenského národního divadla. Vyrůstal v Lotyšsku, později ve městě Gorkij (dnes Nižnij Novgorod, v roce 1978 byl přijat na konzervatoř ve Vilniusu. Tam také debutoval v roce 1981 v roli Alfréda ve Verdiho Traviatě. Vystupoval zejména s ruským, francouzským a italským romantickým a veristickým repertoárem. Od roku 1989, kdy tam ztvárnil Hermana v Pikové dámě, žil s rodinou v Bratislavě, která se mu stala odrazovým můstkem pro další mezinárodní kariéru. Zanedlouho zpíval v Budapešti, později ve Vídni a posléze i v milánské La Scale, v Německé státní opeře v Berlíně, v Bavorské státní opeře v Mnichově, v pařížské Národní opeře a v londýnské Covent Garden i v Metropolitní opeře v New Yorku a na Salcburském festivalu.
1992 – zemřel Harry Macourek, dirigent, sbormistr a skladatel (narozený 11. dubna 1923), který se věnoval různým hudebním žánrům i stylům, počínaje populární hudbou, přes jazz až po hudbu scénickou, filmovou i vážnou. Byl dirigentem Velké opery 5. května a sbormistrem opery Národního divadla, ale také dirigentem a uměleckým vedoucím Souboru Julia Fučíka. Po únoru 1948 psal budovatelské a agitační písně, později se stal autorem šlágrů a hitů populárních zpěváků.
1945 – premiéru měla 5. symfonie Sergeje Prokofjeva. Ve Velkém sále Moskevské konzervatoře řídil Státní symfonický orchestr Sovětského svazu sám autor. Jde o jedno z nejoblíbenějších skladatelových děl ve světovém repertoáru.
1935 – zemřel Heinrich Schenker, rakouský hudební teoretik a skladatel haličského židovského původu (narozený 19. června 1868). Ve Vídni vystudoval práva a u Antona Brucknera harmonii. Věnoval se otázkám hudební teorie a na živobytí si vydělával jako soukromý učitel hry na klavír, analýzy a interpretace. Mezi jeho stoupence patřili Walter Wilhelm Furtwängler a Paul Hindemith.
1866 – narodil se Vasilij Sergejevič Kalinnikov, ruský hudební skladatel (zemřel 11. ledna 1901). Pro svůj hudební talent brzy vzbudil pozornost Petra Iljiče Čajkovského, pod jehož vlivem komponoval.
1904 – narodil se Karel Bidlo, fagotista a pedagog (zemřel 13. července 1992). Na pražské konzervatoři byl žákem Josefa Fügera, začal studovat až jako čtyřiadvacetiletý. V roce 1930 ho angažoval Václav Talich jako prvního fagotistu České filharmonie, později se stal vedoucím skupiny fagotů a sólofagotistou, byl mu udělen čestný titul „Profesor České filharmonie“ a v roce 1964 titul zasloužilý umělec. Vyučoval na Pražské konzervatoři. Pro virtuózní techniku, dokonalé tvoření tónu a bohatství slohotvorných a výrazových prostředků se stal mezinárodně obdivovaným interpretem a spolutvůrcem světové proslulosti české dechové školy. Patří k legendám velké éry České filharmonie za dirigentů Václava Talicha, Rafaela Kubelíka a Karla Ančerla. Od roku 1947 Karel Bidlo vystupoval jako sólista na festivalu Pražské jaro a na přehlídkách koncertního umění, také spolupracoval s předními komorními ansámbly: byl členem Pražského dechového kvinteta (1929–1956), Komorního sdružení profesorů konzervatoře (od roku 1952) a souboru Ars rediviva (50. a 60. léta). Jako sólista a komorní hráč realizoval řadu významných nahrávek pro gramofonové společnosti a rozhlas.
1893 – narodil se Jan Evangelista Zelinka, skladatel, klavírista a hudební publicista (zemřel 30. června 1969). Hudebně se vzdělával jen nepravidelně a soukromě, u svého otce, u přítele rodiny, skladatele Josefa Bohuslava Foerstera a u mladších skladatelů Vítězslava Nováka, Otakara Zicha, Josefa Suka a Otakara Ostrčila.
1888 – narodil se Vasil Atanas Božinov, český skladatel bulharského původu (zemřel 16. listopadu 1966). Jeho tvorba byla zpočátku romantická, i když už tehdy s neobvyklými harmonickými zvraty. V roce 1931 nastal v jeho tvorbě zásadní zlom. V Praze se seznámil se skupinou skladatelů okolo Aloise Háby, absolvoval jeho čtvrttónové oddělení na Pražské konzervatoři a od té doby komponoval ve čtvrttónové soustavě nebo v dvanáctitónové technice
1818 – narodil se František Kavan, skladatel a sbormistr (zemřel 6. prosince 1896). Po studiu napřed učil hudbu v hraběcích rodinách Jindřicha Chotka a Rudolfa Morzina, později se stal sbormistrem pražského Hlaholu a ředitelem kůru v Týnském chrámu, kde jako zpěváček začínal. Učil zpěv na Vyšší dívčí škole, vytvořil zpěvník pro první český ženský spolek Americký klub dam, byl čestným členem pěveckého sboru Branislav v Jilemnici a mezi jeho žáky patřila i řada pěvců Národního divadla. V roce 1861 byl jmenován čestným občanem Kutné Hory.
1501 – vyšla nejstarší dochovaná tištěná sbírka duchovních písní v českém jazyce. Obsahuje jich devět desítek. Tisk vznikl za spolupráce Lukáše Pražského, který byl po smrti Matěje Kunvaldského v roce 1500 zvolen jedním ze čtyř biskupů Jednoty bratrské; Mladá Boleslav se pod jeho vedením stala vedle Litomyšle hlavním bratrským centrem v Čechách. Sbírka byla vytištěna v pražské tiskárně Jana Severýna a Jana Kampa. Uchovává ji knihovna Národního muzea v Praze. Název zpěvníku není znám, protože u jediné zachované kopie chybí právě první stránka.