16. srpen
Svátek má Jáchym.
2023 – zemřela Renata Scotto, italská sopranistka, pěvecká pedagožka a operní režisérka (narodila se 24. února 1934). Ztvárnila na padesát rolí, nejprve v Itálii a pak jako přední sólistka Metropolitní opery. Hlavní roli ve Verdiho Traviatě zpívala při svém divadelním debutu v roce 1952, ve Scale se poprvé objevila v roce 1953 v Catalaniho opeře La Wally po boku Renaty Tebaldi a Maria del Monaca v hlavních rolích. Od roku 1957 byla členkou souboru. Patřily k ní i ryze belcantové úlohy jako Donizettiho Lucia di Lammermoor a některé rarity. Americký debut měla v roce 1960 v roli Mimì v Pucciniho Bohémě v Lyric Opera v Chicagu. V Met, kde odzpívala více než 300 vystoupení, ji provázela hlavní role v Pucciniho Madama Butterfly – byla tam v roce 1965 její první a potom i tou poslední v roce 1987. V roce 1977 se objevila v prvním televizním přenosu z Met jako Mimi v Pucciniho Bohémě po boku Luciana Pavarottiho a pod taktovkou Jamese Levina… Režírovala v Met a ve Veroně. Rozhodnutí stát se pěvkyní prý padlo, když ve dvanácti viděla Verdiho Rigoletta s Titem Gobbim v titulní roli.
2012 – zemřel Bystrík Režucha, slovenský dirigent (narodil se 14. ledna 1935). Působil nejprve jako druhý dirigent Symfonického orchestru Československého rozhlasu v Bratislavě, později dlouhá léta jako šéfdirigent Státní filharmonie Košice, kterou pomáhal založit. V letech 1984 až 1989 byl šéfdirigentem Slovenské filharmonie. Dirigování vystudoval na Vysoké škole múzických umění v Bratislavě a na Hochschule für Musik v Lipsku. Jako pedagog působil na VŠMU v Bratislavě a jako profesor hostoval také v USA – na Michiganské univerzitě a na Univerzitě státu Massachusetts.
2010 – zemřel Peter Toperczer, slovenský klavírista a hudební pedagog (narodil se 24. července 1944). Studoval na košické konzervatoři, od roku 1962 až do roku 1971 pak na pražské Akademii múzických umění u profesorů Františka Maxiána a Josefa Páleníčka. Od roku 1972 do roku 1989 byl sólistou Slovenské filharmonie, souběžně s tím se věnoval výuce hry na klavír na Vysoké škole múzických umění v Bratislavě. Od roku 1986 pak vyučoval na AMU. Mezi roky 1999 a 2005 zastával funkci jejího rektora. V jeho repertoáru významný podíl zaujímala česká a slovenská hudba 20. století. Vystoupil na desítkách domácích i světových hudebních festivalů a zanechal řadu uznávaných nahrávek jako sólista i jako komorní hráč. Od počátku osmdesátých let se věnoval také hře na dva klavíry s Marianem Lapšanským.
1959 – zemřela Wanda Landowska, cembalistka polského původu (narodila se 5. července 1879). Byla odbornicí na hudbu 17. a 18. století a velkou propagátorkou cembala, významně přispěla k návratu tohoto nástroje na koncertní pódia v první polovině 20. století. Položila základy moderní cembalové techniky, prosazovala analytický přístup a historicky poučenou interpretaci barokní hudby. Po dokončení varšavské konzervatoře odjela do Berlína, kde studovala klavír u Moritze Moszkowského a skladbu u Heinricha Urbana. Začala jako klavíristka a pedaožka, v roce 1903 poprvé veřejně hrála na cembalo a pak s ním začala vystupovat po celé Evropě včetně Ruska, kde zaujala i Lva Nikolajeviče Tolstého. Vedle barokní hudby hrála i nové skladby, které pro ni napsali soudobí skladatelé, například Francis Poulenc nebo Manuel de Falla. Od roku 1913 vyučovala cembalo na berlínské Hochschule für Musik. V Paříži pak založila vlastní hudební školu École de Musique Ancienne, do které se sjížděli studenti z celého světa. Po německé invazi do Francie v roce 1940 emigrovala do Spojených států, kde nakonec zůstala a byla aktivní jako oblíbená interpretka i pedagožka. Postupně nahrála celý Dobře temperovaný klavír Johanna Sebastiana Bacha, dokončila ho v roce 1954 ve věku 75 let. Celý život také hojně přispívala do odborných časopisů.
1953 – narodil se Georg Friedrich Haas, rakouský skladatel, přední představitel spektrální hudby, zakládající člen kompoziční skupiny Die andere Seite. Zastává názor, že hudba je schopna artikulovat emoce a stavy lidské bytosti takovým způsobem, že ostatní lidé mohou tyto emoce a stavy duše přijmout jako své vlastní. Distancuje se tak od intelektualismu některých směrů modernistické hudební avantgardy, jako je serialismus a dekonstruktivismus. Emoční atmosféra mnoha jeho děl je nicméně ponurá. Od roku 1978 vyučuje na Vysoké škole múzických umění v rodném Štýrském Hradci, od roku 1989 jako docent kontrapunktu, současných kompozičních technik, analýzy a úvodu do mikrotonální hudby. Od roku 2013 je také profesorem skladby na Kolumbijské univerzitě v New Yorku.
1932 – premiéru měla Kubánská předehra (Cuban Overture) George Gershwina. Původně se jmenovala Rumba a vznikla na základě dvoutýdenní dovolené, kterou autor strávil v Havaně v únoru 1932. Newyorské první provedení v podání Newyorské filharmonie řídil Albert Coates.
1923 – narodil se Zdenko Nováček, československý hudební teoretik a politik (zemřel 14. srpna 1987), v letech 1962 až 1987 ředitel bratislavské konzervatoře,. Byl předsedou Svazu československých skladatelů, členem Komunistické strany Slovenska a za normalizace poslancem Sněmovny národů Federálního shromáždění. Byl absolventem Pražské konzervatoře a v Praze vystudoval hudební vědu. Pocházel z Plzně, od roku 1949 působil na Slovensku.
1917 – narodil se Emil Ludvík, skladatel, aranžér a dirigent, autor filmové hudby, obhájce lidských práv a odpůrce komunistického režimu (zemřel 15. dubna 2007). Živil se jako hudebník. Ještě na fakultě založil studentský Hot kvintet, z něj vznikl Orchestr Emila Ludvíka. Pak aranžoval a jeho hudba zaznívá ve více než desítce filmů. Po 2. světové válce byl tajemníkem prezidenta Edvarda Beneše, v roce 1948 mu mj. navrhoval, aby nástupu komunistů k moci zabránil vyhlášením stanného práva. Za svoje postoje byl pak komunisty vězněn a sledovala ho Státní bezpečnost. Roku 1967 založil Společnost pro lidská práva. Inicioval také vznik Nadace pro postavení pomníku Tomáše Garrigua Masaryka v Praze a Komise pro vyšetřování úmrtí Jana Masaryka. V roce 2004 byl oceněn Řádem T. G. Masaryka.
1895 – narodil se Jacinto Guerrero, španělský skladatel zarzuel a symfonické a filmové hudby (zemřel 15. září 1951). Jeho nejúspěšnější opereta ¡5 minutos nada menos! měla premiéru v roce 1944 a hrála se v divadle Teatro Martin de Madrid 1890krát. Úspěchy měl i v Severní a Jižní Americe. Komponoval od dětství. Zpíval tehdy v chlapeckém sboru katedrály v Toledu, působil současně jako varhaník v kostele San Justo a jako klavírista v kavárně a v prvním toledském kinosále. Později se živil i jako houslista.
1887 – zemřel Ferdinand Pravoslav Náprstek, mecenáš české hudby a divadla, pivovarský podnikatel, vlastenec a propagátor francouzské kultury (narodil se 24. května 1824). Ve své domácnosti pořádal koncerty, hudební a deklamatorní zábavy; k častým hostům tam patřili Antonín Dvořák nebo Karel Bendl a další umělci – hudebníci, malíři, herci, zpěvačky a herečky – a přední osobnosti české politiky. Přátelil se s J. K. Tylem, organizoval pohřeb Karla Havlíčka Borovského… Byl starším bratrem Vojty Náprstka – vlastence, národopisce, mecenáše a zakladatele Českého průmyslového muzea v Praze (dnešní Náprstkovo muzeum asijských, afrických a amerických kultur).
1876 – ve Festivalovém domě v Bayreuthu měla premiéru opera Siegfried od Richarda Wagnera. Zazněla v rámci prvního kompletního uvedení operní tetralogie Prsten Nibelungův, ve které je třetí částí. Stalo se tak při zahájení prvního ročníku Bayreuther Festspiele – hudebních slavností v bavorském městě, kde se Richard Wagner usadil a nechal vybudovat festivalové divadlo; bylo otevřeno 13. srpna toho roku operou Zlato Rýna a slouží dodnes výhradnímu uvádění jeho děl. Poslední část tetralogie, Soumrak bohů, měla premiéru 17. srpna. Premiéra Zlata Rýna se proti vůli skladatele konala už 22. září 1869 v Královském dvorním a národním divadle v Mnichově. Tamtéž se uskutečnila 26. června 1870 premiéra Valkýry. Cyklus Der Ring des Nibelungen byl v Bayreuthu poprvé jako celek uveden mezi 13. a 17. srpnem 1876.
1873 – zemřel Georg Hellmesberger Sr, rakouský houslista, skladatel, pedagog a dirigent (narodil se 24. dubna 1800). Byl koncertním mistrem Vídeňské dvorní opery a členem dvorního orchestru, od roku 1842 do roku 1867 kapelníkem Vídeňských filharmoniků. V letech 1833 až 1867 učil na vídeňské konzervatoři. Mezi jeho studenty patřili Joseph Joachim a Leopold Auer.
1863 – narodil se Gabriel Pierné, francouzský skladatel, dirigent, klavírista a varhaník (zemřel 17. července 1937). Mezi jeho učitele patřili César Franck a Jules Massenet. V letech 1890 až 1898 působil po Franckovi jako varhaník v pařížské bazilice Sainte-Clotilde. Od roku 1903 do roku 1933 byl spojen s proslulou koncertní řadou Édouarda Colonna nesoucí název Concerts Colonne, od roku 1910 jako šéfdirigent. S pařížským souborem Balets Russes dirigoval 25. června 1910 světovou premiéru baletu Pták Ohnivák Igora Stravinského. Sám napsal několik oper, sborových a symfonických skladeb a mnoho komorní hudby. Známé bylo jeho oratorium La Croisade des enfants podle knihy Marcela Schwoba. Oblíbený byl jako přídavek Pochod malých olověných vojáčků a Pochod malých faunů z jeho baletu Cydalise et le Hèvre-pied.
1795 – narodil se Heinrich Marschner, německý operní skladatel (zemřel 14. prosince 1861). Působil jako hudební ředitel v Drážďanech a kapelník v Lipsku a od roku 1831 dvorní kapelník v Hannoveru. Jeho opery – považované za důležitou spojnici mezi dílem Carla Marii von Webera a Richarda Wagnera – z něj učinily v letech 1830 až 1850 jednoho z předních německých romantických operních skladatelů své doby. Průlomem byly jeho opery Der Vampyr (Upír) z roku 1828 a Der Templer und die Jüdin (Templáři a Židovka), hrané v Městském divadle v Lipsku. Jeho opera Hans Heiling se stala klíčovým dílem německé romantické opery. Celkem složil třináct oper, dva singspiely a šest scénických skladeb, dále mši a více než 420 klavírních písní a přes 120 mužských sborů. Psal také komorní hudbu a klavírní díla.
1518 – zemřel Loyset Compère, franko-vlámský skladatel (narodil se 1445). Byl zpěvákem na dvoře vévody Galeazza Marie Sforzy v Miláně, zpěvákem v kapele francouzského krále Karla VIII. Ke konci života zastával církevní funkce. Komponoval čtyřhlasé mše a jejich části, cykly mešních motet a další liturgickoui hudbu. Nejvýznamnější částí Compèrovy tvorby jsou šansony, které byly ve své době velmi populární.
*********
A VĚDĚLI JSTE, ŽE v tento den také…
1954 – byly zahájeny výzkumné archeologické práce na slovanském hradišti v Mikulčicích
1921 – podkarpatský zbojník Nikola Šuhaj byl zavražděn bývalými kumpány
1896 – na řece Klondike v kanadském teritoriu Yukon bylo nalezeno zlato, začala zlatá horečka na Klondiku