19. duben
Svátek má Rostislav.
1947 – narodil se Murray Perahia, americký klavírista a dirigent. Na klavír začal ve čtyřech letech, velký vliv na jeho styl měla pozdější spolupráce i přátelství s Vladimirem Horowitzem. V roce 1972 se stal prvním Američanem, který vyhrál mezinárodní klavírní soutěž v Leedsu, což mu pomohlo nastartovat koncertní kariéru. Jeho prvním velkým nahrávacím projektem bylo Mozartových 27 klavírních koncertů s English Chamber Orchestra, dirigovaných od nástroje. Začal spolupracovat s Benjaminem Brittenem a Peterem Pearsem na pořádání hudebního festivalu v Aldeburghu a v letech 1981 – 1989 byl jedním z jeho uměleckých ředitelů. Pianista známý jako přední interpret Bacha, Händela, Scarlattiho, Mozarta, Beethovena a Schumanna, získal řadu ocenění, včetně tří cen Grammy z celkem 18 nominací. Od roku 2004 je také nositelem titulu Rytíř-komandér Řádu britského impéria. Několikrát musel na delší dobu přerušit veřejné vystupování kvůli problémům s rukou. Naposledy se vrátil k vystupování 16. dubna 2024 koncertem v londýnské Wigmore Hall po šestileté zdravotní pauze.
1936 – narodil se Bernhard Klee, německý dirigent a klavírista (zemřel 10. října 2025). Byl generálním hudebním ředitelem v divadle Theater Lübeck, šéfdirigent Radiophilharmonie Hannover, hudebním ředitelem v Düsseldorfu v letech 1977 až 1987 a pak šéfdirigentem rozhlasového orchestru NDR Radiophilharmonie a do roku 1997 Staatsphilharmonie Rheinland-Pfalz. Od 70. let úzce spolupracoval s BBC jako pravidelný hostující dirigent několika londýnských orchestrů. Často doprovázel na klavír v písňovém repertoáru svou první manželku, sopranistku Edith Mathis.
1931 – narodil se Jiří Štrunc, sbormistr a pedagog (zemřel 15. června 2015). Za svůj celoživotní přínos českému sborovému zpěvu byl v roce 1993 vyznamenán Cenou Františka Lýska a v roce 2005 Cenou Bedřicha Smetany. V roce 2011 se stal laureátem ceny hejtmana Karlovarského kraje za celoživotní přínos v oblasti kultury a vzdělávání. Na Pedagogické škole v Sušici vedl dívčí pěvecký sbor, na Střední pedagogické škole v Karlových Varech založil Dívčí pěvecký sbor, dovedl ho na mimořádnou úroveň a sklidil s ním mnoho úspěchů doma i v zahraničí. Vedl Smyčcový orchestr Základní umělecké školy Antonína Dvořáka, pět let byl předsedou Západočeské oblasti Unie českých pěveckých sborů a také sbormistrem Karlovarského pěveckého sboru.
1908 – narodil se Joseph Keilberth, německý dirigent (zemřel 20. července 1968). Kariéru zahájil u Bádenského státního divadla v Karlsruhe. V roce 1935 se ucházel o místo šéfdirigenta Badische Staatskapelle a podařilo se mu prosadit proti kandidatuře Herberta von Karajana, stal se tak nejmladším šéfdirigentem v Německu. Od roku 1940 hudebně vedl Deutsche Philharmonie v Praze, která vznikla za Rakouska-Uherska a pokračovala i v Protektorátu Čechy a Morava. V roce 1941 s ní obnovil hudební provoz v pražském Rudolfinu a podařilo se mu získat pro členy zařazení jako „u.k.“ unabkömmlich, tedy nepostradatelní, což bránilo povolání hudebníků k vojsku, a proto orchestr přetrval až do posledních dní druhé světové války. Po jejím skončení byl jmenován šéfdirigentem symfonického orchestru Sächsische Staatskapelle Dresden a zasloužil se o obnovu tamního operního a koncertního života. M.j. pořídil vůbec první kompletní nahrávku opery Rusalka od Antonína Dvořáka. Vedle toho byl v letech 1948 až 1951 vedoucím dirigentem Staatskapelle Berlin. Od roku 1950 až do své smrti byl šéfdirigentem Bamberger Symphoniker, kteří vznikli zejména z členů bývalého Keilberthova pražského orchestru, současně zastával funkci šéfdirigenta Hamburské filharmonie a roku 1959 se stal nástupcem Ference Friscaye na posu šéfdirigenta Bavorské státní opery v Mnichově. Dirigoval mimo jiné i otevření rekonstruované budovy Státní opery v roce 1963, řadu rozhlasových operních představení a koncertů nebo skoro šest desítek představení na Hudebních slavnostech v Bayreuthu. Je jediným dirigentem, který stál v čele dvou vůdčích orchestrů Bavorska současně. Zemřel za dirigentským pultem během slavnostního představení Wagnerovy opery Tristan a Isolda v Mnichovském národním divadle. Je pochován na lesním hřbitově v Grünwaldu u Mnichova. Joseph-Keilberth-Saal v „Konzerthalle Bamberg“ je od roku 1993 novým domovským působištěm Bamberských symfoniků.
1903 – narodil se Rae Jenkins, velšský houslista a skladatel (zemřel 29. března 1985). Ve čtyřech začal hrát na housle, pak studoval na londýnské konzervatoři Royal Academy of Music violu pod vedením Lionela Tertise a dirigování pod vedením Henryho Wooda. V letech 1942 až 1946 dirigoval orchestr BBC Midland Light Orchestra, následně BBC Variety Orchestra a v letech 1950 až 1965 BBC Welsh Orchestra. Byl nositelem Řádu britského impéria. Ke konci života žil ve Skotsku, kde se věnoval rybaření.
1892 – narodila se Germaine Tailleferre, francouzská skladatelka, jediná žena v Pařížské šestce (zemřela 7. listopadu 1983). Na pařížské konzervatoři zvítězila v několika soutěžích a napsala 18 krátkých skladeb Petit livre de harpe de Madame Tardieu pro Carolinu Tardieuovou, asistující profesorku hry na harfu, setkala se s Louisem Dureyem, Francisem Poulencem, Dariem Milhaudem, Georgem Auricem a Arthurem Honeggerem. Stala se členkou Pařížské šestky, jejíž členové vydali společné album klavírních skladeb (slavné „Album des Six“). Psala orchestrální i komorní hudbu, koncerty, balety, opery, vytvořila také hudbu k několika filmům a řadě dokumentů. Je pochována v Quincy-Voisins, Seine-et-Marne.
1878 – zemřel Władysław Tarnowski, polský šlechtic, klavírista, skladatel a básník (narodil se 4. června 1836).
Studoval v Paříži, v Lipsku a v Římě. Byl žákem Moschelesovým a Lisztovým. S úspěchem koncertoval po Evropě, vydal i několik skladeb. Psal také pod pseudonymem Ernest Buława. Zemřel u břehů Kalifornie na zpáteční cestě kolem světa.
1876 – zemřel Samuel Sebastian Wesley, anglický varhaník a skladatel (narodil se 14. srpna 1810), profesor hry na varhany na Královské hudební akademii. Komponoval téměř výhradně pro anglikánskou církev. V roce 1832 byl jmenován varhaníkem v katedrále v Herefordu, roku 1835 v katedrále v Exeteru, později v Leedsu, od roku 1849 ve Winchesterské katedrále a v roce 1865 v katedrále v Gloucesteru. Narodil se v Londýně jako nejstarší dítě ve druhé rodině skladatele Samuela Wesleyho (1766–1837), mezi jehož předky byl John Wesley, zakladatel metodistické církve.
1798 – narodil se František Glaeser, rakouský skladatel (zemřel 29. srpna 1861). Ve Vídni se stal neobyčejně populárním. Napsal více než sto dvacet různých scénických děl, singspiely, opery, deset kantát, sedm slavnostních předeher, mši, Te Deum a několik sešitů písní a sborů. Už ve dvanácti se stal zpěvákem dvorní kapely v Drážďanech, studoval na Pražské konzervatoři housle a skladbu, ve Vídni se živil jako hudební aranžér. Zásadní zlom v jeho životě znamenala zakázka z Leopoldstädter Theater na hudbu k romantickému dramatu Bärenburgs Sturz, premiéra 22. srpna 1817 měla obrovský úspěch. Stal se dirigentem ve slavném vídeňském divadle Theater in der Josefstadt, seznámil se tam s Ludwigem van Beethovenem, který mu pomáhal radou i přátelstvím. Od roku 1828 byl dirigentem v Theater an der Wien. V Berlíně se v roce 1832 odehrál jeho největší úspěch, premiéra opery Des Adlers Horst. Ta byla vřele přijata v Kodani a zajistila mu v roce místo šéfdirigenta Královské opery. Působil také jako dirigent hudební společnosti, byl jmenován dvorním kapelníkem, povýšen do šlechtického stavu a stal se titulárním profesorem.
1774 – premiéru měla opera Ifigénie v Aulidě, první dílo Christopha Willibalda Glucka pro pařížské jeviště. Libreto napsal François -Louis Gand Le Bland Du Roullet na motivy tragédie Jeana Racina s názvem Ifigénie, která byla založena na hře Ifigénie v Aulidě od Euripida. Inscenaci připravila Pařížská opera v sále Palais-Royal. Další uvádění bylo přerušeno šestitýdenním uzavřením divadla kvůli smrti Ludvíka XV. V mírně přepracované verzi byla obnovena v následujícím roce. Během dalších padesáti let byla opera v Paříži při každoročním obnovení uvedena více než čtyřistakrát. Německou verzi s významnými úpravami vytvořil pak v roce 1847 Richard Wagner.