23. červenec
Svátek má Libor.
1997 – zemřela Stanislava Součková, pěvkyně – sopranistka, sestra pěvce Jaroslava Součka (narodila se 27. listopadu 1923). Působila v pražském hudebním divadle Karlín, kde vystupovala po boku řady významných interpretů, a pak po zbytek kariéry v opeře Jihočeského divadla v Českých Budějovicích, kde vytvořila řadu titulních rolí. Pak byla profesorkou pedagogické fakulty v Českých Budějovicích.
1981 – narodil se dirigent Jakub Hrůša, od podzimu 2016 šéfdirigent Bamberských symfoniků, od září 2025 hudební ředitel londýnské Královské opery v Covent Garden, kde se stal druhým Čechem po Rafaelu Kubelíkovi, který orchestr vedl v 50. letech dvacátého století, od sezóny 2028/2029 šéfdirigent České filharmonie, kde zatím působí jako hlavní hostující dirigent, stejně jako u orchestru Accademia Nazionale di Santa Cecilia v Římě. V letech 2010–2018 byl hlavním hostujícím dirigentem Tokijského metropolitního symfonického orchestru. Časopis Gramophone ho v roce 2011 označil za jednoho z dirigentů s blízkou hvězdnou budoucností. Studoval pražskou HAMU, mimo jiné u Jiřího Bělohlávka a Radomila Elišky. Začal u Symfonického orchestru ZUŠ města Brna, později u Mladých brněnských symfonikovů, v roce 2000 se stal šéfdirigentem Pražského studentského orchestru, byl také dirigentem Českého studentského orchestru, PKF – Prague Philharmonia, kterou šest let vedl jako šéfdirigent, Filharmonie Bohuslava Martinů ve Zlíně a dalších těles. V letech 2002–2005 byl asistentem šéfdirigentů České filharmonie Vladimira Ashkenazyho a Zdeňka Mácala. Sám s Českou filharmonií debutoval na podzim 2004. Se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu v roce 2005 poprvé vystoupil na festivalu Pražské jaro a ve stejném roce zvítězil v mezinárodním výběrovém řízení na pozici asistenta šéfdirigenta Orchestre Philharmonique de Radio France v Paříži Myung-Whun Chunga. V roce 2020 obdržel ocenění BBC Music Magazine a byl nominován na cenu Grammy. Kromě symfonické tvorby se věnuje i opeře. Je pravidelným hostem prominentního festivalu „Glyndebourne Festival Opera“, dirigoval v Salcburku, v operách v Paříži, ve Vídni, ve Frankfurtu, v Chicagu, ve Finské národní opeře a mnoha dalších. V roce 2018 debutoval u Berlínských filharmoniků a Symfonického orchestru Bavorského rozhlasu, v roce 2019 u NHK Symphony Orchestra v Tokiu a u Vídeňských filharmoniků a vystupuje s mnoha dalšími předními světovými orchestry.
1949 – narodil se Carlos Bonell, anglický kytarista španělského původu. Proslavil se koncerty nejpopulárnějších skladeb pro kytaru a opakovanou spoluprací s britskými televizními stanicemi nebo s filmem. Byl žákem slavného anglického kytaristy Johna Williamse, s nímž také nahrál CD John Williams & Friends. Kromě koncertování působí i jako pedagog na řadě prestižních hudebních škol.
1940 – zemřel Metoděj Janíček, kantor a skladatel (narodil se 1. února 1862). V klášteře ve Starém Brně zastupoval Leoše Janáčka v době jeho studií ve Vídni a v Lipsku. Po maturitě učil v řadě obcí v okolí Brna. V Rajhradu byl pokladníkem spolku Břetislav, v Šitbořicích zakládal farní pěvecký sbor. Nejdéle učil v obci Zbýšov u Rosic; ve všech místech kde působil, byl i ředitelem kůru a varhaníkem. Po odchodu do důchodu i přes pokročilý věk studoval skladbu v mistrovské třídě Leoše Janáčka. Je pohřben ve svém posledním školním působišti ve Zbýšově. Zkomponoval na 150 skladeb, převážně pro chrámové účely (mše, requiem a různé příležitostné skladby). Několik jeho písní bylo zařazeno do kancionálu Cesta k věčné spáse. Skládal také světskou hudbu, sbory i taneční skladby.
1893 – narodil se Silvestr Hipman, skladatel, kritik, spisovatel a překladatel (zemřel 16. března 1974). Věnoval se organizaci hudebního života a popularizaci hudby. Byl jednatelem Umělecké besedy v Praze, podílel se na založení Heroldova klubu a Společnosti Antonína Dvořáka, ve svém rodišti Čáslavi založil Dusíkův ústav a muzeum a zpracoval katalog skladeb Jana Ladislava Dusíka, rovněž tamního rodáka. V Umělecké besedě a v Divadle hudby se podílel na tvorbě vzdělávacích pořadů. Působil rovněž jako klavírní doprovazeč Emy Destinnové a dalších pěvkyň. Přátelsky se stýkal s Vítězslavem Novákem, Bohuslavem Martinů a Jaroslavem Křičkou.
1882 – zemřel Josef Věnceslav Soukup, skladatel, varhaník, učitel, malíř a odborný publicista (narodil se 10. února 1819). Studoval současně na technice a na Varhanické škole. Podílel se na založení Vyšší měšťanské dívčí školy v Písku a stal se jejím ředitelem. Učil i v Praze, v Táboře a v Písku. Psal písně, skladby pro klavír a chrámová díla, také řadu učebnic a odborných článků.
1866 – narodil se Francesco Cilea, italský skladatel a pedagog (zemřel 20. listopadu 1950). Známé jsou hlavně jeho opery L’arlesiana a Adriana Lecouvreur, obě premiéroval tehdy mladý Enrico Caruso. Jeho druhá opera La Tilda na motivy Mascagniho opery Sedlák kavalír zazněla i na Vídeňské hudební a divadelní výstavě v roce 1892, při stejné příležitosti byla také poprvé v zahraničí uvedena Prodaná nevěsta Bedřicha Smetany. Komponoval i symfonické a komorní skladby. V roce 1913 složil symfonickou báseň k poctě Giuseppe Verdiho, která byla poprvé provedena v Teatro Carlo Felice v Janově. Kromě toho se věnoval hlavně pedagogické činnosti a stal se ředitelem konzervatoře Vincenza Belliniho v Palermu a brzy ředitelem školy, na které sám studoval, Conservatorio San Pietro a Maiella v Neapoli. V posledních letech života ztrácel zrak, přesto dál soukromě učil zpěv.
1840 – zemřel František Max Kníže, skladatel, kytarista, fagotista a violista (narodil se 7. září 1784). Byl vynikajícím kytaristou. V roce 1820 napsal první českou školu hry na kytaru, složil pro ni řadu skladeb, cvičení a úprav operní hudby a stal se tak průkopníkem české kytarové hry. Psal také chrámovou hudbu, m.j. tři pastorální mše, dvě velké mše a jednu malou, několik menších chrámových skladeb, offertorií a graduále, řadu didaktických děl, hudbu k divadelním hrám a tři sešity písní, podle jedné z třetího sešitu nazval Spirituál kvintet svou desku Saužení lásky a natočil na ní ještě tři další písně Knížete. Na živobytí si vydělával ve Stavovském divadle nejdříve jako vokalista a později dlouhá léta jako fagotista a violista. V roce 1833 se stal ředitelem kůru u sv. Ignáce v Praze a pak byl od 1834 až do své smrti ředitelem kůru u sv. Havla v Praze. Jako muzikant se osobně podílel na řadě významných premiér, např. Weberova Čarostřelce.
1832 – narodil se Adolf Pollitzer, maďarský houslista (zemřel 14. listopadu 1900). Studoval u Josepha Böhma na vídeňské konzervatoři, v Paříži studoval u Alarda, pak se odstěhoval do Anglie a působil v Her Majesty’s Theatre, novém filharmonickém orchestru a v Royal Choral Society. Byl vyhledávaným učitelem, když v roce 1861 vznikla London Academy of Music, byl jmenován jejím profesorem hry na housle. Toto místo zastával až do roku 1870, kdy vystřídal Wyldeho na pozici vedoucího akademii.
1796 – narodil se Franz Berwald, švédský skladatel a houslista německého původu (zemřel 3. dubna 1868). Za života se mu nedostalo uznání a živil se jako ortoped a manažer. Dnes je považován za významného představitele severského kompozičního stylu 19. století. Skládal symfonie, opery i komorní hudbu.
1757 – zemřel Domenico Scarlatti, italský skladatel, varhaník, cembalista, sbormistr a kapelník (narodil se 26. října 1685). Byl mladším synem Alessandra Scarlattiho, význačného autora oper. Položil základy sonáty jako hudební formy, složil přes pět set padesát skladeb starosonátovou formou, šlo o jednověté skladby se dvěma kontrastními tématy, celé jeho dílo vydal posmrtně Ricordi jako jedenávtidílnou publikaci. Začal jako varhaník a sbormistr, až později v Římě začal skládat operní hudbu. V roce 1708 se poznal v Itálii s Händelem a později ho potkával i v Londýně, kde byl cembalistou v italské opeře. V roce 1721 byl jmenován dvorním cembalistou a učitelem portugalského krále Jana V. Portugalského a učil i jeho dcery. Cestoval po světě, prohrál svůj majetek v kartách a zbytek života prožil v Madridu. Dalším významným skladatelem z rodu Scarlattiů byl Giuseppe Scarlatti, synovec buď Alessandra nebo Domenica.
*********
A VĚDĚLI JSTE, ŽE v tento den také…
1829 – William Burt si v USA patentoval psací stroj