23. září
Svátek má Berta.
1997 – zemřel Rudolf Rokl, český klavírista, skladatel a hudební aranžér (narodil se 16. prosince 1941), dlouholetý spolupracovník a osobní přítel zpěváka Karla Gotta. Kromě populární hudby se také aktivně věnoval hudbě vážné a jazzu. Počátkem šedesátých let studoval pražskou HAMU u profesora Františka Raucha, v té době ale už hrál v Divadle Semafor, v Divadle Apollo, vystupoval s Jazzovým orchestrem Československého rozhlasu dirigenta Karla Krautgartnera a později se stal členem Orchestru Ladislava Štaidla.
1996 – zemřel František Rauch, klavírista a pedagog (narodil se 4. října 1910). Klavír studoval na mistrovské škole Pražské konzervatoře u Karla Hoffmeistera a jeden rok i kompozici na mistrovské škole Vítězslava Nováka, jeho spolužačkou byla např. Vítězslava Kaprálová. Od r. 1946 vyučoval na HAMU, kde byl v roce 1960 jmenován profesorem. V témže roce založil s houslistou Bruno Bělčíkem a cellistou Františkem Smetanou Pražské trio. Mezi jeho žáky patřili m.j. Petr Eben, Zuzana Růžičková, Jan Novotný, Ivan Klánský, Karel Košárek, Petr Adamec, Květa Novotná a další. Byl mezinárodně uznávaný jako jeden z největších českých klavíristů, věnoval se hlavně interpretaci české klavírní literatury, Smetany a Nováka, ze světové literatury pak klavírnímu dílu Chopina, Schumanna, Beethovena, Liszta a dalších. Natočil celou řadu nahrávek.
1990 – narodil se František Hanták, hobojista a pedagog (narodil se 19. června 1910). Na Pražské konzervatoři byl žákem Ladislava Skuhrovského. V letech 1932-43 byl prvním hobojistou České filharmonie, 1943–56 prvním hobojistou Symfonického orchestru Čs. rozhlasu a poté sólistou Státní filharmonie Brno. Intenzivně se věnoval i komorní hudbě, spolupracoval s Českým nonetem, byl členem Českého dechového kvinteta filharmoniků a členem souboru Ars rediviva. Vynikl v klasickému hobojovém repertoáru, zejména jako interpret koncertů Františka Kramáře, Josefa Haydna, Domenica Cimarosy, Georga Friedricha Händela, Wolfganga Amadea Mozarta a dalších. Premiéroval také řadu skladeb moderních autorů. Jako jeden z prvních českých pedagogů byl jmenován profesorem nově založené HAMU, jeho žákem byl např. Stanislav Duchoň.
1988 – zemřel Arwel Hughes, velšský skladatel, dirigent a varhaník (narodil se 25. srpna 1909). Studoval na londýnské hudební škole Royal College of Music, kde ho vyučovali například Ralph Vaughan Williams a Charles Herbert Kitson. Po studiích se stal varhaníkem v kostele Oxfordu. Později se vrátil zpět do Walesu, kde pracoval v hudebním oddělení BBC a v roce 1965 se stal ředitelem hudební sekce BBC Wales. Později řadu let působil jako dirigent ve Velšské národní opeře a sám složil dvě opery. Vedle nich napsal i řadu orchestrálních a chorálních skladeb. Jeho synem byl dirigent Owain Arwel Hughes. V roce 1969 získal za svůj přínos hudbě Řád britského impéria.
1920 – narodil se Jiří Jaroch, skladatel (zemřel 30. prosince 1986). Studoval skladbu na Pražské konzervatoři a na HAMU v Praze u Jaroslava Řídkého a hru na violu u významného českého violisty Ladislava Černého. Současně působil do roku 1947 jako violista v orchestru Divadla 5. května, dnešní Státní opeře Praha. V roce 1947 se stal členem redakce hudebního vysílání Československého rozhlasu. Postupně pracoval jako programový pracovník, hudební režisér a dramaturg. V letech 1954–1955 byl také dirigentem Kmochovy hudby v Kolíně. Psal orchestrální a komorní skladby.
1920 – narodil se Alexandr Grigorjevič Aruťunjan, arménský skladatel (zemřel 28. března 2012), v letech 1954 až 1990 šéfdirigent Arménské filharmonie v Jerevanu. Jeho nejslavnějším dílem je Koncert pro trubku a orchestr z roku 1950. Spolu s Haydnovým a Hummelovým je nejhranějším trumpetovým koncertem. Kompozičně vycházel z bohatého arménského hudebního dědictví a z principů klasicismu a romantismu. Velký význam pro něj měla tradice lidových arménských pěvců – ašugů. V letech 1965–2008 vyučoval skladbu na Jerevanské konzervatoři.
1907 – narodil se Jarmila Novotná, operní pěvkyně – sopranistka a filmová herečka (zemřel 9. února 1994). Několik měsíců byla žačkou Emy Destinnové, pak dva roky studovala zpěv u Hilberta Vávry. S ním vystoupila v roli Violety při amatérském uvedení Verdiho Traviaty v Lounech. Ohlasy se dostaly až k tehdejšímu šéfovi opery Národního divadla Otakaru Ostrčilovi, který jí nabídl hostování v roli Mařenky ve Smetanově Prodané nevěstě a později i roli Violety v Traviatě. Uměleckou dráhu tak zahájila v roce 1925 jako elévka Národního divadla. Od roku 1925 studovala zpěv také v Miláně u Quarnieriho. Vystupovala i v kabaretech, hrála a zpívala v operetách a byla herečkou v českých filmech. Nejprve účinkovala v operních představeních, které občas uvádělo Divadlo na Vinohradech. Pak odešla zpívat do milánské opery Teatro alla Scala, vystupovala v Neapoli, v Berlíně a v roce 1933 nastoupila angažmá ve Vídni, kde působila až do roku 1938. Často hostovala v Československu, v Paříži nebo v Londýně. V roce 1939 emigrovala do Spojených států. Od roku 1935 do roku 1956 vystupovala jako sólistka v newyorské Metropolitní opeře. Debutovala tam jako Mimì v Pucciniho opeře Bohéma a její poslední rolí tam byl princ Orlofsky ve Straussově operetě Netopýr. V roce 1946 navštívila poválečné Československo, které zahájila slavnostním koncertem v Národním divadle, do vlasti se pak vrátila ještě v roce 1947 na koncertní turné. V roce 1947 hrála v protiválečném americko-švýcarském filmu, který režíroval Fred Zinnemann, a také ve filmu Poznamenaní, který byl posléze nominován na Oscara. Představovala matku, která hledá svého syna ztraceného během druhé světové války. Toho ztvárnil český chlapec Ivan Jandl, který za tuto roli získal Oscara. Od roku 1982 ještě několikrát navštívila vlast, na sklonku života napsala vzpomínkovou knihu Byla jsem šťastná. Na Zámku v Litni se koná Festival Jarmily Novotné a v tamním muzeu je expozice Svatopluka Čecha a Jarmily Novotné. V roce 1991 byla vyznamenána řádem T. G. Masaryka IV. třídy. V Národním divadle v Praze byla v roce 1997 instalována její busta. Česká národní banka vydala v roce 2007 ku příležitosti jejích nedožitých 100. narozenin stříbrnou pamětní minci v hodnotě 200 Kč s jejím portrétem. Její význam pro českou kulturu připomíná od roku 2013 Naučná stezka Liteň. Také je po ní pojmenována jedna z cen mezinárodní pěvecké soutěže Antonína Dvořáka v Karlových Varech a planetka 5897. Získala čestné občanství hlavního města Prahy a městyse Lázně Toušeň. Zemřela v New Yorku, ale je pochována se svým manželem v rodinné hrobce šlechtického rodu Daubků v Litni. Autorem hrobky je architekt Antonín Wiehl.
1845 – narodil se Jaromír Hřímalý, violoncellista (zemřel 25. června 1905). Pocházel z rodiny varhaníka a skladatele Vojtěcha Hřímalého. Studoval na konzervatoři v Praze u Julia Goltermanna, Mořice Wagnera a Josefa Schmidta. Od roku 1871 působil v orchestru Prozatímního divadla. V roce 1872 se stal koncertním mistrem opery v Helsinkách a vystupoval také jako sólista a v kvartetu. Během prázdnin koncertoval v Čechách s Kvartetem bratří Hřímalých. Vzhledem ke stále se zhoršujícímu zdravotnímu stavu byl nucen se vzdát umělecké dráhy. Zůstal ve Finsku a věnoval se zemědělství.
1835 – zemřel Vincenzo Bellini, italský skladatel (narodil se 3. listopadu 1801), jeden z nejvýznamnějších představitelů operního stylu belcanto spolu s Gioacchinem Rossinim, Gaetanem Donizettim a Saveriem Mercadante. Proslul dlouhými, táhlými a elegantními melodiemi, díky kterým získal přezdívku Labuť z Catanie, Il Cigno di Catania. Mezi jeho nejslavnější opery patří Norma, která obsahuje proslulou árii Casta diva, jednu z nejnáročnějších a nejznámějších, La sonnambula, Puritáni, poslední dokončená opera, která sklidila obrovský triumf v Paříži krátce před skladatelovou předčasnou smrtí, nebo Kapuleti a Montekové, osobité zpracování příběhu Romea a Julie. Už během studií napsal řadu duchovních skladeb, z části určených pro produkci v rodné Catanii, ale také například jednovětou varhanní sonátu, jeho jediné varhanní dílo.
1642 – narodil se Giovanni Maria Bononcini, italský houslista a skladatel (zemřel 18. listopadu 1678). Komponoval instrumentální i vokální hudbu pro nejrůznější soubory, proslul hlavně komorními i chrámovými sonátami. Byl také významným hudebním teoretikem. Jeho učebnice kontrapunktu Musico prattico byla používána i za hranicemi Itálie. Známa je pouze jediná Bononciniho opera: I primi voli dell’aquila Austriaca del soglio imperiale alla gloria uvedená v Modeně v roce 1667. Její partitura se ale ztratila. Zpočátku působil jako kapelník v kostelech San Giovanni in Monte a San Petronio v Bologni a byl členem prestižní Accademie Filarmonica. V roce 1671 odešel do Modeny, kde působil až do své smrti v roce 1678. Nejprve byl dvorním houslistou u vévodkyně Laury d’Este a od roku 1674 byl kapelníkem v modenské katedrále. Jeho synové Giovanni Battista, Antonio Maria a Giovanni Maria Angelo Bononcini byli také hudebními skladateli.
1591 – narodil se Michael Lohr, německý skladatel (zemřel 17. února 1654). Učil v Rochlitzu a pak hlavně v Drážďanech. Dochovaly se jeho „Newe teutzsche Kirchen Gesänge“ a latinská motetta. „Gesänge“ jsou pozoruhodné pro své rané basso continuo.
*********
A VĚDĚLI JSTE, ŽE v tento den také…
1875 – v Praze zahájila provoz koněspřežná tramvaj od řetězového mostu císaře Františka I. do Karlína k Invalidovně, toto datum je považováno za vznik pražské MHD