Jihočeské divadlo vstupuje do sezony 2026/27 s novým programem i změnami uvnitř jednotlivých souborů. Vedle uměleckých plánů však řeší především otázku své dlouhodobé existence v současném rozsahu. Klíčovými tématy jsou financování čtyř profesionálních souborů, stav divadelní infrastruktury a dosud nedokončená transformace na veřejnou kulturní instituci.

Českobudějovické Jihočeské divadlo má za sebou sezonu spojenou s rozsáhlou venkovní produkcí, přes osm desítek inscenací odehrálo na Otáčivém hledišti první oficiální ročník festivalu Jižní Svéráz pak rozšířil působení divadla do dalších míst Jihočeského kraje. Do nové sezony se nyní soubory vracejí do Českých Budějovic, kde je čekají nové premiéry včetně operní Čardášové princezny, baletní Marilyn nebo činoherní Královny Margot. Podrobnosti k nové sezoně portál KlasikaPlus.cz uveřejnila ZDE.

Zásadnější než dramaturgické plány je však pro další fungování instituce otázka jejího zázemí. Jihočeské divadlo aktuálně nemá k dispozici velký sál odpovídající potřebám opery a baletu. Historická budova disponuje sálem s kapacitou přibližně dvě stě padesát míst a podle vedení divadla představuje současný provoz pouze dočasné řešení. Instituce zároveň potřebuje investice do historické budovy, výrobního areálu Vráto a v budoucnu také vyřešit nevyhovující podmínky Malého divadla.

Situaci dále komplikuje odchod z DK Metropol. Vedení Jihočeského divadla jej zdůvodňuje dlouhodobě se zhoršujícím technickým stavem zařízení, který podle ředitelky Martiny Schlegelové přestal být slučitelný s bezpečným a profesionálním provozem velkých operních a baletních inscenací. Divadlo proto muselo přistoupit k nouzovému provozu tří souborů v historické budově. Vedení zároveň upozorňuje, že tento model může fungovat pouze po omezenou dobu a vyžaduje přizpůsobení repertoáru menšímu prostoru.

Významnou otázkou zůstává také financování. Jihočeské divadlo uvádí vlastní soběstačnost kolem třiceti procent, zároveň však provoz čtyř profesionálních souborů znamená vysoké náklady. Podle vedení město upozorňuje na omezené možnosti dalšího navyšování provozního příspěvku. Právě proto divadlo považuje za důležité zapojení Jihočeského kraje jako dalšího zřizovatele. Druhá fáze tohoto procesu, která měla podle původního záměru proběhnout letos, se však zatím neuskuteční.

Transformace na veřejnou kulturní instituci (VKI), kterou divadlo absolvovalo v první fázi se zachováním města České Budějovice jako zřizovatele, podle jeho vedení přinesla větší flexibilitu v řízení i řešení některých personálních a finančních otázek. Sama o sobě však neřeší nedostatek investičních prostředků ani otázku nového sálu. „VKI není řešení. VKI je nástroj,“ shrnuje Schlegelová. Podle ní má smysl především tehdy, pokud umožní dlouhodobé zapojení více veřejných partnerů do financování instituce.

S aktuální situací souvisí také reorganizace, kterou divadlo v uplynulém období připravilo. Podle vedení ji nezpůsobila samotná změna právní formy, ale kombinace chybějících prostředků a ztráty velkého sálu, která si vyžádala úpravu repertoáru i rozsahu některých provozů. V současné podobě podle divadla fungování instituce neohrožuje, další odkládání rozhodnutí o její budoucí podobě by však mohlo postupně omezit rozsah veřejné služby i jednotlivých souborů.

Pro vedení Jihočeského divadla tak nyní není hlavní otázkou pouze podoba jednotlivých sezon, ale především dlouhodobý rámec fungování celé instituce. Ten podle Martiny Schlegelové potřebuje odpověď na tři základní otázky: jak bude divadlo dlouhodobě financováno, kde bude hrát a v jakém časovém horizontu vznikne odpovídající řešení jeho prostorových potřeb. Bez těchto rozhodnutí podle ní nelze odpovědně plánovat repertoár, personální kapacity ani další provoz divadla.

***
O personální změně ve vedení baletu redakce informovala ZDE.

Foto: archiv Jihočeského divadla

Facebook X E-mail WhatsApp