24. červenec
Svátek má Kristýna.
1973 – zemřel Jaroslav Pejša, český hudební skladatel (narodil se 3. listopadu 1909). Studoval na Pražské konzervatoři varhany u Bedřicha Antonína Wiedermanna a skladbu u Jaroslava Křičky a Karla Boleslava Jiráka. Na mistrovské škole pak byl žákem Vítězslava Nováka. Po absolvování se stal varhaníkem napřed v Mnichovicích a v Dolních Počernicích a pak v Mladé Boleslavi, kde zůstal až do své smrti. Byl tam ředitelem kůru, učil hudební výchovu na místních školách, založil a řídil velký sbor, se kterým podnikal úspěšné zájezdy do severočeských měst a vystupoval i v rozhlase. Komponoval hlavně vokální hudbu, chrámovou i světskou.
1946 – narodil se Vlastimil Harapes, tanečník, choreograf, herec, režisér, pedagog, umělecký šéf baletu Národního divadla v Praze a Mezinárodní konzervatoře Praha (zemřel 15. května 2024). Účinkoval zhruba v pěti desítkách tanečních představeních v Národním divadle, také hostoval v libereckém Divadle F. X. Šaldy, tančil na celé řadě světových baletních scén, v letech 1977 až 1983 byl stálým hostem v západoněmecké Porýnské opeře v Duisburgu a Düsseldorfu. Byl čestným předsedou Hnutí speciálních olympiád pro mentálně postižené sportovce, členem rady Kiliánovy nadace, čestným presidentem občanského sdružení Balet Globa. Tanec vyučoval v Itálii a na Taneční konzervatoři v Praze, zasedal jako porotce v renomovaných mezinárodních tanečních soutěžích a také v první řadě televizní soutěže StarDance …když hvězdy tančí a ve slovenské soutěži Hvězdy na ledě. Hrál v celé řadě českých filmů (např. Marketa Lazarová nebo Jak vytrhnout velrybě stoličku).
1944 – narodil se Peter Toperczer, slovenský klavírista a hudební pedagog (zemřel 16. srpna 2010). Studoval na košické konzervatoři, od roku 1962 až do roku 1971 pak na pražské Akademii múzických umění u profesorů Františka Maxiána a Josefa Páleníčka. Od roku 1972 do roku 1989 byl sólistou Slovenské filharmonie, souběžně s tím se věnoval výuce hry na klavír na Vysoké škole múzických umění v Bratislavě. Od roku 1986 pak vyučoval na AMU. Mezi roky 1999 a 2005 zastával funkci jejího rektora. V jeho repertoáru významný podíl zaujímala česká a slovenská hudba 20. století. Vystoupil na desítkách domácích i světových hudebních festivalů a zanechal řadu uznávaných nahrávek jako sólista i jako komorní hráč. Od počátku osmdesátých let se věnoval také hře na dva klavíry s Marianem Lapšanským.
1918 – narodil se Ruggiero Ricci, italsko-americký houslista a skladatel (zemřel 6. srpna 2012). Byl oslavovaným zázračným dítětem, v jedenácti debutoval v newyorské Carnegie Hall. Byl virtuózem staré školy – kombinoval technické mistrovství s výjimečnými hudebními dovednostmi. Vedle šesti tisíc veřejných vystoupení v 65 zemích během sedmdesátileté sólové kariéry působil také na řadě pedagogických pozic – na Jacobs School of Music Indiana University, na Juilliard School v New Yorku, na University of Michigan a na salcburském Mozarteu. Během druhé světové války sloužil v americkém letectvu jako „specialista na zábavu“ a hrál vojákům. V roce 1947 se stal prvním houslistou, který nahrál všech 24 Paganiniho Capricií. Byl také prvním houslistou, který je provedl na jednom koncertě. Při recitálech často kombinoval Paganiniho díla s Bachovými skladbami pro sólové housle. V repertoáru měl na pět set skladeb, z toho Beethovenův Houslový koncert se 14 různými kadencemi a Brahmsův koncert s 16 kadencemi. Napsal knihu Ricci on Glissando: The Shortcut to Violin Technique, ve které shrnuje, jak dosáhnout toho, aby se nemožné zdálo téměř možné. Hrál na housle Guarneri del Gesù z roku 1734.
1916 – zemřel Eugène Anthiome, francouzský skladatel (narodil se 19. srpna 1836). Na Conservatoire de Paris studoval harmonii a kompozici, později tam sám učil. V roce 1861 obdržel Second Grand Prix de Rome za kantátu Atala. V roce 1889 byl jeho žákem Maurice Ravel.
1896 – zemřel Hynek Palla, skladatel a propagátor Sokola (narodil se 12. prosince 1837). Byl sbormistrem plzeňského Hlaholu, při kterém založil ženský a smíšený sbor, stál u zrodu Plzeňského filharmonického spolku a dirigoval jeho symfonický orchestr. V Prze byl členem skupiny umělců, která se vytvořila okolo Elišky Krásnohorské a do níž patřili například skladatel Karel Bendl nebo básník Adolf Heyduk. V tělovýchovném ústavu Jana Malýpetra se seznámil s Miroslavem Tyršem a stal se horlivým propagátorem sokolské myšlenky. V Plzni působil jako učitel tělesné výchovy a zpěvu. Propagoval tělesnou výchovu i pro ženy.
1891 – premiéru měl balet Rákos Rákoczy s hudbou Leoše Janáčka a libretem Jana Herbena s námětem slovácké svatby. Podtitul zněl Obrázek z moravského Slovenska s původními zpěvy a tanci o jednom jednání. Premiéra se uskutečnila v Národním divadle v Praze, dirigentem byl Mořic Anger, choreografem Augustin Berger.
1880 – narodil se Ernest Bloch, švýcarsko-americký hudební skladatel židovského původu, pedagog a klavírista (zemřel 15. července 1959). Raná díla jako opera Macbeth jsou ovlivněna pozdním romantismem a Debussyho impresionismem. Ve zralých se často objevují vlivy židovské liturgické i lidové hudby. Jeho pozdní tvorba po druhé světové válce je ovlivněna nejširší škálou vlivů od baroka po atonální hudbu. Amatérsky se věnoval také fotografii. Byl autorem dokumentárních fotografií i náladových snímků, které alegoricky zpodobňovaly díla různých skladatelů.
1873 – narodil se Antonín Jakl, český houslista a skladatel působící ve Slovinsku (zemřel 20. prosince 1948). Průpravu získal u vojenské hudby, roku 1896 pak zvítězil v konkursu na místo houslisty Městského divadla a opery v Lublani. Působil tam tři desetiletí. Vedle toho se věnoval i skladbě – napsal několik desítek kompozic zejména pro malý orchestr.
1803 – narodil se Adolphe-Charles Adam, francouzský skladatel a kritik (zemřel 3. května 1856). Jeho oborem byla hlavně opéra comique a balet. Nejznámějšími díly jsou balety Giselle a Korzár a opery Postilion z Lonjumeau a Kdybych byl králem. Působil též jako hudební pedagog, mezi jeho žáky patřil Léo Delibes. Na pařížské konzervatoři byli jeho učiteli Antonín Rejcha a François-Adrien Boieldieu. Jeho otec Jean-Louis Adam (1758-1848) pocházel z Alsaska a byl významným skladatelem a klavírním virtuosem a 45 let profesorem klavírního oddělení pařížské konzervatoře.
1739 – zemřel Benedetto Marcello, italský skladatel, spisovatel, advokát, soudce a učitel (narodil se 1. srpna 1686). Někdy je jako datum narození uváděn také 31. červenec 1686. Byl v Benátkách mladším současníkem Antonia Vivaldiho. Zkomponoval množství chrámové hudby, oratoria, stovky sólových kantát, duety, sonáty, koncerty a sinfonie. Připomínán je pro Estro poetico-armonico, hudební úpravu prvních padesáti žalmů pro hlasy, figurální bas a sólové nástroje, s txty, jak je do italštiny parafrázoval jeho přítel G. Giustiniani. Své názory na stav hudebního dramatu v té době vvyjádřil v satirické brožuře Il teatro alla moda, anonymně vydané v Benátkách v roce 1720. Dílko je nejen mimořádně zábavné, ale je také velmi cenné jako příspěvek k dějinám opery… Byl bratrem Alessandra Marcella, rovněž významného skladatele.
1698 – narodil se František Jiránek (Franz Giraneck, někdy však i Anton či Antonín Jiránek), skladatel (zemřel v roce 1778). Byl houslistou v pražské malostranské kapele hraběte Morzina, kde s ním působil mimo jiné také Antonín Reichenauer a krátce též německý skladatel Johann Friedrich Fasch. Při studijním pobytu v Itálii byl jeho učitelem zřejmě Antonio Vivaldi; hrabě Morzin patřil mezi jeho mecenáše a Vivaldi mu dedikoval sbírku houslových koncertů obsahující cyklus Čtvero ročních dob. Jiránek komponoval výhradně instrumentální hudbu. Po smrti Václava Morzina roku 1737 opustil Prahu a našel si místo v kapele saského prvního ministra Heinricha von Brühl ve Varšavě a Drážďanech.
1693 – zemřel Pavel Josef Vejvanovský, skladatel (narodil se v roce 1639 nebo 1640). V letech 1656–1660 studoval na jezuitském gymnáziu v Opavě, kde se seznámil se skladateli Heinrichem Ignazem Franzem Biberem a Philippem Rittlerem, kteří na jeho hudební vývoj měli prokazatelný vliv. Spolu s Adamem Michnou z Otradovic je nejvýznamnějším hudebníkem českých zemí 17. století. Pracoval ve službách olomouckého biskupa Karla Lichtensteina, byl členem orchestru působícího v letní biskupské rezidenci v Kroměříži. Po odchodu Bibera do Salcburku byl v roce 1664 Vejvanovský jmenován jeho nástupcem jako dvorní trumpetista kroměřížského zámku a dómský kapelník chrámu svatého Mořice v Olomouci. Právě z toho roku pochází jeho první dochovaná kompozice. Roku 1670 převzal roli představeného biskupské kapely. Vytvořil obsáhlé, převážně orchestrální dílo, často s bohatým obsazením dechových nástrojů. Komponoval světskou hudbu (sonáty, serenády, balety) i chrámovou hudbu (sonáty, mše, žalmy, litanie). Jeho hudební jazyk je jednodušší, ale má osobité kouzl dané zvukem žesťových nástrojů a melodickou invencí, kerá má zjevně kořeny v moravské lidové hudbě.
*********
A VĚDĚLI JSTE, ŽE v tento den také…
1973 – Jiří Schelinger natočil svůj největší hit Dům holubí autorů Zdeňka Svěráka a Jaroslava Uhlíře
1933 – na plání Dlouhá míle u vsi Ruzyně západně od Prahy se začalo s výstavbou nového státního letiště
1911 – britský cestovatel Hiram Bingham objevil v peruánských Andách pozůstatky předkolumbovského inckého kultovního místa Machu Picchu