25. květen
Svátek má Viola.
2013 – zemřel Bohuslav Sedláček, skladatel a dramaturg (narodil se 13. srpna 1928). V Československém rozhlase Brno působil jako hudební režizér, později člen orchestru, hudební redaktor a od roku 1963 jako dramaturg malých hudebních žánrů a Orchestru Studia Brno, kterého pak zasvětil většinu pracovního života. Napsal početnou řadu skladeb, věnoval se i klasické hudbě, ale většinu tvoří vokální z oblasti zábavné a populární hudby. Kromě jiného je také autorem hudby k pohádce Princezna se zlatou hvězdou. Kompozici studoval u Jaroslava Kvapila na konzervatoři i na Hudební fakultě JAMU v Brně.
2001 – zemřel Delme Bryn-Jones, velšský operní pěvec – baryton (narodil se 29. března 1934). Hudbu studoval až později, napřed ve Walesu, později na londýnské Guildhall School of Music and Drama. Jako profesionál debutoval v roce 1959 v Sadler’s Wells Theatre. Zpíval v řadě významných operních domů, ve Velšské národní opeře, v Glyndebourne, v Covent Garden, v San Franciscu nebo ve Vídeňské státní opeře. Stal se prezidentem mužského pěveckého sboru Rushmoor Oddfellows z Aldershotu v Hampshire, pořádal sérii mistrovských kurzů a odvysílal stovky rozhlasových a televizních vystoupení. Také se věnoval herectví, objevil se třeba jako Kapitán Kočka v muzikálu Under Milk Wood a jako Slepý Dick Llewellyn v produkci BBC muzikálu Jacka Jonese Off to Philadelphia in the Morning.
1984 – zemřel Antonín Devátý, houslista, dirigent, skladatel a pedagog (narodil se 12. června 1903). Na Pražské konzervatoři studoval varhany u Bedřicha Antonína Wiedermanna, skladbu u Jaroslava Křičky a dirigování u Otakara Ostrčila a Václava Talicha. Pokračoval u Jindřicha Felda (housle), Pavla Dědečka a Václava Talicha (dirigování) a Vítězslava Nováka (skladba).Po škole řídil salonní orchestr v Grand hotelu Šroubek na Václavském náměstí v Praze a hrál na housle v různých pražských orchestrech, působil jako houslista v zahraničí, stal členem Symfonického orchestru hlavního města Prahy FOK, nejprve jako tympanista, později jako houslista a dirigent. Byl dirigentem rozhlasových orchestrů v Ostravě, v Brně a v Plzni, kde kromě rozhlasového orchestru založil a řídil Plzeňské orchestrální sdružení. Učil na plzeňské konzervatoři a byl i dirigentem jejího symfonického orchestru. Komponoval taneční a salonní skladby, napsal i jednu operetu. Pod vlivem Vítězslava Nováka se později věnoval vážné hudbě, v souladu s hlavním proudem hudby 20. století. Používal rozšířené tonality, někdy i dvanáctitónový systém. Získal řadu vyznamenání a titul Zasloužilý umělec. Dcera Ivanka Devátá je herečka a spisovatelka.
1959 – narodil se Vladimír Franz, skladatel, výtvarník, vysokoškolský učitel, básník, dramatik a příležitostný publicista. Skládá scénickou hudbu, za kterou získal řadu ocenění, věnuje se volné hudební tvorbě a kompozici filmové, televizní a rozhlasové hudby. Napsal hudbu k více než sto šedesáti divadelním představením, operu Válka s mloky (Státní opera 2013), scénická oratoria, hudbu k rozhlasovým hrám, více než sto padesát písní a písniček, lidové suity a hudbu k různým multimediálním a filmovým projektům. Druhou základní oblastí jeho umělecké činnosti je výtvarná tvorba. V roce 1991 se stal pedagogem na DAMU v Praze a v roce 2016 také na Univerzitě J. E. Purkyně v Ústí nad Labem. V roce 2013 kandidoval ve volbě prezidenta České republiky. Pozornost si získal i rozsáhlým tetováním.
1950 – narodil se Otomar Kvěch, skladatel a pedagog (zemřel 16. března 2018). Jako skladatel je vnímán jako myšlenkový protipól vůči moderním tendencím, obzvláště pak tzv. Musica nova. Jeho skladby byly uváděny na Týdnu nové tvorby, na Mladém podiu v Karlových Varech a na Pražském jaru, a také v tištěné podobě a na zvukových nosičích. V roce 1980 se stal tajemníkem Českého svazu hudebních skladatelů. Komponovat začal od třinácti let, kdy napsal mj. smyčcový kvartet a symfonii. Studoval na Pražské konzervatoři varhany u Josefa Kubáně, skladbu u Miroslava Raichla, Františka Kovaříčka a Jana Zdenka Bartoše a kontrapunkt a harmonii u Zdenka Hůly. Kompozici vystudoval na pražské HAMU u Jiřího Pauera a jeden semestr ve třídě Emila Hlobila. Pracoval jako korepetitor v pražském Národním divadle, stal se hudebním redaktorem a dramaturgem v Československém, později Českém rozhlase, učil na Pražské konzervatoři a na HAMU v Praze.
1945 – zemřel Vilém Kurz mladší, klavírista a pedagog (narodil se 23. prosince 1872). Spolu s Bohuslavem Lhotským a Bedřichem Váškou založil České trio a patřil mezi přední interprety své doby. V roce 1898 byl jmenován profesorem na konzervatoři ve Lvově, později učil v Brně a nakonec na mistrovské škole Pražské konzervatoře. Je pochován na vyšehradském hřbitově v Praze. Dcera Ilona Štěpánová-Kurzová se stala také významnou klavíristkou.
1936 – zemřelJán Levoslav Bella, slovenský duchovní, skladatel, sbormistr, dirigent, pedagog, publicista a varhaník (narodil se 4. září 1843). Užíval pseudonymy Janko Pravdomil a Poludničan. Svojí rozsáhlou tvorbou přispěl k emancipaci slovenské hudby jakožto národní, na profesionální úrovni. V Banské Bystrici zorganizoval pěvecký sbor a smyčcové kvarteto, pro které komponoval. Stal se předním bojovníkem za národní osvobození. Napsal první slovenskou operu Kovář Wieland (1926), komorní hudbu pro klavír, housle a klavír, smyčcová kvarteta, varhanní skladby, orchestrální skladby, písně s doprovodem klavíru, sbory nebo světské kantáty. Publikoval básně, články o hudbě, hudebně estetické eseje a úvahy o národní a církevní hudbě. Jeho syn Rudolf Bella (1890–1973) se stal také hudebním skladatelem a dirigentem. Vnučka Dagmar Bellová (1920–1999) byla koncertní klavíristkou a hudební pedagožkou.
1934 – zemřel Gustav Theodore Holst, anglický skladatel a pedagog (narodil se 21. září 1874). Známá je hlavně jeho orchestrální suita Planety (1914–1916), kvůli které se neprávem dostal do povědomí jako „autor jedné skladby“, přitom složil téměř dvě stovky děl, včetně oper, baletů, sborových zpěvů a písní. Studoval hru na pozoun na Royal College of Music v Londýně pod vedením Charlese Villierse Stanforda a jako pozounista v různých orchestrech se také dlouho živil. Stal se mistrem hudby v Dívčí škole svatého Pavla (1905), kde patřil k průkopníkům hudebního vzdělávání žen, a ředitelem v Morley College (1907). Jeho hudebně-pedagogická koncepce vznikala v součinnosti s jeho blízkým přítelem Ralphem Vaughanem Williamsem.
1933 – narodil se Jindřich Brabec, skladatel a publicista (zemřel 5. července 2001). Je autorem mnoha písní, nejznámější jsou skladby „Modlitba pro Martu“ (1968, text Petr Rada) nebo „Malovaný džbánku“. Jeho další tvorba byla často poplatná požadavkům režimu. Pracoval jako dramaturg Tanečního a Jazzového orchestru Československého rozhlasu, později jako vedoucí a dramaturg souboru Ústředního výboru Socialistického svazu mládeže Plameny. Jeho ženou byla Radoslava Kvapilová Brabcová, lingvistka a bývalá rektorka Literární akademie Josefa Škvoreckého.
1889 – narodil se Ferdinand Pujman, dramaturg, režisér opery Národního divadla v Praze a estetik (zemřel 17. prosince 1961). Dráhu operního režiséra zahájil v roce 1920 ve Státním divadle v Brně, o rok později hostoval v Národním divadle v Praze a po pěti letech tam nastoupil jako operní režisér na plný úvazek. V červnu 1945 byl jmenován dramaturgem opery, v roce 1947 vrchním režisérem. V Národním divadle působil až do ledna 1950 a pak znovu v letech 1956 až 1959. Spolupracoval úzce s Otakarem Ostrčilem a podílel se umělecky na jeho cyklech Dvořákových, Fibichových a Foersterových oper. Režíroval téměř stovku oper. Uplatňoval novátorské přístupy, ovlivněné jak technickým vzděláním, tak důkladnou znalostí filozofie, estetiky a náboženské liturgie. Jeho inscenace Prodané nevěsty z roku 1923 se dokonce stala předmětem jednání parlamentu. Řadu inscenací nastudoval i v zahraničí, byl vyznamenán lotyšským a estonským řádem a stal se čestným členem divadla Estonia v Tallinnu. Věnoval se také baletu a psal příspěvky do odborných časopisů. V roce 1921 začal vyučovat na Konzervatoři v Praze mimiku a operní režii, od roku 1946 pak působil na HAMU, kde se stal vedoucím katedry operní režie a zpěvu. V roce 1949 se podílel na vzniku „Katolické akce“, s jejíž pomocí chtěli komunisté ovládnout katolickou církev, a stal se jejím předsedou. Jeho manželka Marie Pujmanová (1893–1958) byla spisovatelkou, básnířkou, literární a divadelní kritičkou a syn Petr Pujman (1929–1989) překladatelem a spisovatelem.
1867 – narodil se Antonin Foerster, slovinský klavírista českého původu, skladatel a pedagog (zemřel 9. ledna 1915). Studoval na konzervatoři v Lipsku u Martina Krauseho. Pak začal učit piano na Sternově konzervatoři v Berlíně, pak na berlínské Scharwenkově konzervatoři a na Musical College v Chicagu. Současně vystupoval ve všech větších městech Německa a Rakouska-Uherska. Byl ceněným interpretem skladeb Ference Liszta a Fryderyka Chopina. Upravil si pro svou potřebu také Bachovy fugy, ale tyto úpravy zůstaly v rukopise.