26. leden
Svátek má Zora.
2019 – zemřel Michel Legrand, francouzský skladatel, aranžér, dirigent a jazzový pianista (narodil se 24. února 1932). Napsal hudbu k více než 200 filmům a řadu písní, získal tři Oscary a pět cen Grammy.
2015 – zemřel Jan Trojan, muzikolog, rozhlasový redaktor a pedagog (narodil se 31. května 1926). Věnoval se mimo jiné lidovým písním, opeře a moravské hudbě 18. století. Na přelomu 20. a 21. století spolu se Zdeňkem Smiřickým znovuobjevil moravského barokního skladatele Josefa Schreiera. Pracoval jako hudební redaktor Československého rozhlasu, pro který rekonstruoval řadu starých českých skladeb, a od roku 1961 vyučoval na Janáčkově akademii múzických umění, kde se roku 1990 stal profesorem. Vystudoval hudební vědu a historii na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity a hudební výchovu na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity.
1988 – muzikál Fantom opery autorů Andrew Lloyd Webbera a Charlese Harta byl poprvé uveden v newyorském Majestic Theater. Režisérem byl Hal Prince, hlavní role ztvárnili Michael Crawford a Sarah Brightman. Titul se stal nejdéle uváděným na Broadwayi. Světová premiéra muzikálu se konala 9. října 1986 v Her Majesty’s Theatre v Londýně. Fantom opery je po Bídnících druhým nejdéle uváděným muzikálem na světě.
1975 – zemřela Toti Dal Monte, vlastním jménem Antonietta Meneghel, italská sopranistka (narodila se 27. června 1893), favoritka Artura Toscaniniho. Jejími nejdůležitějšími rolemi byly Amina v Belliniho Náměsíčné, Lucia v Donizettiho Lucii di Lammermoor, Gilda ve Verdiho opeře Rigoletto a Cio-cio-san v Pucciniho Madama Butterfly. Debutovala v La Scale v sedmnácti letech, z operních scén odešla roku 1943.
1971 – zemřel Vincenc Šťastný, hudební skladatel, klavírista a pedagog (narodil se 20. ledna 1885). Byl žákem Leoše Janáčka na brněnské Varhanické škole. V roce 1905 nastoupil jako učitel v Tuřanech a zůstal tam po celý aktivní život. V Tuřanech byl rovněž sbormistrem pěveckých spolků. S houslistou Rudolfem Hájkem uvedl v premiéře Janáčkovu Romanci pro housle a klavír. Stal se jedním z prvních klavíristů brněnského rozhlasu a s manželkou pořádal výchovné koncerty pro školy v Brně a okolí. Doprovázel na klavír i světoznámého houslistu Vášu Příhodu. Komponoval hudbu všech žánrů a zveřejnil na 1200 písní z Moravy, Čech, Slovenska, Ruska, Chorvatska a Slovinska i písní Lužických Srbů.
1962 – zemřel Fran Lhotka, chorvatský skladatel českého původu (narodil se 25. prosince 1883), proslavený především svými balety. Jeho učiteli na Pražské konzervatoři byli Karel Stecker, Josef Klička a Antonín Dvořák. V roce 1908 se stal pedagogem na Hudebním učilišti v Jekatěrinoslavi (dnešní Dněpropetrovsk), kde vyučoval také skladatel Jaroslav Křička. O rok později však odešel do Chorvatska a stal se korepetitorem a hornistou opery Chorvatského národního divadla v Záhřebu. Později byl jmenován profesorem Hudební akademie a v roce 1923 jejím rektorem. V letech 1912–1920 byl sbormistrem pěveckého sboru Lisinski. Měl tři syny: Ivo se stal významným skladatelem, Aleksander hudebním filmovým poradcem a Nedad baletním sólistou.
1957 – premiéru měla opera Dialogy karmelitek od Francise Poulenca, vycházející ze stejnojmenné divadelní hry založená na nerealizovaném filmovém scénáři Georgese Bernanose z roku 1947, inspirovaném románem Poslední na popravišti německé katolické autorky Gertrudy von Le Fort. Příběh vychází ze skutečné události v době revolučního teroru za Francouzské revoluce, kdy bylo bezdůvodně popraveno šestnáct nevinných řeholnic z kláštera v Compiègne. Opera o dívce Blanche de la Force, která se uchýlí do kláštera, aby unikla před tíhou života, z počátečních jemných lyrických poloh postupně graduje až k proslulé závěrečné scéně, v níž se mísí zpěv na smrt jdoucích sester s děsivým zvukem dopadající gilotiny. Operu uvedla milánská La Scala. Francouzská verze pak měla premiéru 21. června 1957 v pařížském Théâtre National de l’Opéra. Česká premiéra se uskutečnila ve Slezském divadle Opava 8. října 2000.
1954 – narodil se Pavel Klikar, kapelník, dirigent, muzikolog a pedagog (zemřel 14. února 2026), zakladatel Originálního pražského synkopického orchestru a souboru Musica Antiqua Praha. S oběma se stal jedním z průkopníků autentické interpretace. Věnoval se klasickému jazzu a swingu 20. a 30. let i hudbě baroka, kladl důraz na dobovou zvukovou věrnost. Oceňována zůstane jeho schopnost propojovat vědecký výzkum s radostí z hudby, obstát jako interpret i badatel. Musica Antiqua Praha, která působila v letech 1982 až 1997, se snažila hrát barokní hudbu jinak než tehdy obvyklým romantizujícím způsobem. Klikar studoval archivy, sháněl dobové nástroje a prošlapával cestu dalším generacím hudebníků. Originální pražský synkopický orchestr založil v roce 1974. Záhy do něj přišel Ondřej Havelka, který v něm zpíval do roku 1995, kdy založil vlastní orchestr – Melody Makers. Vliv Pavla Klikara na vývoj historicky poučené interpretace klasického jazzu a barokní hudby přesáhl hranice české scény.
1948 – zemřel Bohumil Vendler, český sbormistr, dirigent, hudební pedagog a skladatel (narodil se 16. června 1865). Živil se jako soukromý učitel hudby, v letech 1910–1920 byl v Praze ředitelem kůru v chrámu sv. Jakuba a v letech 1914–1923 vyučoval hudební výchovu na Masarykově státním reálném gymnasiu, byl sbormistrem Zpěváckého spolku pražských typografů a smíchovského pěveckého sdružení Lukes a působil také jako druhý dirigent pražského Hlaholu. Akademický orchestr se za jeho působení přetvořil v Hudební jednotu vysokých škol pražských. Ve skladbě byl žákem Zdeňka Fibicha. Komponoval chrámovou i komorní a světskou sborovou hudbu.
1945 – narodila se Jacqueline du Pré, patrně nejslavnější violoncellistka všech dob (zemřela 19. října 1987), mimořádně talentovaná anglická interpretka, jejíž život se uzavřel příliš brzy. Ikonickým dílem byl v jejím podání Elgarův Violoncellový koncert. Slyšela ji tak i Praha, když vystoupila 3. ledna 1967 ve Smetanově síni Obecního domu na koncertu BBC Symphony Orchestra, který řídil Sir John Barbirolli… Na profesionální úrovni debutovala v roce 1961 ve Wigmore Hall v Londýně, a to s nástrojem z roku 1673 od Antonia Stradivariho, který jí byl svěřen. V květnu 1965 debutovala v Carnegie Hall v New Yorku, v roce 1968 s Berlínskými filharmoniky, s nimiž za řízení Zubina Mehty hrála Dvořákův Violoncellový koncert… V roce 1967 se zasnoubila s Danielem Barenboimem. Natočila Beethovena, Brahmse, Dvořáka, Elgara, Haydna, Schumanna, Chopina, Francka, Boccheriniho, Strausse, Bacha, Händela, Brittena, Fallu, Prokofjeva či Delia. Kvůli těžké nemoci, roztroušené skleróze, musela však v polovině 70. let zcela ukončit hudební činnost. V roce 1998 vzbudil pozornost životopisný film Hilary a Jackie režiséra Ananda Tuckera, vyprávějící o jejím životě i nemoci a o vztahu se sestrou.
1938 – zemřela Zitkála-Šá, houslistka, spisovatelka a libretistka (narodila se 22. února 1876), příslušnice domorodého kmene původních obyvatel Ameriky z Jižní Dakoty, provdaná jako Gertrude Simmons Bonnin. Je považována za jednu z nejvlivnějších aktivistek amerických Indiánů 20. století. Ve spolupráci s hudebníkem Williamem F. Hansonem napsala libreto a písně pro operu Sun Dance Opera, první indiánskou operu z roku 1913. Dílo zachycující klasické téma milostného trojúhelníku, založené na prvcích z kultury kmenů Siouxů a Šošonů, bylo zkomponováno v romantickém hudebním stylu. Poprvé zazněla v Orpheus Hall ve Vernalu v Utahu, v roce 1938 se objevila i na Broadwayi.
1922 – premiéru měla Symfonie č. 3 od Ralpha Vaughana Williamse, nazvaná Pastorální. Koncert se konal v londýnské síni Queen’s Hall, Orchestra of the Royal Philharmonic Society dirigoval Adrian Boult. Dílo, autorem charakterizované jako „čtyři věty, všechny pomalé“, si získalo pověst jemně krásné elegie za mrtvé z první světové války. Obsahuje dvě pozoruhodné sólové pasáže: trubku napodobující vojenskou polnici ve druhé větě a soprán beze slov ve finále. Představa o nové skladbě začala u autora zrát už za války, kdy sloužil v armádě ve Francii, nedaleko fronty. Není vyloučeno, že události, kterých byl svědkem, v něm vyvolaly potřebu potvrdit hlubší úroveň uměleckého klidu a krásy, protože byl tiše ohromen zjištěním, že je stále naživu…
1921 – narodil se František Chaun, skladatel, klavírista, zpěvák, malíř a herec, vystudovaný farmaceut (zemřel 30. prosince 1981), ke všem svým činnostem přistupující jako samouk. Jeho kompoziční dílo čítá okolo třiceti skladeb, z nichž se jako pozoruhodná připomíná jeho kafkovská trilogie pro orchestr s názvy Proměna, Zámek a Proces z let 1964–1969. Jako malíř vytvořil stovky obrazů, klonil se k nekonvenční totální hravosti, ke stylizovaném naivismu a primitivismu známému pod názvem art brut. Jako herec byl proslulý zejména svými recesemi a kanadskými žertíky.
1911 – premiéru měla opera Růžový kavalír (Der Rosenkavalier) Richarda Strausse. Uskutečnila se v Královské opeře v Drážďanech, dnešní Semperově opeře. Libreto napsal rakouský spisovatel Hugo von Hofmannsthal. Vyšel z románu Lásky rytíře Faublase od Jean-Baptisty Louveta de Couvray a z Molièrovy komedie Pán z Prasečkova. Jde o druhou spolupráci obou tvůrců. Pár dní před premiérou byl požádán o pomoc režisér Max Reinhardt, který v krátké době klopotně kýmsi připravovanou inscenaci dopracoval, a opera měla velký úspěch. Skladatel právě toto dílo favorizoval před svými jinými. I proto její finále s proslulým trojzpěvem hlavních postav zaznělo při vzpomínkové bohoslužbě po jeho smrti. Vžitý český překlad názvu opery je trochu zavádějící – lépe by měl znít Kavalír s růží.
1900 – narodil se Zdeněk Folprecht, skladatel a dirigent (zemřel 29. října 1961), žák Josefa Bohuslava Foerstra, Vítězslava Nováka a Václava Talicha. Od roku 1939 byl dirigentem opery Slovenského národního divadla. Řídil tehdy rovněž – ještě amatérskou – Slovenskou filharmonii a stal se jejím uměleckým šéfem. Už tehdy hostoval v pražském Národním divadle, kam byl v roce 1939 angažován Václavem Talichem natrvalo. Byl až do roku 1961 dirigentem a hlasovým poradcem. Často doprovázel sólisty ND při koncertních vystoupeních.
1895 – premiéru měla 1. symfonie Alexandera Grečaninova. V Petrohradu ji dirigoval Nikolaj Rimskij-Korsakov.
1790 – premiéru měla opera Così fan tutte od W. A. Mozarta, Po Figarově svatbě a Donu Giovannim poslední ze tří komických oper s libretem od Lorenza da Ponteho. Podtitul La scuola degli amanti (Škola milenců) naznačuje, že jde o komorní příběh řešící partnerské vztahy čtveřice protagonistů – pro nadčasovou a hořkou komedii o zkoušce ženské (a důsledku i mužské) věrnosti. Ze zdánlivě triviální historky vytvořil Mozart jedno ze svých nejpropracovanějších děl, udivující vedle krásy melodií a barevnosti orchestrace především skvělou charakteristikou postav a situací. První nastudování se uskutečnilo ve vídeňském Burgtheateru, řídil je sám autor.
1789 – narodil se Józef Damse, polský skladatel a klarinetista (zemřel 15. prosince 1852) působící ve Varšavě. Od roku 1820 spolupracoval s Karolem Kurpińským, inscenoval divadelní hry a zároveň v nich hrál. Spolu s Kurpińským je autorem několika tanců v baletu Wesele w Ojcowie. Skládal pochody, orchestrální tance, sólové písně i komorní a klavírní skladby a komediální opery, například Klarynecik magnetyczny.
1741 – zemřel Jakub Wachter, český varhaník a skladatel (datum narození není známé). Byl varhaníkem ve Znojmě a od roku 1714 až do smrti varhaníkem v chrámu sv. Jakuba v Brně. Komponoval ve stylu vídeňského baroka.