27. září
Svátek má Jonáš.
2017 – zemřela Zuzana Růžičková, klavíristka, cembalistka a pedagožka (narodila se 14. ledna 1927), manželka skladatele Viktora Kalabise. Za války prošla koncentračními tábory Terezín, Osvětim a Bergen-Belsen. Přežila jen zázrakem. Hru na klavír a cembalo studovala Zuzana Růžičková od roku 1947 do roku 1951 na pražské AMU. V roce 1956 zvítězila na mezinárodní cembalové soutěži v Mnichově, poté studovala hru na cembalo ještě v Paříži… Nezastupitelným způsobem se zasazovala o to, aby cembalo bylo chápáno jako rovnocenný koncertní nástroj. Štafetu v úsilí o jeho rehabilitaci pomyslně převzala po cembalistce polského původu Wandě Landowské, jejíž život se uzavřel v roce 1959. Jako první na světě natočila v letech 1965 až 1975 kompletní Bachovu tvorbu pro klávesové nástroje. Firma Erato nahrávku vydala na sedmatřiceti dlouhohrajících černých deskách. Prakticky až do roku 1984 nesměla učit cembalo vůbec, potom alespoň v Bratislavě a teprve od roku 1989 v Praze. Ale pětadvacet let vyučovala na mistrovských kurzech v Curychu. I když už nemohla ze zdravotních důvodů koncertovat a hrát, i když už nevyučovala, byla v pražském hudebním světě stále aktivní, a to zejména organizační činností ve prospěch mezinárodní interpretační soutěže Pražského jara a rozhlasové soutěže pro mladé hudebníky Concertino Praga.
1970 – narodila se Jana Boušková, harfistka a pedagožka. Působí jako sóloharfistka České filharmonie, vyučuje na HAMU a na Royal College of Music v Londýně a je zakladatelkou mezinárodního hudebního festivalu Harfové dny Ostrava. V minulosti působila rovněž na Královské konzervatoři v Bruselu. Její matkou byla česká harfistka Libuše Váchalová, u které absolvovala Pražskou konzervatoř a Ostravskou univerzitu. Kromě orchestrální hry pravidelně vystupuje po celém světě jako sólistka i v komorních seskupeních. Je laureátkou řady souěží a pořídila přes dvě desítky nahrávek.
1956 – zemřel Gerald Finzi, britský skladatel (narodil se 14. července 1901). Přestože byl agnostik židovského původu, několik jeho sborových děl obsahuje křesťanské texty. Většina jeho hudby se vyznačuje elegickým tónem. K jeho nejznámějším dílům patří kantáta Dies natalis pro sólový hlas a smyčcový orchestr a koncerty pro violoncello a pro klarinet. Věnoval se nejen komponování, ale také pěstování jablek – zachránil řadu vzácných anglických odrůd před vyhynutím. Nashromáždil také rozsáhlou knihovnu s 3000 svazky anglické poezie, filozofie a literatury, která je nyní uložena na Univerzitě v Readingu. Jeho sbírku 700 svazků anglické hudby 18. století, včetně knih, rukopisů a tištěných partitur, nyní vlastní Univerzita v St Andrews.
1942 – narodil se houslista Jiří Tomášek (zemřel 14. prosince 2017). Studoval na HAMU v Paze u Marie Hlouňové a Josefa Suka. Byl laureátem mezinárodní houslové soutěže ve Vídni 1967, v 70. letech koncertním mistrem Symfonického orchestru hlavního města Prahy FOK, v 80. letech členem Českého tria (s Josefem Páleníčkem a Sašou Večtomovem), profesorem houslové hry na HAMU a vyučoval také na Mezinárodní akademii Yehudi Menuhina ve Švýcarsku a na Michiganské státní univerzitě v USA, vedl mistrovské kurzy ve Finsku, v USA, Rakousku, Japonsku, Německu i v dalších zemích. Uskutečnil premiéru řady děl soudobých českých autorů a mj. je i prvním českým interpretem 1. koncertu pro housle a orchestr Dmitrije Šostakoviče. Vychoval řadu vynikajících houslistů (Pavel Eret, Igor Karško, Peter Sklenka ad.).
1924 – narodil se Jiří Bažant, skladatel, aranžér, klavírista a pedagog (zemřel 26. listopadu 2011). Mezi jeho nejznámější skladby patří hudba k filmovým muzikálům Starci na chmelu z roku 1964 nebo Dáma na kolejích z roku 1966. Hrál různých tanečních orchestrech, často spolupracoval s Vlastimilem Hálou a Jiřím Maláskem, se kterým vytvořil klavírní duo. Spolupracoval zejména s orchestry Arnošta Kafky, L. Habarta a Ladislava Bezzubky. Napsal také desítky známých písní z oblasti pop music, scénickou a televizní hudbu.
1921 – zemřel Engelbert Humperdinck, německý skladatel období pozdního romantismu (narodil se 1. září 1854). Známá je hlavně jeho opera Perníková chaloupka (Hänsel und Gretel), na motivy pohádky Jeníček a Mařenka. Měla premiéru v roce 1893 pod taktovkou Richarda Strausse a dodnes se hraje po celém světě, zejména v období Vánoc. Komponoval od sedmi let. Už na studiích získal významné ceny spojené se stipendii, která využil k dalším studijním pobytům. Působil jako asistent Richarda Wagnera v Bayreuthu, pomáhal mu s přípravou opery Parsifal a působil i jako učitel hudby Wagnerova syna Siegfrieda. Jeho hudba kombinuje wagnerovskou orchestraci s jednoduchostí lidových písní. Vystřídal několik působišť, m.j. byl druhým dirigentem opery v Kolíně nad Rýnem, profesorem na kolínské konzervatoři a na konzervatoři v Barceloně, kritikem v Bonnu a redaktorem prestižního hudebního nakladatelství B. Schott v Mohuči, operním referentem Frankfurter Zeitung, řídil Mistrovskou školu hudební kompozice při Královské akademii umění a komponoval scénickou hudbu pro Deutsches Theater v Berlíně. Jeho skladatelský odkaz je bohatý, napsal komorní i orchestrální díla, sbory, dvě desítky scénických a jevištních děl.
1892 – Na parníku Saale připlul do New Yorku český skladatel Antonín Dvořák na žádost americké milionářky Jeanetty Thurberové, která ho pozvala a jmenovala ředitelem nově založené americké konzervatoře.
1819 – narodil se Václav František Červený, výrobce hudebních nástrojů (zemřel 19. ledna 1896). Specializoval se na dechy, zejména žestě. Proslulé jsou nástroje jeho firmy V. F. Červený a firmy jeho synů V. F. Červený & synové. Je dědem českého kabaretiéra Jiřího Červeného a pradědem jeho dcery, operní pěvkyně Soni Červené. Svého času byl nástrojářem evropského významu. K jeho patentovaným objevům patřil např. takzvaný „tritonikon“, dvojitým třtinovým plátkem vybavený kovový příbuzný basového fagotu, kornon, nebo kontrabasová tuba, kterou sestrojil jako vůbec první na světě. Vyučila se u něj řada pozdějších výrobců a mistrů, mj. František Karel Rott. Stal se prvním starostou královéhradeckého Sokola.
1772 – narodil se Antonio Casimir Cartellieri, polsko-rakouský skladatel, houslista, dirigent a pěvecký pedagog (zemřel 2. září 1807), autor oper a orchestrálních, koncertantních i komorních děl. Působil jako mladičký dvorní skladatel v Polsku a v Berlíně, studoval potom ve Vídni u Johanna Georga Albrechtsbergera a pravděpodobně i u Antonia Salieriho. Když se 29. a 30. března 1795 ve vídeňském Burgtheatru konala premiéra jeho oratoria Gioas re di Giuda, zahrál během přestávky Beethoven svůj klavírní koncert, který byl jeho skladatelským debutem. V roce 1796 byl Cartellieri angažován jako kapelník, učitel zpěvu a houslista knížetem Josefem Františkem Maxmiliánem Lobkowiczem. Účastnil se tak i premiér několika děl svého přítele Beethovena… Narodil se v Gdaňsku. Oba rodiče byli operní zpěváci – otec Antonio Maria Gaetano Cartellieri byl Ital a matka Elisabeth Böhm byla Lotyška baltsko-německého původu.
1649 – zemřel Bellerofonte Castaldi, italský skladatel, loutnista, virtuos na theorbu a básník pozdní renesance a raného baroka(narodil se kolem roku 1581). Byl jednou z nejzáhadnějších a nejvíce nonkonformních osobností svého věku, procestoval Itálii i Německo, nějaký čas žil v Benátkách, žil i v Modeně a Římě. Napsal pozoruhodné množství instrumentálních skladeb určených většinou pro theorbu a často interpretačně vysoce náročných, ale také skladeb vokálních, které kladly důraz na melodii a měly nezvykle rozšířené vokály, protože obsahovaly mužské party psané pro tenory, což odporovalo tehdejšímu obvyklému využívání kastrátů nebo mužských falsetů pro zpívání ženských partů.
*********
A VĚDĚLI JSTE, ŽE v tento den také…
1995 – poslanci schválili nový zákon o volbách do parlamentu, který předpokládal i vznik druhé parlamentní komory – Senátu
1981 – ve Francii byla uvedena do provozu první trať TGV mezi Paříží a Lyonem
1968 – Národní shromáždění odhlasovalo ústavní zákon o československé federaci s účinností od 1. ledna 1969
1949 – Milada Horáková byla zatčena ve své kanceláři v Masné ulici
1941 – zastupujícím říšským protektorem v Čechách a na Moravě byl jmenován generál SS a policie Reinhard Heydrich, později přezdívaný pražský řezník
1939 – v nahrávacím studiu Ultraphonu nazpíval Oldřich Nový devatenáctý den po premiéře filmu Kristián jeho ústřední píseň Jen pro ten dnešní den, která se stala hitem roku
1905 – Albert Einstein představil nejslavnější vzorec na světě – matematickou spojitost mezi hmotou a energií E=mc2 v článku Závisí setrvačnost tělesa na energii v něm obsažené o speciální teorii relativity
1900 – bylo otevřeno Muzeum hlavního města Prahy
1825 – provoz zahájila první železnice na světě, George Stephenson vypravil parní vlak mezi městy Stockton-on-Tees a Darlington v Anglii
1654 – bylo dokončeno Mauzoleum Tádž Mahal, které nechal Šáhdžahán postavit pro svou ženu Mumtaz Mahal, po tom co zemřela při porodu čtrnáctého dítěte, 20.000 dělníků na něm pracovalo dva-a-dvacet let