29. srpen
Svátek má Evelína.
1998 – v pražském divadle Spirála měl premiéru muzikál Evita Tima Rice a Andrew Lloyd Webbera o životě Evy Perónové, manželky argentinského diktátora Juana Peróna. Dílo mapuje její osud od samých začátků přes dobu její největší slávy až do její smrt. Titulní roli alternovaly Radka Fišarová, která se tak stala ve dvaceti letech světově nejmladší představitelkou Evity, a Tereza Slouková. 28. března 2009 se konala premiéra v Městském divadle Brno, hlavní představitelku alternovaly Radka Coufalová a Hana Holišová. V roli se proslavila i Monika Absolonová, která byla Evitou ve velkolepé inscenaci v pražském Divadle Studio DVA, premiéru měla 19. února 2015. Světová premiéra se konala v Prince Edward Theatre v Londýně 21. července 1978. Dirigoval Anthony Bowles. V hlavních rolích vystoupili Elaine Paige jako Eva Perón a David Essex jako Che. Zajímavé je, že ještě před premiérou vznikla původní nahrávka muzikálu Evita z roku 1976 jako koncepční dvojalbum. Autorská dvojice, poučena úspěchem Jesus Christ Superstar, se rozhodla také nejdřív otestovat materiál na desce. Do hlavní role obsadili britskou zpěvačku Julii Covington, která se tak stala historicky první představitelkou Evy Perón.
1980 – zemřel František Hradil, skladatel, kritik, publicista a pedagog (narodil se 8. prosince 1898). V mistrovské třídě brněnské konzervatoře studoval u Leoše Janáčka. Stal se profesorem pedagogického oddělení Hudební školy v Mariánských horách, později ředitelem Masarykova ústavu hudby a zpěvu v Ostravě (dnešní Janáčkovy konzervatoře) a vedl i Hudební školu kovodělníků ve Vítkovicích. Vychoval celou řadu vynikajících hudebníků. Jeho žákem byl např. hudební skladatel a klavírista Ilja Hurník. Pro ostravský kraj vykonával neocenitelnou osvětovou službu. Byl redaktorem časopisu Hudební a divadelní obzor, předsedou Kruhu přátel vážné hudby, členem porot při uměleckých soutěžích i sbormistrem mnoha amatérských pěveckých souborů, dirigentem Sokolského Pěveckého Sdružení župy Moravskoslezské a Těšínské v Moravské Ostravě. Napsal řadu sborů, písně, čtyři kantáty, orchestrální, komorní i klavírní skladby. Působil i literárně, sestavil soupis sbírek a úprav lidových písní Zpěvy národa, Katalog klavírních výtahů jevištních hudebně dramatických děl a skladeb vokálně symfonických, uložených v hudebních (notových) archivech Čs. rozhlasu, napsal metodickou příručku k vyučování základů souborové hry, úplnou bibliografii skladatelského díla k 100. výročí narození Jaroslava Křičky nebo knihy o hudbě a zpěvu v kraji Leoše Janáčka.
1953 – narodila se Marta Beňačková, slovenská operní pěvkyně – mezzosopranistka a pedagožka. Absolvovala na bratislavské konzervatoři hru na klavír a zpěv na VŠMU. Její široký koncertní repertoár zahrnuje literaturu písňovou, oratorní i vokální symfonickou od baroka až po současnost. V oblasti opery vytvořila mnoho stěžejních postav světového repertoáru, především z díla Verdiho, Pucciniho a Dvořáka. Učí na bratislavské konzervatoři, působí jako asistentka Magdalény Hajóssyové při mezinárodních interpretačních kurzech v Piešťanech a vyučuje na JAMU v Brně.
1946 – zemřel Milan Harašta, skladatel a dirigent (narodil se 16. září 1919). Inspirací mu byl Leoš Janáček, vycházel z lidové písně a zdrojem inspirace mu bylo i dětství prožité na Podkarpatské Rusi a na Slovácku. Komponoval převážně v rozšířené tonalitě, ale v některých skladbách používal i atonalitu. První skladby zkomponoval ve čtrnácti letech a v šestnácti už dirigoval symfonický orchestr. Začal studovat hudební vědu na Masarykově univerzitě v Brně. Po uzavření vysokých škol okupanty v roce 1939 přešel na konzervatoř, kde studoval klavír, skladbu u Václava Kaprála a dirigování u Antonína Balatky a Quida Arnoldiho. Po skončení války učil na hudební škole a přispíval do novin a časopisů.
1942 – zemřel Josef Vašata, dirigent a skladatel (narodil se 25. března 1884). Otec byl varhaníkem v Josefově a později v Praze, v bazilice svatého Petra a Pavla na Vyšehradě. U něj proto získal základní hudební vzdělání a dál pak studoval soukromě u Františka Blažka a Vítězslava Nováka. Stal se korepetitorem a sbormistrem v brněnském Národním divadle, dirigentem u divadelní společnosti Janovského v Ostravě, dirigentem Východočeského divadla a ředitelem několika orchestrů v Rusku, v Německu a v Polsku, v Kladně založil Středočeskou filharmonii, osvědčil se jako hudební organizátor, který pozvedl hudební život města a celého kraje. Komponoval nejrůznější žánry, od tanečních skladeb, pochodů a hudby k sokolským cvičením až po hudbu symfonickou a chrámovou. Velmi oblíbené byly ve své době jeho lidové operety. Bratr Rudolf Leo Vašata (1888–1953) byl operetním zpěvákem a dirigentem. Skladatelovi synové, Rudolf Vašata (1911–1982) a Karel Vašata (1915–1999), se stali dirigenty.
1931 – narodil se Jiří Srnec, scénograf, režisér, výtvarník a skladatel, zakladatel Černého divadla Jiřího Srnce (zemřel 28. listopadu 2021). Černé divadlo bylo jedním ze souborů Státního divadelního studia. Až do roku 1964 vystupovalo převážně v zahraničí, protože nemělo svou stálou domácí scénu. Byl libretistou, režisérem i autorem scénické hudby všech inscenací. Spolupracoval s divadlem Semafor, Laternou magikou, Divadlem Spejbla a Hurvínka a státní operou v Mnichově. Od roku 1989 do roku 1991 působil jako zakladatel a vedoucí souboru Imaginativ Praha.
1928 – narodil se skladatel Mojmír Balling (zemřel 5. prosince 1999). Na Pražské konzervatoři vystudoval hru na varhany, skladbu a dirigování. Psal hlavně hudbu pro dechové orchestry, kterou se snažil povznést na vyšší úroveň. Proslul jako autor hudby k tělovýchovným vystoupením, spartakiádám a rozhlasovým tělovýchovným pořadům. Psal také scénickou hudbu pro různá česká divadla, je autorem hudby k filmu Valčík pro milión a napsal i cyklus dětských písní na slova Pavla Kopty. Jako jeho otec byl členem výboru Ochranného svazu autorského.
1919 – narodil se Jiří Šust, skladatel, autor filmové hudby (zemřel 30. dubna 1995). Během tří desetiletí napsal hudbu k dvanácti filmům režiséra Jiřího Menzela a k desítkám dalších celovečerních filmů, k šedesáti filmům dokumentárním a k televizním filmům. Byl autorem písně šansonového typu, ale i symfonických, komorních a vokálních skladeb. Zkomponoval rovněž mnoho písní pro pionýrské a mládežnické soubory a hudbu pro spartakiádní cvičení.
1903 – narodil se violoncellista Josef Šimandl (zemřel 14. prosince 1981). Působil jako koncertní mistr rozhlasových orchestrů v Bratislavě, Brně a Praze, Filmového symfonického orchestru a Symfonického orchestru FOK. Významně se také uplatňoval jako komorní hráč. V letech 1939–42 byl členem Smetanova tria, 1941–51 Pražského kvarteta, 1951–55 Českého noneta a současně komorního souboru Ars rediviva.
1897 – narodil se Helge Roswaenge, dánský tenorista (zemřel 19. července 1972). Debutoval jako Don José v opeře Carmen George Bizeta v Neustrelitzu. Pak působil ve Státní opeře Berlín, v Bayreuthu, v Royal Opera House Covent Garden, v Salcburku a ve vídeňské státní opeře. Mei jeho slavné role patří Hüon v opeře Oberon Carl Marii Webera, Wagnerův Parsifal, Florestan v Beethovenově opeře Fidelio nebo Belmonte v Mozartově opeře Únos ze serailu.
1892 – zemřel Jules Perrot, francouzský tanečník, choreograf a baletní libretista (narodil se 18. srpna 1810). Působil jako baletní mistr v Paříži a v Londýně a celé desetiletí, do roku 1858, baletní mistr Carského baletu v Petrohradě. Vytvořil několik nejvýznamnějších baletů 19. století, včetně inscenací Pas de Quatre, Esmeralda, Ondina a společně s Jeanem Corallim Giselle.
1875 – narodil se Adolf Míšek, kontrabasista a skladatel (zemřel 20. října 1955). Vystudoval konzervatoř ve Vídni a po návratu do Čech převzal otcovu kapelu v Chotěboři. V roce 1898 se stal členem orchestru dvorní opery ve Vídni. Účastnil se činnosti vídeňských krajanských spolků. Byl sbormistrem pěveckého sboru Tovačovský a dirigentem Českého akademického orchestru. V letech 1910–1914 byl profesorem hry na kontrabas na Nové vídeňské konzervatoři. Po vzniku republiky se stal koncertním mistrem orchestru Národního divadla v Praze a působil i jako pedagog. Komponoval skladby pro kontrabas, komorní hudbu, písně a instruktivní literaturu.
1861 – zemřel František Glaeser, rakousko-dánský skladatel (narodil se 19. dubna 1798). Ve Vídni se stal neobyčejně populárním. Napsal více než sto dvacet různých scénických děl, singspiely, opery, deset kantát, sedm slavnostních předeher, mši, Te Deum a několik sešitů písní a sborů. Už ve dvanácti se stal zpěvákem dvorní kapely v Drážďanech, studoval na Pražské konzervatoři housle a skladbu, ve Vídni se živil jako hudební aranžér. Zásadní zlom v jeho životě znamenala zakázka z Leopoldstädter Theater na hudbu k romantickému dramatu Bärenburgs Sturz, premiéra 22. srpna 1817 měla obrovský úspěch. Stal se dirigentem ve slavném vídeňském divadle Theater in der Josefstadt, seznámil se tam s Ludwigem van Beethovenem, který mu pomáhal radou i přátelstvím. Od roku 1828 byl dirigentem v Theater an der Wien. V Berlíně se v roce 1832 odehrál jeho největší úspěch, premiéra opery Des Adlers Horst. Ta byla vřele přijata v Kodani a zajistila mu v roce místo šéfdirigenta Královské opery. Působil také jako dirigent hudební společnosti, byl jmenován dvorním kapelníkem, povýšen do šlechtického stavu a stal se titulárním profesorem.
1842 – narodil se Carl Millöcker, rakouský operetní skladatel (zemřel 31. prosince 1899). Jeho talent zpozoroval Franz von Suppé, který ho přijal do svého orchestru jako flétnistu, v roce 1864 mu zařídil zaměstnání v Landestheatheru ve Štýrském Hradci a o dva roky později ho doporučil na místo dirigenta do Divadla na Vídeňce. Napsal celkem dvanáct operet, nejznámější jsou Der Bettelstudent, Die Dubarry a Gasparone.
1837 – narodil se Josef Cainer, varhaník a skladatel (zemřel 21. května 1917), autor desítek chrámových skladen, zejména mší. Ještě jako student byl varhaníkem v chrámu sv. Mikuláše, po absolvování pražské varhanické školy pokračoval jako varhaník v kostele sv. Štěpána. Současně učil hudbu na několika pražských školách, byl jedním z prvních pedagogů Josefa Bohuslava Foerstera. Později působil jako varhaník v kostelech sv. Petra a sv. Jindřicha. Přes veškerou snahu se mu nepodařilo nikdy dosáhnout významnějšího postavení.
1770 – narodil se Václav Farník, jeden z nejvýznamnějších klarinetistů přelomu 18. a 19. století v celoevropském kontextu (zemřel 30. listopadu 1838). Byl vůbec jako první jmenován profesorem klarinetové hry na nově založené Pražské konzervatoři, kde vychoval celou generaci skvělých žáků (mj. Františka Tadeáše Blatta, Julia Pisařowitze, Josefa Proksche ad.). Předtím byl členem vyhlášeného orchestru hraběte Jana Josefa Pachty z Rájova v jeho paláci na Anenském náměstí. Na sklonku života byl činný i jako hobojista v chrámu sv. Víta.
1661 – zemřel Louis Couperin, francouzský skladatel a varhaník (narodil se roku 1626), první historicky významný člen rodiny Couperinů. Pracoval jako varhaník v kostele sv. Gervaisa v Paříži a jako hudebník u dvora. Rychle se stal jedním z nejvýznamnějších pařížských hudebníků a etabloval se jako cembalista, varhaník a violista, ale jeho kariéru ukončila předčasná smrt.
*********
A VĚDĚLI JSTE, ŽE v tento den také…
1966 – britská kapela The Beatles odehrála v San Franciscu svůj poslední veřejný koncert
1936 – v Praze byl zahájen pravidelný provoz trolejbusové dopravy, vznikl tak první moderní trolejbusový provoz na území dnešního Česka
1885 – Gottlieb Daimler získal patent na první motocykl
1533 – vládce Inků Atahualpa byl popraven španělskými conquistadory