3. leden
Svátek má Radmila a Radomil.
2018 – zemřel Konrad Ragossnig, rakouský klasický kytarista a loutnista (narodil se 6. května 1932). Jeho repertoár zahrnoval skladby od renesance po tvorbu soudobých skladatelů. Jako interpret na koncertních pódiích i v nahrávacích studiích, pedagog, editor a autor mnoha publikací a porotce prestižních soutěží vykonal ve své době mnoho pro etablování kytary jako moderního koncertního nástroje. Vyučoval na Hudební akademii města Basileje, na Univerzitě hudby a múzických umění ve Vídni a na Univerzitě v Curychu. V roce 1960 studoval u „otce novodobé kytary“ Andrése Segovii ve Španělsku. V následujícím roce mu otevřelo dveře evropských koncertních pódií vítězství v tehdy nejprestižnější kytarové soutěži, pořádané v Paříži francouzským rozhlasem O. R.T.F. Nezapomenutelná je jeho spolupráce s tenoristou Peterem Schreierem, se kterým byl pozván roku 1987 na Salcburský festival; v jejich písňovém recitálu zazněla i Ragossnigova transkripce Schubertova cyklu Krásná mlynářka. Vydal více než 70 alb.
1971 – narodila se Alice Nellis, překladatelka, muzikantka, webová designérka, scenáristka a filmová i divadelní a operní režisérka. V Národním divadle v Praze debutovala s operou Philipa Glasse Les Enfants terribles, za kterou získala Cenu divadelních kritiků. Režírovala také Krakatit (Václav Kašlík), dvojtitul Mozart… a ti druzí, inscenaci Smetanovy Prodané nevěsty nebo barokní operu Henryho Purcella Dido a Aeneas. Zázemí má i ve staré hudbě, působila jako hráčka na flétnu a spolupracovnice souborů jako Musica Florea.
1967 – zemřela Mary Garden, skotsko-americká operní sopranistka (narodila se 20. února 1874). V roce 1907 debutovala jako Thaïs v Metropolitní opeře v New Yorku. Vracela se tam až do roku 1934. V letech 1910 až 1931 byla členkou Lyrické opery v Chicagu, krátce byla i její ředitelkou. Poprvé veřejně vystoupila v dubnu 1900 jako Louise v premiérové sezóně opery Gustava Charpentiera Louise v Opéra-Comique v Paříži. V roce 1902 zpívala Mélisandu v premiéře opery Clauda Debussyho Pelléas et Mélisande. Byla nazývána „Sarah Bernhardt opery“.
1963 – zemřel Jaroslav Mácha, lékař ftizeolog, dirigent a hudební skladatel (narodil se 14. listopadu 1873). Během studia medicíny se dále vzdělával v hudbě, byl sbormistrem a pokoušel se o své první skladby. V lékařskkém oboru se specializoval na léčbu tuberkulózy. V letech 1935 až 1947 řídil chrámovou hudbu v pražském kostele Matky Boží před Týnem. Jeho syn Jaroslav Mácha byl prezidentem Nejvyššího soudu v Brně a vystupoval jako amatérský violista a sbormistr.
1941 – premiéru měly Symfonické tance Sergeje Rachmaninova, jeho poslední a vrcholné, mistrovsky instrumentované orchestrální dílo, dokončené v roce 1940 v USA. Komponoval je převážně na Honeymanově panství Orchard Point v Centerportu ve státě New York na Long Islandu. Energicky rytmická a vitálně roztančená hudba místy vychází ze starších vlastních děl, ale i z obecně ruských motivů, včetně pravoslavné hudby. Prvními interprety byli Eugene Ormandy a Filadelfský orchestr, kterému je skladba věnována.
1919 – narodil se Miloš Konvalinka, dirigent, skladatel a rozhlasový pracovník (zemřel 27. listopadu 2000). V roce 1948 se stal šéfem opery v Košicích a v letech 1949–1951 působil jako hlavní dirigent Karlovarského symfonického orchestru. V roce 1951 trvale zakotvil v Olomouci. Tři roky byl zástupcem šéfa Moravské filharmonie a současně pracoval jako redaktor vysílání symfonické a komorní hudby v tamním rozhlasovém studiu. Řídil rozhlasové nahrávky většiny československých symfonických a komorních orchestrů. Roku 1973 se stal šéfem opery Divadla Oldřicha Stibora v Olomouci, dnes Moravského divadla Olomouc. V letech 1976 až 1979 byl dirigentem a šéfem opery Národního divadla v Praze. Od začátku roku 1980 působil jako ředitel hudebního vydavatelství Panton. Pracoval ve Svazu českých skladatelů a koncertních umělců, dirigoval jako host naše i zahraniční orchestry, působil jako dirigent v rozhlasových studiích, vydal na 80 gramofonových nahrávek a na svém kontě má i třicítku operních inscenací.
1907 – zemřel Josef Förster mladší, skladatel, varhaník, hudební pedagog a otec hudebního skladatele Josefa Bohuslava Foerstera (narodil se 22. února 1833). Byl varhaníkem ve Vyšším Brodě a později v řadě pražských kostelů: u sv. Vojtěcha, u sv. Mikuláše a u sv. Trojice ve Spálené ulici. V roce 1863 se stal ředitelem kůru u sv. Vojtěcha na Novém Městě, kde byl v té době varhaníkem Antonín Dvořák, a konečně v roce 1887 ředitelem kůru v chrámu sv. Víta na Pražském hradě. Förster byl prvním, kdo hrál na nové varhany v pražském Rudolfinu při jeho otevření v únoru 1885. V roce 1887 vydal Nauku o harmonii, která ovlivnila hudební pedagogiku několika generací skladatelů a svůj význam si zachovává dodnes.
1895 – narodil se Borys Ljatošynskyj, ukrajinský skladatel, dirigent, pedagog, zakladatel moderního směru v ukrajinské klasické hudbě (zemřel 15. dubna 1968). Vystudoval skladbu na Kyjevské konservatoři u Reinholda Glièra, později tam začal učit, současně také na Moskevské konservatoři a za války po dobu evakuace v Saratově. Vedl Svaz skladatelů Ukrajiny a Svaz skladatelů Sovětského svazu. Mezi jeho žáky patří známí ukrajinští skladatelé, Ihor Šamo, Ivan Karabyc, Valentyn Silvestrov, Jevhen Stankovyč, Lesja Dyčko nebo Leonid Hrabovskyj. Napsal opery, skladby pro symfonický orchestr včetně pěti symfonií, koncerty, komorní a filmovou hudbu.
1884 – premiéra Smyčcového kvartetu č. 2 d moll Bedřicha Smetany v pražském sále Konvikt. Dílo nebylo kvůli novému, nevšednímu stylu přijato s přílišným pochopením, bylo spíše akceptováno s pietou vzhledem ke zdravotnímu stavu autora.
1884 – první premiéraBizetovy opery Carmen v češtině v Praze, v překladu Elišky Krásnohorské. V němčině se hrála ve Stavovském divadle už od roku 1880. Libreto napsali Henri Meilhac a Ludovic Halévy podle stejnojmenné novely Prospera Mériméea. Opera měla světovou premiéru v Théâtre de l’Opéra-Comique v Paříži dne 3. března 1875, tehdy ale porušením dobových konvencí způsobila skandál a šokovala obecenstvo.
1785 – zemřel italský skladatel Baldassare Galuppi, (narodil se 18. října 1706). Zasloužil se zejména o rozvoj opery buffa. Jeho díla se hrála po celé Evropě (v roce 1763 i v Praze) a měla velký vliv i na rozvoj německé komické opery. Na vrcholu patřil k nejrespektovanějším postavám benátského hudebního života.