3. listopad
Svátek má Hubert.
1980 – zemřel Adolf Kubát, hobojista a pedagog a spoluzakladatel hudebního tělesa Noneto (narodil se 15. října 1899). Od roku 1922 studoval hru na hoboj na Pražské konzervatoři, jeho absolventský koncert, hrál Koncert C dur Josepha Haydna s doprovodem České filharmonie, odvysílal v červnu 1929 v přímém přenosu Československý rozhlas. Působil jako profesor na Pražské konzervatoři, mezi jeho žáky patřil například hobojista a skladatel Jaromír Bažant. Svého otce a zakladatele Kladenské filharmonie občas vystřídal u dirigentského pultu. S mnoha hudebními tělesy vystupoval na hoboj v Československu i v zahraničí.
1945 – premiéru měla Devátá symfonie Es dur Dmitrije Šostakoviče, zkomponovaná v létě toho roku. Původně měla být oslavou sovětského vítězství nad nacistickým Německem ve druhé světové válce, měla být rozsáhlou skladbou pro orchestr, sólisty a sbor. Výsledek se však tomuto záměru naprosto nepodobal. Vzniklo krátké, výrazně neoklasicistní dílo, které mělo více společného s Prokofjevovou Klasickou symfonií než s Devátými symfoniemi Beethovena nebo Mahlera a které proto vzbudilo kontroverzní reakce. Premiéra otevřela pod taktovkou Jevgenije Mravinského 25. koncertní sezónu Leningradské filharmonie. Předtím už skladba zazněla začátkem září 1945, kdy ji Šostakovič a Svjatoslav Richter zahráli v úpravě pro klavír na čtyři ruce pro hudebníky a kulturní činitele. Moskevská premiéra se konala 20. listopadu 1945.
1933 – narodil se John Barry, anglický skladatel a dirigent (zemřel 30. ledna 2011). Napsal hudbu k jedenácti filmům s Jamesem Bondem včetně známého úvodního motivu. Získal pět Oscarů – za hudbu k Volání divočiny, Lev v zimě, Vzpomínky na Afriku a Tanec s vlky, dále Zlatý glóbus za nejlepší hudbu k filmu Vzpomínky na Afriku a čtyři ceny Grammy, mimo jiné za hudbu k filmům Půlnoční kovboj a The Cotton Club.
1923 – narodila se Cecilie Strádalová, operní pěvkyně – koloraturní sopranistka (zemřela 25. října 1994). Po krátkém působení v Olomouci a Opavě působila v letech 1946–1982 jako přední sólistka opery Národního divadla Brno. desítky stěžejních rolí domácího i světového repertoáru. Vynikala zejména v operách Wolfganga Amadea Mozarta, Giuseppe Verdiho či Leoše Janáčka. Mezi její slavné role patřily Královna noci, Violetta, Gilda, Musetta, Terinka, Bystrouška nebo Karolka.
1916 – narodil se Zbyněk Přecechtěl, skladatel (zemřel 6. října 1996). Působil v divadle D41 a D46 Emila Františka Buriana, živil se jako korepetitor a učitel hudby a po válce v Armádním uměleckém souboru Víta Nejedlého, nakonec se stal hudebním režisérem ostravského rozhlasu. Skládal nejen klasiCkou, ale i taneční a estrádní hudbu, masové písně a politicky laděné kantáty. Na Pražské konzervatoři byli jeho učiteli skladby Rudolf Karel a Jaroslav Křička.
1909 – narodil se Jaroslav Pejša, český hudební skladatel (zemřel 24. července 1973). Studoval na Pražské konzervatoři varhany u Bedřicha Antonína Wiedermanna a skladbu u Jaroslava Křičky a Karla Boleslava Jiráka. Na mistrovské škole pak byl žákem Vítězslava Nováka. Po absolvování se stal varhaníkem napřed v Mnichovicích a v Dolních Počernicích a pak v Mladé Boleslavi, kde zůstal až do své smrti. Byl tam ředitelem kůru, učil hudební výchovu na místních školách, založil a řídil velký sbor, se kterým podnikal úspěšné zájezdy do severočeských měst a vystupoval i v rozhlase. Komponoval hlavně vokální hudbu, chrámovou i světskou.
1906 – narodila se Alma Rosé, rakouská houslistka a dirigentka (zemřela 4. dubna 1944). Debutovala jako sólistka 29. července 1922. V roce 1932 založila ženský orchestr Die Wiener Walzermädeln. Koncertní mistryní byla její přítelkyně Anny Kux. Soubor hrál na vysoké úrovni, podnikal koncertní turné po Rakousku, Německu, Československu a Polsku. V letech 1930 až 1935 byla provdána za českého houslistu Vášu Příhodu… V roce 1938 po anexi Rakouska k nacistickému Německu uprchla s otcem do Londýna. Později odjela do Nizozemska, kde chtěla obnovit hudební kariéru. Po obsazení Nizozemska se pokusila zachránit fiktivním sňatkem, avšak neochránil ji ani ten, ani status křesťanské konvertity. Uprchla do Francie, ale koncem roku 1942, když se pokusila dostat do neutrálního Švýcarska, byla zatčena gestapem. Po několika měsících v internačním táboře Drancy byla v červenci 1943 deportována do koncentračního tábora Osvětim-Březinka. Dirigovala tam dívčí těleso Mädchenorchester von Auschwitz podporované SS. Členky válku přežili, Rosé však zemřela na náhlé onemocnění… Byla neteří Gustava Mahlera a Almy Mahlerové – její matka Justine Rosé-Mahler(ová) byla Mahlerovou sestrou. Otec Arnold Rosé, houslista, byl mladším bratrem skladatele a dirigenta Alfreda Rosé… Na podzim roku 2022 bylo založeno smyčcové kvarteto Alma Rosé Quartett.
1894 – zemřel Karel Konrád, kněz, odborný publicista a historik české duchovní hudby (narodil se 25. listopadu 1842). Napsal velký počet studií a článků o chorálu, o církevních skladbách, hlavně o staré české duchovní písni. Jeho nejvýznamnějším dílem jsou Dějiny posvátného zpěvu staročeského, mimo to byl také autorem učebnice liturgiky pro nižší třídy středních škol.
1892 – zemřel Hervé, vlastním jménem Florimond Ronger, herec, spisovatel a operetní skladatel španělsko-francouzského původu (narodil se 30. června 1825). Působil jako varhaník v pařížském kostele svatého Eustacha. Roku 1848 napsal hudbu ke grotesce Don Quichette et Sancho Pancho. Talent mu vynesl v roce 1851 místo dirigenta v Théâtre du Palais-Royal. V roce 1854 získal pak licenci na vlastní divadlo Les Folies Nouvelles, kde kromě pantomimy mohl uvádět i hudební grotesky s maximálně dvěma herci. Zapojoval proto loutky a proslul bláznivými nápady. Dostal proto přezdívku Le compositeur toque (Šílený skladatel). Společně s Offenbachem, svým konkurentem, stál u zrodu nového operetního žánru. Svou nejslavnější operetu, Mamzelle Nitouche, napsal v roce 1883. Postava varhaníka Célestina–Floridora nese autobiografické prvky.
1801 – narodil se Vincenzo Bellini, italský skladatel (zemřel 23. září 1835), jeden z nejvýznamnějších představitelů operního stylu belcanto spolu s Gioacchinem Rossinim, Gaetanem Donizettim a Saveriem Mercadante. Proslul dlouhými, táhlými a elegantními melodiemi, díky kterým získal přezdívku Labuť z Catanie, Il Cigno di Catania. Mezi jeho nejslavnější opery patří Norma, která obsahuje proslulou árii Casta diva, jednu z nejnáročnějších a nejznámějších, La sonnambula, Puritáni, poslední dokončená opera, která sklidila obrovský triumf v Paříži krátce před skladatelovou předčasnou smrtí, nebo Kapuleti a Montekové, osobité zpracování příběhu Romea a Julie. Už během studií napsal řadu duchovních skladeb, z části určených pro produkci v rodné Catanii, ale také například jednovětou varhanní sonátu, jeho jediné varhanní dílo.
1780 – narodil se Victor Dourlen, francouzský skladatel (zemřel 8. ledna 1864). Vystudoval Pařížskou konzervatoř, jeho učiteli byli François-Joseph Gossec a François Adrien Boieldieu. Pak sám začal vyučovat zpěv. zúčastnil se Prix de Rome v roce 1805 a vyhrál první cenu s kantátou Cupidon pleurant Psyché. Byl jmenován profesorem harmonie ve 32 letech a tuto funkci zastával do roku dvaašedesáti. Mezi umělce, které ovlivnil, patří Ambroise Thomas, François Bazin, Henri Herz, Antoine François Marmontel a Besozzi. Zabýval se i hudební teorií, tři z jeho učebnic jsou dodnes důležité.
1689 – narodil se Jan Josef Ignác Brentner (Johann Joseph Ignaz Brentner), skladatel (zemřel 28. června 1742), který v období vrcholného baroka patřil v tuzemsku k nejvydávanějším a nejpopulárnějším autorům. Komponoval zejména duchovní árie a instrumentální koncerty, které vynikají melodickou invencí a vykazují vlivy soudobé italské hudby. V Praze zřejmě vedl kapelu na kůru křižovnického kostela sv. Františka Serafínského, komponoval pro thunovskou kapelu a pro duchovní bratrstvo při malostranském jezuitském chrámu sv. Mikuláše. Za nevyjasněných okolností utonul v rodných Dobřanech.
*********
A VĚDĚLI JSTE, ŽE v tento den také…
1992 – po svržení komunistického režimu byla na setkání mluvčích v Praze oficiálně ukončena činnost Charty 77
1957 – Sputnik 2 vynesl do kosmu psa Lajku, první zvíře ve vesmíru, odkud se už zpět na Zemi nikdy nevrátila
1918 – na Staroměstském náměstí v Praze byl stržen mariánský sloup
1493 – Kryštof Kolumbus na své druhé cestě do Nového světa přistál na ostrově v Karibském moři, který nazval Dominika; ve stejný den v roce 1978 získala nezávislost na Velké Británii