31. červenec
Svátek má Ignác.
2018 – zemřela Sylvia Kodetová, operní pěvkyně – sopranistka a pedagožka (narodila se 21. května 1930). Studovala sólový zpěv na Pražské konzervatoři u Jarmily Vavrdové-Tomašovové a pokračovala na JAMU v Brně. V padesátých letech hostovala v divadle v Plzni, pohostinsky vystupovala i v Divadle F. X. Šaldy v Liberci, v roce 1956 byla přijata Jaroslavem Voglem do opery Národního divadla v Praze, kde zpívala třináct let jako sólistka, především v operách Mozartových, Rossiniho, Pucciniho a Verdiho, ale hlavně v českých klasických operách Smetanových, Dvořákových, Blodkových, Janáčkových atd. Vynikla jako Liška Bystrouška, Barče, Terinka, první žínka v Rusalce, Karolka a dalších. V Německu často vystupovala v televizních pořadech. V roce 1966 se stala sólistkou Janáčkovy opery v Brně, kam přešla s manželem, hudebním skladatelem a publicistou Miroslavem Barvíkem. Soustavně se věnovala také koncertní činnosti a snažila se o uvádění novinek nebo o původní premiéry neznámých rukopisů. Zároveň vystupovala v operetě a v estrádách, spolupracovala se smyčcovým orchestrem brněnského rozhlasu jako partnerka národního umělce Viléma Přibyla, vyučovala na brněnské konzervatoři, na LŠÚ Jaroslava Kvapila v Brně a na soukromé LŠÚ J. G. Mendela v Brně.
2007 – zemřel skladatel Petr Růžička (narodil se 16. února 1936). Hlavní oblastí jeho kompoziční práce se stala scénická hudba. V souladu s režiséry dovedl vystihnout myšlenky divadelní hry, a to v žánru dramatickém i komediálním. Od 70. do začátku 90. let působil jako šéf orchestru a dirigent v pražském Divadle na Vinohradech.
1988 – zemřel André Navarra, francouzský violoncellista a pedagog (narodil se 13. října 1911), sólista s kariérou zasahující z Evropy do jižní Afriky. Sedm let hrál v Krettlyho kvartetu, byl zakládajícím členem BBN Trio, v roce 1931 debutoval sólově s pařížským orchestrem Colonne v Koncert pro violoncelo d moll od Édouarda Lala. V roce 1933 se stal koncertním mistrem orchestru Pařížské opery, ale nadále vystupoval jako sólista s různými evropskými tělesy. Aby doplnil nedostatek vhodného instruktivního materiálu, upravoval pro violoncello řadu houslových skladeb, včetně etud Carla Flesche a Otakara Ševčíka. Konzervatoř v Toulouse absolvoval ve třinácti letech, Pařížskou konzervatoř v patnácti. Na ní pak, jako nástupce Pierra Fourniera, v letech 1947 až 1988 učil.
1945 – narodil se skladatel Tomáš Vačkář (zemřel 2. května 1963). Studoval na Pražské konzervatoři u Emila Špačka hru na bicí nástroje, hru na klavír u Berty Kabeláčové-Rixové a skladbu u Zdeňka Hůly. Tvořil v rozmezí tří let pod dohledem svého otce, který jeho skladby také redigoval. Vedle hudby se věnoval výtvarnému umění, které soukromě studoval u Ludmily Jiřincové. Tři měsíce před 18. narozeninami spáchal sebevraždu… Jeho otec byl Dalibor C. Vačkář, skladatel, autor filmové hudby; dědeček Václav Vačkář byl rovněž skladatel a první trumpetista České filharmonie. Mladší bratr Martin je japanolog, spisovatel a scenárista.
1942 – narodil se Jan Zbavitel, dirigent a pedagog. Začal v brněnské opeře jako korepetitor a sbormistr. Byl šéfdirigentem opery v Ústí nad Labem, dirigentem Slovenském národním divadla v Bratislavě, uměleckým šéfem a šéfdirigentem brněnské opery a šéfem opery v Plzni. Od roku 1988 působí jako pedagog Janáčkovy akademie múzických umění.
1886 – zemřel Franz/Ferenc Liszt, rakousko-uherský klavírista a skladatel (narodil se 22. října 1811). Komponoval v různých stylech, napřed patřil mezi přední představitele romantismu. Svými symfonickými básněmi byl jedním z průkopníků programní hudby. Jeho hlavní díla pak patří do tzv. novoněmeckého hudebního stylu. Napsal kolem tří set padesáti vlastních skladeb a přes dvě stě transkripcí děl pro klavír jiných autorů. Jeho národnost bývá předmětem sporů, nárokují si ho Maďaři, Rakušané i Slováci, z toho plyne i nejednotnost v zápisu jeho křestního jména. Na klavír hrál od šesti a komponoval od osmi let. Studoval ve Vídni, klavír u Carla Czerného a skladbu u Antonia Salieriho, dál pak soukromě u Antonína Rejchy a operního skladatele Ferdinanda Paëra. Koncert Niccolò Paganiniho ho motivoval stát se nejlepším klavíristou své doby, což se mu povedlo a léta 1839–1847 strávil na nepřetržitém koncertním turné po celé Evropě. Pak na několik let zakotvil ve Výmaru, kde měl na starosti repertoár koncertů tamní filharmonie a osobně je dirigoval. Výmar pak začal opět získávat mezinárodní renomé. Během Lisztova výmarského působení se kolem něj zformoval okruh modernistických skladatelů, pro něž se užívá název Novoněmecká škola. Do výmarského období spadá velká část jeho zralého díla. Především třináct symfonických básní, hudebního útvaru, k jehož zakladatelům Liszt patřil, a zásadní dílo pro sólový klavír, sonáta h moll. Posledních dvacet let prožil v Římě, roku 1865 přijal čtyři nižší svěcení beze slibu celibátu, byl pak nazýván abbé Liszt a stal se terciářem ve františkánském řádu. Choval se nezištně vůči svým kolegům – skladatelům. Například počátkem roku 1869 poslal do Norska doporučující dopis, aby mladý Edvard Grieg obdržel státní stipendium na studijní pobyt v zahraničí. Několik měsíců v roce také učil na Maďarské konzervatoři v Budapešti. Je pohřben na hřbitově v Bayreuthu. Mezi stovky jeho žáků patřili m.j. Carl Tausig, Hans von Bülow, Karl Klindworth nebo Julius Reubke. Jeho dceru Cosimu si vzal za manželku Hans von Bülow a pak Richard Wagner. Liszt několikrát hrál a dirigoval v Česku a na Moravě, dokonce hrál čtyřručně na klavír a také karetní hru whist s Bedřichem Smetanou.
1880 – narodil se Manuel Penella, španělský skladatel (zemřel 24. ledna 1939). Jeho prvním jevištním dílem byla v roce 1894 zarzuela La fiesta del pueblo. Zkomponoval jich více než osmdesát v mnoha žánrech – od zarzuel, revue a operet po opery. Uváděla se často v zahraničí, v Latinské Americe, na Kubě, v Mexiku. Velké úspěchy slavil i v USA. Nějaký čas působil jako dirigent vojenské hudby v Ekvádoru v Quitu.
1830 – narodil se František Zdeněk Skuherský, skladatel, pedagog a teoretik (zemřel 19. srpna 1892). Po studiích se živil se jako domácí učitel hudby. V letech 1854–1866 byl divadelním kapelníkem v Innsbrucku, vedl místní pěvecký sbor a stal se ředitelem kůru v univerzitním chrámu. V roce 1866 se stal ředitelem pražské varhanické školy, mezi žáky této školy patřili mj. Jindřich Kàan z Albestů, Leoš Janáček nebo J. B. Foerster. Zároveň působil jako regenschori v několika pražských kostelech, přednášel hudební teorii na české univerzitě, věnoval se studiu církevní hudby i varhanářství a skladatelské činnosti. Napsal pět oper a vokální i instrumentální skladby.
1828 – narodil se François-Auguste Gevaert, belgický skladatel (zemřel 24. prosince 1908). Po absolvování konzervatoře se stal varhaníkem jezuitského kostela v Gentu. Jeho první skladby získaly pozornost odborné veřejnosti a zvítězil v soutěži o belgickou Římskou cenu. Složil dvanáct oper, šest kantát a další chrámovou i jinou hudbu. Jeho nejdůležitější skladby byly vydávány v Paříži a v roce 1867 se stal „chef de Chant“ v Académie de Musique v Paříži. Po smrti François-Josepha Fétise byl povolán do Bruselu, aby vedl Královskou konzervatoř. V jejím čele zůstal až do konce života. Vydal také pojednání o instrumentaci, o harmonii, příručku pro varhaníky i historickou studii o dějinách a teorii staré hudby.
1816 – zemřel Josef Fiala, gambista, hobojista a skladatel (narodil se 3. února 1748). V mládí byl ve službách hraběnky Valpurgy Netolické a hrál v její kapele na zámku v Lochovicích. Hraběnka ho vyslala do Prahy, aby studoval hru na hoboj u předního hobojisty Jana Šťastného. Naučil se i hře na violoncello a violu da gamba u Františka Josefa Wernera. Z poddanství se mu podařilo uprchnout a v roce 1774 se stal hobojistou na dvoře knížete Arnošta Kraft z Oettingen-Wallersteinu ve Švábsku. Jeho spoluhráči v kapele byli mimo jiné Ignaz von Beeck, Josef Rejcha a František Antonín Rössler-Rosetti. V roce 1777 byl jmenován hobojistou kapely bavorského kurfiřta Maxmiliána Josefa III. Na jeho dvoře se setkal s Wolfgangem Amadeem Mozartem, se kterým se spřátelil. Mozart ho uvedl do šlechtické společnosti, pomáhal mu s pořádáním koncertů a přispěl tak k jeho pozdějšímu věhlasu. Ke konci roku 1778 odešel do Salcburku (bydlel ve stejném domě jako Mozart) a stal se hobojistou v kapli arcibiskupa Jeronýma z Colloreda. Hrál také na housle a violoncello v divadelním orchestru a účastnil se tak i premiéry Mozartovy opery Únosu ze serailu. Ze Salcburku se přesunul do Vídně, kde působil jako první hornista v kapele knížete Esterházyho. V roce 1786 byl pozván do Petrohradu, kde vstoupil do služeb knížete Orlova, aby zorganizoval jeho orchestr. Na zpáteční cestě z Ruska uspořádal několik koncertů v různých evropských městech včetně Prahy, Berlína a Vratislavi. Po návratu se stal prvním violoncellistou v kapele knížete Josefa Marii Benedikta z Fürstenbergu v Donaueschingenu, působil tam až do smrti. V jeho díle je patrný vliv Mozarta a naopak sám Mozart Fialovy skladby vysoce oceňoval. Poměrně velká část se dochovala a dodnes některá vycházejí znovu v moderních revizích. U nás byly jeho skladby nalezeny na zámku v Náměšti nad Oslavou. V roce 1993 vydal Reimländer tematický katalog jeho děl.
1810 – narodil se Julian Fontana, polský klavírista a skladatel, přítel Fryderyka Chopina a žák Chopinova učitele Elsnera na varšavské konzervatoři (zemřel 24. prosince 1869). Komponoval salonní hudbu, mimo jiné capriccia, nokturna a mazurky. Po smrti Chopina, na jeho přání, vydal mnoho jeho děl. Byl čestným členem Poznaňského spolku přátel vědy. Účastnil se Listopadového povstání a jako mnoho jiných odešel poté do emigrace do Francie. S italským houslistou Sivorim koncertoval v New Yorku a v Havaně. Ke konci života trpěl psychickými problémy a sám ukončil život. Je pochován na Montmartru v Paříži.
*********
A VĚDĚLI JSTE, ŽE v tento den také…
1965 – narodila se Joanne Kathleen Rowlingová, britská spisovatelka, autorka série knížek o Harrym Potterovi
1954 – italská výprava uskutečnila prvovýstup na druhou nejvyšší horu světa K2