31. srpen
Svátek mají Pavlína a Bela.
2014 – zemřel Leon Juřica, skladatel a pedagog (narodil se 2. května 1935). V roce 1963 se stal hudebním archivářem Československého rozhlasu v Ostravě a vedle toho dálkově studoval hudební vědu na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Pak sám vyučoval hudební teorii na Janáčkově konzervatoři v Ostravě, na ostravské Lidové konzervatoři a ostravské univerzitě. Mikrooperou Žáby, která trvá 2 minuty a 8,3 sekundy, se zapsal do Guinnessovy knihy rekordů jako skladatel nejkratší známé opery.
2014 – zemřel Josef Hrnčíř, dirigent a muzikolog, po čtyři desetiletí spjatý zejména s Československým rozhlasem (narodil se 2. dubna 1921). Realizoval na 800 nahrávek, z toho víc než třetinu tvořila soudobá česká hudba uváděná v premiéře. Aktivně se podílel na přípravě a realizaci hudebního festivalu Sedlčany Josefa Suka. Klavír vystudoval na Pražské konzervatoři u Václava Holzknechta, dirigování u Pavla Dědečka. Soukromé lekce mu dával Václav Talich. Současně se věnoval studiu hudební vědy na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy.
2009 – zemřela Maria de Lourdes Martins, portugalská klavíristka, skladatelka a pedagožka (narodila se 26. května 1926). Studovala na Národní konzervatoři v Lisabonu a později v zahraničí, mimo jiné u významných skladatelů, jako byl Harald Genzmer či Karlheinz Stockhausen. Složila řadu orchestrálních, komorních i sborových děl a věnovala se moderní interpretaci tradičních portugalských písní. Zasloužila se také o rozvoj hudební pedagogiky (metoda Carla Orffa) v Portugalsku. Působila na lisabonské konzervatoři.
1975 – narodil se Daniel Harding, britský dirigent, patří k nejvýznamnějším osobnostem současné klasické hudební scény, současně dopravní pilot. Kariéru odstartoval velmi brzy jako asistent slavných dirigentů Sira Simona Rattlea a Claudia Abbada. Následně vedl řadu prestižních světových těles, skoro čtyři roky Orchestre de Paris, devatenáct let až do roku 2025 působil jako hudební a umělecký ředitel Swedish Radio Symphony Orchestra, stále působí jako hudební ředitel Orchestra dell’Accademia Nazionale di Santa Cecilia, drží doživotní titul čestného dirigenta u Mahler Chamber Orchestra a od sezony 2027/28 nastoupí na prestižní post hudebního ředitele Los Angeles Philharmonic. Kromě toho pravidelně hostuje u nejlepších těles světa, jako jsou Berlínští nebo Vídeňští filharmonikové. V České republice zaznamenal velký ohlas jeho debut u České filharmonie. Je držitelem prestižní ceny Grammy Award za nejlepší operní nahrávku. V roce 2021 obdržel od britské královské rodiny Řád britského impéria. Během své kariéry si splnil sen, vystudoval letectví a stal se licencovaným pilotem letounů řady Airbus A320 pro Air France. Létání se věnuje paralelně se svou hudební profesí.
1954 – narodil se Zdeněk Barták, skladatel a producent. Stal se dvorním skladatelem filmového režiséra Jaroslava Soukupa. Je autorem hudby k jeho filmům Drsná planina, Vítr v kapse, Láska z pasáže, Pěsti ve tmě, Discopříběh, Divoká srdce, Kamarád do deště, Svatba upírů, Byl jednou jeden polda a dalších. Je také autorem hudby k televizním pořadům a seriálům Zdivočelá země, Hotel Herbich aj. a napsal i muzikály.
1952 – narodila se Kim Kashkashian, americká violistka arménského původu. Získala mnohá ocenění, například Edisonovu cenu (1999) a Cenu Grammy za nejlepší klasické instrumentální sólo (2013). Spolupracuje se soudobými skladateli, patří mezi ně třeba Peter Eötvös, Krzysztof Penderecki, Sofia Gubajdulina nebo Tigran Mansurian. Vyučuje na New England Conservatory of Music v Bostonu, předtím učila v Berlíně a Freiburgu. K jejím žákům patří například Julia Rebekka Adler, Sheila Browne, Lim Soon Lee nebo Diemut Poppen.
1945 – narodil se Itzhak Perlman, izraelsko-americký houslista, dirigent a hudební pedagog. Je považován za jednoho z nejvýznamnějších virtuózů druhé poloviny 20. a začátku 21. století. Už jako třináctiletý zázračný talent vystoupil v roce 1958 v populární americké The Ed Sullivan Show, což mu otevřelo dveře na mezinárodní scénu. Během své kariéry získal úctyhodných šestnáct cen Grammy, včetně ceny za celoživotní přínos, a čtyři televizní ceny Emmy. V roce 2015 mu americký prezident Barack Obama udělil Prezidentskou medaili svobody, nejvyšší civilní vyznamenání v USA. Je také držitelem Národní medaile za umění a Kennedy Center Honors. Vyučuje na The Juilliard School a společně se svou manželkou Toby založil organizaci The Perlman Music Program, která podporuje mladé talentované hráče na smyčcové nástroje. Zajímavostí je, že nahrál proslulé houslové sólo v oscarovém filmu Schindlerův seznam režiséra Stevena Spielberga.
1928 – V berlínském divadle Theater am Schiffbauerdamm měla premiéru celosvětově úspěšná divadelní hra se zpěvy Třígrošová opera, známá také jako Krejcarová opera, Šestáková opera nebo pod názvem původní předlohy Žebrácká opera, v německém originále Die Dreigroschenoper. Napsal ji německý dramatik Bertolt Brecht a hudbou doprovodil skladatel Kurt Weill. Vznikla jako moderní adaptace barokní Žebrácké opery od Johna Gaye z roku 1728 a stala se jedním z pilířů takzvaného epického divadla. Námětem je ostrá satira a kritika kapitalistické společnosti. Z této hry pochází i celosvětový hit Die Moritat von Mackie Messer, známý v angličtině jako Mack the Knife. Píseň pak nazpívaly desítky umělců, např. Louis Armstrong, Frank Sinatra nebo Ella Fitzgerald. V českém prostředí ji pod názvem Mackie Messer proslavil Jiří Suchý v divadle Semafor a nazpíval ji například i Miloš Kopecký.
1918 – narodil se Alan Jay Lerner, americký skladatel a libretista (zemřel 14. června 1986). Působil hlavně na Broadway. Mezi jeho nejznámější muzikály, ke kterým napsal libreto, patří My Fair Lady.
1902 – zemřela Mathilde Wesendonck (rozená Luckemeyer), německá básnířka a spisovatelka, která se do historie zapsala hlavně jako klíčová múza a milenka skladatele Richarda Wagnera (narodila se 23. prosince 1828). Jejich intenzivní vztah zásadně ovlivnil vznik Wagnerových vrcholných děl, m.j. byla přímou inspirací pro jeho tragické milostné drama Tristan a Isolda. Wagner také zhudebnil pět jejích básní, cyklus je dnes světově známý pod názvem Wesendonck Lieder. Byla provdaná za bohatého obchodníka s hedvábím Otto Wesendoncka, který se stal významným finančním podporovatelem Richarda Wagnera. Manželé Wesendonckovi poskytli Wagnerovi a jeho ženě Minně k užívání domek na svém curyšském pozemku, kterému se říkalo Asyl.
1902 – narodil se Prokop Hugo Toman, právník, umělecký kritik, vydavatel bibliofilií a koncertní a operní pěvec (zemřel 20. června 1981), autor publikace Bohuslav Martinů očima výtvarníků.
1886 – narodil se klavírista Jan Heřman (zemřel 30. září 1946). Popularitu si získal hlavně jedinečnou interpretací skladeb Ludwiga van Beethovena, Claude Debussyho, Johanna Sebastiana Bacha, Vítězslava Nováka, Josefa Suka nebo Zdeňka Fibicha. Neúnavně koncertoval, nějaký čas působil i v Národním divadle jako korepetitor a postupně se prosadil mezi největší klavíristy své doby ve střední Evropě. V roce 1946 byl jmenován národním umělcem. Spolu s Karlem Hoffmannem a Ladislavem Zelenkou založil České trio. Je pohřben v Praze na Slavíně nedaleko hrobu Bedřicha Smetany.
1879 – narodila se Alma Mahler (rozená Schindler), rakouská skladatelka a spisovatelka, proslula jako nejkrásnější žena Vídně a klíčová múza předních umělců (zemřela 11. prosince 1964). Prožila bouřlivý život. Jejím prvním manželem byl skladatel a dirigent Gustav Mahler, jejich bouřlivý svazek skončil jeho smrtí v roce 1911. Druhý manžel byl Walter Gropius, zakladatel architektonické školy Bauhaus. Třetím byl Franz Werfel, slavný pražský spisovatel, utíkala s ním před nacismem. Dalším partnerem byl Oskar Kokoschka, excentrický malíř, se kterým prožila spalující milostný poměr. Věnoval jí slavný obraz Nevěsta větru. Byla mimořádně hudebně nadaná. Studovala kompozici u Alexandra Zemlinského. Gustav Mahler jí ale před svatbou zakázal komponovat, protože v rodině toleroval pouze jednoho skladatele. Do dnešních dnů se z jejího díla dochovalo jen zhruba sedmnáct písní pro hlas a klavír. Vydala také své memoáry a deníky, které barvitě popisují kulturní život tehdejší Vídně.
1855 – narodil se Eduard Bartoníček, skladatel a sbormistr (zemřel 7. května 1915). Stal se učitelem hudby v Klatovech, pak byl v Ostravě sbormistrem pěveckého spolku Lumír, později sboru Záboj, kromě toho byl ředitelem kůru kostela sv. Spasitele v Ostravě, v kostelích ve Strumeni (dnešní Polsko) a v Jablunkově, také varhaníkem ve Frýdku-Mísku. S ostravskými sbory provedl vrcholná díla Dvořáka, byl činný jako národní buditel, věnoval se osvětové činnosti, pořádal koncertní zájezdy do okolních obcí ve Slezsku a na Slovensko, šířil zájem o lidovou píseň a jeho skladby jsou silně lidovou písní ovlivněny. Velmi populární se stala jeho úprava lidových slezských tanců pod názvem Slezská beseda. Závěrečný smíšený sbor z jeho Zpěvů lidu slezského na slova Adolfa Heyduka se stal neoficiální hymnou Slezska. Vydával dva hudebně osvětové časopisy: Moravskoslezský hudební věstník a Varyto. V roce 1903 zorganizoval v Opavě první slezský pěvecký festival. Byl pohřben na Olšanských hřbitovech.
1848 – Ve Vídni měl premiéru Radeckého pochod Johanna Strausse staršího. Radetzky March, op. 228 byl velmi oblíbený mezi vojáky a v současnosti je vždy jako poslední skladba na programu novoročního koncertu Vídeňských filharmoniků.
1834 – narodil se Amilcare Ponchielli, italský operní skladatel (zemřel 17. ledna 1886). V devíti letech získal stipendium ke studiu hudby na konzervatoři v Miláně. Začal psát zejména opery. V době, kdy se Verdi na několik let odmlčel, se stal vůdčí operní osobností Itálie. V té době vznikl projekt opery La Gioconda, která se stala Ponchielliho nejúspěšnějším dílem. Libretistou byl – stejně jako u Verdiho Otella a Falstaffa – Arrigo Boito. V roce 1881 byl Ponchielli jmenován maestrem di cappella katedrály v Bergamu. Kromě toho se v témže roce konečně stal profesorem kompozice na milánské konzervatoři. Jeho studenty byli mimo jiné i Giacomo Puccini a Pietro Mascagni.
1821 – narodil se Václav Hugo Zavrtal, skladatel, vojenský kapelník a klarinetista (zemřel 8. září 1899). Působil postupně jako klarinetista orchestru opery v Lublani, pěvec – basista v Pešti, klarinetista v orchestru Stavovského divadla v Praze, kapelník vojenské hudby 18. pěšího pluku v Miláně, hudební ředitel a dirigent Teatro del Liceo a profesor Conservatorio Superior de Música del Liceo v Barceloně. Po rakousko-italské válce se stal kapelníkem v italském vojsku, pracoval jako hudební ředitel v Trevisu a v Modeně. V roce 1874 se odstěhoval do Skotska a stal se dirigentem Pollokshields Musical Association a vyučoval hudbě v Helensburghu. Napsal dvě opery a několik skladeb pro dechový orchestr.
1801 – zemřel Nicola Sala, italský skladatel, pedagog a teoretik (narodil se 7. dubna 1713). První operu Vologeses zkomponoval ještě v době studia na konzervatoři v Neapoli, byla uvedena v Římě v roce 1737. Stal se nástupcem Leonarda Lea ve funkci královského kapelníka a kariéru završil na škole, kde studoval, stal se jejím ředitelem. Byl jedním z nejúspěšnějších a nejvyhledávanějších neapolských hudebních pedagogů. K jeho žákům patřili m.j. Vojtěch Jírovec, Gaspare Spontini, Ferdinando Orlandi, Ambrogio Minoja, Luigi Caruso, Giacomo Tritto a Valentino Fioravanti. Napsal řadu teoretických pojednání o hudbě a hudební teorii. Jeho díla jsou uložena v archivu neapolské konservatoře a o jeho odkaz pečuje konservatoř v Beneventu.
1795 – zemřel François-André Danican Philidor, slavný francouzský skladatel a šachista (narodil se 7. září 1726). Pocházel z rozvětvené a uznávané hudební rodiny Danicanů, která sloužila na francouzském královském dvoře. Byl předním představitelem a spoluzakladatelem francouzské komické opery, opéra comique. Složil jich desítky a měly ve své době obrovský úspěch v Paříži. V 18. století platil také za nejlepšího šachistu světa, i když oficiální titul mistra světa v té době ještě neexistoval. Napsal i revoluční knihu Analýza šachové hry a byl tvůrcem moderního pohledu na roli pěšců ve hře. Šachové zahájení charakterizované tahy 1. e4 e5 2. Jf3 d6 nese dodnes jeho jméno.
1755 – narodil se Johann Ignaz Walter, německý tenorista a skladatel původem z českých zemí (zemřel 22. února 1822). Působil v Burgtheatru ve Vídni, pak v Praze zpíval v Divadle v Kotcích, kde byl roku 1783 uveden jeho singspiel s názvem 25.000 Gulden oder Im Dunkeln ist nicht gut munkeln. Poté přešel jako pěvec do nově vybudovaného Nosticova divadla, později se přesunul do Rigy a nakonec do Frankfurtu nad Mohanem. V roce 1789 účinkoval v Mohuči při prvním nastudování Mozartovy opery Don Giovanni v němčině: zpíval roli dona Ottavia a jeho žena donu Annu.
1730 – zemřel, resp. byl pohřben Gottfried Finger, v českém prostředí známý také jako Bohumír Finger nebo pod pseudonymem Msr. Hannak, významný moravsko-německý barokní skladatel a gambista (narodil se někdy v letech 1655 až 1660). Proslavil se mistrovskou hrou na violu da gamba a působením na královských dvorech v Anglii a Německu, kde zásadně ovlivnil vývoj orchestrální a komorní hudby. Kolem roku 1685 odešel do Londýna, kde se stal dvorním hudebníkem krále Jakuba II. Po králově útěku působil jako svobodný umělec, skládal divadelní hudbu a zpopularizoval v Anglii formu ansámblové sonáty. V roce 1701 se zúčastnil prestižní londýnské soutěže na zhudebnění opery The Judgement of Paris, skončil ale čtvrtý, což ho natolik urazilo, že Pařížův soud). Skončil až čtvrtý, což ho natolik urazilo, že podle dobových svědectví prohlásil, že „měl být souzen muži, a ne chlapci“, a Anglii navždy opustil. Usadil se v Německu, kde pracoval pro královnu Žofii Charlottu v Berlíně. Později zakotvil ve službách kurfiřta Karla III. Filipa v Innsbrucku, Heidelbergu a Mannheimu, kde jako kapelník položil základy slavného mannheimského orchestru, ten později proslavil další český rodák Jan Václav Stamic.
*********
A VĚDĚLI JSTE, ŽE v tento den také…
2013 – začaly vysílat stanice České televize ČT 😀 a ČT art
1997 – zemřela Diana Spencerová, britská princezna z Walesu, bývalá manželka prince Charlese (narodila se 1. července 1961).
1970 – Československý rozhlas spustil vysílání zpravodajské, publicistické a propagandistické federální stanice Hvězda, která v éteru nahradila dosavadní stanici Československo I.
1948 – zahájilo činnost Divadlo S. K. Neumanna, předchůdce Divadla pod Palmovkou
1936 – stanice Český rozhlas Radio Praha zahájila pravidelné zahraniční vysílání
1888 – Jack Rozparovač zavraždil v Londýně svou první oběť