4. červenec
Svátek má Prokop.
2023 – zemřel Jenő Jandó, maďarský klavírista (narodil se 1. února 1952), profesor Hudební akademie Franze Liszta v Budapešti. Byl prvním maďarským pianistou natáčejícím pro Naxos Records. Natočil přes 60 alb a byl označován za jednoho z nejplodnějších umělců v historii nahrávání klasické hudby.
2001 – zemřel Bedřich Havlík, violoncellista a pedagog (narodil se 6. prosince 1936). Vystupoval sólově i jako člen Moravského kvarteta. Pedagogicky působil na Konzervatoři Brno a na Janáčkově akademii múzických umění. Mezi jeho studenty patřili mimo jiné violoncellisté Michaela Fukačová, Josef Špaček, Břetislav Vybíral, Robert Kružík, Jan Škrdlík a František Brikcius.
1992 – zemřel Ástor Piazzolla, argentinský skladatel a hráč na bandoneon (narodil se 11. března 1921), zakladatel nového stylu nazvaného tango nuevo, který vznikl přidáním prvků jazzu i klasické hudby do tradičního tanga. Od raného věku byl vystaven vlivům jazzu a klasické hudbě, později začal hrát na bandoneon, který mu otec koupil v newyorské zastavárně. V jedenácti složil první tango „La Catinga“. O rok později se učil s maďarským klavíristou Bela Wildou, žákem Rachmaninova, který ho naučil hrát Bacha na jeho bandoneon. V roce 1934 se seznámil s Carlosem Gardelem, jedním z nejdůležitějších osobností v historii tanga a hrál v jeho filmu El día que me quieras. V Buenos Aires vstoupil do orchestru Anibal Troilo – jednoho z největších souborů tanga té doby. Piazzolla v něm původně hrál jako dočasná náhrada za nemocného Rodrígueze, ale i po jeho návratu zůstal čtvrtým bandoneonistou. Věnoval se i aranžování a hře na klavír. V roce 1941 si mohl dovolit zaplatit významného argentinského skladatele Alberto Ginasteru jako svého učitele skladby a teorie. O dva roky později začal studovat i u argentinského pianisty Raúla Spivaka klavír. V roce 1946 založil Piazzolla svůj vlastní orquesta típica.
1986 – zemřel Flor Peeters, vlámský varhaník a pedagog (narodil se 4. července 1903), ředitel konzervatoře v Antverpách, který v letech 1923 až 1986 působil v katedrále v Mechelenu, rodišti Philippa de Monte. Pořádal koncerty a liturgické mistrovské kurzy po celém světě.
1983 – zemřel Claus Adam, americký skladatel a violoncellista (narodil se 5. listopadu 1917), po dvě desetiletí člen souboru Juilliard Quartet. V kvartetu ho pak vystřídal Joel Krosnick, jeho bývalý student. Do šesti let žil v Indonésii, studoval v Salcburku a pak odjel do USA.
1975 – narodila se Tania Davis, australská houslistka, členka smyčcového kvarteta Bond, které mixuje klasickou a popovou hudbu. Kariéru začala vystupováním v Australian Chamber Orchestra, Sydney Symphony Orchestra a London Symphony Orchestra. V kvartetu byla původně violistkou.
1955 – narodil se Aram Gharabekian, arménský dirigent íránského původu (zemřel 10. ledna 2014) působící převážně v USA. V roce 1979 se stal v Německu jedním z mála žáků dirigování Sergiua Celibidacheho. Byl uměleckým ředitelem a šéfdirigentem Národního komorního orchestru Arménie. V roce 1983 založil a do roku 1996 řídil a dirigoval Bostonský orchestr SinfoNova.
1948 – zemřel Richard Teschner, malíř, řezbář, libretista a skladatel (narodil se 22. března 1879), který se roku 1909 přestěhoval z Prahy do Vídně, kde v roce 1912 zřídil ve svém ateliéru experimentální loutkovou scénu. Roku 1919 otevřel veřejné loutkové divadlo Figurenspiel, později Figurenspiegel. Uváděl tam své vlastní pantomimy, oponující dobovým snahám o popisně iluzivní zaměření loutkového divadla. Hudba, kterou sám komponoval, tvořila nedílnou součást jeho komplexního jevištního umění.
1929 – zemřel Otto Taubmann, německý skladatel (narodil se 8. března 1859). Několik let pracoval jako dirigent, pár let byl majitelem Freudenberské konzervatoře ve Wiesbadenu. Od roku 1895 žil v Berlíně, nejprve jako učitel teorie a hudební kritik, pak jako učitel skladby na Univerzitě umění. Jeho tvorba zahrnuje písně, sborová díla, duchovní a scénickou hudbu a operu Porzia podle Shakespearova Kupce benátského z roku 1916. Publikoval velké množství aranžmá, včetně děl Heinricha Schütze, Richarda Strausse, Jeana Sibelia a Antonína Dvořáka.
1928 – narodila se Cathy Berberian, americká pěvkyně – mezzosopranistka (zemřela 6. března 1983) s arménskými předky, známá díky spolupráci se současnými avantgardními hudebními skladateli. Po studiu v USA i v Evropě formálně debutovala až v roce 1957 na festivalu současné hudby Incontri Musicali v Neapoli. V následujícím roce se prostřednictvím světové premiéry árie Johna Cage v kompozici Fontana Mix etablovala jako významná představitelka současné vokální hudby. Americký debut měla v roce 1960 na hudebním festivalu v Tanglewoodu, kde zazpívala v premiéře skladbu Circles od Luciana Beria, který byl v letech 1950 až 1964 jejím manželem. Právě pro ni napsal mimo jiné i proslulý orchestrální písňový cyklus Folk Songs. Vedle hudby Luciana Beria, Bruna Maderny, Johna Cage, Daria Milhauda nebo Igora Stravinského zpívala také díla v širokém spektru od Claudia Monteverdiho přes Heitora Villa-Lobose po Kurta Weilla. V roce 1967 vydala album s barokními coververzemi písní Beatles. Jako skladatelka napsala v roce 1966 Stripsody obsahující vokální techniku s využitím komiksových zvuků a v roce 1969 Morsicat(h)y, skladbu pro klávesy pravou rukou založenou na Morseově abecedě.
1924 – narodila se Libuše Domanínská, operní pěvkyně, sopranistka lyrického a mladodramatického oboru (zemřela 2. února 2021), vlastním jménem Klobásková, provdaná Vyčichlová. Dětství a mládí strávila v Košicích a v Brně, tam absolvovala v roce 1946 konzervatoř. Umělecké jméno si zvolila podle Domanína na Moravě, odkud pocházeli její rodiče a manžel. Debutovala 11. října 1945 v roli Blaženky ve Smetanově Tajemství. Zpívala deset let ve Státním divadle v Brně, v 800 představeních tam interpretovala 40 různých rolí, naposledy 16. dubna 1955 Dvořákovu Rusalku. Návazně pracovala celkem 35 let v Národním divadle v Praze, s jehož operním souborem poprvé vystoupila na zájezdu v Moskvě jako Jenůfa v Janáčkově Její pastorkyni. V této roli debutovala už předtím v Brně 4. července 1952. Roku 1958 byla s ND jako Jenůfa na Světové výstavě v Bruselu, o rok později v Nizozemsku jako Káťa Kabanová; tuto roli zpívala mimo jiné se souborem ND i na zájezdě do Buenos Aires. Zpívala i některé mezzosopránové role, například Káču ve Dvořákově opeře Čert a Káča. Jedněmi z posledních postav, které v Opeře Národního divadla Praha vytvořila, byly Rychtářka v Její pastorkyni a dvojrole Paní revírníková / Sova v Lišce Bystroušce… Několikaletou spolupráci měla s vídeňskou Volksoper, kde na přelomu 50. a 60. let ve stovce repríz zpívala Abigail ve Verdiho Nabuccovi. V letech 1974 až 1978 učila mladé zpěvačky na Pražské konzervatoři.
1921 – narodil se Tibor Varga, maďarský houslista a pedagog (zemřel 4. září 2003), zakládající člen smyčcového oddělení na Musikhochschule Detmold. Veřejně poprvé vystoupil v šesti, v deseti hrál Mendelssohnův Houslový koncert, Ve třinácti natočil první nahrávky, rok později měl první zahraniční turné. V koncertní činnosti pokračoval i po válce a stal se jedním z nejvýznamnějších sólistů, premiéroval řadu soudobých děl. Od 50. let se těšil stejnému úspěchu i jako dirigent. Založil Kammerorchester Tibor Varga v Detmoldu a založil a v letech 1964–2001 také vedl Festivalový orchestr Tibora Vargy v Sionu.
1909 – narodil se Alec Templeton, velšský pianista a skladatel (zemřel 28. března 1963), od narození slepý. Působil v USA. Hrál jazzová a klasická díla, jeho kompozice někdy byly ironickými variacemi na klasické skladatele.
1873 – zemřel Józef Michał Poniatowski, polsko-italsko-francouzský skladatel, zpěvák a diplomat (narodil se 21. února 1816), vévoda z Monterotonda. Je autorem devíti italských a tří francouzských oper.
1854 – narodil se Heinrich Zöllner, německý skladatel a dirigent (zemřel 8. května 1941). Postupně byl hudebním ředitelem na Univerzitě v Dorpatu (Tartu) v Estonsku, sbormistrem mužského pěveckého sboru v Kolíně nad Rýnem, dirigentem a ředitelem Deutscher Liederkranz v New Yorku, hudebním ředitelem a profesorem skladby Lipské univerzity, redaktorem Leipziger Tageblatt a dirigentem Vlámské opery v Antverpách… Je autorem desti oper, pěti symfonií, rozsáhlých děl pro sbor a orchestr, děl pro mužské sbory i komorní hudby. Byl synem lipského skladatele Carla Friedricha Zöllnera (17. května 1800 – 25. září 1860).
1853 – narodil se Karel Haak, český skladatel (zemřel 5. srpna 1937). Studoval na Pražské konzervatoři hru na lesní roh, pak se stal členem orchestru Národního divadla v Záhřebu v dnešním Chorvatsku, působil v Městském německém divadle (dnešní Mahenovo divadlo) v Brně, byl hornistou Velké opery ve Varšavě. Na pozvání cara Alexandra III. odešel do Ruska, kde na carovu žádost založil kapelu zaměřenou na loveckou hudbu a skládal pro ni drobné skladby. Naposledy působil v Liberci, kde byl i sbormistrem pěveckých sborů Ještěd a Česká beseda. byl skladatelem romantického zaměření. Komponoval komorní skladby pro žesťové soubory, pro klavír a písně a sbory. Jeho skladby vycházely tiskem zejména v časopisech Česká hudba a Varyto. Psal rovněž instruktivní literaturu pro klavír a písně pro děti. Zemřel opuštěný v chudobinci.
1850 – narodil se Ole Olsen, norský varhaník, skladatel, dirigent a vojenský hudebník (zemřel 4. listopadu 1927). Po studiích v Lipsku byl učitelem a hudebníkem v Christianii (Oslo), kde mimo jiné řídil orchestr svobodných zednářů. Jeho opery byly ovlivněny Richardem Wagnerem, dalším silným podnětem byla tradiční forma norských písní, které ovlivnily velké množství jím zkomponovaných vojenských pochodů.
1842 – narodil se Gyula Erkel, maďarský dirigent, skladatel, klavírista a tympanista (zemřel 22. března 1909). Působil v operním orchestru a později byl dirigentem Královské opery, v letech 1879 až 1908 vyučoval na Hudební akademii a v roce 1891založil hudební školu v Újpesti, kterou vedl až do smrti. Byl synem Ference Erkela (7. listopadu 1810–15. června 1893), skladatele, operního dirigenta, klavíristy a šachového mistra.
1793 – narodil se Franz Pecháček, rakousko-německý houslový virtuos a skladatel českého původu (zemřel 15. září 1840). Působil v Theater an der Wien, nejprve jako koncertní mistr a později jako druhý dirigent. Později byl koncertním mistrem u dvorních orchestrů v Hannoveru, Stuttgartu a Karlsruhe. Kromě polonéz, variací a různých skladeb pro housle a orchestr složil i dva smyčcové kvartety a Adagio et Polonaise pro klarinet a orchestr.
1694 – narodil se Louis-Claude Daquin, francouzský barokní skladatel, varhaník a cembalista (zemřel 15. června 1772). Od šesti let hrál pro krále Ludvíka XIV., ve dvanácti se stal varhaníkem v pařížském kostele Sainte-Chapelle, v roce 1755 vrchním varhaníkem v Notre Dame. Jeho patrně nejznámější dílo je skladba Le Coucou (Kukačka) z třetí knihy čembalové suity Pièces de clavecin. Dochovaly se čtyři suity pro čembalo, kantáta, air, rukopis dvou mší, Te Deum, Miserere, Leçons de Ténèbres (Poučení z temnoty) a Nouveau livre de noëls, Nová kniha vánočních skladeb pro varhany a čembalo z roku 1757, která obsahuje koledy a improvizace.
1623 – zemřel William Byrd, anglický skladatel (narodil se kolem roku 1540), spolu s Johnem Dunstablem a Henrym Purcellem považovaný za jednoho z nejvýznamnějších anglických skladatelů staré hudby. Jako velká osobnost doby renesance měl hluboký vliv na autory své země i z Kontinentu. Psal ve stylu duchovní a světské polyfonie a komponoval klávesovou hudbu v rámci tzv. virginalistické školy. Církevní skladby tvořil nejprve pro anglikánské bohoslužby, ale když v 80. letech konvertoval, tvořil pak pro potřeby římskokatolické liturgie. V roce 1572, po smrti skladatele Roberta Parsonse, získal místo gentlemana v Chapel Royal, největším sboru svého druhu v Anglii. V roce 1575 Byrd a Tallis společně získali monopol na tisk not a na 21 let regulovaný notový papír. Patentu využili k vytvoření velkolepé společné publikace Cantiones quae ab argumento sacrae vocantur, sbírky 34 latinských motet věnovaných královně.
1603 – zemřel Philippe de Monte, vlámský skladatel pozdní renesance (narodil se roku 1521), který na sklonku života působil na dvoře císaře Rudolfa II.. Do jeho služeb přešel po srmti císaře Maxmiliána II. Habsburského, u něhož byl ve Vídni dvorním kapelníkem. S novým císařem v roce 1583 přesídlil do Prahy. Zkomponoval přes 1200 madrigalů, vytištěných v nejlepších benátských tiskárnách a vydaných ve 36 svazcích. Napsal rovněž asi 40 mší, 50 písní na 300 motet. Na rozdíl od Claudia Monteverdiho, který začínal v konzervativním stylu a teprve později v životě experimentoval, měla Monteho skladatelská kariéra opačnou křivku: v jeho pozdějších dílech ustupuje od experimentování k jednotě a jednoduchosti. Pochován byl v kostele sv. Jakuba na Starém Městě pražském.
*********
A VĚDĚLI JSTE, ŽE v tento den také…
1950 – Zahájilo vysílání rádio Svobodná Evropa
1865 – poprvé vyšla Alenka v říši divů