6. leden
Svátek Tří králů – Slavnost Zjevení Páně (Epifanie).
2010 – zemřel Přemysl Otakar Špidlen, houslař (narodil se 18. června 1920), třetí pokračovatel houslařského rodu Špidlenů. Na jeho nástroje hrálo Smetanovo kvarteto a houslisté Josef Suk, Ivan Ženatý, Jaroslav Svěcený, Pavel Šporcl a také Yehudi Menuhin. Postavil asi 280 nástrojů.
2010 – zemřel Ivan Medek, novinář, původní profesí muzikolog (narodil se 13. července 1925), vnuk malíře Antonína Slavíčka, syn legionáře a spisovatele Rudolfa Medka, bratr malíře Mikuláše Medka a synovec Herberty Masarykové. Byl spolupracovníkem Talichova Českého komorního orchestru a České filharmonie, působil jako hudební publicista a redaktor v Supraphonu, ale za komunistického režimu během perzekuce také jako sanitář, umývač nádobí a šatnář. Jako signatář Charty 77 v roce 1978 emigroval do Rakouska a stal se dopisovatelem Hlasu Ameriky. Spolupracoval i se Svobodnou Evropou a dalšími rozhlasovými stanicemi. Po roce 1989 byl poradcem České filharmonie a ministra kultury, předsedou Federální rady pro rozhlasové a televizní vysílání, ředitelem Odboru vnitřní politiky Kanceláře prezidenta republiky a nakonec jejím kancléřem.
1950 – premiéru měl Klavírní koncert cis moll od Francise Poulenca, napsaný v roce 1949 na zakázku Bostonského symfonického orchestru. Těleso dirigoval při prvním provedení díla Charles Munch, u klavíru byl skladatel.
1925 – zemřel Josef Quido Lexa, učitel a hudební skladatel (narodil se 15. prosince 1891). Patřil mezi žáky Vítězslava Nováka. Učil na obecných školách a soukromě vyučoval zpěv a hru na varhany. Převážně se věnoval chrámové hudbě, ale napsal i operu a komorní skladby. Je autorem klavírní verze československé hymny, kterou věnoval prezidentu Masarykovi.
1908 – narodil se Menachem Avidom, izraelský hudební skladatel (zemřel 5. srpna 1995). Na Telavivské konzervatoři a Music Teacher Training College vyučoval hudební teorii. Byl generálním tajemníkem Izraelské filharmonie a v letech 1955 až 1980 ředitelem Společnosti autorů, skladatelů a hudebních vydavatelů v Izraeli (ACUM). Napsal řadu oper, kantát, symfonií i komorních skladeb. Rodným jménem byl Mendel Mahler-Kalkstein, jeho matka byla sestřenicí Gustava Mahlera.
1904 – narodil se František Zyka, mistr houslař (zemřel 12. dubna 1971). Působil v brně. Postavil kolem 80 nových nástrojů, věnoval se hodně i opravám a restaurování starých nástrojů. Jeho syn František Zyka mladší se stal rovněž houslařem.
1873 – narodil se Karl Straube, německý varhaník a dirigent (zemřel 27. dubna 1950). Od roku 1902 byl varhaníkem Thomaskirche – Tomášského kostela v Lipsku, kde působil J. S. Bach. V letech 1918 až 1939 byl kantora Thomasschule a ředitelem chlapeckého sboru Thomanerchor. Propagoval a vydával také dílo Maxe Regera.
1794 – narodil se Kašpar Mašek, skladatel působící ve Slovinsku (zemřel 13. května 1873). Zkomponoval dvě opery a operetu na německá libreta, řadu písní a sborů a hudby pro chrámové účely. Ve Strážnici byla nalezena baletní suita, která je asi také jeho dílem. Je uložena v Hudebním oddělení Moravského zemského muzea v Brně. Pocházel z hudební rodiny Mašků. Byl synem varhaníka a hudebního skladatele Vincence Maška a bratrem skladatele Albína Maška. Jeho strýcem byl varhaník a hudební skladatel Pavel Lambert Mašek. U otce vypomáhal v chrámu sv. Mikuláše v Praze jako varhaník. Byl vojenským kapelníkem 8. ruské divize a poté dirigentem divadelního orchestru ve Štýrském Hradci, stal se dirigentem v divadle v Lublani a také tak učil na hudební škole Filharmonické společnosti, kde ho později vystřídal jeho syn Kamilo Mašek, také hudební skladatel. Pohřben byl na hřbitově u sv. Kryštofa v Lublani. Ten byl ve 20. letech 20. století zrušen a přeměněn na pietní park. Maška připomíná symbolický náhrobek spolu s dalšími hudebníky českého původu tam pohřbenými, Antonínem Nedvědem a Jiřím Flajšmanem.
1872 – narodil se Alexandr Nikolajevič Skrjabin, ruský klavírista a skladatel (zemřel 27. dubna 1915). Prosadil se jako autor děl pro klavír i jako brilantní pianista, často vystupující v západní Evropě. Od konvenčního pozdně romantického stylu dospěl až k atonalitě. Je typickým představitelem mentality ruské inteligence z doby těsně před nástupem bolševické revoluce. Jeho východiskem byla filozofie vycházející z krajně individualistických a okultních pozic.
1868 – narodil se Vittorio Monti, italský skladatel, houslista a dirigent orchestru Orchestre Lamoureux v Paříži (zemřel 20. června 1922). Napsal několik baletů a operet, úspěšná byla jeho Škola hry na mandolinu, Petite Méthode pour Mandoline. Jeho nejznámějším dílem je rapsodická koncertní skladba Czardas z roku 1904, dnes známá jako Montiho čardáš.
1856 – zemřel Nicolas-Charles Bochsa, francouzský harfista, skladatel a dirigent (narodil se 9. srpna 1789), jehož otec, také skladatel, pocházel z Čech. Byl harfistou u krále Ludvíka XVIII. i u jeho syna Karla Ferdinanda, vévody de Berry. Rozšířenou se stala jeho škola hry na harfu Nouvelle méthode de harpe. Později byl generálním sekretářem Královské akademie hudby v Londýně, nakonec však se sopranistkou Annou Bischopovou utekl do Ameriky a pak do Austrálie.
1856 – narodil se Giuseppe Martucci, italský skladatel, dirigent, klavírista a pedagog (zemřel 1. června 1909). Celou svou kariéru zasvětil absolutní hudbě, jako skladatel a učitel měl vliv na oživení italského zájmu o neoperní hudbu. Sám nenapsal žádné opery. Jako dirigent nicméně pomohl v Itálii představit Wagnerovy opery Itálii a pořádal také důležité rané koncerty anglické hudby.
1850 – narodil se Xaver Scharwenka, skladatel, klavírista a pedagog polsko-českého původu (zemřel 8. prosince 1924). Je autorem několika klavírních koncertů, četných klavírních sólových děl a komorní hudby. V roce 1881 založil berlínskou konzervatoř a v letech 1891 až 1898 vedl Scharwenkovou hudební školu v New Yorku. Je autorem knihy Methodik des Klavierspiels (Metodika hry na klavír), která byla vydána v Lipsku v roce 1907.
1838 – narodil se Max Bruch, německý hudební skladatel a dirigent (zemřel 20. října 1920), činný v Mannheimu, Koblenzi, Sondershausenu, Berlíně a v Bonnu, v letech 1880–1883 byl dirigentem Liverpool Philharmonic Society. Od roku 1890 do roku 1910 vyučoval kompozici na Pruské akademii v Berlíně. V kontrastu k Lisztovu a Wagnerovu novoromantismu se řadí ke skladatelům romantického klasicistního období, podobně jako například Brahms. Mezi dvěma sty jeho opusů jsou nejznámější Houslový koncert č. 1 g moll, Skotská fantazie pro housle a orchestr a Kol Nidrei – variace pro violoncello a orchestr. Ve své době byl známý především jako autor sborové hudby.
1803 – narodil se Henri Herz, francouzský klavírista, hudební skladatel a výrobce klavírů rakouského původu (zemřel 5. ledna 1888). V Paříži patřil mezi žáky Antonína Rejchy. V roce 1838 otevřel na rue de la Victoire jeden z prvních jednoúčelových koncertních sálů ve městě, Salle des Concerts Herz, ve kterém mimo jiné měla premiéru některá Berliozova a Offenbachova díla.
1486 – narodil se Martin Agricola, německý hudební teoretik, pedagog a skladatel období renesance (zemřel 10. června 1556). Byl jedním z prvních skladatelů duchovní protestantské hudby. Jeho teoretické práce jsou cenné při vysvětlování přechodu od starého k novému systému hudební notace. Jeho dílo Musica instrumentalis deudsch, publikované poprvé roku 1528 a v roce 1545 revidované, patří k důležitým raným dílům o hudebních základech a organologii.