8. červenec
Svátek má Nora.
2018 – zemřel Oliver Knussen, britský skladatel (narodil se 12. června 1952). Jeho hlavními díly z 80. let byly dvě dětské opery, Where the Wild Things Are a Higglety Pigglety Pop!, obě na libreta Maurice Sendaka, založená na Sendakových vlastních stejnojmenných dětských knihách. Obdivovaným dílem z roku 1994 je jeho Koncert pro lesní roh a orchestr napsaný pro Barryho Tuckwella; kombinuje barevný zvukový svět hudby počátku 20. století se současným přístupem k času a melodii. V letech 1983 až 1998 se jako umělecký ředitel podílel na organizování Festivalu v Aldeburghu, který založil Britten. Sám tam rovněž žil. V letech 1998 až 2002 byl hudebním ředitelem London Sinfonietta. Jeho manželkou byla Sue Knussen, producentka a režisérka televizních hudebních programů. Natočila mimo jiné sérii sedmi hodinových programů Leaving Home jako úvod do hudby 20. století. Účinkuje v nich Simon Rattle. V roce 1996 získaly cenu BAFTA za nejlepší umělecký seriál. Jeho otec Stuart Knussen byl sólokontrabasistou Londýnského symfonického orchestru a také se podílel na řadě premiér hudby Benjamina Brittena.
2007 – zemřel Jindřich Feld, český skladatel (narodil se 19. února 1925). Otec, Jindřich Feld starší, byl profesorem houslí na Pražské konzervatoři a matka byla také houslistkou. Napřed studoval u otce a pak na konzervatoři a na AMU skladbu. Současně získal i doktorát na Karlově univerzitě v oboru hudební vědy, estetiky a filozofie. Po úspěších na několika festivalech si jeho skladby získaly mezinárodní pozornost a dostával i četné objednávky ze zahraničí. V prvním kompozičním období se vyrovnával s tradicí evropské a české hudby. Sem patří např. Koncert pro violoncello a orchestr, dětská opera Pošťácká pohádka nebo Koncert pro flétnu a orchestr, který premiéroval Jean-Pierre Rampal. Ve druhém období se zabýval soudobými technikami, dodekafonií, seriálismem nebo aleatorikou, vznikl tak třeba 4. smyčcový kvartet (získla státní cenu v roce 1968), 1. symfonie, Suita pro smyčcový komorní orchestr uvedená v Hannoveru také jako abstraktní balet, Tři fresky pro orchestr nebo Dramatická fantasie pro symfonický orchestr „Srpnové dny“, vytvořená na přelomu let 1968-1969 jako protest proti invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Třetí období pak bylo obdobím syntézy dosavadních podnětů. Kromě řady nástrojových koncertů a komorních skladeb je nejzávažnějším a nejrozsáhlejším dílem jeho kantáta-oratorium Kosmova kronika česká na středověký latinský text. Byl činný i jako pedagog, působil v Austrálii na universitě v Adelaide, na několika amerických univerzitách, v Dánsku, Norsku, Německé spolkové republice, Francii, Anglii a v Japonsku. Byl veden v seznamech StB jako agent. V letech 1990-1992 byl šéfredaktorem hudebního vysílání Československého rozhlasu.
1998 – zemřel Miloslav Kořínek, slovenský skladatel a pedagog českého původu (narodil se 29. ledna 1925). Studoval v Bratislavě na gymnáziu a souběžně na Státní konzervatoři hru na flétnu, skladbu a dirigování. Jeho učitelem kompozice byl Alexander Moyzes. Ve studiu skladby pokračoval na Vysoké škole múzických umění. Skoro čtyři desetiletí pak byl profesorem hudební teorie a skladby na bratislavské konzervatoři. Vedle skladby se podílel na přípravě učebnic hudební teorie. Složil dvě opery, řadu orchestrálních i komorních skladeb, písně a sbory.
1966 – narodil se Hagai Shaham, izraelský houslista.
1963 – zemřel Rudolf Kirs, violoncellista (narodil se 16. června 1915).
1946 – zemřel Alexandr Vasiljevič Alexandrov, sovětský a ruský skladatel (narodil se 13. dubna 1883), zakladatel Alexandrovova souboru a autor hudby ke státní hymně Sovětského svazu, která se v roce 2000 stala s novým textem národní hymnou Ruské federace. Během své kariéry pracoval také jako profesor na Moskevské konzervatoři a stal se doktorem umění.
1936 – zemřel Alexis Stuchlík, houslista, barytonista a hudební pedagog (narodil se 29. října 1875).
1922 – narodil se Jan Panenka, klavírista (zemřel 12. července 1999). Koncertovat začal v roce 1944, kdy ho ještě jako studenta uvedl na pódium pražské Lucerny František Maxián st., u kterého studoval. V letech 1946 až 1947 ještě studoval v Leningradě, kde byl jeho učitelem Pavel Serebrjakov. Jako sólista, komorní hráč a klavírní pedagog působil více než 50 let. V roce 1951 získal druhou cenu v soutěži Pražského jara, v roce 1957 se stal členem Sukova tria, ve kterém s ním hráli Josef Suk a Josef Chuchro. Jako statutární sólista České filharmonie se s ní roku 1959 zúčastnil legendárního tříměsíčního zájezdu – nejdelšího turné, jaké kdy do té doby světový orchestr uskutečnil. Ve třech světadílech hrál pod taktovkou Karla Ančerla klavírní koncerty Roberta Schumanna, Petra Iljiče Čajkovského a Ludwiga van Beethovena. Jako sólista se věnoval široké oblasti české i světové klasické hudby, ale byl rovněž vyhledávaným interpretem soudobých českých skladatelů. V komorním repertoáru vystupoval vedle tria také se Smetanovým a Panochovým kvartetem a s Kvartetem hlavního města Prahy. V roce 1978 zanechal aktivní koncertní činnosti z důvodu onemocnění pravé ruky. V roce 1986 se ke klavíru znovu vrátil, ale už jen ke studiovému natáčení a ke komornímu vystupování. Zanechal rozsáhlý odkaz gramofonových nahrávek; dvakrát získal cenu Grand Prix du Disque v Paříži. Byl také pedagogem hudební fakulty AMU. V letech 1986–1997 rovněž vyučoval na letních kurzech Japonsku.
1826 – narodil se Friedrich Chrysander, německý hudební vědec (zemřel 3. září 1901)
1805 – narodil se Luigi Ricci, italský skladatel (zemřel 31. prosince 1859), zejména operní. Jeho triumfy v roce 1831 v La Scale s Chiarou di Rosembergh a v roce 1834 s Un’avventura di Scaramuccia ho proslavily po celé Evropě. Byl starším bratrem Federica Ricciho, se kerým spolupracoval na několika dílech. Byl také dirigentem. Ve světové premiéře řídil Verdiho operu Il Corsaro. Zamiloval se do Francescy a Ludmily, sedmnáctiletých identických dvojčat zpěvačky Terezy Stolzové, které byly také zpěvačky, a to ho inspirovalo k tomu, aby v roce 1845 v Oděse napsal operu, ve které by obě zpívaly. V Terstu se nakonec oženil s Ludmilou. Jeho dcera s Ludmilou, Lella Ricci (1850–1871), byla operní pěvkyně. Jeho syn s Francescou, Luigi Ricci-Stolz (1852–1906), byl skladatel. Poslední měsíce života strávil Ricci v psychiatrické léčebně v Praze, kde také zemřel.
1726 – zemřel Antonio Maria Bononcini, italský violoncellista a skladatel (narodil se 18. června 1677). Byl mladším bratrem známějšího Giovanniho Bononciniho, ke kterému se na nějakou dobu připojil v dvorním orchestru ve Vídni. V roce 1713 se vrátil do Itálie. V roce 1721 se stal maestrem di cappella v Modeně. Vedle divadelních děl složil přes 40 kantát pro sólový hlas a cembalo a komponoval také duchovní hudbu.
*********
A VĚDĚLI JSTE, ŽE v tento den také…
1847 – narodil se František Křižík, vynálezce a podnikatel (zemřel 22. ledna 1941).