9. listopad
Svátek má Bohdan.
2000 – zemřel Jaromír Podešva, skladatel a pedagog (narodil se 8. března 1927). Vystudoval JAMU v Brně u Jaroslava Kvapila. Stal se tajemníkem katedry skladby a dirigování, paktvůrčím tajemníkem Svazu československých skladatelů v Praze a později předsedou brněnské pobočky. Vyučoval skladbu a hudební teorii na ostravské konzervatoři. K jeho žákům tam patřili například Pavel Helebrand nebo violoncellista a koncertní mistr Janáčkovy filharmonie Ostrava Jiří Hanousek. Jeho tvorba zpočátku vycházela z díla Leoše Janáčka a Vítězslava Nováka, později se nechal inspirovat soudobými kompozičními směry a postupy. Složil desítky orchestrálních a kmorních skladeb, také díla komorní a scénickou i vokální hudbu.
1974 – zemřel Egon Wellesz, rakousko-britský dirigent, muzikolog a skladatel (narodil se 21. října 1885), významný zejména ve výzkumu oblasti byzantské hudby a západoevropské barokní opery. Stál také u zrodu Mezinárodní společnosti pro soudobou hudbu. Sám napsal mimo jiné pět oper a tři balety. Velkou část Welleszova hudebního a vědeckého myšlení formovali v mládí jako pedagogové Arnold Schönberg a Guido Adler. Byl prvním Schönbergovým žákem, který dosáhl nezávislého úspěchu jako skladatel; získal smlouvu od Universal Edition dříve než Berg nebo Webern… Jeho touha po hudební kariéře se zformovala po návštěvě představení Weberova Čarostřelce pod taktovkou Gustava Mahlera ve Vídeňské státní opeře 21. října 1898, což byl dar od rodičů k 13. narozeninám.
1966 – zemřel Miloš Vignati, právník, skladatel a pedagog (narodil se 28. dubna 1897). Významně se podílel na hudebním životě Přeerova. Založil pěvecké sdružení Tyrš a podílel se na vzniku Volného pěveckého sdružení ve Vyškově. V Přerově nastudoval několik českých oper a organizoval pravidelné hudební besedy za účasti předních umělců. Po válce učil na tamní Pedagogické škole a později i na Vejvanovského konzervatoři v Kroměříži.
1965 – narodil se Bryn Terfel, velšský operní pěvec – basbarytonista. Vybudoval si mimořádnou mezinárodní kariéru jako operní i koncertní umělec, má rozsáhlou diskografii obsahující nejen operní tituly a árie, ale i klasické romantické koncertní písně a písně velšské. V roce 2000 založil poblíž svého rodiště v severním Walesu festival Faenol jako oslavu opery a klasické i populární hudby; stal se oblíbenou letní přehlídkou a konal se po devět let… V roce 1990 debutoval v Mozartově opeře Così fan tutte ve Velšské národní opeře, v roce 1991 debutoval v Anglické národní opeře ve Figarově svatbě. Následoval bruselský Théâtre de la Monnaie, Opera v Santa Fé, v roce 1992 Masetto v Donu Giovannim v londýnské Královské opeře Covent Garden, účinkování na Velikonočním festivalu v Salcburku a mezinárodní průlom na hlavním letním Salcburském festivalu, když zpíval Jochanaana ve Straussově Salome. Poté debutoval jako Figaro ve Vídeňské státní opeře a v roce 1994 jako Figaro debutoval v Metropolitní opeře, v roce 1999 v Paříži poprvé zpíval titulní roli Dona Giovanniho a svého prvního Falstaffa v Lyric Opera v Chicagu… Postupně zpíval hlavně Händela a Mozarta, později i Verdiho, Pucciniho a Wagnera. V nové inscenaci Wagnerova Prstenu Nibelungova v newyorské Met zpíval v letech 2010–2012 ve Zlatu Rýna, Valkýře a Soumraku bohů roli Wotana. V roce 2016 ztvárnil titulní roli v Musorgského Borisi Godunovovi v Covent Garden… V letech 1984 až 1989 studoval na londýnské Guildhall School of Music and Drama. V roce 1989 skončil druhý v cardiffské soutěži BBC Singer of the World Competition. Na prvním místě byl tehdy ruský barytonista Dmitrij Chvorostovskij.
1960 – americký basbarytonista Paul Robeson vystoupil v Sydney – zpíval dělníkům, kteří začínali stavět tamní Operu. Divadlo bylo otevřeno 20. října 1973. Od začátku budování, které se bezprecedentně protáhlo a prodražilo, uplynulo v ten den už více než čtrnáct let.
1951 – zemřel Sigmund Romberg, americký skladatel maďarského původu (narodil se 29. července 1887). Je známý díky svým muzikálům a operetám, například The Student Prince, The Desert Song nebo The New Moon, 1928. Po příchodu do USA se uchytil jako pianista v kavárnách. Pak založil vlastní orchestr a vydal několik písní, kterými zaujal sourozence Schubertovy, ti ho najali, aby psal hudbu pro jejich představení v divadle na Broadwayi. V roce 1970 byl uveden do Songwriters Hall of Fame. Slavnostním představením operety The Desert Song zahájila 4. prosince 1929 svůj provoz Velká opereta v Praze, v Dlouhé ulici.
1940 – premiéru mělo Concierto de Aranjuez, skladba pro kytaru a orchestr Joaquína Rodriga napsána počátkem roku 1939 v Paříži, daleko od napjaté atmosféry závěrečných fází občanské války ve Španělsku, ale nablízku evropskému nepokoji před druhou světovou válkou. Námětem jde o oslavu paláce a zahrad v Aranjuezu, jarním sídle krále Filipa II., habsburského krále ze 16. století, čímž autor neriskoval urážku frankistického režimu ani monarchistického základu země. První provedení se uskutečnilo v Palau de la Música Catalana v Barceloně. Jde o první koncert pro kytaru a orchestr v historii španělské hudby 20. století.
1930 – narodil se klavírista Ivan Moravec (zemřel 27. července 2015). Patřil k předním interpretům Chopina zařazeným do edice Velcí klavíristé 20. století vydavatelstvím Philips Classics. Média o něm psala jako „básníkovi klavíru“ či „pianistovi pianistů“. Koncertoval na většině významných světových pódií, v roce 1964 debutoval v newyorské Carnegie Hall, byl zván jako sólista světových orchestrů. Byl profesorem pražské HAMU a převzal styl výuky své učitelky Ilony Štěpánové-Kurzové. Mezi jeho žáky se zařadili Boris Krajný, Václav Mácha, Jaroslava Pěchočová nebo Martin Hršel. Působil také na letních klavírních kurzech v Plzni a byl členem porot mnoha mezinárodních soutěží, v Bruselu, Vídni a dalších.
1929 – narodila se Alexandra Pachmutovová, ruská skladatelka. Proslula hlavně jako autorka populárních písní tzv. sovětské estrády. Její dílo ale zahrnuje i tři desítky klssymfonických děl, koncert pro trubku a orchestr, kantátu Vasilij Ťorkin, pionýrské kantáty pro dětský sbor nebo balet Osvícení. Napsala i hudbu k dlouhé řadě filmů, základ její tvorby ale tvoří písňová tvorba, m.j. je autorkou několika písní pro Letní olympijské hry 1980 v Moskvě.
1907 – narodil se František Maxián starší, klavírista a pedagog (zemřel 18. ledna 1971). Hovoří se o něm jako o umělci vzácné vyrovnanosti a ukázněnosti a nevšední technické dokonalosti, v interpretaci vynikajícím mužnými rysy, klidem, železnou rytmikou a velkorysou stavebnou plasticitou. Byl žákem Viléma Kurze. Působil v Dubrovníku, roku 1939 se stal profesorem Pražské konzervatoře a v roce 1947 stál spolu s Ilonou Štěpánovou-Kurzovou u zrodu katedry klávesových nástrojů nově vzniklé Akademie múzických umění. Z jeho žáků vynikli Jan Panenka, Peter Toperczer, Marián Lapšanský, Josef Hála, Antonín Kubálek, Sláva Vorlová a Eva Glancová. Významným pianistou byl i jeho syn František Maxián mladší (1950–2024), žák Františka Raucha.
1901 – premiéru měl Klavírní koncert č. 2 c moll, op. 18 Sergeje Rachmaninova, nejoblíbenější z jeho čtyř koncertů pro klavír a orchestr. Zazněl v Moskvě (podle juliánského kalendáře to bylo 27. října 1901), klavírní part hrál sám autor a dirigoval jeho bratranec a učitel Alexander Siloti. Už rok dříve, 15. října 1900, opět pod vedením Silotiho úspěšně provedl jen druhou a třetí větu zatím nedokončeného díla (Adagio sostenuto a Allegro scherzando), které vznikly před první větou.
1881 – premiéru měl Klavírní koncert č. 2 B dur, op. 83 Johannesa Brahmse. Klavír je ve skladbě integrální součástí orchestrální textury. Sólistou prvního uvedení byl v Budapešti autor.
1880 – narodil se Rudolf Karel, poslední žák Antonína Dvořáka (zemřel 6. březen 1945 v Malé pevnosti v Terezíně), hudebník, legionář, odbojář, demokrat a vlastenec, politický vězeň nacistů. Strávil sedm set dní v pankrácké věznici. Ve vězení za nepředstavitelných podmínek dál skládal – když neměl jinou možnost, psal i na malé kousky toaletního papíru, které spřátelený dozorce pašoval ven. Vytvořil tak mimo jiné dvě významná díla, pohádkovou operu Tři vlasy děda Vševěda a instrumentální Nonet… V roce 1998 udělil prezident Václav Havel Rudolfu Karlovi in memoriam jedno z nejvyšších státních vyznamenání, Řád Tomáše Garrigue Masaryka.
1878 – první koncert měl New York Symphony Orchestra, řízený Leopoldem Damroschem; těleso soupeřilo s Newyorskou filharmonií do roku 1928, kdy oba orchestry splynuly.
1865 – narodil se Alois Ladislav Vymetal, český skladatel (zemřel 15. října 1918). Studoval na Varhanické škole v Praze a skladbu soukromě u Zdeňka Fibicha. Nejprve byl varhaníkem v synagoze v Brandýse nad Labem a ve Vamberku. Ve Vamberku založil hudební jednotu Zdobnice. Hudebně významně působil ve Slaném a v Písku, kde založil i symfonický orchestr a pořádal koncerty. Jako skladatel byl známý hlavně jako autor písní, které ve velké většině vyšly i tiskem a měla je v repertoáru řada předních českých pěvců, některé znárodněly. Psal i sbory, chrámové, komorní a klavírní skladby.
1861 – první autorské provedení koncertní etudy Na břehu mořském, a to na koncertě Bedřicha Smetany v Kolíně nad Rýnem. Virtuózně koncipovaná skladba byla dokončena 29. září 1861. Vznikla s jasným záměrem napsat si efektní skladbu pro svá koncertní turné. Smetana v ní navázal na velké virtuózní kompozice z Göteborgu a pojal ji jako poetickou vzpomínku na Švédsko a na tamější přátele.
1854 – narodil se Josef Miroslav Weber, houslista a skladatel žijící v cizině (zemřel 1. ledna 1906). Už v šesti letech účinkoval na otcově koncertě a v deseti hrál před císařem Ferdinandem Dobrotivým. Studoval na Varhanické škole v Praze a v roce 1873 absolvoval Pražskou konzervatoř u Antonína Bennewitze. Pak se stal členem dvorní kapely v Sondershausenu a později dvorním koncertním mistrem v Darmstadtu. Tam také založil vlastní smyčcové kvarteto. V roce 1883 převzal, po jiném českém houslistovi Josefu Řebíčkovi, postavení koncertního mistra královské dvorní kapely a druhého dirigenta opery ve Wiesbadenu. Od roku 1894 působil jako koncertní mistr dvorní opery v Mnichově. Vždy se hlásil ke svému českému původu a i jeho hudba vychází z rodných kořenů. Psal zejména komorní, orchestrální a vokální skladby.
1811 – premiéru měla opera Luciferův palác (Pałac Lucypera), kterou napsal Karol Kurpiński (1785 –1857), vůdčí osobnost polské kultury před Chopinem, a to na libreto vycházející z motivů hry Josepha-Marie Loaisela de Tréogate Ďábelský zámek z roku 1792. Premiéra se uskutečnila v Opeře ve Varšavě.
1801 – zemřel Karel Stamic, německo-francouzský skladatel českého původu, dirigent a houslista, představitel druhé generace mannheimské školy (narodil se 7. května 1745). Byl starším synem slavného českého skladatele, houslisty světového významu a zakladatele mannheimské školy Jana Václava Stamice. Hudební vzdělání mu po smrti otce poskytli známí mannheimští kapelníci, především český skladatel František Xaver Richter. Od sedmnácti působil jako druhý houslista proslulého mannheimského orchestru a ovládal i řadu dalších nástrojů. V roce 1770 odešel do Paříže, kde byl jmenován dvorním skladatelem vévody Louise Noailleského. Později působil v Londýně a v Haagu, kde vystupoval jako sólista na dvoře Viléma V. Oranžského. V Berlíně dirigoval Händelovo oratorium Mesiáš. Byl krátce kapelníkem u knížete Hohenlohe-Schillingsfürsta, dirigentem v Kasselu a dirigentem orchestru a učitelem na univerzitě v Jeně. S velkou suverenitou ovládal sonátovou formu, v tomto smyslu byl pokračovatelem odkazu svého otce, který byl objevitelem její klasické cyklické formy. Složil přes padesát symfonií a bez mála čtyřicet koncertantních symfonií, více než šedesát koncertů pro široké spektrum sólových nástrojů, mnohé z nich se však nedochovaly, stejně jako jeho opery. Mezi nejznámější patří klarinetové koncerty, které složil pro svého přítele, klarinetového virtuóza Johanna Josepha Beera, který pocházel z Litoměřic.
1751 – narodil se Martin Broulík, kantor a skladatel (zemřel 4. června 1817). Byl učitelem v Poličce, téměř 30 let, dále v Heřmanově Městci a od roku 1798 v České Třebové. Byl výborným hudebníkem, a tak kromě školních povinností byl i ředitelem kůru. Jeho dílo proto zahrnuje zejména chrámové skladby pro katolickou liturgii. Komponoval na latinské texty, ale například pastorely na texty české. Rovněž velikonoční sepolkro Oratorium de passione Domini Nostri Jesu Christi je navzdory latinskému názvu komponováno na český text.
1723 – narodila se Anna Amálie Pruská, německá skladatelka (zemřela 30. března 1787), nejmladší sestra pruského krále Fridricha II. Komponovala kantáty, chorály a pochody. Jejím velkým vzorem byl Johann Sebastian Bach. V roce 1755 nechala postavit pro berlínský zámek reprezentativní varhany. Varhanní sonáty pro ni psal Carl Philipp Emanuel Bach. Sbírka not a manuskriptů, zvaná Amáliina knihovna, náleží dnes k raritám Státní knihovny v Berlíně.
*********
A VĚDĚLI JSTE, ŽE v tento den také…
1989 – padla Berlínská zeď; Západní a Východní Berlín se spojily a byl také otevřen zbytek hranice mezi NDR a NSR
1967 – v rámci Programu Apollo odstartovala kosmická loď Apollo 4
1967 – vyšlo první číslo časopisu Rolling Stone
1887 – Spojené státy získaly právo k užívání havajské zátoky Pearl Harbor, kde plánovaly vybudovat pacifickou námořní základnu