Skladatel, klavírista a pedagog Pražské konzervatoře i Akademie múzických umění Hanuš Bartoň se narodil v rodině vědecko-výzkumného pracovníka, amatérského muzikanta. Od svých patnácti let studoval Hanuš Bartoň na Pražské konzervatoři hru na klavír u Emila Leichnera a skladbu u Ilji Hurníka. Navázal studiem na Hudební fakultě Akademie múzických umění (HAMU) u Jiřího Pauera (skladba) a Jana Panenky (klavír). Dvojobor skladby a klavíru se vine celým jeho odkazem. Převážná část jeho skladatelské tvorby je věnována instrumentální hudbě. Jeho aspirantskou (či dnes doktorskou) skladbou pod vedením Svatopluka Havelky byla Hudba pro velký orchestr. Od tohoto pedagoga-skladatele si dle vlastních slov „odnesl nejvíc“ i s přesahem k tématům filozofie a náboženství. Bartoň napsal také hudebnědramatická díla (stvořil i operu Golem), několik vokálních skladeb a cyklů a věnoval se i tvorbě elektroakustické. Ve své tvorbě se snažil o organické propojení značně odlehlých stylových a žánrových východisek do uceleného kompozičního tvaru. „Považuji se za eklektika,“ kdysi prohlásil v rozhovoru. Zkomponoval také scénickou hudbu k více než dvaceti divadelním představením či drobné dětské klavírní skladby Obrázky v pohybu. Byl zakládajícím členem souboru pro interpretaci soudobé hudby MoEns, členem sdružení skladatelů a interpretů soudobé hudby Ateliér ’90 a hudebního odboru Umělecké besedy. Spolupracoval s komorním souborem Ars cameralis věnujícím se hudbě jednak středověké, zadruhé současné. Jako klavírista na svých koncertech uváděl nejen skladby současných domácích i zahraničních autorů, ale zaměřoval se i na interpretaci děl starých českých mistrů, oblíbenými mu byly zejména klavírní skladby Jana Ladislava Dusíka, která až propagoval. Se svou ženou Janou Macharáčkovou vytvořil klavírní duo, Dusíkovo klavírní duo. Objevná je jejich nahrávka Dusíkových klavírních sonát pro čtyři ruce. Hanuš Bartoň se narodil 16. května 1960 a po vleklé nemoci zemřel 30. července 2023.

Facebook X E-mail WhatsApp