Italský večer ve Zlíně s Vivaldim, Respighim i Il Boemem
Zlínská Filharmonie Bohuslava Martinů si na 15. února připravila pátý koncert v rámci své abonentní řady B. Italsky laděná dramaturgie připomene instrumentální díla Antonia Vivaldiho, Josefa Myslivečka a Ottorina Respighiho. Sólových partů se pod vedením dirigenta Tomáše Braunera ujmou stávající koncertní mistři filharmonie, houslisté Ivana Kovalčíková a Pavel Mikeska.
Kolébku klasické hudby, za kterou je možné Itálii z mnoha ohledů považovat, připomenou Zlínští filharmonikové trojicí děl. Večer otevře Josef Mysliveček a ukázka jeho symfonické práce, která tvoří jistý mezičlánek mezi Alessandrem Scarlattim a Josephem Haydnem. Mysliveček svými symfoniemi směle a nezávisle na mannheimské škole směřoval svojí motivickou kontrastností a výraznou melodickou invencí ke stylu Haydna a Mozarta. Ve Zlíně „Il Boema“ připomenou uvedením jeho Sinfonie č. 5 g moll, op. 1.
Zlínští filharmonikové jako středobod programu svého posledního únorového koncertu zařadili kompletní provedení slavného programního souboru čtyř houslových koncertů italského skladatele Antonia Vivaldiho později zvaných Čtvero ročních období z koncertní sbírky Il cimento dell’armonia e dell’inventione. Pro sólisty Filharmonie Bohuslava Martinů tentokrát sáhla do vlastních řad a příležitost dostanou koncertní mistři Ivana Kovalčíková s Pavlem Mikeskou.
Po Čtveru ročních dob uvede orchestr čtvero chrámových oken, aneb mimořádně barvité líčené vitráže podle Ottorina Respighiho. Italský skladatel přelomu 19. a 20. století je známý především svými bohatě popisnými symfonickými básněmi Římské fontány a Římské pinie. Do své hudby Respighi dokázal převést silné vizuální zážitky a pocity hlubokého vztahu k milovaným místům. O tom svědčí i skladba Chrámová okna pro velký orchestr s podtitulem Čtyři imprese, která evokuje v mohutné orchestraci a s velkou dramatickou silou různé náboženské události zobrazené ve vitrážích italských kostelů. Útěk do Egypta zobrazuje karavanu s malým Ježíšem, Svatý archanděl Michael vyhání vzpurné anděly z nebe plamenným mečem, Matina svaté Kláry je inspirována legendou o světici ze 13. století, která byla zázračně přenesena do malého italského kostelíka, aby se zúčastnila matiné, a konečně Svatý Řehoř Veliký zobrazuje papeže Řehoře, který v 6. století žehná shromáždění při slavnostní bohoslužbě. Na rozdíl od Vivaldiho se však v tomto případě o programní hudbu nejedná. Respighi vycházel z třídílné klavírní suity nazvané Preludia na gregoriánská témata, napsané bez jakékoli obrazové inspirace. Části pojmenovali až Respighiho manželka a přátelé při večeři, když hudbu poprvé slyšeli.
Koncert s názvem Le Quattro Stagioni, který bude řídit Tomáš Brauner, hlavní hostující dirigent tělesa od koncertní sezony 2021/22, začíná v Kongresovém centru Zlín v sedm hodin večer.
Příspěvky redakce
- Petr Popelka jako skladatel a klavírista. S Drážďanskými komorními sólisty v Rudolfinu
- Kultura v srdci Prahy podvanácté
- Italská virtuozita a francouzská noblesa dvakrát v Clam-Gallasově paláci
- Vojtěch Spurný v trojroli u Jihočeské filharmonie
- Devátý Janáček Brno ve třetím týdnu. S fokusem na mládí, Berlín a s Hrůšovým návratem