Úvodní koncert PKF — Lobkowicz abonmá, které svým časovým určením kopíruje kalendářní rok, provede Evropou od pozdního baroka po konec 19. století. Ke slovu se 4. dubna v Lobkowickém paláci v pražské Jiřské ulici dostanou díla téměř nehraná i velice známá v interpretaci violoncellisty Jamala Aliyeva, kterého doprovodí orchestr PKF.

Jako největší „hit“ večera si připravil Air z Orchestrální suity č. 3 Johanna Sebastiana Bacha, jemuž poskytne důstojný úvod František Xaver Richter. Právě Richter, dnes téměř zapomenutý rodák z Moravy, který působil mj. v Mannheimu, se stal důležitým článkem v symfonickém přerodu z pozdního baroka do klasicismu a ve své době byl považován za jednoho z předních kontrapunktiků a skladatelů duchovní hudby.

Éra opery raného 19. století je úzce spjata s dílem Gioacchina Rossiniho. Melodiku komických oper však nezapře ani jeho instrumentální tvorba, jako například závěr Smyčcové sonáty č. 3, kterou Rossini zkomponoval ve dvanácti letech. Rossinim, konkrétně jeho Mojžíšem v Egyptě, se nechal inspirovat i Niccolò Paganini pro své virtuózní variace, někdy zvané Mosè-fantasia.

Závěr koncertu bude patřit rumunské a maďarské lidové melodice. Z tvorby známého maďarského folkloristy Bély Bartóka zazní transylvánské melodie z Rumunských tanců, z díla skladatele a violoncellisty Davida Poppera zase Uherská rapsodie. Popper se sice narodil v Praze, kde také v polovině 19. století vystudoval konzervatoř, později ale přijal maďarské občanství. Popperovy skladby nejsou dnes často uváděny, povědomí o nich se udržuje především ve violoncellových kruzích.

Foto: Fethi Karaduman