Košičtí filharmonikové k službám zkušeným i začínajícím
Příští dvojice koncertů Státní filharmonie Košice nabídne vrcholné klavírní umění i snahu umělců začínajících. 12. března zahraje klavírista Alexander Melnikov, o týden později se v doprovodu orchestru představí studenti místních konzervatoří. V prvém případě diriguje Aleksandar Marković, v druhém Dionysis Grammenos.

Ve svém Klavírním koncertu č. 2 g moll (1912) Prokofjev překvapuje bohatostí a rozmanitostí výrazových prostředků, pulzující motorikou a širokými melodickými oblouky. Skladatel představuje inovativní klavírní techniky, drsné zvukové krajiny i ostré, až brutální rytmy. Čtyřdílná forma je originální, stejně jako absence tradiční pomalé věty. Naproti tomu Symfonie č. 2 c moll byla dokončena Alexandrem Skrjabinem v roce 1901. Dílo má pět vět. První je krátká fantazie na ponuré téma, podtržená temnou barvou klarinetu v nejnižším rejstříku. Tragická nálada se rychle rozjasní v rozsáhlé druhé větě Allegro, naplněné disonantním napětím a wagnerovskou chromatikou. Je to působivý obraz marného boje o štěstí, který dosáhne svého závěru až ve třetí větě Andante. Svým sugestivním, impresionistickým jazykem vypráví o lásce a mládí a jeho idylický tón tvoří výrazný kontrast k tragické náladě předchozích dvou vět a bouřlivé náladě následující věty Tempestoso. Symfonie končí pátou větou, Maestoso, která se vrací k hlavnímu tématu úvodní věty, ale v hrdinské a vítězné podobě… Obě díla zazní v podání Státní filharmonie Košice 12. března v tamním Domě umění pod taktovkou Aleksandara Markoviće. Klavírní sólo hraje Alexander Melnikov.
O týden později košická filharmonie přivítá studenty Konzervatoře Jozefa Adamoviče a Konzervatoře Petra Dvorského. Hlavním bodem programu bude v druhé půli Beethovenova Pátá symfonie. Autor na své „Osudové“ pracoval poměrně dlouhou dobu. První náčrtky pocházejí z roku 1800, ale dílo dokončil až v létě 1808. Poprvé byla provedena na slavnostním koncertě v prosinci 1808, společně s premiérou jeho Symfonie č. 6, Klavírního koncertu G dur, Fantazie c moll pro klavír, sbor a orchestr a částí Gloria a Sanctus z Mše C dur. Symfonie patří mezi Beethovenova díla, která si okamžitě získala uznání a nesmrtelnost. Dílo je například reprezentantem mistrovské motivické práce. Mladí umělci Vojtech Filip Kopko (klavír), Oliver Olejár (zpěv), Bohodar Vatsyk (cimbál) a Samuel Bandy (housle) se v první části koncertu představí v dílech Mozarta, Haydna i Zádora a Wienawského – podrobněji zde – a provedení řídí dirigent Dionysis Grammenos.

Foto: archiv KlasikyPlus, dionysisgrammenos.com
Příspěvky redakce
- Dechový a sborový dialog studentů JAMU s profesionály i amatéry
- Slunná Itálie. Svátek hudby zahřeje Pražany
- Beliczay či Holst. Nevšední výběr Pražského komorního orchestru
- Talichův Beroun rozehraje téma osudových žen
- Dubnové turné České filharmonie. Poněkud hektické
Více z této rubriky
- Dechový a sborový dialog studentů JAMU s profesionály i amatéry
- Slunná Itálie. Svátek hudby zahřeje Pražany
- Beliczay či Holst. Nevšední výběr Pražského komorního orchestru
- Talichův Beroun rozehraje téma osudových žen
- Dubnové turné České filharmonie. Poněkud hektické
- Ocenění za šíření slovenské hudby pro Slovenský komorní orchestr
- Ruští velikáni v pojetí SOČRu, o týden později mezigenerační setkání harfistek
- Cyklus Klasika Viva s Ivem Kahánkem či Gentlemen Singers
- Sezóna 2026/27 Janáčkovy filharmonie, s šéfdirigentem Raiskinem a tématem ‚fundament‘
- Pardubičtí pod dojmem jara